Velekněžka komentáře u knih

Největšími výzvami bývají dohody uzavřené se sebou samým...

48 20.10.2020

Schizofrenní rozhovory
permanentní duše bol
řež obžaloby s obhajobou
Jack London versus alkohol…

48 24.07.2020

Škoda, když rozum nechápe, že srdce nemusí poslouchat věk…

48 17.10.2019

Kam až sahá naše vlastní odpovědnost za lásku? Nejtěžší otázka předčítaná v nejtěžší době...

47 11.06.2020

Ať již přemítal Kafka o čemkoliv (vlastní identitě, společnosti, snech či vizích), zasadil svého "brouka" do hlavy mnoha dalším generacím...

47 30.05.2019

Děsivá ukázka ze severokorejské mutace Hry na oliheň, jejímž každodenním vítězstvím je pouze další den otrockého života pro její vyšinuté tvůrce.

46 11.11.2021

Já nepatřím k těm, (jen klidně plač),
dýchat smíš potichu - není zač, ač
máš zrychlený tep, bolest obrůstá hlad,
nářky tvé utiším na chvíli snad,
stanu se motorem, srdcem i tváří,
duše má odměnou naplno září,
když černá oblaka dnes proměním v duhu,
vím, navždy jsem součástí bludného kruhu…

46 21.02.2021

Milé děti, pokud by vám někdo ze světa dospělých chtěl ukrást vaše sny, můžete ho (zcela výjimečně) touto knihou klidně bacit do kolínka. A pak jej požádejte, aby vám z ní předčítal :-)

46 01.09.2020

Není subkultury farmy bez kultury farmáře. O té se však Orwell rozepsal jinde...

46 30.09.2019

Přestože nemám chytrost lišky, talent opice, ba ani sílu medvěda, dnes ti, kdož v mládí na moji divnost poukazovali, mou lásku, touhu a víru o to hlasitěji opěvují…

45 23.03.2021

Jó pod Berlínem, tam se jezdí na červenou. Kundera je punku vzorem a nástěnky jsou pevnější než Berlínská zeď. Děje se tu toho tolik, že se vlastně neděje nic. A komu nevoní šipka na východ, skončí stejně na záchodě :-)

44 08.08.2023

Dnes už dobře vím, že jedním z nejlepších přátel mého vnitřního dítěte je vnitřní dítě Tima Burtona :-)

44 03.02.2023

Po té, co si spisovatel Stephen dokázal úspěšně projít dlouhým a bolestným vykoupením z vlastní věznice plné drog a alkoholu věřil, že to nejděsivější má snad již v životě zdárně za sebou. Na zelené stezce, necelou míli před domovem, se však po hrůzné autonehodě ocitá opět až na samé hranici mrtvé zóny. Stephen však odmítá připustit, že všechno v životě by pro něj mělo být definitivně u konce a již podruhé prokazuje, že rozhodně nechce předčasně zemřít. V dlouhém pochodu plném rekonvalescencí opírá svou nezlomnou vůli k životu jako vždy o psaní románů a své osobní prožitky a zkušenosti následně posbírá do memoárů o řemesle. No, není to ideální námět na nějaký Kingovsky osvícený román? :-)

44 01.04.2020

Ministerstvo antihumanity varuje! Opakované čtení knih Roberta Fulghuma výrazně zpomaluje současný žádoucí trend desocializace lidských bytostí :-)

43 27.08.2023

Laskavý čtenáři, ty konečný soudce v každém procesu tvůrčí literární svobody, odlož prosím své apriori znechucení nad morální ubohostí Humberta zkaženého a před spuštěním zuřivého žáru svých nedočkavých emocí věz, že máš co do činění s pouhopouhým fiktivním myšlenkovým výpustkem nezadržitelně přetékající nádrže autorovy jazykové virtuozity :-)

43 20.04.2020

Zvrtne-li se projev altruistického jednání výrazně nad hranici sebelásky (tedy spíše do podoby obětování se) vede svým výsledkem často k neodkladné tragédii. Způsob jakým autorka vpíchne svůj text pod čtenářovu kůži, nápadně překračuje území spisovatelské rešerše a spíše připomíná nejniternější servírování vlastní zkušenosti. Zkušenosti o vděku vyžadující, avšak již dávno nežádané mateřské péči (téměř se rovnající psychické vraždě udušením), která se stala nechtěným předobrazem chronické potřebě ustupovat a pomáhat (naopak vděk nevyžadující), zato však s jistotou směřující k pomalé formě psychické eutanazie.

42 04.02.2021

Nespisovný život spisovatele Garpa utáhl svou smyčku abnormalit v jeden dokonalý celek leč v nedokonalém světě…

42 29.05.2020

Ten, jehož myšlenky se odevzdaly v stín
a křikem běsů rostly ve zla květ
kdo spadl pod žití a nebyl s to rozumět
sám proklet byl básní, krásy sklidil splín...

42 15.05.2020

Přečti si Kafku na pobřeží, s Harukim si výborně rozumíš, našeptává mi kluk, co se mu říká Vrána. Jako vždy oplývá nezlomnou trpělivostí, neboť s ním neustále polemizuje rozum (v "Kafkově" případě odolával snad pět let). A už je mi jasné proč. Japonský mistr slova, citu, nálad a empatie zde pokládá otázky, při kterých zůstal rozum stát jako opařený...

42 29.11.2019

Noblesa pozdějších dopisů kultivovaných u vínečka svým nadhledem zcela evidentně překračuje počáteční kolísavou kvalitu korespondence psanou pod vlivem "sprostého" piva. A společensky přizpůsobivé akademické zápisky z úvah od čaje či kávičky se pro příliš raný umělcův věk (3-16 let) bohužel dochovat nepodařilo. Tak co se všem "Hankopichům" pořád nezdá? :-)

41 15.02.2022