Tvurce001 komentáře u knih

Taková třešnička na mém pohádkovém dortu. 5*.

4 13.02.2024

Lakonicky řečeno, vypíchl bych především stránky 1 až 684. ;) Z toho ovšem překvapivě vyplývá opět jen těch 5*. Supr čtení.

"Nevzniká z peněz ctnost, ale z ctnosti vznikají peníze i všechny ostatní pro lidi dobré věci, v soukromí i v obci. Jestliže hlásáním těchto zásad kazím mládež, byly by tyto zásady škodlivé. Tvrdí-li však někdo, že hlásám něco jiného, mluví nepravdu." Tohle sice v knize nenajdete, ale alespoň máte možnost se dozvědět o tom, kdo to "nejspíš" vyřkl jako první. Roztomilá modrá kniha. 5*

4 10.02.2024

Asi takto. Zdeněk Burian by dozajista žádný podřadný brak neilustroval. ;) Přečetl jsem v dětství všechny štorchovky. Každá z nich mne nějak oslovila, ale pouze Bronzový poklad mi skutečně přirostl k srdci, aniž vlastně tuším proč.

Z dnešního pohledu se může zdát, že jsou knihy pana Augusty poměrně nezáživné, ale jako dítě jsem se v jeho světech rád ztrácel. A to, že téměř každý z jeho příběhů končil smrtí hlavního protagonisty mi vlastně ani moc nevadilo. Konec prostě k životu patří.

4 08.02.2024

Jako pořádná rána na Solár. Při čtení to mezi hemisférami jen jiskří a najednou je konec knihy, jen to jiskření ne a ne přestat. Napsáno tak skvěle, až má člověk dojem, že se to čte jaksi samospádem. A ještě ta odvaha kloubit fyziku s bezmocí. No za mne jen další z pecek mistra McEwana.

4 08.02.2024

Pozdrav z gauče

Na okna tluče bestie,
Na všechna i ta střešní.
Nebe tu bolest neskryje,
Nesmyje z šatů slzy třešní.

Nazdařbůh nebe stříhá,
Kam patří možná netuší.
Kulatá jako kniha,
Koulí se tiše po duši.

-----

Omlouvám se, ale jak jinak okomentovat Šejkspíra než básní ? .-)

Láska neví, co je tabu! A chtíč, ten už vůbec ne. Kniha mnou neotřásla. Kniha se mi líbila. Zkrátka, dobře uchopený problém manipulativních schopností lásky.

4 06.02.2024

Tuhle knihu miluju. Četl jsem ji nesčetněkrát, že ji znám téměř zpaměti, a přesto pokaždé žasnu, když v knize objevím nějakou novou bravurní hlášku, která mi odšpuntuje hubu, a já se celý poslintám smíchem. Dělat si šprťouchlata ze Života, Vesmíru a Vůbec Všeho dokázal pan Douglas Adams opravdu na výbornou. Takže za mne 1 s * + 2 x podtrženo. .-) Doporučuji všem , kteří mají rádi slova a jsou pronásledováni pocitem, že NIC nemá smysl. Nemá a přesto se tomu můžeš po celou dobu trvání obludné deprese, kterou mnozí z nás znají spíše pod pojmem život, prostě jen smát. :-)

Hodně temná finská legrace :-)

4 06.02.2024

Mám rád těžké čtení...těžké příběhy a nesourodost. Trochu mi to připomíná mě. Téměř ničemu nerozumím, ale celek, tak nějak drží ten příběh opatrně pohromadě.

4 05.02.2024

"Kdo jsi?"
"No, já jsem asi já?"
"Tys' jen jedna z mnoha lží a pravd!"
"A ty jsi kurva kdo?"

Kdo jednou šlápne na minu, má o čem do konce života přemýšlet. Nemyslel tím autor náhodou to efektní dělení buněk po aktu stvoření? Inu, náhle se zdá, jako by smrt byla pouze nevyhnutelnou součástí našich úsměvů. Doporučuji čísti v průběhu dorůstání končetin ega, ale až po šestému pivu. 5*

3 05.03.2024

No, přece vám nemusím nic povídat o tom, co jste všichní četli, že? ... Zdá se, že musím. "Kdysi existovala jedna planeta, která byla tak pyšná na to, jak skvělé bytosti na ni žijí, že ji jednoho dne museli navštívit nejerudovanější pýchologové z galaxie a planetu pro jistotu vymazali z historie Vesmíru. No a pak odletěli jinam, někam, kde stojí za to, ještě něco mazat."

Bezkonkurenční = ultra kvalitní = odjištěný granát slov a myšlenek. Tahle kniha jednomu přeorá mozek, jak rozjetý traktor. Perfektní počteníčko.

3 09.02.2024

Trvalo mi zhruba půl roku, než jsem se prohryzal textem na stranu 73 a pak náhle, jsem jednoho dne zhltl tuhle intelektuální lahůdku během odpoledne, nejspíš i s futrálkem, protože mi po přečtení bylo chvíli mizerně. A klobouk dolů, tohle Michel vážně umí. Napsat knihu tak, aby vám po přečtení bylo chvíli na nic, jelikož vám náhle dojde příliš mnoho souvislostí.

3 07.02.2024

Aneb jak pošimrat život pod sukýnkou. Autor opět roztáčí svou geniální verbální umanutost, jako nějakou neposednou káču. A když se na konci knihy káča dotočí, člověk zůstane hodinku dvě sedět s otevřenou pusou a marně se pokouší celý ten úžasný kolotoč slov vstřebat. Michel opět nezklamal. Čteno cca 2008-2009.

Vskutku líbezná propaganda. Za věčného socialismu Buchtík = během krátkého kapitalismu Buchting. Ten první nýmand k pohledání, ten druhý nýmand, který se našel. Jediné, co se mi na té knize líbilo a proč nemohu dát mínus, nýbrž plus 5 * , je ten, že jsem byl tehdá dítě a uvěřil jsem Neználkovi jeho stesk po Sluníčku. Teda doufám, že to tehdy bylo Sluníčko a ne jen jakýsi zářný příklad zítřka s knírkem ? ;) Dnes bych nedal ani ten odpad, jen krátké přeupřímné Tfuj.

2 01.04.2024

Poesie je, byla a bude vždy jen líbezným zpěvem ptáka k přivábení partnera. Ať už je pod tím peřím slov skryto cokoli. A Nezval teď nejspíš svádí anděly v nebi.

2 20.03.2024

Život je blbost... a má existence jest tohoto tvrzení nezvratným důkazem.

2 16.02.2024