TVer
komentáře u knih
Můj drahý manžel
Kimberly Belle
Konec mě trochu zklamal, ale i tak ode mě kniha dostane 5 hvězdiček, četlo se to hezky.
Dokonalá manželka
Blake Pierce
Líbilo se mi to mnohem více, než jsem čekala. Příjemné a napínavé čtení.
Záhada domu Marwicků
Darcy Coates
četla jsem od ní už i lepší strašidelné domy, ale nebylo to špatné.
Podlý král
Holly Black
Jude mě už druhou knihou po sobě vytáčí. Nic moc se neděje a nejvíc času uplyne až je pryč a moc si toho nepamatuje. Zvrat na konci byl překvapivý, jsem zvědavá na další část, ale připadá mi, že děj prostě stagnuje a není to nic moc.
Matčina volba
Samantha King
(SPOILER) Nic moc kniha. Nebylo to špatné, ale.
Ze začátku jsem byla hrozně zmatená, s tím, jak se Maddie neustále někde přesouvala, nevěděla jak se tam dostala, netušila jsem co se tam děje. Druhá část to tedy trochu ozřejmila a bylo to fajn, ale tak nějak se ty obrovské "plottwisty" daly velice jednoduše předvídat. Bylo od počátku jasné, že Annabel osahával Max, a že Dom byl ten, který postřelil Maddie.
S tím, jak opisovala jeho vztek a výbuchy apod.
Zároveň mi Maddie přišla jako neskutečně slabá postava, nemám ráda knihy, kde se jedná o domácí násilí, kde jsou také zahrnuty také děti, ať už jakýmkoli způsobem, ale rodič s tím není schopen nic dělat. Nikdy se mu ani nepostavila a nic neudělala, i když viděla, že se ho děti vysloveně bojí.
No, vysloveně průměrná kniha.
Svatební plán
Sophia Farago
(SPOILER) kniha byla ok, bylo to také pohodové čtení, co jsem teď chtěla.
Ale Penelope mě vysloveně vytáčela, jak se může 20 letá ženská chovat jako 5leté děcko.. Frederika mi připadala dost arogantní, zejména jelikož jely se sestrou do Londýna s jediným cílem, který by se jim podařilo splnit hned kdyby nebyla blbá. A Pucklechurch byl jak 12letý fakan, která nemá nic lepšího na práci, jen pomlouvat někoho, kdo mu právem vyplísnil za něvychovaného psa.
Kruh
Rona Halsall
(SPOILER) Nic moc kniha. Příběh jako takový se mi líbil, proto i dávám 2 hvězdy. Ale ty postavy.. Kde začít...
Od začátku je zřejmé, že Mel je absolutní manipulátorka, už jen z toho, jak se baví s policií. Neseděla mi už od začátku a bylo jasné, že ohledně něčeho lže.
Luke mi lezl na nervy v podstatě od počátku. Když ho popisovala Mel, bylo to zlé, ale když se pak sám rozpomínal na to co se dělo, tak to bylo ještě horší. Byl pouhý blbý zbabělec, to jak sebou nechal manipulovat a tlačit se do všeho tak dlouho.... Vzal si novou ženu rok a půl po smrti své první ženy a přišlo mu to v pořádku. To, že neposlouchal své děti, o tom ani nemluvím.
Prokristapána, vždyť byl v armádě a sám zmiňoval, že mu Mel sahala po ramena i s podpatky. Tak jakto, že se od ní nechal mlátit a ještě k tomu tak dlouho? A celý ten úžasný plán útěku, který vymyslel...
Zároveň tvrdí, že děti jsou mu přednější, vždyť ohledně toho se nejčastěji hádali, ale pak od nich slyší a na vlastní oči vidí a slyší, jak s nimi Mel zachází a neudělá ABSOLUTNĚ NIC. Debilní posera.
Rozčilovalo mě to tak moc, že bych klidně už jen kvůli němu dala nižší hodnocení.
Záplatka byla celkem fajn, ta se mi celkem líbila, ale na druhou stranu. To si nikdo nevšiml, že se Ted chová téměř STEJNĚ jako Mel? Vážně?
Zároveň té avizované vraždě v anotaci jsou v samotné knize věnovány 3 stránky.
Prostě, anotace je mnohem lepší než kniha, pokud chcete číst knihu o absolutním slabochovi, tak toto je přesně pro vás.
Ztraceny v Paříži
Elizabeth Thompson
Kniha nebyla úplně špatná, ale nebyla dobrá. Byla to trochu nuda, Marla i Hanna byly obě nesnesitelné, často jsem jen převracela očima nad jejich interakcemi. Prolínání současnosti s deníkem z minulosti mi přišlo zajímavé a trochu to tu knihu zachránilo. Čekala jsem nějaké větší rozvedení vztahu s Aidenem, zároveň mi připadá nereálné, že se prostě zrazu všichni angličané stěhují z Londýna do Paříže bez mrknutí oka. Obecně je kniha trochu přitažená za vlasy. Všechno je popisováno po jednotlivých dnech, odvíjí se to hrozně pomalu a zrazu ke konci to zrychlí a děje se toho strašně moc na tak krásnou dobu. Kniha rozhodně nenadchne, ale na oddech asi ok.
Úniková hra
Megan Goldin
Kniha se mi líbila, bylo to skvělé, napínavé, pomalu se tam objevovala různá překvapení a odhalení, konec se mi také líbil, i když mi přišlo, že Sara měla 180 obrat v osobnosti, ale jinak to bylo super.
Sídlo hrůzy
Lee Mountford
Slabé.
Nebylo to moc děsivé, děj se hrozně táhl, některé popsané scény byly spíš nechutné.
Všechny postavy jsou banda skeptiků a celou knihu tvrdí, že "duchové neexistují" a jinou možnost nai nepřipouštějí. Což na druhou stranu chápu, protože se v knize nestane nic vysloveně nevysvětlitelného.
Autor zároveň doslova nacpal všechnu akci do posledních 30 stránek knihy. Celou knihu se nic neděje a najednou se tam na asi 10 stránkách stane úplně vše.
Nelíbilo se mi rozložení děje, ani mě kniha nijak zvlášť nezaujala.
Podprůměr.
Host na večeři
B. P. Walter
(SPOILER) Velmi slabé.
Anotace je mnohem lepší než co se skutečně stalo. Rachel nevešla do jídelny na večeři a také rozhodně není úplně cizí člověk.
Celá kniha byla špatná.
Líbil se mi styl vyprávění, od vraždy zpátky, a celkový nápad na děj, ale to je tak všechno.
Postavy se mi nelíbily ani jedna.
Matthew očividně od začátku buď podvádí nebo tají něco jiného.
Titus je rozmazlený zmetek, kterému bych naflákala.
Charlie je namyšlený privilegovaný idiot.
Rachel je nudná jak jen může být.
Každý má miliony, vyrastal se zlatou lžičkou v ústech a při vidině, že by museli třeba ustlat postel se jim dělají vředy. Žádná z postav není sympatická nebo reálně působící.
Celé je to zle napsané, autor očividně nedbal na detaily a v knize je to vidět.
Celý příběh je převyprávěn z perspektivy Charlieho nebo Rachel. Charlie ke konci knihy zrazu ukáže, že je vlastně úplný psychopat, když řekně, že se v 16 svěřil svému nejlepšímu kámošovi s tím, že má chuť ubližovat lidem. WTF? Zaplať si terapii, máš na to. Zároveň to ale nikdy předtím není ani jen trochu naznačeno. Mluví tam o tom, jak nesnáší zradu, jenže už jako zradu opisoval to, když se mu Matthew zdůvěřil s tím, co udělal tehdy v Norsku. Charlie považoval za zradu, že mu to Matthew neřekl dřív. Tehdy tam Charlie neměl žádné myšlenky na to, že by ho chtěl zabít nebo mu ublížit.
Další věc je, co tak si sednout a konfrontovat Matthewa jako - vím, že šukáš s holkama ze mými zády? Bylo by to alespoň záživnější, čekala jsem, že k nějaké konfrontaci dojde, ale opět jsem byla zklamaná. Nečekala jsem, že Charlie prostě vstane a beze slova Matthewa zapichne jako kuře.
Zároveň to je přesně, ale ÚPLNĚ PŘESNĚ ten samý způsob jakým Rachel plánovala zabít Matthews a pouze o asi 10 minut dřív. Vážně? Žádná originalita, autorka očividně zná pouze jenom způsob jak někoho zabít.
Nemá zmysel to číst, je to ztráta času.
Pomalu hořící oheň
Paula Hawkins
(SPOILER) Kniha se mi moc nelíbila.. Dala bych jí asi tak 40%.
Přišlo mi, že veškeré uvedené byli hrozně "neoblíbitelné" když to tak mám říct, nelíbila se mi ani jediná z nich, každý strkal nos do všeho kromě svých věcí, Lauřino neustále opakování, že nic není její vina, Theovo plagiátorství, Carlina celková povaha.... Ne, žádná z těch postav se mi nelíbila.
Příběh plynul tak zvláštně, že mi vlastně bylo úplně jedno, kdo zavraždil Daniela, spíš už jsem s tou knihou chtěla být hotová. Mnohem zajímavější by bylo, kdyby ta kniha byla o Miriam a její kamarádce Lorraine a celý příběh by se točil kolem toho. Tady do nemělo žádné napětí, žádné přemýšlení kdo je vrah, ani šokující odhalení. Oproti dívce ve vlaku velmi slabé.
Vášeň
Geneva Lee
(SPOILER) Bylo to... hodně špatné. Vykrádačka 50 shades, zejména scéna s bičíkem. Celá kniha byla psaná velice laciným a neoriginálním jazykem i stylem. Pokaždé, když v knize mezi Alexandrem a Clarou vyvstal nějaký problém, stačilo si jenom "zašukat" a problém na pár stránek zmizel, aby se pak znovu objevil a tak stále dokola. Neskutečně mě iritovalo slovo "číča", opravdu neexistuje lepší pojmenování?
Clara je velice slabá postava, která neustále fňuká kvůli krásnému princi, který ji ale od začátku varoval, že se stane to, co se eventuálně i stalo. Jenže ona si stále myslí, že ho dokáže změnit...Alespoň na konci se u ní objevila špetka sebeúcty.
Další věc je, Clara v minulosti trpěla anorexií, ale v momentě kdy se to provalí si začne myslet, že se s ní Alexander už nikdy vidět nechce a že nechce nikoho, kdo je nalomený, bla bla bla.. Asi o 3 strany dále ale pak popisuje, jak je naštvaná na svou matku, která si myslí, že by ji kvůli tomu Alexander mohl opustit?? Z tohoto tématu celkově se v této knize dělá taková věda, jakoby Clara někoho minimálně zavraždila a kniha osoby, které trpěly anorexií, v podstatě vykresluje jako poškozené, slabé osobnosti, které by kvůli tomu neměly být milované. Ale vlastně co bych měla čekat od autorky, která do knihy nedala jedinou originální myšlenku.
Velký špatný to bylo.
Svolení
Vanessa Springora
Velice silná kniha. Při čtení mi bylo ale až fyzicky zle, rozhodně si ji už nikdy nepřečtu. Pedofilie a její obhajování ze strany Matzneffa je neuvěřitelně nechutné. Je divné, že tento člověk nesedí za mřízemi, zvlášť když to dělal velkému množství dívek a opakovaně. Dokazuje to, že právní systém ve své podstatě neexistuje.
Fakt, že přední postavy francouzské literatury si o hodně později sypali popel na hlavu ohledně schvalování sexuálních styků s mladistvými nic nemění na tom, že petice, které autorka zmiňovala, podepsali, a že tyto styky schvalovali. Všichni z nich by měli hnít ve vězení a rozhodně by neměli být oslavovanými autory.
Nepochopím, jak něco takového mohlo být společností schvalováno, nechápu, jak něco takového mohla vůbec dovolit matka autorky a také veškerí dospělí, které se v autorčiném životě vyskytovali.
Kniha je znepokující, ale myslím si, že je potřeba si ji přečíst, zejména proto, aby se podobnému jednání zabránilo do budoucna.
Pozvaní
Jennifer McMahon
(SPOILER) Hm..ne...
Začalo to hezky. Manželé se přestěhují z města na venkov a rozhodnou se postavit si svůj dům snů. Oba jsou učitelé na střední škole, sice prominentní střední škole, ale i tak, a i když Helen zdědí po otci malé jmění, jejich myšlení mi připadá nerealistické. Helen pracovala na stavbě, a tak ví, že se všechno může prodražit a časově protáhnout, ale zároveň si pak zoufá, že jim rychle dochází peníze. Zároveň oba dva přestali pracovat, tak nevím jestli čekali, že peníze se jim začnou sypat do lůna nebo co.
Každopádně. Příběh začíná hezky, vesničané oběsí místní čarodějku a zapálí její dům. I když si myslím, že počátkem 20. století by se to už asi sotva stalo, ale ok. Manželé se nastěhují na pozemek, na kterém prý straší, to je zajímavý začátek. Čekám teror, to, že se jich duchové pokusí z jejich pozemku vyhnat... A nic z toho... Když se jim začaly ztrácet věci, tak jsem si říkala, že duch si s nimi che trochu pohrát.
Nakonec se z toho vyklubala jejich 14 letá sousedka, která je odtud chtěla dostat, aby mohla hledat nějaký poklad. Vážně?
Následně veškeré věci, které se tam děli - Nateova posedlost bílou laní, která pravděpodobně neexistovala, Helenino nakupování věcí, které měly spojitost s rodinou Hattie.... Žádný normální člověk by si nekupoval tolik věcí, které se vážou k určitým tragédiím a ani ne kvůli duchům, ale proč si do nového domu nosit takové věci?
Není tam budování žádného napětí, nic se tam neděje a jsou tam akorát tak milí duchové. Jasně, to jsem přesně chtěla číst, když je něco označeno jako thriller a horor.
Jediná část knihy, která by se dala považovat ze thriller je cca posledních 10 stran knihy, kdy se dozvídáme, co se stalo Lori a ani to není moc překvapivé, jelikož Olive už v půlce knihy našla v mokřadech její náhrdelník... Co se ji asi tak stalo, určitě ten náhrdelník odhodila a pak s někým utekla, jen tak....
Absolutní ztráta času.
Žhavé léto: Hříšné povídky
* antologie
Kniha byla taková oddechovka, ale zase nic extra. Všechny povídky byly na jedno kopyto, ještě i hlavní hrdinové byli všichni rovnací - vysocí, svlanatí, tmavé vlasy, strašně nádherní.... Při asi 4. povídce mi to už začalo trochu vadit, zvlášť to, jak v každé jedné byl ten úplně stejný scénař - podvedená/rozvedená žena, vyrazí na dovolenou, setká se s krásným chlapem, první den se s ním vyspí, happyend.
Je pravda, že povídka Neúplní byla trochu odlišná a ta se mi také líbila nejvíce ze všech. Druhá a poslední se mi zase líbily nejméně, tyto povídky nebyli dle mého názoru dobře napsané.
Je to celkem fajn oddechové čtení, ale asi zůstanu při románech, kde se postavy vyvíjí a kde ten příběh není každých pár strán jako přes kopírák jen s pozměněnými detaily.
Jeho banán
Penelope Bloom
Fajn oddechovka, nic extra, ani na to není na těch 200 stránkách prostor. Vadila mi tam akorát postava Braedena, protože mi připadal úplně zbytečný. Místami to bylo i opravdu vtipné, to mě mile překvapilo. Znovu už si to nepřečtu, ale jako oddechovka kdy nemám co dělat, to bylo dobré.
Náš dům
Louise Candlish
(SPOILER) Knihe se mi překvapivě hodně líbila. Začala jsem ji číst tak nějak náhodou, když jsem neměla co jiného číst v jeden moment, doslova jsem ji přečetla během pár hodin.
Nejdříve jsem si říkala, že co když má Fiona nějakou poruchu paměti, nepamatuje si, že prodala dom? Pak se to ale začal víc a víc zamotávat, až jsem si říkala, že ten její manžel nejenže nebyl ideální, ale s tím vším co napáchal by si zasloužil shnít za mřížemi. Pak z toho tedy vyvstalo, že veškeré věci, které udělal jsou propojené a všechno začalo dávat větší smysl.
Konec mě hodně překvapil, to jsem nečekala a doufala jsem, že autorka neotočí a nerozhodne se ještě pro nějaký "happy end" pro všechny. Takže z mé strany spokojenost, nebyl to nejlepší thriller co jsem kdy četla, ale jelikož jsem do knihy nešla s vysokými očekávaními, tak mě velice mile překvapila.
Královna stínů
Sarah J. Maas
(SPOILER) Tato série je upřímně čím dále tím lepší. Třetí kniha se mi líbila hodně, ale tato kniha se mi zase líbila o něco víc.
Kniha je nabitá akci od začátku do konce. Celaena, která už vystupuje jako Aelin se vrací do Zlomuvalu, aby si zde vyřídila účty.
Samozřejmě se vydá za Arobynnem, který by ji mohl poskytnut odpovědi, které hledá a následně se setká s Chaolem, který měl s králem vrahů schůzku. Aelin se tváří, že si ho nevšimla a tváří v tvář se s ním střetne až později.
Od začátku je tedy zřejmé, že Arobynn a jeho plány budou pro celou knihu a možná i zbytek série důležité. Je mi líto, že Jeřáb zůstal ve Wendlynu a Aelinu tak musí všemu čelit sama. Rozhodne se ale také osvobodit Aediona, co jsme také všichni očekávali, že udělá, a tato scéna byla dle mého názoru skvěle popsaná.
Věc, ze které jsem ale nešťastná celou knihu je to, jak se Chaol k Aelin chová. Poslal ji do Wendlynu, aby byla v bezpečí, ale pak je na ní naštvaný, když se vrátí v podstatě s prázdnými rukami. Také je naštvaný kvůli tomu, že vládne silnou mocí, která by se mohla rovnat králově moci, ale Chaol je z toho nešťastný, protože si myslí, že by ji nikdo pak nedokázal kontrolovat. Co se mi také nelíbí je jak ji obviňuje ze všeho, co se událo a nazve ji zrůdou. Sám Chaol sloužil dlouhé roky králi, který si zotročil jiné národy a království a ani mu nenapadlo se proti němu obrátit. Pak opustil Doriana a dosáhl tak toho, že si král Doriana zotročil a že od jeho těla vložil temného prince valgů. Ale má drzost obviňovat Celaenu z věcí, za které ona absolutně nemůže, i když sám Chaol je neuvěřitelný zbabělec.
Další věc, která mě trochu zarazila je to, jak v první nebo druhé knize autorka zmínila, že Celaenu a Chaola pojila jistá "zlatá nit". Takto autorka v jiných knihách opisuje pouto mezi druhy. Je ale zřejmé, že Aelin a Chaol druhy nejsou a nebudou a tak nechápu, proč bylo toto pouto vůbec zmíněno.
Moc se mi ale líbila změna, která v rámci celé knihy nastala u čarodějnic, které se postupně začaly "polidšťovat". Také jsem byla ráda, když se ukázalo, že dcera Marion Elide je stále naživu a doufám, že její postava má v další knize také prostor.
Když se Jeřáb dostal do Zlomuvalu, vůbec mě to nepřekvapilo, protože jsem očekávala, že najde nějakou záminku, aby se vydal za Aelin, aby i jejich příběh mohl pokračovat.
Musím uznat, že plány na zabití Arobynna, svržení krále a osvobození magie byli skvělé, moc se mi líbilo jak to autorka promyslela a také jsem ráda, že Arobynna zabila Lysandra, která také dostála jisté odplaty.
Další z věcí, které ale nerozumím je to, proč se už od počátku nikdo nepokusil přijít s nápadem, aby Dorianův náhrdelník nějakým způsobem zničili nebo mu ho sundali? Nikde v knize nebylo zmíněno, že by se pokoušeli sejmout prsteny strážím a tyto by nešli dat dolů, tak by mě zajímalo, z čeho všechny postavy vyvodili, že náhrdelník je k jeho krku přivařený a prostě sundat nejde? Obzvlášť, když se na konci knihy ukázalo, že náhrdelník bylo možné zničit a sundat.
Musím uznat, že scény s Aelin a Jeřábem byli skvěle napsané a už se těším na další vývoj jejich vztahu, je to asi má oblíbená část série.
V neposlední řadě mě závěr knihy velice překvapil, kdy jsme se dozvěděli, že král vlastně není ta primární zrůda, ale je jí vévoda Perrington, který je vlastně králem valgů. Jsem ale ráda, že se Kaltain osvobodila z nadvlády jeho a valgů, a že se jí zároveň podařilo zničit třetinu táboru v Morathu.
Celkově se mi kniha moc líbila, víckrát jsem byla absolutně šokovaná (jako např. když Arobynn navlékl Aelin prsten, pomocí kterého by jí mohl ovládat) a musela jsem prostě číst dál. Celá série je čím dále tím lepší. Jsem velice zvědavá co se stane v dalších knihách a hned se do té další pustím.