Tulenik Tulenik komentáře u knih

☰ menu

Biomanželka Biomanželka Michal Viewegh

téma mi přišlo více než slibné, zpracování více než ubohé. Ach jo.... tolik zbytečných keců už jsem dlouho pohromadě neviděla. Tímhle si tedy autor u mě skore rozhodně nevylepšil.
Znám situaci kolem dul, přirozeného rodičovství, nošení dětí v šátcích a zakládání mateřských center více než dobře. Dovedu si velice živě představit situace, které autor popisuje... ale kdyby si odpustil tu zbytečnou a hloupou omáčku, vešlo by se mu to do jedné kapitolky.

05.03.2013 odpad!


Spi! Spi! Annelies Verbeke

Neobvyklá, místy poetická, styl psaní na hranici mezi poezií a prózou, téma velmi zvláštní, osudy lidí inspirativní.

Nejsem literární kritik, abych hodnotila vyzrálost stylu autorky, tak můžu jen říct, že jsem na několika místech byla zmatená a musela otočit stránku zpět, co mi uteklo.

Hlavní hrdinové jsou svým způsobem sympatičtí, byť totálně sebestřední (no, potkat je v reálu, asi bych moc sympatií nenašla). Řeší dost zapeklité životy s velkou komplikací, kterou vůbec nedokážu pojmout. Postupný rozklad osobností a šílenství rozumu. Touha po lidském teple kombinovaná se závistí a snahou se pomstít za své prokletí. Nevyzpytatelné reakce, setření rozdílů mezi imaginací a realitou.

Tohle rozhodně není lehká kniha. Kdyby to byl film, byl by střihově a obrazově velmi náročný - osudy různých osob se proplétají v čase i v prostoru.

Řekla bych, že stojí za pozornost, minimálně proto, že nepluje v hlavním proudu řeky současné tvorby.

05.03.2013 3 z 5


Dny, kdy se hroutil svět Dny, kdy se hroutil svět Alex Preston

Tak tohle dílo rozhodně nepatří mezi jednoduchou a oddechovou literaturu. Už prolog je velmi autentický a tak syrový, až Vám z toho běhá mráz po zádech. A je velmi důležitý, protože bez něj by asi ani nemělo cenu to číst.

Tolik beznaděje šílené touhy po penězích. Obětovaný život naprosto nesmyslně hnaný drogami. Až si člověk říká, co je to za troubu, že je ochoten tohle podstupovat. Co je to za totálního blba (pardon), když mu to nedochází.

Asociativní vyprávění bez jednoduché a přímočaré pointy. Celé je to jako šílený vzpomínkový sen. Jen ten prolog Vás žene dál... až v poslední čtvrtině se objeví závan života a smyslu. Pouhý záblesk naděje, snaha o vystoupení z rozjetého vlaku, pochopení hlubšího smyslu života. Jedna zásadní chyba (tak pochopitelná), která všechno ničí. Uzavírá se smyčka vzpomínek, sotva objevené emoce jsou potlačeny a život totálně zmrazen.

Rozhodně se nejedná o knihu, kterou bych doporučila ke čtení každému. Je náročná a mnohovrstevná. Dost realisticky zrcadlí beznaděj a zoufalství dnešní společnosti, která bojuje sama se sebou a neví, co vlastně chce...

14.08.2012 3 z 5


Tři minuty věčnosti Tři minuty věčnosti Gert Prokop

Nezklamala - výborné detektivní sci-fi s dávkou psychologické studie zhroucené civilizace. Místy mrazivé, místy k pláči....
Jazyk překladu je sice už lehoučce zastaralý, ale řekla bych, že dojmu z knihy to rozhodně neškodí - naopak.
Škoda, že tento autor zapadl.

09.07.2012 5 z 5


Sestra Sestra Rosamund Lupton

Uf - mrazivé, nejednoznačně zakončené vyprávění o intenzivním sesterském vztahu zpřetrhaném smrtí. Smrt, která se tváří jako sebevražda je díky iracionálnímu přesvědčení starší sestry odhalena jako vražda...ale toto odhalení možná zůstane jen v její hlavě, protože i ona se díky vlastní neopatrnosti a možná naivitě dostane vrahovi do spárů. Dřív, než své podezření dokáže sdělit dalším - a i kdyby to stihla, stejně by jí nevěřili.

17.06.2012 5 z 5


Dítě číslo 44 Dítě číslo 44 Tom Rob Smith

Brutální a syrová exkurze do hrůz totality ještě umocněná morbidním případem psychopatického vraha. A aby toho nebylo málo, zlehka se kniha dotýká i tématu partnerských vztahů a jejich různorodých pout. Brrrr, husí kůže Vás při čtení rozhodně neopustí. Doporučuji k přečtení všem, kteří tvrdí, že za totality bylo líp. Ještě jednou - brrrrr.

17.06.2012 5 z 5


Sněženky Sněženky A. D. Miller

relativně útlá knížečka a přesto mi trvalo několik týdnů ji přečíst, dostat se do obrazu, pochopit myšlenkové pochody a až poslední čtvrtina mě uchvátila a donutila k tomu, co mi obvykle knihy dělávají - dočíst za každou cenu.

Kniha je intimní zpovědí stárnoucího řadového právníka o pravděpodobně největším průšvihu jeho zrání, které vedlo k tomu, že jeho kariéra spadl na začátek a tam už zůstala.

Vyprávění je usazeno jako dopis=zpověď=zdůvodnění ženě, s níž plánuje svatbu - motivace mi uniká, při četbě mne tyto odkazy rušily. Jako žena bych asi od svého nastávajícího nechtěla číst o předchozím vztahu, který zanechal nepřekonatelné stopy fascinace.

Nicméně jako exkurz do psychiky porevolučního Ruska to nebylo úplně marné a závěr, když konečně získal spád je napsaný dobře a čtivě.

Takže zvyšuji původní hodnocení ze dvou na tři hvězdičky.

17.06.2012 3 z 5