tra-my5156
komentáře u knih
Otroci sexu
Jan Janula
Za celou dobu, co se vyžívám v literatuře, tohle je zaručeně dílo, které mě rozesmálo nejvíce. Chápu, jak nebezpečné to může být pro jedince, kteří se vychylují ze společnosti svým sexuálním životem, jak je složité pro ně koexistovat ve společnosti, kde podle nich ostatní lidé mají 'fádní' sexuální život, nicméně, tohle se může stát komukoliv z nás. Stále je třeba pohlížet na tyto jedince s empatií a právě proto je třeba jim v případě nouze pomoci a ne na ně koukat s opovržením.
Když Nietzsche plakal
Irvin D. Yalom
I přestože mnohé myšlenky, které byly uvedeny v knize oponovaly mému logickému myšlení musím uznat autorovi, že se mu povedl skvostný román, jenž jsem zhltla během pár hodin nepřerušovaného čtení. Autorova znalost ohledně počátků psychoanalýzy byla výtečná a těším se na přečtení dalších jeho knih.
Rady zkušeného ďábla
C. S. Lewis (p)
Lewis naráží jako obvykle na lenosti lidské duše, také naráží na psychologii obyčejného člověka a i přesto, že dílo se řadí do křesťanské literatury, lze nalézt mnohé motivy aplikovatelné na život obyčejného ateisty.
Okna vesmíru dokořán
Jiří Grygar
Ty ilustrace v knize mě nejednou pobavily a zároveň informace jsou super hezky shrnuté.
Schindlerův seznam
Thomas Michael Keneally
Bolest, kterou jsem cítila z této prózy byla nepopsatelná.
Hovory s T. G. M.
Karel Čapek
Demokratické smýšlení a noetická filozofie Čapkova byla zřejmě převzata od profesora Masaryka, a o to je knížka právě krásnější. Tohle by si měl přečíst úplně každý, kdo je občanem ČR. Aby nezapomněl, co to znamená být v demokracii, a proč bychom si ji měli vážit.
Proměny
Publius Ovidius Naso
Ovidius trpěl. Když umělec trpí, jeho dílo je o to nádhernější.
Hamlet
William Shakespeare
Hamlet sám o sobě vás nutí přemýšlet nad tím, zda-li vy sami jste v pořádku.
Mýtus o Sisyfovi
Albert Camus
Toto je jedním z prolomových děl Camusovy filozofické tvorby. Člověk si málokdy pozastaví nad pojmem ‘absurdno’.
Markéta Lazarová
Vladislav Vančura
Příběh mě nenadchl, avšak co mě hluboce zaujalo byl styl psaní. Vančurův styl je nenapodobitelný, velmi poetický a mnohdy jsem se pozastavovala nad nádhernými pasáži, jenom abych pojmula krásu pečlivě volitelných slov.
Dokonalá manželka
Blake Pierce
Tahle série není úplně špatná. Ale nijak povznášející to teda fakt není. Když nachvíli chcete opustit světa vážného filozofického čtení, můžete se pustit do svět nic-neříkajících a nic-nedávajících detektivních děl, které jsou docela strhnující a pak si vlastně řeknete sami pro sebe, že už vás to nebaví, protože vám to nic nedává.
Násilí
Slavoj Žižek
Já prostě Žižka dvakrát nemusím, nicméně se mu musí přiznat, že v tomhle díle výstižně popsal jaké způsoby násilí se dá aplikovat, rozdíly mezi nimi a do toho přikládá spousty příkladu z politiky, sociálních kruhů, náboženství, atd.
Nicméně, pořád mi to přišlo spíše jako dokonalý žvást než vážný filozofický počínání.
Mnohem zábavnější jsou jeho vtipy (Žižek's Jokes, 2014), které jsou pořád žvatláními, alespoň čtenáře pobaví.
Za mě 2/5
a to přeháním, fakt to bylo strašné nic neříkající čtení.
Prorok
Chalíl Džibrán
Tuhle knihu jsem koupila přímo v Libanonu, kde jsem strávila cestováním a poznáváním Švýcarska středního východu. Je to jedna z národně uznávaných autorů, které mi dosti pomohlo poznat srdce Libanonského lidu a jejich tužeb. Autor původně napsal v angličtině, poté přeloženo do francouzštiny.
Někdo pode mnou psal, že je to jako Coelho v jiném kabátu a dovoluji si opáčit, že Coelho v jiném kabátu to teda není, páč Coelho je rádoby spiritualista, zatímco Khalil Gibran je národně uznávaný spisovatel a poeta, který dokáže zachytit essenci Libanonského národu. Dosti mylné ho srovnávat s Coelhem.
Kontext při čtení jakékoli knihy je dosti důležité a obzvláště při čtení tohoto díla.
Poruchy pozornosti v dětství i dospělosti
Edward M. Hallowell
Čteno kvůli eseji. Za mě dobrý, možná i skvělý, pokud znáte historii ADD. Samozřejmě outdated, nicméně stále poučný. 4/5 za mě. Hallowell dobře píše a rozhodně je to skvělý odborník na ADD, zřejmě bych ho asi nepovznesla na stejné úrovni jako Russell A. Barkley.
Filosofická zkoumání
Ludwig Wittgenstein
Tady jsem se těžce a tvrdě zamilovala do analytické filozofie, neboť takhle hluboce jsem nespadla nikdy do lásky. Hry, pravidla, rodinné podobnosti, logika. Wittgensteinovi nelze nic vytknout. Dělá filozofii jako kdyby se ji pokoušel zničit. Tím dokazuje možnost dělání filozofie, neboť v logice je pravidlo, že snažíme se li nějaký výrok dokázat, předpokládejme, že je špatný.
Svolení
Vanessa Springora
Moc hezky napsané, trošku se mi zvedal žaludek z maipulativních vlastností nechutného padesátníka, který si užívá mladé tělo prepubescentních kluků a holek. Hledala jsem pak dále, jestli byl prosekuován, ale nic. Tak ať shoří v pekle, kretén.
O pravdě a lži ve smyslu nikoli morálním
Friedrich Nietzsche
„Člověk je stal poznávající bytostí náhodou, neúmyslným spárováním dvou kvalit. Jednou skončí a nic se nestane.
Dlouho lidé nebyli, a když sami přestanou existovat, nic se nebude dít. Jsou bez dalšího poslání a účelu.
Člověk je vysoce patetické zvíře a všechny své vlastnosti bere tak vážně, jako by se v nich otáčely stěžeje světa.
Podobné objekty připomínají jiné podobné objekty a srovnávají se s nimi: toť poznání, rychlé subsumování stejnorodého. Jen podobnost percipuje podobnost: fyziologický proces. Tím, čím je paměť, je rovněž percepce nového. Nikoli myšlenka na myšlenku - - -“
Lži na pohovce
Irvin D. Yalom
Můj druhý Yalomův román dokončen jedné jarní noci za mé nespavosti. Je pravda, že jsem to nesjela nosem jak koks, nicméně, koncept mě zaujal a vyžívám se v jeho stylu psaní nesmírně. Antihrdinové Norma a Marshal jsou dokonalými příklady lidí pozdního kapitalismu - rozstřihnout v záchvatu zuřivosti kravaty svého neschopného manžela a vykoupat se v bordelu chamtivosti po materialismu. Yalom moc hezky popsal skoro surrealistický podvod pana Maconda, to mě bavilo - krom sexuálních představ a ztopořených pyjí konečně taky nějaká akce, dvojitý podvod plynule splýval s příběhem vyexcitovaly moje mozkové elektrony z jejich orbitalů ve čtyři ráno a zavřela jsem Yalomovu tvorbu s hlubokým uspokojením.
Výklad snů
Sigmund Freud
I přestože Výklad snů patří do klasické literatury psychoanalýzy, tak to na mě udělalo pramalý dojem. Freud mě pobavil (i přestože jeho snaha rozklíčit především své sny a i sny ostatních mi přišla přehnaná), to ano, ale tato 'humorná' učebnicová knížka o snech zanechala ve mně pocity směšnosti než-li hlubší úvahy. Nicméně, přenesme se na dobu, kdy byla vydána. Jedná se o rok 1899 a tehdy psychologie byla teprve na svém samotném prvopočátku, tudíž v porovnání, jak jsme již dnes pokročili s psychoanalýzou tak hodnocení Výklad Snů je pro mě těžké, když na to koukám skrz pohledu moderního člověka.