Filosofická zkoumání

Filosofická zkoumání

„Filosofické poznámky této knihy představují jakoby množství náčrtů krajiny, které vznikly v průběhu dlouhých a spletitých cest…“ napsal Ludwig Wittgenstein v lednu 1945. Filosofická zkoumání vycházejí v řadě Základní filosofické texty a rozvíjejí koncepci řečových her, která podstatně ovlivnila soudobou analytickou anglickou... celý text

„Filosofické poznámky této knihy představují jakoby množství náčrtů krajiny, které vznikly v průběhu dlouhých a spletitých cest…“ napsal Ludwig Wittgenstein v lednu 1945. Filosofická zkoumání vycházejí v řadě Základní filosofické texty a rozvíjejí koncepci řečových her, která podstatně ovlivnila soudobou analytickou anglickou filozofii. méně textu

http://www.databazeknih.cz/images_books/35_/35944/filosoficka-zkoumani-35944.jpg 4.98
Originální název:

Philosophische Untersuchungen (1931)

Žánr:
Literatura naučná, Filozofie
Vydáno:, Filosofia
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (3)

Přidat komentář
alef
14.12.2016

„Žádná pravidla nejsou pevná a trvalá.“
Marcus Tullius Cicero

Pravidla hrají zásadní roli v tzv. "jazykových hrách", což je klíčový pojem pozdní filozofie Ludwiga Wittgensteina, který se tímto termínem chtěl distancovat od názorů, které v raném období zastával i on sám, že jazyk slouží k jedinému účelu – přenášet myšlenky, odvrací se od jazykové idealizace a chce zkoumat vztah jazyka a skutečností. Metafora jazykové hry pak zdůrazňuje právě onu různorodost lidského chování, které je s jazykem spojené: „… jako řečové hry by bylo možno označovat i zmíněné pochody pojmenování … a opakování … Jako „řečovou hru“ budu označovat … celek zahrnující řeč a činnosti, s nimiž je spjata.“

Proč jazyková hra? V původní představě: „Slova řeči pojmenovávají předměty – věty jsou spojení takových pojmenování.“ ... nachází problém, a to v předpokladu, že v jazyce nalezneme nějaký dokonalý „řád" (logický řád je základem Wittgensteinových představ o jazyce v Tractatu - znázornění a skutečnost mají logickou formu), ale ve Filozofických zkoumáních Wittgenstein ukazuje, že se tohoto „předsudku“ musíme vzdát, požaduje změnu způsobu uvažování o jazyce, protože jazyk je komplex mnoha různých aktivit, jednání, činností, které nelze postihnout pouze logickou analýzou.

„Na naši řeč se lze dívat jako na nějaké staré město: spleť uliček a náměstí, starých a nových domů, a domů s přístavbami z různých dob; a to vše obklopeno množstvím nových předměstí s novými a pravidelnými ulicemi a uniformními domy.“

Tato metaforu města nám má ukázat, že nenajdeme jen uniformní domy a pravidelnosti, ale také mnoho přístaveb z různých dob, nové ulice a celá předměstí, která během dob měnila svou tvář, některé mohou zaniknout a naopak vznikají nové – tato metafora ukazuje právě na změnu ve způsobu uvažování, od úvah o čistě logické formě jazyka (uniformní domy a pravidelné ulice) k úvahám o „různosti užití jazyka“ (přístavby měnící svou tvář). Wittgenstein se tedy začíná zajímat především o souvislosti mezi jazykem a jednáním, základem jeho úvah je, že "jazyk se nějak vztahuje ke skutečnosti".

Je to hodně zajímavé čtení, Wittgensteina obdivuji, byl to geniální matematik a filozof, pokud si s ním ale chcete začít :-) ... začněte od Tractatu, v něm naleznete základy jeho ranných úvah, na která Filosofická zkoumání navazují, a vy tak můžete sledovat proměnu jeho myšlenek :-).

Flipper
07.10.2014

Kým traktát je geniálne skonštruovaný celok, filozofické skúmania pôsobia rozmarne a viac sa pýtajú než toho povedia. Miestami mi pripadalo, že niektoré jazykové problémy nemožno analyzovať "matematicky", ale patria do skúmania mozgu či neurológie (alebo pri autorových otázkach by som ich zaradil tam). Prakticky možno poukázať na chyby jazyka a jeho používania, no či sa tým vyriešia všetky filozofické problémy (ak bola iba zlá formulácia) je otázne, pretože ak sa aj pretransformujú - ostávajú. Wittgenstein nedáva návod ako správne rozprávať, a ak by som chcel povedať, že chce reč lepšie formulovať, nepochodím ani tam, pretože o svojom vlastnom prežívaní vieme len málo. Ako v predslove hovorí sú to len otázky, ktoré by mal niekto dokončiť (veda?) a bežnému človeku dávajú len to, aby sa zamyslel.

led_darkshiner
08.03.2013

Tato kniha byla jedním z převratů v mém životě. Je oprávněně nedokončená, protože koncem jsme my samotní. Tenkrát před léty mě přiměla nad svou řečí přemýšlet a věci získávat. Díky tomu a 8 letech v zahraničí se stalo to co se stalo. Proto na ni nedám dopustit...

Autor a jeho další knihy

Ludwig Wittgenstein

Ludwig Wittgenstein
rakouská, 1889 - 1951

všechny knihy autora

Uživatelé mají knihu

v Přečtených10x
v Právě čtených1x
v Knihotéce5x
v Chystám se číst15x
v Chci si koupit4x