Tída komentáře u knih
První literárně zpracované vzpomínky o holocaustu, které jsem četla. Bohužel se nepřipojím k oslavným komentářům a to kvůli špatnému zpracování knihy, např. autorka se narodila roku 1931, její matka v roce 1929??? Taková bota hned na úvod??? Nebo - musí si sundat sukni a v následujícím odstavci jí někdo pod tu sukni sáhne, a v podobném duchu bych mohla pokračovat dál, o gramatických chybách raději nemluvím. Vím, že vzpomínky jsou ošidné, ale tomuhle příběhu jsem prostě neuvěřila (mám nastudovanou odbornou literaturu).
Správná prázdninová oddechovka, nic víc, nic míň. První knížka od autorky a v rámci žánru milé překvapení. Bavily mě vlastně všechny tři hrdinky, nejvíc asi Miriam, která se tak hezky "plácala" v zapojení se do života na předměstí.
Poměrně milé překvapení, četlo se to dobře, jen kdyby hlavní vyšetřovatel zase nebyl alkoholik - tohle klišé severských detektivek mě už vážně nebaví.
Ze začátku jsem měla dojem, že to bude fajn detektivka, ale pak se děj začal táhnout a bylo to pořád tak nějak dokola a o ničem a hodně předvídatelné. Navíc mi nesedla erotická linka s duchem. První knížka od autorky a nevím, nevím, jestli jí dám ještě šanci.
(SPOILER) Po přečtení úvodního slova jsem se lekla, jaká to bude blbost, ale úplný odpad to nebyl. Na mě příliš "americké", protože všechno dobře dopadne, všichni se mají rádi a vše se v dobré obrátí a hlavní padouch je tak předvídatelný, až to bolí. Na čtení na pláži to stačí, ale na víc nic.
Šroubovaný jazyk, divná větná spojení - nevím, jestli příběh má být román, fikce, nebo zpracování faktů. Snažila jsem se začíst, ale vážně to nešlo. Pár hvězdiček za připomenutí smutného osudu tří studentů.
Ráda jsem se nakoukla do Baskicka, mně dosud neznámého. Chvílemi jsem se trochu ztrácela, ale nakonec se všechny nitky pospojovaly a celý příběh dostal hlavu a patu. Zaujalo mě, že ženská příjmení se nepřechylovala, s tím jsem se v beletrii setkala snad poprvé a ne úplně mi to sedělo.
Neznala jsem první díl, a proto jsem se při čtení druhého lehce ztrácela (autor často naráží na události z prvního dílu). Jinak detektivka slušná, "záporáka" jsem odhalila poměrně rychle, čte se dobře, ale celé to tak nějak klouže po povrchu. Dala bych 3,5, ale to nejde a na 4 to bohužel není.
Kallentofta mám ráda, ale tenhle příběh postrádal větší napětí. Rodinná tragédie šla určitě napsat lépe, poutavěji, ale tentokrát mi připadalo, že jde hlavně o Malin a detektivní jádro se vytratilo kamsi do neznáma.
Tak tohle bylo velké zklamání - kniha by se spíš měla jmenovat "Já, potom zase já a pak něco málo o tom, co si myslím o Dánech". Autorka vydává svoje subjektivní názory za objektivní fakta...za mě škoda času a peněz.