ThePeace135 ThePeace135 komentáře u knih

☰ menu

Němý křik Němý křik Angela Marsons

Na Angelu Marsonsovou a její Kim Stoneovou jsem si brousila zuby již delší dobu. Než jsem se k ní ale dostala, stihla napsat rovnou šest dílů! No tak jsem to riskla, pořídila jsem si všech šest dílů naráz, vrhla se na to a.... a jsem naprosto nadšená!! Originální zápletka zakořeněná v minulosti, sympatická hlavní hrdinka s tajemnou minulostí, kterou nám postupně odkrývá, navíc se sympatickou většinou týmu, akce, napětí, to vše odehrávající se v Anglii! Co víc si člověk může přát? ... Zasloužených 5* už se těším na další případ :)

10.03.2019 5 z 5


Dopisy, které nikdo nečetl Dopisy, které nikdo nečetl Iona Grey

Další kniha o válce, říkali. Další přeslazený román, říkali. Nečekala jsem mnoho, zvlášť potom, co mě tak zklamala kniha "Všem statečným se odpouští", ze stejného období, ale tohle? ... Kniha se zařadila zcela nekopromisně mezi mé nejmilejší a to i přesto, že romantické příběhy normálně moc nevyhledávám. Nádherně propojené dvě linie příběhu - Stelly a Dana, jejichž romance byla tím hlavním gró příběhu, a Jess a Willa, u kterých zde mnozí píšou, že je jejich příběh nudil, ale bez nichž by to nebylo ono, protože jen díky nim mohl příběh Stelly a Dana znovu ožít a hlavně, to díky nim celé dopadlo tak, jak to dopadlo.

27.07.2018 5 z 5


Pamatuješ, mami? - Příběh jedné vyhlazené vesnice Pamatuješ, mami? - Příběh jedné vyhlazené vesnice Anna Janko

Kniha mě zaujala už jen tím, že zcela výjimečně nebyla o holocaustu a jiných hrůzách páchaných na Židech, ale o hrůzách, které se děly jen kousek od našich hranic, u našich sousedů, o hrůzách, o kterých se nemluví... Vzpomínky matky, která jako malé dítě přežila vypálení rodné vesnice, sepsané její dcerou, která chtěla, aby se na to, co prožila nejen její matka, ale tisíce dalších Poláků, nikdy nezapomnělo. Vyprávění místy působilo až zmateně, patrně tím, jak si matka snažila vzpomenout na každičký detail a autorka chtěla zachovat autenticitu, na druhé straně z celé knihy běhá mráz po zádech... jediné v čem jsem se ztrácela, byla ta zpropadená jména, protože každý druhý se tam jmenoval stejně, ale za to autorka ani její maminka přeci nemůžou...

27.07.2018 4 z 5


Šifra mistra bestselleru Šifra mistra bestselleru Jodie Archer

Jestli čekáte velkolepé odhalení tajemství, kterak napsat bestseller bestsellerů, tak asi zapláčete, neb autoři se pouze pouští do analýzy těch děl, které se už bestsellery staly. Pomocí speciálního vzorce nám autoři knihy předkládají co všechno mají společné ty největší pecky na trhu a co je prakticky od počátku předurčilo k tomu, stát se bestsellerem, aniž by o tom jejich autoři tušili. Ve výsledku jsem zjistila, že tím bestsellerem mezi bestsellery je kniha, o níž jsem nikdy neslyšela, hanba mi. Každopádně zajímavé počtení a smekám před autory minimálně za vymyšlení "programu na odhalení bestsellerů" (samozřejmě zcela zjednodušeně řečeno :) )

27.07.2018 3 z 5


Deníček moderního fotra aneb Proč by muži neměli mít děti Deníček moderního fotra aneb Proč by muži neměli mít děti Dominik Landsman

Dvě hvězdy, protože nějaký vtip to má, ale jinak... knihu jsem dočetla ani ne do půlky a i když jsem si napůjčovala i ten zbytek k tomu, další deníček fotrů, matek, manželů, manželek a nevím koho ještě, vím jistě, že si je ani nepřečtu. Většina lidí v mém okolí mi říkala, jak je to dokonalý, jak u toho brečeli smíchy a kdesi cosi... já ale říkám ne. Situace vyhnané mnohdy tak do extrému, že by jim nemohl věřit ani samotný Čeněk... navíc prakticky každá scéna zakončená blicím miminem... Autor chtěl prostě za každou cenu pobavit, nicméně u mě to mnohdy místo salev smíchu vyvolávalo pocity zoufalství, jestli je opravdu možné klesnout až takhle hluboko... V porovnání s knihou Fredrika Backmana "Co by můj syn měl vědět o světě", která je opravdu vtipná, nápaditá a dojemná, je tohle hodně levná napodobenina.

21.06.2018 2 z 5


Konkláve Konkláve Robert Harris

Příběh o tom, že i zdánlivě nevinní a svatí lidé, kteří zasvětili svůj život Bohu a žijí jen proto, aby usedli na "židli nejvyšší" mají svá malá tajemství a kostlivce ve skříni, kteří ale vyplouvají na povrch v tu nejméně vhodnou chvíli, a sice během konkláve, kdy jsou horkými favority na post hlavy církve a od vytoužené mety je dělí jen pár získaných hlasů v hlasování. Nechala jsem se ke čtení nalakát hlavně proto, že slovo konkláve mám prostě úzce spojené s milovaným Danem Brownem a jeho Anděly a démony. Počtení je to zde tedy rozhodně méně napínavé, nemůžu ale říct, že by bylo nudné nebo nezajímavé. Je sice pravda, že pasáže o tom, kterak se kardinálové oblékali, popisy jednotlivých částí oděvu a odříkávání modliteb ke každému z nich, bych klidně vynechala, ale člověk se dozvěděl i něco nového a "podíval" se do míst, kam se člověk jen tak nedostane. A úplný konec byl za mě parádní.

23.02.2018 4 z 5


O dívce Grace O dívce Grace Anthony Doerr

Anthony Doerr prostě nikdy nezklame, jeho knihy jsou vždy něčím originální, osobité, jedinečné a zkrátka a dobře fantastické. Uznávám, že jeho styl vyprávění nemusí sedět každému, dost možná někomu jeho příběhy mohou připadat nudné, ale pro mě je čtení jeho knih balzám na duši. O dívce Grace je krásné vyprávění o "trestu bez viny", kdy hlavní hrdina David sám sebe potrestá za něco, co nikdy neudělal ze strachu, aby k tomu skutečně nedošlo. Opustí milovanou ženu i maličkou dcerku, protože věří, že je to jediná naděje na záchranu jejího života. Během vyprávění jsme svědky Davidova putování až na druhý konec světa, jeho živoření tam (protože životem bych to zrovna nenazvala) i strastiplné cestě zpátky domů, kdy neví, co nebo kdo ho tam čeká, protože během let mimo domov sám sebe přesvědčil, že i když utekl proto, aby dceří zachránil život, stejně zemřela. Pro mě prostě nádherný příběh za 5* rovných.

23.02.2018 5 z 5


Tekutý písek Tekutý písek Malin Persson Giolito

Kniha mě na první pohled zaujala obálkou a také tím, co na ní stojí, a sice "Vyhlášeno jako nejlepší švédská krimi...". O čem kniha je, jsem v podstatě nevěděla do doby, než jsem ji začala číst... Hned na úvod, nepřijde mi to moc jako thriller, spíš jako trochu náročnější "youngadultovka", protože hlavními hrdiny jsou teenageři, a i když je ústředním motivem masakr na střední škole, přijde mi to prostě spíš jako "kniha pro mládež", což ji samozřejmě nic neubírá na tom, že je velmi dobrá. Střídavě jsme svědky Majina pobytu ve věznici a soudních stání, zároveň nám je předkládán i děj, který celému masakru předcházel, abychom se vůbec dozvěděli, kdo je Maja Norbergová zač a co se skutečně stalo. I když mi kniha trošku připomínala titul "Se záští", který jsem četla před tím, a který mě nadchl poměrně víc, musím říct, že před vynesením rozsudku jsem byla napnutá jak kšandy a se zatajeným dechem jsem čekala jestli je Maja vinna nebo nevinna. Tři * za to, že jsem před tím prostě četla lehce podobnou, ale lepší knihu.

22.02.2018 3 z 5


Se záští Se záští Eileen Cook

Když se probudíte po autonehodě, aniž byste si pamatovali, že jste nějakou měli a navíc jste úplně zapomněli posledních 6 týdnů svého života, není to asi nic moc příjemného. Když se ale dozvíte, že během oné nehody zemřela vaše nejlepší kamarádka, kterou jste s největší pravděpodobností zabili, je to celkem psycho. Jill se během příběhu snaží přijít na to, co se vlastně ve vzdálené Itálii stalo a proč při tom zemřela Simone, dívka, se kterou se znala už od dětství, kterou považovala za vlastní sestru a které by jistojistě nikdy neublížila.. I když... Knížka se skvěle četla, krásně to ubíhalo, nebylo to nic rozvleklého, protože se odehrává v relativně krátkém časovém úseku - během Jillina pobytu na rehabilitační klinice. Nejvíc mě bavily ale pasáže, kde byly výpovědi jednotlivých svědků, účastníků kurzu;, "přátel", rodiny a úryvky ze sociálních sítí. Jillino samotné vyprávění už mě bavilo o trochu méně, každopádně tu bezmoc, když máte v hlavě naprosté prázdno a jste schopni pracovat jen s tím, co do vás cpou policisté, média a lidé, kteří vás upřímně nesnáší a jsou přesvědčeni o vaší vině, si lze asi jen stěží představit. Konec za mě perfektní.

26.11.2017 4 z 5


Bez šance Bez šance Neal Shusterman

Knihy podobného žánru normálně nečtu, ale anotace mě zaujala, hodila se mi do Čtenářské výzvy, tak jsem udělala výjimku a rozhodně jsem neprohloupila. Originální příběh, který krásně odsýpá, nejsou tam žádná hluchá místa, naopak, je to psané stylem, který vás nutí otáčet jednu stranu za druhou. Navíc celou dobu držíte palce Connorovi, Rise i Levovi, aby jejich příběh dobře dopadl, zároveň ale nechcete, aby byl konec... Navíc je to příběh o něčem sice tak trochu fantaskním ale dost možná ne zcela nemožném. Představa, že by Vám za pár let mohli v klidu transplantovat i tu nejmenší buňku v těle je úžasná, proces jakým k tomu dochází už tolik ne. Nicméně smekám před autorem za poutavé a originální dílo.

18.11.2017 5 z 5


Všem statečným se odpouští Všem statečným se odpouští Chris Cleave

Na knihu jsem se neskutečně těšila, jakmile jsem si přečetla její anotaci v seznamu brzy vycházejících knih. Od slibovaného milostného trojúhelníku na pozadí 2. světové války jsem si slibovala něco ve stylu mého milovaného filmového Pearl Harboru, jenže omyl. Milostný trojúhelník se ve finále nekonal, byli jsme vtaženi do Londýna téměř na začátku války, který se začíná potýkat s nálety a bombardováním a je zcela ochromen následky. Setkáváme se s třemi hlavními postavami - Mary, Tomem a Alistairem, kdy si nejsem moc jistá, jestli nějaká z nich mi byla sympatická. Jak už zde bylo řečeno, více méně jde o neuvěřitelný shluk myšlenek hlavních postav, které Vám dřív nebo později začnou unikat a zjistíte, že v polovině stránky vlastně netušíte, co čtete. Chyběl hnací motor, který Vás nutí obracet stránky jednu za druhou a zhruba v polovině knihy mi už bylo jedno, jak to vlastně celé skončí. Možná že autor nemusel psát stylem - co kapitola, to jeden měsíc v roce - protože ke konci už to stejně nedodržoval a mohli raději některé pasáže vynechat a nechat nás s postavami dojít až do konce války. V posledních kapitolách už to totiž podle popisu vypadalo, že Londýn se staví na nohy, všichni se vrací do starých kolejí a život jde dál, i když byl teprve červen roku 1942.
I když si z knihy nejspíš nebudu za chvíli nic moc pamatovat, jedna věta mi přeci jen utkvěla v hlavě:
"Já byla vychovaná v přesvědčení, že všem statečným se odpouští, ale ve válce je odvaha laciná a shovívavost nepříliš populární." protože to mi přijde neskutečně nadčasové a myslím, že to neplatí jen ve válce.

10.11.2017 3 z 5


Další divné hlášky z knihkupectví Další divné hlášky z knihkupectví Jen Campbell

Stejně jako předchozí díl i tento mě opět jen utvrdil v tom, že knihkupci mají těžký život všude :) nejvíc mě ale jednoznačně pobavilo: "Sháním detektivku. Jmenuje se Dívka, která kopla do vosy a hvízdla."

08.11.2017 5 z 5


Chlapec v pruhovaném pyžamu Chlapec v pruhovaném pyžamu John Boyne

Analady: Nemyslím si, že se jedná o knihu pro děti. Hlavním smyslem knihy ale bylo vyprávět příběh očima malého, nevinného devítiletého chlapce, který netuší, jaké hrůzy 2. světová válka přináší, ani co znamená slovo holocaust. V tom byl smysl a vlastně i krása knihy. Ano, některé věci v knize jsou opravdu naivní, ale takové jsou i představy a myšlenky kde jakého devítiletého dítěte.

29.10.2017 5 z 5


Divné hlášky z knihkupectví Divné hlášky z knihkupectví Jen Campbell

Možná že někdy "hlášky" znějí tak absurdně, že si člověk říká: "Je to vůbec možné?"... díky své práci v knihkupectví vím, že je... Občas se totiž zákazníci opravdu dokáží zeptat na neuvěřitelné věci... Kniha náramně pobaví každého, kdo v oboru nepracuje, a ty, kteří svět knihkupců znají na vlastní kůži jen utvrdí v tom, že v tom občasném zoufalství nejsou sami :D

26.10.2017 5 z 5


Osm Osm Radka Třeštíková

Po přečtení Bábovek, které se mi nesmírně líbily, jsem zatoužila po dalším skvělém vyprávění a stylu psaní Radky Třeštíkové. No, neměla jsem se asi zas až tak těšit. Nemůžu říct, že by mě Osm nějak vyloženě zklamalo, ale bůhví jaká pecka to taky nebyla. Mnoho postav, z nichž mi nebyla sympatická ale lautr ani jedna, děj, který sice rychle ubíhal a nebyla tam ani žádná hluchá místa, ale taky ani moc nenadchl. Detektivka bych tomu tedy neříkala, i když dobře, v anotaci píší "s detektivní zápletkou" a ano, byl tam "pokus o vraždu", okey, tak nějak mi možná ve výsledku uniklo, kdo že to vlastně střílel, ale hlavně, práci policie podle vylíčení autorky bych snad ani nekomentovala. Chápu, nebyla to žádná kriminálka New York, ale takový idioty by snad u policie ani zaměstnat nemohli... Prostě příběh o slečně co nejdřív neměla nic, pak mohla mít relativně všechno, ale chtěla víc a víc než bylo zdrávo a nakonec za to i docela draze zaplatila... Bábovky mi přišly jako top, u Osmičky bych řekla, že to trochu kleslo, ale předchozím autorčiným dílům dám ještě šanci a pokud vydá další knihu, určitě si ji přečtu.

26.10.2017 4 z 5


Možná jednou Možná jednou Colleen Hoover

Knihy tohoto typu, tedy žánr young adult a podobné, mě moc neberou a proto se podobným sekcím povětšinou vyhýbám... Potřebovala jsem si ale trochu "odpočinout" a tak mi nějaká "youngadultovka" přišla jako dobrá volba. Jednou možná mě zaujalo především propojením s hudbou. Hudba je nedílnou součástí mého života a je i nedílnou součástí této knihy. Obsahuje totiž originální soundtrack, který si při čtení můžete pouštět a navodit si tak autentickou atmosféru. Pravda, děj je sice tuctový - zakázaná láska, kdy se pořád dokola ona i on snaží odolávat, celý děj se až na pár výjimek odehrává mezi zdmi jednoho bytu a ten soundtrack mě taky až tak moc nenadchnul (výjimkou je stejnojmenný song Maybe Someday), ale zcela to splnilo svůj účel. Krásně si u toho člověk odpočine, příběh je takový milý, dobře se to čte, místy je to záživnější místy méně. Každopádně se mi líbí originální nápad s hudbou i to, že hlavní hrdina - muzikant - je vlastně neslyšící, protože to, jak autorka popisuje, jak dokáže vnímat hudbu a "slyšet" něčí zpěv bylo dokonalé.

17.10.2017 4 z 5


Smrt je mým řemeslem Smrt je mým řemeslem Robert Merle

Po mnoha knihách plných výpovědí těch, kteří přežili holocaust jsem chtěla sáhnout také po příběhu z "druhé strany" a čí příběh by to měl být, než samotného Rudolfa Hesse (v knize jako Rudolf Lang). Nechtěla jsem knihu číst proto, abych snad mohla Němce obhajovat, ani proto, abych se je snažila pochopit, ale prostě proto, abych viděla pohled na věc také z jejich strany, abych věděla, co je k tomu vedlo.... A Smrt je mým řemeslem je toho dokonalý důkaz... Nejprve mi trochu vadilo, že zhruba 3/4 knihy (cca 200 stran ze 300) pojednává o Rudolfově dětství a dospívání, celkem dost podrobně vidíme Rudolfa vyrůstat v přísné katolické rodině, jeho útěk na frontu během 1. světové války i živoření po návratu domů po jejím skončení. Jsme svědky toho, jak jediným "domovem" a "rodinou" se mu stává armáda, strana a válka, zatímco podstatné části je věnováno zhruba posledních sto stran, občas ještě dost letmo. Nicméně všechno to, co bylo před Hessovým jmenováním do velitele koncentračního tábora Dachau a posléze Osvětim, nám pomáhá pochopit, co to bylo za člověka. Ani v nejmenším ho neomlouvá, že to jaké prožil dětství a dospívání, ho vedlo k tomu, co dělal. Byl zvyklý poslouchat na slovo veškeré rozkazy, ať už od svého otce nebo kteréhokoliv nadřízeného v armádě, což ho ale neopravňovalo sprovodit ze světa přes 2 miliony nevinných lidí. Vyprávění očima člověka, který dotáhl myšlenku Konečného řešení židovské otázky, bylo neuvěřitelně poutavé a především tak skutečné, že z toho mrazilo v zádech. Závěrečný norimberský proces s Hessem jen pomáhá dokreslit jeho obraz jako čisté lidské zrůdy bez sebemenšího kousku pocitu viny. Hájit se tím, že rozkaz je rozkaz nemůže nikdy omluvit to, co udělal... a samozřejmě v tom nebyl sám.

13.10.2017 5 z 5


Už je tady zas Už je tady zas Timur Vermes

Knihu jsem vybrala pro splnění jednoho z bodů Čtenářské výzvy. Před pár lety jsem zaznamenala film se stejným názvem, aniž bych věděla, že má svou knižní předlohu. No, čekala jsem asi trochu víc - víc srandy, víc čehokoliv, na druhou stranu má ta knížka hodně co do sebe. Když si odmyslíte postavu Hitlera, tak ukazuje na to, jak jednoduché je "zblbnout" dav... Ono na tom v podstatě něco je... Všichni se tenkrát dušovali, jak už nikdy nedopustí, aby se něco podobné ještě kdy stalo a ono stačí tak málo, aby dav šel znovu slepě za jediným člověkem... Klobou dolů před autorem, který se pustil do vyprávění příběhu očima Hitlera i pokusu odhadnout jeho myšlenkové pochody, stejně jako před znalostí historických souvislostí napasovaných do dnešní doby... I tak jsem ale od knihy očekávala trochu víc... Hlavně mě zaráží, že nikdo nepřijde na to, jaká je ve skutečnosti pravda a nechají šíleného nacistu pobíhat v uniformě po současném Německu a znovu "kázat"... Na druhou stranu, Hitlerovo seznamování se se současným světem a jeho okouzlení "interletem" mě neskutečně bavilo a hlavně se autorovi nesmí upřít vskutku originální nápad :)

11.10.2017 4 z 5


Slavné dny 2 : 50 + 2 nových příběhů, které psaly historii Slavné dny 2 : 50 + 2 nových příběhů, které psaly historii Pavel Zuna

Stejně jako u předchozího dílu Slavných dní, i tentokrát nám Pavel Zuna neuvěřitelně poutavou formou přibližuje zásadní momenty české i světové historie. Slavné dny se zaujetím ráda sleduji na Stream.cz a knižní podoba má pro mě jen jedno jediné mínus - chyběl mi prostě podmanivý hlas Pavla Zuny a výborná hudba. I přesto 5*, protože jeho podání příběhů je "krátké", stručné, ale přesto všeříkající a ne nadarmo se jeho videa často používají jako výukové pomůcky ve školách.

06.10.2017 5 z 5


Smrtící byznys Smrtící byznys Hana Hindráková

Co se k tomuto tématu dá ještě říct... Knihu jsem zaznamenala hned jak vyšla, chtěla si ji přečíst, ale stále jsem ji před sebou tak nějak "valila". Nakonec mě popostrčila osobní zpráva přímo od paní autorky a po knize sáhla hned. A určitě nelituji. Že se kde kdo snaží vydělávat na bídě, negramotnosti a nutné potřebě pomoci na obyvatelích rozvojových zemí jsem tušila, ale že někdo dokáže vydělávat na lécích, které tamní nutně potřebují, častokrát za ně dají všechno co mají a jsou pro ně mnohdy jedinou nadějí na přežití je vyloženě hnus. Kniha je sice fikcí - co do postav a příběhu - ale hlavní téma, téma falešných léků, je tak skutečné, až z toho mrazí. Bohužel "obyčejný" člověk v tomto boji nezmůže nic. Nezbývá než doufat, že boj proti "smrtícímu byznysu" bude i nadále pokračovat a že se bude nebojácným organizacím i nadále dařit mařit výrobu a distribuci falešných léčiv a zachraňovat lidské životy. Nedělám si v dnešním světě prohnilém korupcí iluze, že se podaří zastavit prodej falešných léčiv nadobro, ale každý zachráněný život je výhrou. Kniha byla napsána neuvěřitelně lehce, čtivě, četla se sama prakticky na jeden zátah.
"A radši nechci ani domýšlet, co se stane, až podvodníci najdou způsob, jak proniknout v západních zemích do legální distribuční sítě."
Jedna z vět, která na mě zapůsobila asi nejvíce. Člověk tady v Evropě má pocit, že tohle se ho ve své podstatě netýká a díky všem těm normám, zákonům apod. ani nikdy týkat nemůže, ale kdo ví...

01.10.2017 5 z 5