Terry11 komentáře u knih

"Každá frakce podněcuje své členy, aby určitým způsobem jednali a mysleli A většině lidí to vyhovuje. Ale naše mysl pracuje komplexněji. Nelze nás přinutit k jedinému způsobu uvažování a právě to všechny u moci děsí."
Viděla jsem nejdříve film, pak jsem teprve četla a kupodivu film vyhrává. Byl svižnější, akčnější. Kniha se čte pěkně, tematicky se podobá HG, ale to mi nevadí, jen tuším, že vzpomínky na ni za chvíli přehluší jiné podobné dílo. Tak nějak mě nenutí k zamyšlení.

4 06.07.2014

"To tedy znamená, že se ještě nikomu nepodařilo utéct?"
"To už je moc dávno...Jednou v noci jeden utekl i s celou rodinou...Jejich dům zůstal nějaký čas prázdný, a to je to nejhorší, co se může stát. Když se někde jen jeden dům sesype, jde to potom, jako když se protrhne hráz..."

Nesympatický hlavní hrdina, čtenář by mu snad ty tuny písku i přál, každodenní sisyfovská práce, nemožnost pochopit, snaha o útěk, útěk, nucený návrat, tupá netečnost, smíření.
Tak dlouho už jsem začnou knihu nečetla. Ne, že by mě to úplně nebavilo, ale byla jsem si vědoma toho, že čtu jen proto, abych si odškrtla další "světové jméno". Bez radosti, bez nedočkavosti.

4 15.06.2014

Taky jsem čekala víc informací o NY, ale zase jsem se dověděla spoustu věcí o právničině, chodu a vztazích právnické firmy. Autorce jsem uvěřila, že má problematiku takovéto firmy v malíčku. Obsahově i jazykově se mi kniha dost líbila, navíc je tu hodně literárních odkazů a citátů. Oživuje vyprávění různými stylistickými vtípky, jako třeba když sledujeme dialog Cathrine s jejím ctitelem a ona to komentuje jako tenisové utkání. Nebo když překládá právnickou hantýrku do normální řeči. Trochu jsem tápala ve francouzských slovíčkách, ale vůbec mi to nevadilo. Kniha to je vtipná, chytrá, zábavná. Naprostý protiklad Božskému bastardovi.

4 09.03.2014

ale jo! Poté, co jsem zrovna málem spáchala sebevraždu přečtením knihy Naplivu na vaše hroby, jsem si ráda přečetla o tom, jak se lidi mohou hezky nenávidět, strašně milovat a mile ubližovat tak, že se nakonec vezmou, mají děti a vše spěje k naivnímu, bezstarostnému happyendu. Ještě že ty holky spisovatelský máme :-).

4 03.02.2014

Ne, tak tohle ne! Fakt nejsem puritánka, ale tohle vydávat za erotiku, a umělecké dílo vůbec? Proč? Pedofilie, sex se zvratky, odporně brutální msta na někom, kdo s problémem má souvislost jen velmi okrajově! Kdyby hlavní postava nebyl nechutný sexuální sociopat, úplně by bývalo stačilo pomstít se tím "zbouchnutím" bílých holek. Takhle to má s rasovou nesnášenlivostí (!) společného asi tolik jako kanibalismus s gurmánstvím.

Tuto knihu jsem četla poprvé v době, kdy jsem se měla šprtat na maturitu a já si to omlouvala tím, že se vlastně učím. Maturovala jsem i z chemie. Kromě mnoha zajímavostí z biochemie a farmacie, je tam i kus psychologie a opět poučení o tom, jak je důležité pro vývoj člověka šťastné dětství. Příběh Aničky je poutavý od první stránky. Charakteristiky hlavních postav jsou vykresleny ve všech podobách jak přímo, tak na jednotlivých příkladech. Vztahy na pracovišti, které jsou přeneseny i do mimopracovních aktivit, jsou popsány tak barvitě a s vtipem, že jsem se někdy i nahlas rozesmála. A ten milostný motiv, který je rozehrán v první části knihy a pak roztržka způsobená pouhým nedorozuměním, jež se vysvětlí až po desítce let a takřka na poslední stránce, jo, tak to je tedy mistrovské dílo!

4 29.01.2014

Doporučil mi to jeden kamarád s tím, že se nachechtal jako u Saturnina. No! Občas jsem se usmála, ale spíš smutně. Typická kniha autora Rozhněvaných mladých mužů, kteří tolik kritizují své okolí, rodiny, přátele, a nakonec skončí jako typický představitel střední třídy, které původně nemohl přijít na jméno.

4 05.12.2013

Asi ve třetině knihy jsem si musela udělat tabulku, abych se v těch postavách vyznala. Fakt nevím, proč nám to autor tak znesnadňuje. Ale to magično je okouzlující, hranice mezi ním a reálnem mlhavá až nerozpoznatelná, děj ubíhá a vy se ztrácíte, přesto je to tak strhující.

4 05.12.2013

Druhý díl mě vůbec nezklamal. Tím, že se Leo s Emmi setkali, bylo zahájeno jiné téma, už tam nebyla ta otázka, jestli budou pokračovat v korespondenci, když se nebudou navzájem líbit. Autor to měl celé velmi dobře promyšlené. Jo, a taky mám prostě ráda happy-endy.

4 13.07.2013

Miluju způsob, jakým se spisovatelka vyrovnává s mužskou mluvou. Navíc má nádherná originální přirovnání, velký humor a ten její upírský svět prostě funguje. To,že je tam erotika, je už jen ta pověstná třešinka.

4 22.05.2013

Hodnotím po přečtení všech dílů. První z nich mě docela zaujal, ale čím vyšší číslo, tím plytčejší. Poslední díly jsou prostě strašná slátanina, že je Bůh ženská, mě fakt dostalo nejvíc :-D.

Nejsem zrovna čtenářkou knih s politickými náměty, ale tuhle jsem dostala jako dárek, a protože jsem dočetla jednu oddychovou, tak jsem se na ni vrhla. No. Normální člověk jen zírá. A to má už zkušenosti s tím, co se momentálně děje v naší republice. Velmi dobře napsané, i když se k tomu určitě víckrát nevrátím.

3 02.05.2020

Myslím, že jsem v životě nepřečetla rozsáhlejší knihu. Naštěstí je doba koronavirová, kdy člověk nemusí chodit do kina, divadla, do vinárny, takže ušetří nejen peníze, ale i čas na čtení.
Tato kniha se vleče, jsou tam části, které by se určitě daly napsat stručněji, ale já si to nespravedlivě k ostatním románům náruživě užívám. Baví mě sledovat, jak Claire objevuje penicilin, jak se Roger pere se svým stigmatem, jak se vraci Ian. Prostě hltám každou stránku z těch 1580, protože to je prostě literatura, která mě baví a ke které se budu celoživotně vracet.

3 21.04.2020

Nedávno jsem si náhodně na tuto knihu vzpomněla. Jako malá holka jsem ji několikrát četla, moc se mi líbila, dodnes si vzpomínám na jeskyni, kde byly oranžové keře a rostliny, pes boxer 3 archeologove a dívka. Hned se půjdu podívat, jestli ji v půdní knihovně nenajdu. Nějak mě zasáhla nostalgie ☺.

3 03.09.2019

Tentokrát lehce zklamaná. A to jsem se tak těšila (smutný smajlík). Dokonce jsem se přistihla, že myslím při četbě na něco jiného. Ale no tak!

3 10.07.2019

"...Zapomněla jsem, že když Američané někoho pozvou k sobě domů, myslí to doopravdy. Ne jako v Anglii, kde vás někdo pozve, ale kdybyste to náhodou přijali, okamžitě pro jistotu emigruje."

Nejvíc se mi na tomto díle líbilo, že se odehrává na mém milovaném Manhattanu. Vyprávění bylo zajímavé, místy proložené vtipnými dialogy, ale i nečekanými zvraty. Jojo určitě umí dramatizovat děj, někdy trochu předvídatelně. Vyprávění je proloženo dopisy, maily a smskami, takže i po stránce formální jde o pestrý výběr. Přesto doufám, že co se týče této série, jde o poslední díl.

3 10.07.2019

Adventni balada z Beskyd odehravajici se retrospektivni metodou za jediny horecnaty den.

3 30.09.2018

No jo, to jsou ty její romance! Oč sofistikovanější je "Smrtící série", o to lehčí četbu přinášejí tyto dobrodružné a zamilované příběhy. Vsunout to mezi dvě seriózní knihy to není zas tak špatné. Zvlášť když mám pro Noru slabost.

3 14.08.2018

"...Nadšeně si maringotku fotil, a kdybychom ho tam nechali, asi by u ní onanoval dodnes. Bohužel jsme ho tam nenechali. I nadále jsem musel při chůzi čumět na jeho natřásající se vyhublý zadek - což byla zatím největší hrůza, jakou jsem na Tribeči viděl."

Už dlouho jsem si chtěla přečíst nějakou moderní knihu slovenských sousedů a tahle se mi při četbě recenze docela zamlouvala. No. Čekala jsem nějaké to napětí, strach, tajemno a pořád nic. Občas se objevilo trochu humoru (viz ukázka), takže to stačilo na to, abych se příběhem prokousala až k samému nepřekvapivému závěru. Zato jsem ale vyzkoušela všech svých sedm slovenských přátel z geografie. Jen jeden znal Tribeč.

3 14.08.2018

"Tady, pod hrudní kostí," radil mi. "Rychle a čistě. Ale je k tomu zabití zapotřebí síla. Podříznout krk je snadnější, ale daleko špinavější."
Sklonila jsem se a zvedla nabízenou dýku ze země.
"Žádný problém, ty nafoukaný bastarde," odsekla jsem. Zašklebil se od ucha k uchu.
"Sassenach?"
Naklonila jsem hlavu na stranu a dýku stále svírala v ruce.
"Co?"
"Zemřu jako šťastný muž."

Rozhodně tu musím souhlasit, že už jsem dlouho nečetla tak mizerný překlad. Některé věty vůbec nedávají smysl. A přeložit Sassenach jako Sassenachová, no to je snad výsměch!
Jinak je to kniha zajímavá, napadlo mě, že možná autorka vzala nápad z knihy Dům na pobřeží od Daphne du Maurier, kde se rovněž hrdina dostává ve Skotsku do minulosti, tam ale zásluhou jisté drogy. První díl se mi líbil nejvíc, pozdější děj už mi připomínal Angeliku a dávala jsem přednost ději v současnosti. Když jsem zjistila, že je natočen seriál, už se ani nebudu snažit o další četbu a počkám si na fešáka Sama v televizi. Protože kniha není lepší.

3 23.02.2018