terka komentáře u knih
Knihu Anglický pacient jsem četla dvakrát (zatím...),, film jsem viděla nejméně čtyřikrát. Obojí se mi moc líbí. A komu se zdá kniha trochu "zmatená" a málo stravitelná, ať shlédne film, potom se v textu lépe orientuje a určitě mu přijde na chuť, protože všechny krásy knihy samozřejmě nejde nacpat do filmu. Ale ani tolikeré čtení a koukání mi nezabránilo v chybě: vždy mě lákalo si přečíst knížku, kterou hlavní hrdina nosí všude s sebou, do které vkládá velmi osobní vzpomínky atd. I šla jsem do knihovny a půjčila si Tacitovy Letopisy. Líbily se mi moc. Až včera při večeru s filmem jsem zjistila, že ne Tacitovy Letopisy, ale Herodotovy Dějiny jsem měla číst! Na druhou stranu díky za mou nepozornost a zapomnětlivost - číst Tacita by mě asi nikdy nenapadlo a přišla bych o velký zážitek:-)
Nádhera! Obvykle mi nedělá potíže se po dočtení jedné knížky hned začíst do další. Tentokrát si dám přestávku - chci ještě pobýt s Varinčinou rodinou...
Krásná knížka čtená nahlas - v zimě, když bylo hodně sněhu a za oknem řádila metelice - našim třem dětem. Dnes už jsou to třicátníci, knížku opatřili svým dětem, ale těm už se zdá přiliš rozvláčná a nudná. Málo akce... Škoda - pro ně.
Díky, pane Nevrlý, za všechny knihy, které jste napsal! Díky, pane Paláne, za poctu pro pana Nevrlého, protože Váš Náčelník takovou poctou podle mě je.
Ačkoli jsem původem z rovin Pardubicka, od dětských let jsem milovala hory. Příčinou byly určitě každoroční pobyty ve Svatém Petru v Krkonoších - panorama okolních hor mám stále v srdci A po přestěhování blíže Moravě jsme "objevili" Jeseníky, tajemné hory se zvláštní melancholií. Ale jednou jsem si v knihovně půjčila Knihu o Jizerských horách, ačkoli jsem v těchto horách nikdy nebyla. Četla se výborně a já jsem litovala, že svého pana Nevrlého nemají i jiná pohoří. Všechna by si zasloužila takové láskyplné vyprávění od někoho, kdo je velmi důvěrně poznal.
Jizerky se staly naším dalším oblíbeným cílem výletů. A osada Jizerka jedním z nejkrásnějších míst vůbec. Když z ní odcházíme po silničce nahoru směrem k Bukovci, neotáčíme se, chceme si ten pohled užít naplno a celý. Ještě ne, ještě ne, teď...
Čteno malému synovi, který si v ní často prohlížel obrázky a schémata výrobních procesů. Potom mě "zkoušel", jestli znám výrobu papíru atd.... DIddnes se mi vybavuje hadrovina a další suroviny pro jeho vznik.
Mně se pomalejší tempo vyprávění líbilo. A to, že je knížka plná architektury, jsem přivítala. Autorka podle mě popisuje místa ne suše encyklopedicky, ale barvitě a zábavně, člověk má pocit, že těmi ulicemi prochází s hlavním hrdinou. Bylo príma se v mrazivé zimě přenést do teplé Brazílie!
Tak to byla bomba! Co už tenkrát všechno věděli, uměli, o čem přemýšleli. Odborník ocení postup při výpočtech lecčehos, laik se dozví hodně zajímavostí z běžného života. Dostala mě pasáž o zkoušení jakosti vody, kde je hlavním hlediskem posouzení vzhledu těch, kteří vodu pijí (jak vypadají, jak jsou silní atd.) a z kladného výsledku vyplývá závěr: "je tím nejlépe prokázána dobrá kvalita pramene". A po přečtení budete vědět, proč se začaly používat karyatidy, jak vystavět město s ohledem na převažující směry větrů, která místnost v soukromém domě má být na sever atd., atd. Zkrátka vše už tady bylo. A možná by nebylo špatné se některými pravidly řídit i dnes.
To byla jízda jak na tobogánu! Velmi zábavné, plné neotřelých nápadů, čtivé. Mohu jen doporučit.
Krásná knížka, která - přestože jsme si mysleli, že Jizerky známe - nám přinesla spoustu nových zajímavostí a tipů na výlety.
A ještě nám připomněla Knížku o Jizerských horách od pana Nevrlého, před lety složitě sehnanou z druhé ruky. Nastává čas na její už několikáté přečtení:-) Ahlavně se brzy vydat do popsaných míst!
Syrové, sugestivní a trošku strach nahánějící. Bydlíme také na malé vesnici, máme samé milé sousedy, snad se to nezmění... Kniha vynikající!
Po večerním čtení této knížky mívám krásné sny s venkovskými motivy a vzpomínkami na dětství. Díky, pane autore!
Po 35 letech znovu přečteno a nadšeni, radost, zážitek opět jedinečné!
Sychravé podzimní podvečery, hrnek voňavého čaje a tato kniha... Jsem v sedmém nebi.
Nejdříve se mi kniha četla špatně, neorientovala jsem se v ději. Ale když jsem opustila metodu "chvilka čtení" a nahradila ji "aspoň 50 stran najednou", už šlo všechno o mnoho líp a požitek byl nesrovnatelný. Pozdní noční hodina, 50 stran zvládnutých, ale záložku jsem stále posouvala za další a další kapitolu. Úžasná bichle!
Krásné počtení o historii Tetína. Srozumitelné laikům, pro odborníky dlouhý seznam použité literatury. Nádherná grafická úprava, snové fotky, ilustrace jako z pohádky!
Už se těším, až se tam zase vydám a projdu se po těch prastarých cestách. Kniha půjde samozřejmě se mnou!
Bible v novém překladu vyšla v roce 2009 v nakladatelství Biblion. Celý název knihy:
Bible: překlad 21. století.
Knížka se četla výborně. Je čtivá, bez hluchých míst, má spád. Je i humorná, plná odkazů na známé filmy a písně. Hodně mě potěšily jesenické a rychlebské lokace povídek. Technické fígle, na kterých jsou zápletky založeny, coby naprostý laik v této oblasti tak neocením, ale byly pro mě srozumitelné (jakž takž...).
Pana autora možná znáte díky jeho fotografiím z dronu. Pokud ne, podívejte se na tu krásu:
https://www.tomasneuwirth.com/
A mrkněte taky na www.pointa.cz. Je to fajn "vynález", díky kterému je na světě i tato knížka. My čtenáři jsme se na ni složili předem., vlastně jsme si ji předplatili. A když se vybralo dost peněz, mohla jít do tiskárny. Možná tam objevíte jiné, kterým budete chtít takto pomoci.
"... rád bych věděl, co o mně budou psát, až umřu," je jedna z posledních odpovědí v zajímavém knižním rozhovoru.