terimila komentáře u knih

Čapkovy "těžké věci" jsem zkoušela snad před patnácti lety na gymplu a nešlo to, ale věděla jsem, že jim někdy budu chtít dát druhou šanci. Teď jsem si na toulání během dovolené po lesích postahovala starší rozhlasové hry, že to ve zvukové verzi snad bude poživatelnější. No, bylo, kdysi jsem R. U. R. nedočetla, hru jsem doposlouchala bez většího úsilí.
Začíná to dobře, moc se mi líbil popis toho, jak kdysi starý pan Rossum vynalezl robota, na jaké bázi jeho roboti jsou, jak se synovcem měli spor, jak se to má dělat... a i následky na společnost. Ty úvahy o životě lidí, kteří náhle nemusí pracovat, mi přijdou dosti geniální a stále aktuální, možná i víc než kdy jindy.
Moc mi neseděly lidské postavy. Mám s nimi podobný problém jako u Bílé nemoci - jednají dost unáhleně, schematicky, afektovaně. A vlastně ani nevím, jestli se mi líbí závěr. Asi moc ne. Je hezké, že roboti zjišťují, že udělali zatracenou blbost, a že se kají, trpí, obětují, cítí a hledají pomoc u posledního člověka. Nicméně ten "happyend" v závěru mi přijde jaksi rozervanej a nelíbí se mi. V něčem je moc happy, v něčem zase příliš abstraktní a k ničemu nevede - je hezké, že roboti nabývají citů a schopnosti milovat, ale změní jim to hardware natolik, aby měli i šanci začít se množit a založit nové lidstvo? Bůh suď, já to tam nevidím. Ten závěr je jako naslazený cukrle s prázdnotou uvnitř.

5 30.10.2019

Za mě dobrý. Po dočtené skvělé série Lewis jsem měla strach, co přinese nová série, jestli to nebude nějaká podobná polotrapnost jako Peking. Naštěstí ne. Série Enzo je super. Hlavní hrdina normální, uvěřitelný chlápek, co se pere se svojí rodinnou minulostí. Sympatický na něm je, že ho život moc nešetřil. Docela fajn a věrohodné jsou i Enzovy proměny - například vztah ke snoubenci jeho dcery. Jo a naprosto skvělá je postava Nicole, tu holku miluju :-)))
Děj začíná skvěle, nález mrtvoly je dechberoucí... ale pak už to tak nějak nebylo ono. V něčem moc zamotané, v něčem moc nemastné neslané, nic moc mi neutkvělo. Ta závěrem odhalená motivace k vraždění mi přišla hodně slabá. Detektivní zápletka je teda slabší, ale opět se to čte/poslouchá skvěle, postavy jsou fajn, takže dám čtyři. Příjemná oddechovka, co nebere dech, ale neurazí.

5 18.10.2019

Čínská série je pro mě "nahoru, dolů, nahoru, dolů". Hadohlavec byl "nahoru". Zajímavá zápletka, perfektní rozjetí díky dopisu mrtvého imigranta a zejména díky problému nalezenému v krvi všech mrtvých... brr, scény na vojenské základně a zejména vysvětlení ex-ruského vědce byly prvotřídní :) A chudák Steve, to byl sympaťák a ten konec si nezasloužil.
K tomu starý známý postavy, tentokrát je zase pro změnu "mimo mísu" a v cizím prostředí Li, což je osvěžující, a dělá ho o o něco snesitelnějším... Margaret je stále ta chytrá holka, co ovšem o většinu inteligence a nadhledu přijde, jakmile uvidí v dohledu Toho Jediného... no, prostě je blbá, co nadělám. V tomhle díle se ta lovestory jakštakš dala přežít (až na pár chvil, kdy jsem Margaretě měla děsnou chuť nafackovat), i když bez té uměle nastavované hysterické zamilované linky by samozřejmě série byla mnohem lepší.
Zápletka a její rozplétání jsou dobré, americká linka s bordely a pašeráky ujde, překvapení s autorem viru super. Margaretinu nákazu jsem škodolibě odhadla naprosto přesně. :)))
Akorát závěr mě zase nepotěšil - drahá Margaret si v sobě nosí už kolikátou smrtelnou bombu? Rýžovou, španělskou... a počítám, že v dalších dílech zase bude vesele žít dál a nic z toho jí nebude dělat starosti a ani si na to nevzpomene. Ovšem jen za Hadohlavce dobrý, čtyři hvězdy jsou zasloužený, příběhem se letělo jedna radost.

5 08.09.2019

Moje první a za mě nejlepší urbanovka. (Nevím, jestli je to moje diagnóza, že jsem vždy z nově objeveného dobrého autora paf a nic dalšího už se tomu wow efektu nevyrovná... nebo jestli jsem tak dobrá, že intuitivně sahám po tom nejlepším... :) Ale tady se to opět potvrdilo. Perfektní dílo. Vtahující atmosféra studené podzimní a zimní Prahy se vším jejím mizejícím kouzlem (okolí Karlova je fakt jedno z mála míst v centru, která mám upřímně ráda a kde se dokážu toulat dlouhé hodiny), nechutně odpudivý skutky a vraždy, komický a pitoreskní figurky a postavičky... a nakonec z toho ve snově podivným šejkru vyleze neuvěřitelnej (i když, vzhledem k předcházejícímu ději vlastně i uvěřitelnej) a značně děsivej závěr. Tak nějak si vlastně představuju postapokalyptickej svět v našich končinách. Fuj. A potlesk, teda.

5 22.08.2019

Jedno z menších, ale pro mě velice silných Kingových dílek. Málokterá jeho knížka na mě zapůsobila tak silně jako tohle. Maloměstská parta vesměs dobrejch chlapů a ženský, postavy vylíčený s láskou a citem vzpomínek, který jsou tak trochu zamlžený a zkreslený vším tím, co se dělo. Na jedný policejní stanici na malým městě prostě mají divnej kousek v garáži - kousek, ke kterýmu se nikdo nezná. Kousek, kterej vůbec není tím, čím se zdá být. Dějou se kolem něj nejprve věci zvláštní, pak divný, pak děsivý... a nakonec příšerný a vlastně příšerně smutný. Protože dostávají lidi kolem do zoufalejch situací a nutí je dělat zoufalý věci. U scény, kdy se objevila ta nejhorší a nejdivnější z věcí, mi bylo do breku a ani jsem nevěděla za koho, jestli za tu věc, nebo za ty nešťastný, vyděšený a zoufalý lidi. Náladou, kterou to ve mně vyvolalo - hlubokým smutkem z tak strašné odlišnosti a cizoty, která způsobuje jen hrůzu, strach a příšerný zoufalý činy - přesně tak na mě zafungovaly ještě Lovecraftovy Hory šílenství. Takhle mě dokáže vtáhnout jen zatraceně dobrá knížka... a Buick 8 zatraceně dobrá knížka je.

5 21.08.2019

Většinu knížky jsem prolítla skoro se zatajeným dechem, měla jsem takovej ten příjemnej pocit, že jdu správným směrem... a ono to tak vlastně bylo, ale ta finální tečka s tím nejpodstatnějším vrahem, ta mě zklamala. Takovej skoro deus ex machina.
Jinak ve všech ohledech dobrý: postavy jsou celkem povedený - Margaret je až na pár úletů celkem fajn, Li ujde, Michael je divnej vlezlej snaživec.
Velice mě bavilo to rozplétání dávných událostí a jejich následků. Zajímavej byl exkurz do čínské historie (i když mě to jen utvrdilo v tom, že tahle země má svou slavnou a úctyhodnou historii už za sebou a je to zatraceně dávno).
Prostředí a místa jsou perfektně vylíčena (bezva je ta autorova trošku posedlost líčením jídla, chutí atd., což ale zrovna k té Číně asi přesně patří :-).
Ani ta lovestory a trojúhelník mě nějak moc neštvaly, a to mi většinou podobné vedlejší linky kazí požitek z detektivního či thrillerového žánru (PS: což se bohužel v dalších dílech zásadně změnilo... v prvním setkání bych ještě takovýhle plevelení detektivky prominula, ale v těch dalších už to je vskutku otravný). Všechno dobrý, ale ten konec mě fakt lehce zklamal. Takže "jen" čtyři.

5 20.08.2019

Jedna z nejlepších severských detektivních sérií. Po zarážející jedničce a gradující dvojce jsem zoufale čekala, co z toho vyleze. Trojku jsem zhltala jedním dechem, místy jsem nechápala a místy snad i chápala všecky ty hrůzy a krutosti, kterých se člověk dokáže dopustit - ať už ze zvrhlosti nebo z poznamenání bolestí a utrpením. Závěr pak na poměry překvapí a je nečekaně optimistický - ale v tomhle případě mi to fakt nemůže vadit, i když jindy jsem spíš skeptik. V tomhle případě to čtenář postavě jen zoufale přeje. Celkově je to děsivý čtení, ale pohlcující a strhující. Knížka, co se čte jedním dechem. Půjčení nestačilo, prolezu antikvariáty a celá série půjde do mé domácí knihovničky. Vřele doporučuju.

5 05.04.2019

Jedna z nejlepších severských detektivních sérií. První díl perfektně rozehrál napětí... a já jsem se vrhla do dvojky se strachem, co přinese, a s nadějí pro několik málo těch sympatických. Nu... to, co se z toho začalo klubat, jsem vážně nečekala. Příběh se rozvinul geniálně a já jen zírala na všecky ty temné šílenosti, které nejenže někdo dokázal páchat, ale občas je i někdo dokázal přežít... Knížka, co se čte jedním dechem. Půjčení nestačilo, prolezu antikvariáty a půjde do mé domácí knihovničky. Vřele doporučuju.

5 05.04.2019

Nic moc. Hodnoceno s malým odstupem a vlastně už si nepamatuju závěr a rozuzlení. I na poměry Stop hrůzy trochu nepovedené. Ale neva, jedeme dál :)

4 25.10.2023

Dost velký trápení, ale dočetla jsem. Vůbec mi to nesedlo. Kdysi jsem četla Hadrového panáka a ten byl pohodovej, ale tohle... ne. Jak už tu opakují ostatní, jako kdyby autor nevěděl, co vlastně píše. Moc tlačí na pilu s vtipností a vůbec to nefunguje.
Děj mi přišel šíleně zmatenej. Ano, uznávám, moje chyba, že jsem Loutkáře četla buď děsně dávno, nebo možná vůbec (neutkvělo mi z něj vůbec nic, ale to ani z Hadrového, a toho jsem četla prokazatelně)... ale i tak by děj měl být přehlednější. Milion postav, jejich zamotaný vazby, kdo s kým konspiruje a kdo je komu zavázán... ehm. Postavy až na výjimky (Maggie a Finlay s Christianem zamlada) jsou v lepším případě nevyzpytatelné (Wolf, Rouche), v horším na facku (Baxterová, Andrea).
Šílené nelogičnosti v ději - Wolf chodící si do vězení jen na noc, to jako kurňadrát fakt? Ach jo. Samotné rozuzlení vraždy nakonec nebylo tak zlý, ale ta omáčka kolem.... a ten závěr, ten mě znechutil totálně. Vůbec celá vztahová zápletka je laciná a trapná.
Nic, s Colem asi končím, je mi líto.

4 03.10.2023

Hodnotím jen v rámci Stop hrůzy, ale tohle je prostě tak svébytnej žánr, že to nelze hodnotit jako normální horory a thrillery.
A v rámci Stop hrůzy je tohle hodně dobrý. Sice puberťácky unáhlený a přepjatý, ale to k tomu patří... a jakmile se děvčata vydají do Shadysideského lesa ke zdi, začne to být dost fajn. Slušná atmosféra, pěkný překvápko od Lucy, obstojně nechutné vraždění... a ten závěr, jo. Ten to vyšvihl o hvězdu nahoru. I když hodně zajímavá byla i myšlenka úniku jedné osobnosti dál a dál jen díky tomu, že si najde dalšího jedince na výměnu... i s tím by se dalo pracovat. Fakt dobrý.

Parádní oddychovka na půl dne. Tímhle dílem jsem se ke Stopám hrůzy vrátila snad po třech letech... a zase mě to docela navnadilo pokračovat. Takže fajn.

4 02.10.2023

Průměr, kterej absolutně nenadchl, ale ani neurážel. Když to člověk pojal jako totálně oddychovou červenou knihovnu v duchařskejch kulisách, dalo se to. Samozřejmě je blbost čekat od toho nějaké větší propracování postav, vtažení do děje, velké sympatie - všecky postavy jsou tak jaksi placaté a schematické, občas se chovají nelogicky a některé věci jim šíleně dlouho nedocházejí... ale co už. Dalo se to a u čtení jsem neměla chuť žádnou z postav nakopat, což je dobrý základ pro průměrné hodnocení. :))

Nicméně Darcy Coates se asi mou oblíbenou autorkou nestane, nenaděláme nic. Nesedí mi její schematičnost, málo prokreslené postavy, happyendy, trochu zázračná řešení; u hororových scén se ani nebojím, ani ve mně nevyvolávají hnus. Ale číst se to dá a když člověk nemá přehnaná očekávání, vlastně si u toho může docela hezky odpočinout.

4 22.09.2023

Není to špatné, ale moc mě to nevtáhlo. Taková klidná jednohubka na zimní večer pro staré jemné dámy k čaji. Závěr je hodně naslazený, což fakt nemusím. Pokaždé u toho musím přemýšlet, jestli to je jen přehánění paní Agathy, nebo se opravdu v jistých dobách lidé žádali o ruku na základě sympatií při několika setkáních a považovali to za horoucí lásku. Divný, divný, neskonale divný. Bohužel, tady z toho víc než průměr nevytluču...

4 02.12.2021

Nu... klasická knížečka citátů. Zblajzla jsem ji jen kvůli knižní výzvě a knize s květinou na obálce. Láska a manželství nejsou věci, o nichž bych kdovíjak ráda mluvila, natož ráda četla. Jsou to věci, které se žijí a prožívají, ideálně v tichu - podle mě o lásce veřejně nejvíc kecají ti, co si tím musejí něco kompenzovat. Kdo ji má a žije, ten ji sdílí s nejbližšími a nemá potřebu o ní tlachat dál.
Takže knížečka citátů na téma, které mě nijak obzvlášť neoslovuje. A tomu odpovídá hodnocení. Některé citáty jsou moudré a přimějou k zamyšlení, jiné jsou otřepané až běda, u jiných mám strašnou touhu autorovi jednu vlepit. :) Když se to zprůměruje, je z toho... průměr. Je škoda, že autorovi unikly některé maličkosti - například některé citáty se opakují, což by se fakt stávat nemělo.
Takže průměr. A bod do výzvy!

4 25.08.2020

Jsem na tom úplně stejně jako předchozí komentující. Tahle sbírečka je příjemná. Dýchá z ní zemitost, určitá mystika až magie. Náladou mi zapadá do povídkové sbírky Les kostí od Roberta Holdstocka.
Líbí se mi. Zejména to, že to není jen náhodně navršená hromádka pocitů a dojmů, ale vším se jaksi prolíná jeden tichej příběh (Hrudky?), kterej vábí jít dál a dál. Motivy něžné, místy drsné, ale všechny jaksi nesmírně přirozené. Pár veršů půjde do mé knihy výpisků. Ráda jsem se s autorkou touto cestou seznámila.

4 24.07.2020

Tahle knížečka mi dala zabrat. Četla jsem ji dlouho a až teď jsem ji dotlačila k závěru, protože se mi hodila do letošní výzvy. Jednotlivé příběhy jsou povětšinou úsměvné a zajímavé, lidsky milé a postřehy nesmírně originální. Nicméně způsob vyprávění je občas poněkud rozvláčný (a font je hodně nahuštěný), takže je to ideální k pomalému, občasnému čtení po kouscích. Za normálních okolností by to byla spíš tříhvězdička, ale když člověk zná autora osobně a přečte si příběhy, o kterých už slyšel při potlachu v práci, nelze jinak, než ještě trošku přidat. :)

4 06.07.2020

Přečteno kdysi začátkem mládí. Updike mi byl nějak povědomý, tak jsem po knížce sáhla, když jsem ji objevila v knihovně u rodičů. Ale asi to na mě tehdy bylo moc dospělé, nebo se to odehrávalo v takovém tom vážném nudném seriózním světě nezajímavých dospělých, kteréžto knihy mě vlastně těžce nebaví dodnes? Nevím. Dočetla jsem, ale nelíbilo se mi to.

4 06.07.2020

Zatím moje nejslabší urbanovka. No... dočetla jsem to, ale spíš z povinnosti, protože rozečtené knížky se neodkládají, pokud to není fakt extra zlý. Zlý to nebylo, ale bylo to tak moc jiný, že mi to nic nedalo. Od Urbana čekám něco jinýho, drsnějšího, překvapivějšího, víc šokujícího.

Tohle byl vlastně takovej pohádkovej čajíček o paralelních světech. Čajíček řídkej, bez výraznější chuti a zápachu. Hlavní postava jako obvykle spíše protivná, ale na to už jsem si u Urbana zvykla; a do toho jakési podivné klouzání po povrchu všeho, nic moc se neděje a ani se nestane, tajemství mě pořádně nezlákalo... krom jednoho. Ale ani to odhalení, které mě teda zajímalo, nebylo nijak dechberoucí... Myšlenka sbližování a prolínání světů v knihovnách na základě nárůstu vzdělanosti, tolerantnosti a otevřenosti jejich obyvatel... ach, jak vznešené, dojemné... a laciné, nemůžu si pomoct. Do toho až moc snadno a povrchně plynoucí lovestory na několik způsobů... ne.

Prostě ne, tohle mi fakt nesedlo. Navíc mě štvaly ty narážky na paralelnost "hlavního" světa; ty zkomoleniny některých autorů mě vytáčely (přesně, jak píše Sharik, buď všecko, anebo nic). Nelíbí se mi ani myšlenka slotového města, působilo na mě stále jako něco příšerně umělého, nepřirozeného, křečovitého, okázalého. Jen jsem se pousmála v místě, kde hlavní hrdina poukazuje na to, že jménem "Urbo Kune" si architekt Kůn celé město podepsal. Podělit se o autorství města/románu s hrdinou knihy je neotřelý nápad.

4 23.05.2020

Závěr čínské série snad předčil moje očekávání. Je více než důstojnej. Detektivní linie je výborná... a ta osobní se dá. Margaret je o něco málo snesitelnější, mateřství ji aspoň malinko zklidnilo. S Lim jsou teda pořád oba jako pár napřespusu, ale to se možná vyřeší/lo samo... přiznám se, že by mě to vůbec nemrzelo, k nim mi nějakej happyend doopravdy neseděl. Takže vztahová linie vadla a knížce to bylo spíš ku prospěchu.
Detektivní linie je super. Případ Jacka Rozparovače mě značně fascinuje, takže jsem jeho čínskou paralelu přivítala s očekáváním, a to nezklamalo. Vraždy jsou prostě rozparovačovské, líčení patřičně živé, na někoho to bude možná moc, ale mně to sem fakt sedělo. Moc mě zaujala linie s americko-čínskou vědkyní a její metodou detekce pravdy/lži, zajímalo by mě, zda se něco takového zkouší v reále, nebo si to May fakt vymyslel. Pokud vymyslel, tak všechna čest, působí to skvěle smysluplně. A to rozuzlení s odhalením podle těch podezřelých výsledků... to je dokonalý. Zase jednou jsem zažila ten super pocit, že tuším, co za tím bude, zapadá to do sebe, jdu po stopách... a nakonec je to jen o fous jinak. Což je asi nejvíc uspokojující pocit, co z detektivek můžu mít. :-)
Takže s klidem pěkný čtyři hvězdy a mám radost, že po nepovedené Běžkyni se povedlo sérii zakončit důstojně. Kdyby to mělo sympatické hlavní postavy, dala bych bez okolků pět hvězd (třeba takovej Enzo, ten by tomu slušel...) Ale další osudy těch dvou už raději fakt ne, prosím. Když už, tak ve stavu rozejítém.

4 22.01.2020

Fíha, tohle bylo nečekaně příjemný překvapení za pár šupů z Levnejch knih a velká lunaparková jízda. Současný vraždy, který se dějou v jednom zábavním parku, jsou tady vlastně jen na dokreslení toho, co se děje na jiné linii a co se dělo kdysi. Nepřitáhly mě ani osudy obětí, ani mě moc nezajímalo, kdo je vrah. Zato když jsem pochopila, kdo jsou hlavní hrdinky, celkem fajn ženské, které vedou své více či méně obyčejné a celkem sympatické životy, přilepila jsem se ke knížce a nemohla se odlepit. Až do závěru to jelo a byla jsem nesmírně napjatá, jak to s nimi dopadne. Oběma jsem držela palce, aby z toho vyvázly aspoň jakštakš bez újmy. Závěr mě pak značně překvapil. Amber a vlastně i Kirsty mi bylo dost líto. Aspoň že ta jejich smůla, když měla někoho postihnout, padla na toho pitomýho úchyla - dokud neudělal to s párátkem, bylo mi ho spíš i líto, pak se mi hnusil a lítost k němu zmizela. Lítost k hrdinkám zůstala a snad ještě zesílila.
Bylo mi líto i těch děcek, co se provinily jedině tím, že se narodily do stupidního prostředí otrávenejch, divnejch a "nafacku" rodin, a pak holt měly kus dětskejch blbejch nápadů a obrovský smůly. Jak tam na jednom místě poznamenává sestra oběti (ač jinak pitomá vymaštěná husa): lidi by si neměli dělat děti, když se o ně pak nechtějí starat (a házet to na další lidi, ergo děti, to je ubohost a zbabělost). Vůbec - tahle knížka jaksi byla o tom, že kdo po dětech upřímně netouží a nemá k nim vztah, by si je neměl pořizovat. Prospěje tím sobě, těm potenciálním dětem i celé společnosti. Toť pro mě hlavní poselství knížky, která se skvěle četla a vyvolala spoustu emocí. Takže dávám pět hvězd.

4 17.11.2019