Svářeč komentáře u knih

Vida, a to jsem si myslel, že z téhle krávy už mléko nepoteče. Po vcelku nudných Hrdinech zase Abercrombie přišel s knihou, kterou můžu označit za opravdu povedenou. Dokonce ji klidně zařadím do té skupiny knih, které začnete odpoledne číst a najednou jsou tři hodiny ráno, víte, že byste měli jít spát, ale nejde to :) Opravdu mě to velice chytlo, tohle spojení fantasy, westernu a zálesáckého románu à la Jack London. Atmosféru a prostředí Abercrombie vykreslil fakt parádně - nespoutanou divočinu, poté zablácené zlatokopecké městěčko prolezlé špínou a zničenými lidskými sny. Dokonce i ten Abercrombieho rádoby realismus ("život není fér, lidi jsou svině, atd."), který mě u jeho posledních knih dosti vytáčel a tahle jím je taky samozřejmě prostoupená skrz naskrz, mi nijak nevadí. Do tohoto prostředí se prostě tak nějak hodí. A koneckonců ten jeho cynismus se mi taky zdá trochu potlačený, jako by tušil, že už na to nikdo není zvědavý. Jinak mě samozřejmě potěšil Devítiprsťákův návrat, ale i ostatní postavy jsou fajn a příběh moc slušně odsýpá. O třídu výš oproti Nejlépe chutná za studena a nejméně o dvě proti Hrdinům. Narozdíl od obou zmíněných knih, k této se někdy s chutí vrátím. A dalším příběhům ze světa Prvního zákona bych se po tomto vynikajícím čtenářském zážitku vůbec nebránil. Když Joe chce, pořád umí.

2 05.07.2014

Možná to bude tím, že narozdíl od zklamaných recenzentů a ostatních komentujících jsem od této knihy v podstatě nic nečekal. Nakonec je to velmi čtivá space opera s mnoha vynikajícími nápady, kterou jsem zhltnul v podstatě na dvě posezení. A zejména v druhé polovině mě příběh chytnul natolik, že jsem se od knihy opravdu nemohl odtrhnout. Přesto jsem již ke konci začal mít pocit, že všechno je až příliš zašmodrchané a komplikované, autorovi se to přecijen začalo trochu vymykat z rukou. A také s postavami jsem se nedokázal sžít natolik, abych dal Dřeni více než čtyři hvězdy. Zase tak dobrá není. Přesto úplně nevěřte mnoha zklamaným reakcím, čte se skvěle.

2 05.07.2014

Prostě klasickej Heteša - hlavní hrdina se ocitne uprostřed masivního spiknutí, neví, která bije a postupně odkrývá odpovědi, mezitím se mu tucty žen vrhají kolem krku (tedy hlavně na jinou část těla, ale napsat to tady by mě asi neprošlo). Jen typické Baltimore nahradil Birmingham (ten britský, nikoliv Alabama). Ale ono je to v zásadě jedno. No a nechybí neuspokojivý a antiklimatický konec, po kterém zůstává na jazyku podivná pachuť. Každopádně tentokrát mi to ani nepřišlo moc zábavné a nápadité. Hlavní hrdina skáče z průseru do průseru, věci se mu dějí, aniž by se o ně nějak zásadně zasloužil a v podstatě sám nic nevypátrá. Prostě průměrná Heteškova, mimochodem již staršího data (napsáno 2009).

1 03.06.2024

Nějak jsem při čtení nemohl setřást pocit, že je to jen kolekce fan fiction z nějakého již existujícího univerza, jehož je autorka náruživou fanynkou. Interakce hlavních hrdinů na mě působily nerealisticky a dětinsky (přesně tak, jak to bývá ve špatných fan fiction), celá kniha je navíc jen sledem lehce provázaných a nepříliš komplikovaných povídek (jako bývají fan fiction). Ale nelze tomu upřít čtivost a člověk si časem na ten styl zvykne. Navíc mám pro tyhle drsné pseudo-středověké světy slabost, takže celkový dojem nakonec ok.

1 03.06.2024

V podstatě jako přes kopírák jako předchozí kniha, jen už bez pomalejšího začátku, kdy se hrdinové poznávají, a také o něco temnější. Upřímně řečeno je to zvláštně napsané, připomíná mi to styl různých fan fiction, akorát k neexistující předloze, hlavně ty dialogy a vztahy mezi postavami, a epizodická struktura. Ale hrdinové jsou sympatičtí a čte se to dobře. I přes poněkud temný nádech a místy dost velkou brutalitu je to vlastně taková "feel good" oddechovka o dobrodružství dvou kamarádů.

1 03.06.2024

S vyjímkou titulní novely se jedná o povídky staršího data, které již vyšly jinde. Podle názvu si matně vzpomínám, že jsem některé z nich mnoho let zpátky četl, ale to je tak vše, co si o nich pamatuji, takže z mého pohledu by klidně mohlo jít o zbrusu novou knihu. Bylo fajn se po letech vrátit k hrdinům, jejichž příběhy před mnoha lety patřily mezi vůbec mé první zkušenosti s česko/slovenskou fantasy. Co se týče samotných povídek, jedná se spíše o jednoduché, nekomplikované kusy s přímočarým dějem, opravdu nelze čekat nějaké zvraty. Jak už to u Červenáka bývá vždy, hlavní devizou knihy je perfektní dobová atmosféra. Nicméně při srovnání s aktuálními autorovými díly je poznat, že se za ty roky již posunul a dnes již je jinde.

1 03.06.2024

Musím opět zopakovat to, co u přechozích dílů - kdo si má po té době pamatovat vše, co se stalo v předchozích dílech, všechny zvraty, postavy, frakce a vztahy? Obzvlášť v této pentalogii, kde proti sobě jednotlivé strany a postavy neustále kují pikle a zrazují se nebo navazují spojenectví o sto šest? Opět trvá desítky stran, než se člověk trochu zorientuje. U podobných ság by shrnutí předchozích dílů a seznam postav měly být samozřejmostí. Každopádně když odhlédnu od tohoto, tak po slabších předchozích dílech je Bílá jako sůl závěr jako řemen. Rozjíždí se to opět trochu pomaleji, začíná to jako nenápadná detektivka, nicméně postupně to přeroste dílem ve špionážní a dílem ve válečný thriller epických proporcí. I přes trochu větší rozsah (na tuto sérii) to je čtivé a ani na chvíli to nenudí (což se o předchozích dílech říct nedalo). A hlavně to vědomí, že se blíží konec dobrodružství našich oblíbenců, nutí prostě člověka číst dál. Jedná se o závěr celé Goweryho, Hargovi a Oggerdovi ságy, a je to závěr opravdu definitivní - už žádná další dobrodružství naší oblíbené trojky v pustinách či zoufalé boje o holé přežití, autor poměrně jasně dává najevo, že hrdinové došli na konec svého příběhu nebo dosáhli svého a nenechá žádné otevřené konce. Jistá vrátka do budoucna ale přecijen zůtanou otevřená.

1 03.06.2024

Musím konstatovat, že na Hetešovi poměry jde opět o poněkud slabší knihu. Problém je v tom, že to v podstatě nemá skoro žádný děj. Na začátku jsou nějak rozdány karty, rozehrána zápletka, ale pak se v podstatě nic neděje. Žádné vyšetřování, žádná zajímavá cesta hlavního hrdiny. Celá kniha je v podstatě sledem scén, kdy několik postav postupně řeší různé problémy a průsery, ale v podstatě nic zajímavého se neděje, zápletka se vůbec neposouvá dopředu a vše je náhle vyřešeno na posledních cca třiceti stranách. Hlavní hrdina je tentokrát zcela nevýrazný, v rámci příběhu pasivní, a v knize se vyskytuje výrazně méně než některé vedlejší postavy. Kniha obsahuje pár zajímavých nápadů, včetně celého centrálního námětu, které jsou ale zoufale nevytěženy. Tohle je ostatně společné spoustě slabších Hetešových knih. Jako by autor měl zajímavý nápad, ale už se mu moc nechtělo kolem toho vymýšlet nějaké zajímavé postavy nebo poutavý děj, tak jen sednul za počítač a vysypal ze sebe proud myšlenek. Tahle kniha bohužel není vyjímkou a je už několikátá v řadě poněkud nudnějších hetešovek. Přitom z minulosti dobře víme, že Heteša dokáže ze svých nápadů vykřesat opravdu skvělé knihy. Ale kde jsou ty časy Sex, Drogy a Cyb'n'Roll nebo Morphin Red

1 21.10.2023

Důstojný závěr trilogie, přesto se musím přiznat, že jsem čekal trochu víc. Na můj vkus se tu totiž hodně mluví a málo koná. Nejde vysloveně říci, že by mi ty dlouhé rozhovory a lehce filosofické pasáže vadily (koneckonců byly i v předchozích dílech), jen jsem čekal, že konec trilogie bude více... epický, bombastický? Nevím... Každopádně konec (cca posledních 50 stran) je fakt výborný a musím se přiznat, že mi až vyhrkly slzy do očí :) Abych nějak zhodnotil celou trilogii: přes drobné mušky, kterými Sága Temných templářů trpí, jsem zatím nic lepšího z prostředí PC her asi nečetl.

1 02.01.2018

Přijde mi to jako takový prolog - úvod do většího dění, které na nás čeká v dalších dílech. Občas mi ten příběh přišel zbytečně roztahaný, určitě šel zpracovat i na menším počtu stran. To však neznamená, že Prvorození jsou špatná kniha - naopak (jinak bych ji nepřečetl za jediný den). Nejzajímavější mi přišli asi hlavní hrdinové - u knihy tohoto typu bych čekal nepříliš propracované figurky, ale zejména třeba R.M. má docela hloubku. Ještě štěstí, že další dva díly mi leží na poličce nad postelí, protože se vážně těším, až se začtu do dvojky. Ten příběh ještě ani pořádně nezačal a už mě chytnul...

1 02.01.2018

Dvě excelentní povídky, řada nadprůměrných, jedna průměrná (paradoxně vítězná) a jen jedna podprůměrná povídka - to je více než vynikající bilance na soutěžní sborník. Povídky Žlebka a Matouškové mě dostaly a až na závěrečný text Radovana Kolbaby zde není jediná, která by mě nějak neoslovila, minula. Závěrečný teoretický text Leonarda Medka má také svou kvalitu a narozdíl od loňské práce o upírech mě i zaujal (hlavně si dovedu představit, že napsat něco takového, to už chce sakra velký přehled). Kdybych měl letošní ročník porovnat s loňským (který jsem ani nedočetl), tenhle je o několik tříd lepší. 85%

1 02.01.2018

Velmi dobrá military sci-fi. Prvních cca sto padesát stran je jen tisíckrát převařený základní výcvik, autoři jej však dokáží podat docela zábavně. Především postavy jsou velmi sympatické, oblíbil jsem si je již na začátku. Poté sice ještě hodně dlouho trvalo, než jsem se dočkal první akce, ale čekání stálo zato. Opět velmi čtivě podaná, dynamická, autorské duo si rozhodně nebralo servítky - což je vlastně samozřejmost, ještě jsem nečetl military scifi, ve které by se autoři nějak cenzurovali :) Celkově vzato se nejedná o žádné převratné dílo, na pokračování se však celkem těším - ještě štěstí, že mi leží na nočním stolku :) 75% Edit po měsíci a půl: Druhý díl jsem ani nedočetl, fakt neuvěřitelný, jak je možné se propadnout s kvalitou...

1 02.01.2018

Čekal jsem od téhle knihy hodně, opravdu hodně, výsledek mě však zklamal jako již dlouho nic. Příběh na stokrát obehrané téma "o cestě tam a zase zpátky" mě nijak nezaujal. Osud hrdinů mi byl celkem lhostejný, ačkoliv je autor docela solidně vykreslil, jak jejich charaktery, tak minulost (flashbacky do jejich minulosti jsou dost dlouhé, možná až příliš). Vůbec celkově mě tahle kniha nechala chladným, dočetl jsem ji a řekl si "hmm, dobrý..." s tím, že za pár dní mi vyšumí z hlavy. Prostě když to srovnám se Stínem černého hvozdu, tak obrovské zklamání... Proč tři hvězdy, když jsem to tu takhle sepsul? Linc dokázal skvěle vykreslit atmosféru hvozdu i les samotný, což částečně všechny zápory vynahradí. Ale vážně jen částečně... Edit: Tak po pokusu o druhé čtení snižuji na dvě hvězdy, sorry. Opravdu nuda a proti Stínu černého hvozdu, který mě bavil i podruhé, hodně velký propad.

1 02.01.2018

Co říct? Celý příběh je již v plném proudu, zlo se již za nikoho neschovává a od intrik přechází k činům. K samotné knize mám jen jedinou výtku - závěrečná "bitva" (ani se to tak nedá nazvat) je neuvěřitelně odfláknutá. Já vím, ta lest je relativně mazaná, ale stejně bych radši něco epičtějšího. Další výtku mám k celé sérii - šest dílu mi přijde zbytečně moc. Ten příběh není zas tak složitý a mám pocit, že čtyři by byli tak akorát. Vážně se docela bojím, že další díly budou docela o ničem... Nicméně se na ně těším, Ulldart sice nenabízí kdovíjak originální počtení, pro fanoušky žánru je to ale povinnost.

1 02.01.2018

Poplavu trochu proti proudu všeobecného mínění: mně se Rudá moře pod Rudými nebesy zdála lepší než Lži Lockeho Lamory. První třetina se nese víceméně v duchu prvního dílu a popravdě mě moc nezaujala. Zato následující dvě třetiny, odehrávající se z velké části na moři, kdy se hlavní hrdinové na nějakou dobu stanou piráty, jsem si vysloveně užil. Zřejmě to bude tím, že odmala mám radši spíš přímočarou akci a dobrodružství než intriky a složité plánování. Jak již někdo napsal: ideální dobrodružné čtivo na prázdniny :)

1 02.01.2018

Nevím, kolik odboček má Přímočarý plán, zato Andělské rakvičky jich mají opravdu hodně. Občas jsem pod tím nánosem bitek, vedlejších linií a zbytečných postav až skoro zapomínal, o co vlastně jde. Ve zkratce: Peklo se dere na povrch, Nebe mu v tom chce zabránit, do toho se nějak míchají jednotliví hrdinové, jejichž úlohu v příběhu už jsem místy vážně nechápal a u mnohých ji doteď nechápu. Výplňové vaty je v Andělských rakvičkách tolik, že se pod jejími ulepenými nánosy pomalu ztrácí samotný děj. Jinak řečeno: Oproti jedničce zde máme dvakrát více stran, na kterých je dvakrát méně děje. Otázkou tedy je, proč jsem druhému dílu Daemonicy šlehnul čtyři hvězdičky... Ta vata je totiž tak neskutečně lahodná a návyková, až se bojím, že do vydání trojky budu trpět nesnesitelným absťákem. Hltal jsem stránku za stránkou a posledních cca 250 stran už jsem dal na jeden zátah. Autor píše velmi čtivě a vtipně, to mu upřít nelze, jen škoda toho (podle mě) zbytečného rozsahu. Nicméně kniha se čte tak dobře, že jsem ochoten jí odpustit všechny nedostatky, i když objektivně je jednička asi o něco lepší... 75% P.S. Jakkoliv se to tak může jevit, nejedná se o oddychovku. Čtení jsem věnoval maximum pozornosti a stejně jsem měl v některých pasážích pocit, že ani nemá smysl se je pokoušet pochopit...

1 02.01.2018

Tak po hektickém závěru školního roku po dlouhé době první kniha, co jsem přečetl. A vybral jsem si dobře :) Edici Pevnost (a vlastně celý časopis...) už si asi tři měsíce nekupuji, popravdě - přestala mě bavit. Nicméně v tomto případě jsem udělal výjimku, první díl byl totiž docela pohodová military sci-fi (aspoň co si pamatuji) a dvojka mě určitě nezklamala. Příběh sice není nějak komplikovaný, ale hlavní hrdina je docela sympaťák a hlavně mi dost sedí autorův styl psaní. Kniha není zaplácaná cynismem a vtipnými narážkami jako některé jiné akční kusy, což se mi právě líbí. Mám z toho pocit, že se autor nesnažil být vtipný za každou cenu a svou pozornost rovnoměrně rozdělil mezi humor, akci, popisy atd... Čtyři hvězdy jak vyšité.

1 02.01.2018

Hrdinové jsou do jednoho sympatičtí, rozhodně se však do nich nějak nevžijete, ani vám nepřirostou k srdci, na to jsou popsáni příliš jednoduše. To samé lze říci i o samotných příbězích - především o posledním. Něco jim chybí. Ano, jsou čtivé, zábavné, ale... nedokážu to nijak popsat :) Poslední povídka mi už pak připadala zbytečně zdlouhavá a na to, že zabírá přes polovinu knihy, velmi, velmi jednoduchá. Jen díky sympatickým postavám jsem ji dočetl. Takže výsledkem je zajímavý a poměrně zábavný, nikoliv však nějak světoborný povídkový román. Druhý díl si určitě koupím, i když priority budu mít jiné...

1 02.01.2018

Nečte se to vlastně úplně špatně, Zmiji jsem přečetl prakticky za jeden den. Ale jinak je to fakt těžký průměr až podprůměr. Především neumím rusky ani se neorientuji v armádní terminologii. Co z toho vyplývá? Že asi dvě třetiny knihy jsem vůbec netušil o čem hrdinové mluví a než po každé druhé větě listovat dozadu do vojenského slovníčku, to radši budu číst dál. Některým ruským větám se ještě dá jakž takž rozumět, ale s těmi vojenskými zkratkami je to horší. Dále: hrdinové jsou velmi, velmi nevýrazní. Kde jsou časy, kdy Sapkowski tvořil zajímavé postavy? A nakonec: samotný příběh je poměrně slabý, námět mě osobně příliš nezaujal. Prostě zklamání, spíše než o nějaké ambiciózní dílo se jedná o jednohubku na jeden, dva večery. Od Zmije jsem vlastně ani nic nečekal, koupil jsem si ji v podstatě jen proto, abych si ověřil, zda je kritika na internetu oprávněná. A je...

1 02.01.2018

Popravdě? Nedočetl jsem to. První díl byl perfektní, napínavá, dobrodružná klasická fantasy. Dvojka sice ubrala na tempu a akci, přidala na intrikách, ale pořád se četla dobře. Trojka už je jen zdlouhavá a vlekoucí se nuda. Postav je příliš mnoho, některé nemají pro příběh velký význam. Autor celý příběh utápí ve střídání dějových linií. A pokud vám nějaká začne konečně připadat dobrodružná a napínavá, střih! Autor tam hodí nudný desetistránkový rozhovor dvou zcela nepodstatných postav a všechno jde do kytek. Ruckley si prostě v předchozích dílech naflákal víc hrdinů než teď stačí zabíjet. Další věcí, kterou jsem nepochopil, je rádoby milostná zápletka mezi Orisianem a Ess´yr, která se vůbec nevyvíjí a zůstává v bodě "miluju ji, ale zatím jí to nechci říct". Škoda, mohla to být velmi dobrá epická fantasy, Ruckley však tento potenciál pohřbil pod nánosy desítek zbytečných postav, které knihu a celou trilogii stahují hluboko do vod podprůměru...

1 02.01.2018