SumýšIrena komentáře u knih
Zápletka a postavy jsou výborné, jen ten styl psaní mi moc nevyhovoval. Bylo to takové neosobní. V celé knize není jediná přímá řeč. Připadalo mi, jako kdybych sledovala děj za sklem ve výloze.
Kniha se mi líbila od začátku až do konce mnohem víc než Alicina síť. Bonusem pro mě byla postava Niny. Takový netypický knižní hrdina, přesto mě právě ona nejvíc bavila.
Od začátku až do konce jsem se nemohla od knihy odtrhnout. Byla jsem velmi zvědavá, jak to dopadne. Tím spíš, že o této kapitole z historie Španělska jsem neměla vůbec tušení.
Mnohem víc se mi líbil příběh TEĎ. Ač sama podobnou zkušenost nemám, dokázala jsem pochopit a vcítit se do Grahama i Quinn. Za příběh TEHDY ale ubírám jednu *.
Text je super, ale vůbec nechápu, proč to bylo vydané jako kniha. Je to spíš sloupek do novin.
Tak tuhle knihu jsem dočetla jenom proto, že se mi hodila do čtenářské výzvy... Celkem zajímavý hlavní děj je prošpikovaný spoustou nesmyslných příběhů, které zhusta ani nadávají smysl...
Super, fakt doporučuju. Jen nechápu, že se o lodi Wilhelm Gustloff a dalších neučí v dějepise...
Pěkný, čtivě napsaný, příběh. Postava Hany je naprosto úžasná, ale... Díky takovému hodnocení jsem měla větší očekávání. Osvětimská knihovnice je mnohem silnější příběh.
Tenhle díl se mi líbil ještě víc než první. Skvěle vykreslené myšlení homofobního města a vypočítavého politika. Ze všech postav nejvíc se mi i v tomto díle líbili Kanec a Bobo. Jsou prostě top.
Doporučuji. Při čtení jsem si myslela, že osudy Martelů autor slepil z několika dalších rodin, ale doslov mě vyvedl z omylu. Je to fantasticky napsaná kniha a řadí se k těm pár desítkám příběhů, u kterých jsem si poplakala. Byla jsem vychovaná v tom, že všechno, co pochází z Ruska, je špatné. No a zase se ukázalo, že maminka má vždycky pravdu.
V tomto díle bylo popsáno to, co mi chybělo v předchozím. Jak se vyvíjela kauza kolem Anny Boleynové. Jana byla velmi chytrá a Jindřicha okouzlila svou mírností - pravým opakem Anny.
Kniha se mi hodně líbila. Osud Kateřiny byl pospán hodně věrohodně. Spoustu věcí jsem o ní nevěděla, např. jak byla oblíbená mezi lidmi. Obdivuji její odhodlání neustoupit z pozice královny ani za cenu utrpení. Jediné, čemu nemůžu uvěřit, je její zamilovanost do Jindřicha až do posledního dechu. Kniha mi také trochu vysvětlila, proč byla jejich dcera Marie taková, jaká byla.
Škoda, že jsem tu knihu nečetla, když mi bylo 15. To bych z ní byla naprosto unešená.
Autorův styl psaní se mi moc líbí. Myslím, že se mu podařilo být v tomto sporu absolutně nestranný. Jenže právě díky tomu mi to připadalo, že sleduji děj za výlohou. Vyprávění bylo dost odtažité. Stejně se ale chystám na druhý díl.
Kniha je hodně čtivá. Ale jednu * srážím za velké množství vulgarit. Sem tam sprosté slovo mi nevadí, ale tady jsou na každé stránce alespoň dvě. Další * pak srážím za otevřený konec a nevysvětlené záhady. Já prostě musím mít všechno jasně černé na bílém.
Když si tak pročítám komentáře, mám dojem, že buď jsou lidi z knihy nadšení nebo zklamaní. Žádná střední cesta. No já jsem zklamaná.
Samotný příběh Esmeraldy a spol. je krásný, ale úplně se utápí ve zdlouhavých popisech všeho, co se zrovna namane. Jsem ráda, že jsem ve škole četla Bídníky a ne tuto knihu. Ta by totiž asi otřásla mým nadšením z povinné četby.
Kniha má docela zajímavý námět a nadějnou anotaci. Jen to zpracování pokulhává. Současný děj byl neslaný, nemastný. To snad není ani červená knihovna. Trochu to pozvedl děj z minulosti, ale zase ne o tolik. Je to moje první setkání s touto spisovatelkou a nevím, jestli není poslední.
Je to jen další naivní román z nacistického prostředí. Víc se hodí k zařazení do červené knihovny.
Příběh je to krásný, mrazivý. I slzy v očích jsem v jednu chvíli měla, ale ten konec mě zklamal. Vyprávění je celou dobu hodně reálné a konec jako z červené knihovny... Za to musím, ač nerada, dát jednu * dolů...