Stromm Stromm komentáře u knih

☰ menu

Hotel Hotel Arthur Hailey

Několik celkem banálních zápletek propojených do spletitého příběhu - a všechno dohromady to dává jeden perfektní příběh, z něhož je radost číst každou jednu stránku. Prostě krása, Hailey ukázal, že má pořádný vypravěčský talent.

11.12.2021 5 z 5


Nesmírný Nesmírný Jussi Adler-Olsen

Po poměrně slabým Marcovi tohle byla zase jednou plnokrevná jízda s pečlivým vyšetřováním a zajímavým námětem, kde všechno někam vede a konec opět jednou stál za to. Tohle jsem si užil, i to prostředí bylo pěkně neokoukané, byť trochu už jsme něco podobného zažili u Vzkazu v lahvi. Palec nahoru.

05.04.2022


Bestie Bestie Dominik Dán

Nářez, vyprávění o honu na jednoho prvotřídního sériového vraha očima policistů, očima vraha samotného a okořeněné policejním humorem je tak skvěle vyvážené, že jsem téměř až vrněl blahem. Zatím nejlepší dánovka, i když jsem v podstatě pořád jenom na začátku. A asi si to časem dám podruhý, jen co je pravda.

04.08.2023 5 z 5


Quo vadis Quo vadis Henryk Sienkiewicz

Krása po stránce obsahové, vypravěčské i stylistické. Krásně a snad i věrně popsané prostředí Říma 1. století s jeho dědictvím i soudobým stavem, konflikt mezi starým upadajícím a novým teprve nastupujícím. Pokud by se mě jako katolíka někdo zeptal, zda mu můžu názorně a srozumitelně vysvětlit základy své víry, tak asi nic nezkouším a odkážu ho na tohle právem proslulé dílo. Tady jsou velké myšlenky podány prostou, ale přesto úchvatnou a hřejivou formou, plus ta nádhera jazyka. Na mnoha místech to překvapí, na ještě více místech oslní a v nesčetných pasážích to dojme, až přímo vezme za srdce. Pro mě skvost a srdcovka jak vyšitá, radost to číst každou jednu stránku, byť když jsem knihu poprvé otevřel, přistupoval jsem k ní skepticky. Pax vobiscum, amici mei.

20.11.2023 5 z 5


Nestydaté neviňátko Nestydaté neviňátko Dominik Dán

Mnohem svižnější a zajímavější než první díl. Hlavně ten případ je konečně trochu zamotanej, snadno se postup vyšetřování vstřebává a při troše námahy se vám podaří rozlousknout, jak to bylo. Několik překvapení a celkově uvěřitelný příběh dávají velkou naději do budoucna, že Dánovy knihy nikdy nebudou sáhnutím vedle.

21.05.2023 5 z 5


Cela 17 Cela 17 Dominik Dán

Jedu Dána od začátku, ne teda chronologicky, prase aby se v tom vyznalo, ale prostě podle data vydání. Tohle je už snad šestej román a těžko k tomu něco dalšího objevnýho psát. Na Krause s Fišerem a zbytkem ansámblu mordparty nášho mesta už jsem si dokonale zvyknul a tak asi jenom konstatuju, že všechny ty knížky jsou parádní, paradoxně nejslabší mi doopravdy příjde autorova prvotina, nicméně Cela 17 je opravdu ještě o chloupek lepší než ostatní díla, co jsem od DD přečetl. Jak to ten chlap dělá, to nevím, ale umí příběh skvěle vystavět i podat. A jelikož je mi to kulturně blízké, přece jen ČR a Slovensko jsou dva rohy jednoho dvorku, tak to má kouzlo o to větší. Vřele kvituju, doporučuju a co nevidět si dám další nášup.

07.02.2024 5 z 5


Sára Sára Dominik Dán

(SPOILER) Každá dánovka mi přijde trochu jiná, nepřestávám nad autorovou invencí žasnout, obzvlášť jak to celé ještě navíc působí jednotným dojmem. Tenhle případ stál za to, zejména velmi dlouhý úvod, než se dostanou na scénu naši známí hrdinové z mordparty. Ještě víc to pak dorazí totálně nečekaný konec, to už jsem zůstal úplně paf. Bylo to tedy dáno tím, že jsem to poslouchal jako audioknihu v práci, takže jsem moc netušil, kolik zbývá do konce. Ale právě to náhlé utnutí mě uzemnilo. S tímhle autorem si ještě užiju pořádnou porci zábavy, nebojím se to říci.

29.11.2023 5 z 5


Tažení v Rusku 1941-1945 Tažení v Rusku 1941-1945 Léon Degrelle

Když nebudeme trvat na objektivitě a naopak budeme naprostou subjektivitu autora považovat za výhodu, bude pro nás Tažení v Rusku 1941 - 1945 dechberoucím zážitkem. Autor si sice nejspíše leccos poupravil a má sklony k idealizování, kniha je však velice poutavá a o vojenském životě pojednává strhujícím způsobem, kdy i negativně naladěný čtenář musí uznat, že Degrelle a jeho muži byli opravdu tak stateční a odhodlaní, že by se tyto paměti mohly používat jako povinná četba pro vojáky světových armád. A to i přesto, že bojovali z historického hlediska na té nesprávné straně. Zápory knihy: přílišné množství popisu krajiny, nekritický postoj k nacistům a nacismu a despekt pro nepřátele. Ale na výpověď člena Waffen-SS nic překvapujícího a v mnohem menší míře, než by čtenář čekal.

14.04.2014 5 z 5


Outsider Outsider Stephen King

Začátek má parádní drajv a totálně mě to chytlo, všechno se to tak rychle zkomplikuje a nutí to čtenáře přemýšlet, fičel jsem stránku za stránkou a těžko jsem se od toho odtrhával. Akorát holt poslední třetina dost zaostávala. Ne že bych byl vyloženě nespokojenej, jenom tady to nejlepší už bylo vyčerpáno a konec mě v křesle až tak nedržel. Nicméně zas kvituju, že vymyšlený to King tentokrát měl zajímavě, to zas ne že ne. Takže bych to uzavřel tím, že holt to má vysoko nastavenou laťku a za přečtení to stojí, i když King umí i líp.

24.11.2023 4 z 5


Velký Gatsby Velký Gatsby Francis Scott Fitzgerald

Takový nadčasový příběh, barvitý jazyk a především z toho dýchá dobová atmosféra časů dávno minulých. Je to ale kniha pro náročnější čtenáře, žádná oddychovka.

12.02.2022 5 z 5


Konečná diagnóza Konečná diagnóza Arthur Hailey

Méně dějových linek, ale vše opět tradičně propracované, detailní a poutavé. Konec bravurní, i když se přiznám, že jsem to poslouchal jako audioknihu a myslel jsem si, že ta knížka bude mnohem delší. Holt je to ale čtivé, tak chcete víc a víc. Dobře Hailey.

18.07.2023 5 z 5


Popel všechny zarovná Popel všechny zarovná Dominik Dán

Moje druhá dánovka, když jsem se po o dost lepším Rudém kapitánovi rozhodl začít od začátku, ale... start je to nic moc, hlavně to ústřední duo mně přijde jako poněkud stereotypní, polovina času na scéně jsou u nich popisky kolik toho kde vypili a kolik bab se jim samo vrhlo do náruče. Samotný vyšetřování není až tak zajímavý, proto to tím víc bije do očí. S Dánem to zkusím i dál, ale nebude to bez jistýho váhání.

14.10.2022 3 z 5


Stephen King jde do kina Stephen King jde do kina Stephen King

Z těchhle pěti příběhů jsem ve filmovém zpracování viděl jen Shawshank a Pokoj 1408. Shawshank, tam není o čem, to je klenot, film i předloha. Pokoj 1408 mě filmově moc nezaujal a i ta povídka je taková nic moc. Teď už tedy jenom k předlohám. Šroťák se dal, nicméně je krátkej, beru ho jako jednohubku a tak proč ne, King ale umí i líp. Kukuřičné děti je povídka krátká rozsahem, ale velmi působivá. Chápu Kingův postřeh, že to působí líp na papíře než na plátně, atmosféru tam vybudoval parádně. No a Ničemové ve žlutých pláštích, to je příběh sice nezvykle dlouhej, ale ten mě teda těžce chytil. Není to v podstatě horrorové, ale King tam zase jednou trefil tu sladkobolnou notu, co nikdo neumí tak jako on. Ten příběh kluka, co je tak nějak ztracen ve světě kolem a musí přežít bez otce a s neurotickou zapšklou matkou, z toho prostě sálá určitá melancholie a bloudění, ale i světlo v dálce. Tady u mě King vždycky trefuje do černého. Tuhle polohu má Shawshank, tuhle polohu má Tělo, takhle je to s Jimem Gardenerem v Tommknockerech a podobně jsou na tom hrdinové v To. Dávám celkově čtyři hvězdy, protože tyhle tři silné příběhy jsou jízda, na jakou jsem u Mistra zvyklej.

19.04.2024 4 z 5


Tommyknockeři Tommyknockeři Stephen King

Za mě je King mistr vypravěč. Dovede celkem nosné téma rozkošatit tak poutavým způsobem, že čtete a čtete a pořád vás žene zvědavost, co bude dál. A u všemožných motivů a minizápletek si na vás autor počíhá a v pravou chvíli zadrnká na onu strunu v podvědomí, která umí zamrazit, ale zároveň vás nepustí a vy hltáte každý další řádek a říkáte si, co ještě se v tom díle asi ukrývá. Gard jako hlavní hrdina mi seděl, je to skvěle napsaná postava, sympaťák, kterého byste ale měli spíše litovat. Antihrdina, který ale přesně sedí na svou úlohu. Pak je tam spousta zajímavých detailů a jak to King splétá dohromady jako mnohobarevný koberec, až to nedokáže nefascinovat. Ne, za mě tohleto určitě není slabý článek v mistrově bibliografii, tohle byla temná intergalaktická jízda, která tak nějak vezme za srdce, i když při jejím pročítání vyvolává slaboučké mrazení, migrénu a kocovinu. Tohle si budu rád ještě dlouho pamatovat a rád to budu srovnávat s dalšími autorovými počiny.

16.10.2023 5 z 5


La Loba La Loba Alan Russell

Dvě třetiny perfektní, ale ta poslední... hlavu jsem si mohl ukroutit. Russell asi musel dostat lopatou po hlavě... já si tak aspoň připadal. Nedávalo to smysl, škoda to dál rozvádět.

30.10.2019 1 z 5


Absolone, Absolone! Absolone, Absolone! William Faulkner

(SPOILER) Tohleto je bezesporu silný dílo, působivý a tvrdě nepřístupný. Určitě něco jinýho, než co běžně čtu, oceňuju umělecký kvality díla, ale upřímně, četbu jsem si neužil. Zjevně to ani nebyl autorův záměr. Za takovej čtenářskej trolling ode mě dostal jednu hvězdičku navrch, jen co je pravda. Jinak nářek zdejších čtenářů nad délkou souvětí a odstavců rozhodně není bezdůvodnej. Tohle není nic pro většinovou čtenářskou veřejnost. Je to jako dortík, který jenom s námahou pokoušete, při jeho polykání se málem udávíte a když se pak nadechnete, zůstanete chvíli v úžasu a vychutnáváte sladký dozvuk jeho chuti. Mě na tomhle románu nejvíc drtilo to nevyprávění. Děje je tam tak max 30% textu a zbytek je více než podivný uvažování jednotlivých postav s šílenýma myšlenkovýma pochodama a surrealistickou logikou. Plynule to na sebe nenavazuje, věčně se to opakuje, utíká to všema směrama, některý pasáže musíte číst víckrát dokola a stejně to nakonec nějak trefí do cíle. Za mě velice podivuhodný dílko, byť musím dodat, že kdybych si tím nekrátil čas v práci, nevím, jestli bych měl ve volným čase vnitřní sílu se tím úspěšně prokousat.

14.03.2024 4 z 5


Bestie Bestie Peter Benchley

Četl jsem to spíš jen tak z legrace, nebo spíš ze zajímavosti, protože tu dvoudílnou filmovou adaptaci jsem v dětství viděl tak asi třicetkrát. Tak jsem si to chtěl porovnat, nakolik se bude předloha odlišovat. A liší se teda dost, v podstatě je to tak půl na půl, takže bych až tvrdil, že jsou to dvě paralelní díla. Který je lepší, těžko říct, vyjde to tak zhruba nastejno plus mínus. Takže tomu dám za tři, má to silný pasáže, pak jsou tam hlušší místa, ale za přečtení to za mě stojí, taková místy napínavá, místy lehce děsivá, ale přesto oddychovka.

06.02.2024 3 z 5


Sběratel Sběratel John Fowles

Tohle mně teda vůbec nesedlo, únosce je totální asociální ťunťa a jeho nucená spolubydlící zase afektovaná přemoudřelá blbka, z jejíchž hystericky ražených mouder se o mě místy pokoušely mrákoty. A hodiny a hodiny pak číst, jak se tihle dva exoti vzájemně popotahují kvůli svým pomateným myslím a jeden druhýmu nadávají do podivínů, to je z mýho pohledu až příliš surrealistický kafe. Kniha má jen dva plusy - celkem kulantní začátek a poměrně mrazivý úplný závěr, ale ta tuna pseudofilozofování mezi tím, tak to teda za mě ne děkuji.

01.04.2022 1 z 5


Detektiv Detektiv Arthur Hailey

Je to dobré jenom v několika pasážích, celkově moc průhledné a takové přeslazené. Chybí tomu temnější tóny a závěr je už hodně mimo. Snad budu s dalšími díly autora spokojenější.

11.12.2021 3 z 5


Příběhy skutečné odvahy Příběhy skutečné odvahy Bear Grylls (p)

Samotné příběhy jsou velice zajímavé, až se z nich při čtení nebo poslechu místy tají dech. Obsahově je tahle kniha nářez, to nelze popřít, vzhledem k neskutečné výdrži některých hrdinů by to byla jasná pětihvězda, ale... Zde je na místě hodnotit zejména knihu samotnou a ne to, o čem vypráví. Je to jistě zajímavé, celkem dobře podané, ale mně na tomhle souboru neuvěřitelně strastiplných životních etud vadí dvě věci. A to celkem zásadně. Tou méně otravnou je fakt, že větší polovina zdejších hrdinů se do téměř bezvýchodné situace dostala vlastním přičiněním. A když vám během četby nebo jako v mém případě poslechu občas naskočí myšlenka typu drsný ale nikdo tě tam neposílal, tak to celkovej dojem prostě nahlodá. Ale za tohle Grylls tak nějak nemůže, leda by vybral jiné příběhy, možná by to tak bylo lepší, ale nechme to být. Za co ale rozhodně může je ta záplava patosu (zejména v částech o vojácích). Tyhle černobíle malované obrazy mi k duhu příliš nejdou, dobrej spisovatel se dokáže nad své sympatie a antipatie povznést a už vůbec by neměl v krátkých úsecích jako z kulometu střílet vzletná slova a superlativy, jinak celkem dobře rozjeté dílo pak získá banálně-dětinský drajv. Kdyby se Grylls držel trochu víc při zemi a třeba i přidal trochu temnějších tónů, určitě bych šel na čtyři. Méně je někdy více, jen co je pravda.

06.05.2024 3 z 5