SONP komentáře u knih

Kdo vyrostl na knihách o čs. letcích ve službách RAF (počítám se mezi ně), toho tato kniha nadchne i přes to, že se v jedná o dílo patřící do řad fantastiky. Fantastický prvek ovšem spočívá pouze v tom, že došlo k blíže neobjasněné vesmírné události, která způsobila v polovině 19. století zmizení velké části eurasijského kontinentu východně Dukly, v důsledku čehož jsme se stali námořní velmocí s koloniemi po celém světě. Tady fantastika a alternativní historie končí a ve zbytku je kniha "jen a pouze" válečným příběhem - ovšem velmi poutavě a napínavě napsaným, takže všichni aerofilové budou jásat.

A je nad čím - mohou jásat nad autorem stvořenými střemhlavě bombardujícími aeroplány značek Tatra, nad hrdinnými českými vojáky (mezi něž patří i klasická rekvizita všech leteckých příběhů - letec s ohavně popáleným obličejem, český Maverick s otcovským komplexem a také pilotka plnící roli české Eowyn), nad plavidly s názvy jako "Jan Hus", "Blaník" a "Karel IV." a při tomto jásání si tak trochu spravit dojem z reality, v níž vojenské úspěchy našeho národa rozhodně nebyly takto blyštivé.

I přes to, že Československo je v této knize monarchií, je kniha příjemně prodchnuta prvorepublikovým duchem (trochu mi připomínala Bandžuchovu Republiku, i když ta byla samozřejmě spíše magicky než válečně zaměřena) a i méně národovecká srdce zaplesají nad tím, jak český národ neskonal a nástrahy cara vší Rusi slavně překonal. Jen škoda, že autor se více nevěnoval politické alternativní realitě a tak se nedozvíme, jak to vlastně v čs. konstituční monarchii chodí a třeba i jaká je její běžná každodenní realita. Přitom podle příloh o tom přemýšlel a měl k tomu nakročeno. Třeba to ale napraví tím, že stvoří sérii z tohoto světa - já bych ji tedy četl určitě. Pokud by i v tomto směru popustil uzdu své fantazii, mohl mít u mne ještě o hvězdičku více. 80%

3 14.06.2016

Hurá, neměl jsem pravdu! Po přečtení Hedvábníka jsem prorokoval Cormoranu Strikovi osud por. Columba. Domníval jsem se totiž, že po jeho vystoupení v módním a knižním byznysu se příště přikulhá k nějakému zločinu ve finančním nebo filmovém oboru. Kdepak. Namísto toho nás Rowlingové alter ego zavede do temných zákoutí britské společnost - mezi feťáky, drobné dealery a zloděje a příslušníky kasy tzv. bílého odpadu, zneužívající nezletilé děti ve svém okolí. A je to skvělé, i když, jak se tomu u "Galbraitha" stává, tak trochu rozvleklé. Kniha mohla být klidně o třetinu kratší, ale není to nic, kvůli čemu by čtenář nějak trpěl. Prostě se čtivou formou dozvíme, jak vypadá luxusní byt nové Strikovy přítelkyně (a kam se chce přestěhovat) a ve kterých squatech Strike vyrůstal, což má pro pozadí postav svoji roli. A "groupie" atmosféru Strikova dětství skvěle vystihují úryvky psychedelických textů kapely Blue Öyster Cult.

Detektivní linie protkaná odkazy na minulost obou hlavních protagonistů je zajímavá a napínavá, i když někomu možná může vadit stále narůstající koeficient krvavosti a bizarnosti série. Když to vše Strike rozlouskl, ale čtenářovi to neřekl, měl jsem na něho pěkný vztek. Ale díky tomu poslední třetina knihy měla spád a byla v tu chvíli neodložitelná. Autorka sice porušila jedno z přikázání pátera Knoxa (i když se ukázalo, že docela jiné, než jsem původně předpokládal), ale odpouštím jí to. 90%

5 29.05.2016

Asi už jsem na epické fantasy ságy starej. Z prvého dílu jsem byl hodně nadšený, dvojka už mne tak za srdce nevzala, i když stále jde o vysoký nadprůměr. Některé pasáže byly opravdu skvělé a nemohl jsem se při jejich čtení od knihy odtrhnout (zejména dobrodružství Kaladina a Šalán dole v roklích, nebo popis nové formyParšendů s rudě svítícíma očima). Ale ty části, kde se řešily intriky mezi jednotlivými velkoknížaty nebo kde byla sáhodlouze popisována jednotlivé bitvy a tažení po planinách, byly naopak pro mne dost obtížné a musel jsem se do čtení nutit.

S nostalgií jsem vzpomínal na první díl, v němž byl děj tak nějak lidštější a uchopitelnější a zdaleka ne tolik politicko*vojenský. Dalinarovy vidiny z dávnověku kamsi vymizely a místo nich tu máme ještě delší popisy bitev. Přibyla také mytologie v míře, která už mi také moc nesedla. A nebo jsem si možná neměl mezi prvým a druhým dílem dávat půlroční přestávku, v průběhu níž jsem ze světa "vypadl".

Současné čtenářstvo si žádá, aby autoři chrlili trilogie,tetralogie a další ...logie čím dál tlustších knih, a já s tím začínám mít čím dále větší problém. Přitom editorovy nůžky by z mého pohledu tomuto dílku slušely, ale zjevně jdu s tímto názorem trochu proti proudu. Nicméně, asi kdyby se mi Slova Paprsků dostaly do rukou v sedmnácti, asi bych na ně přísahal... 70%

1 21.05.2016

Další Kingova "nezavřitelná" kniha. Zhruba v první třetině jsem měl sice pocit, že čtu nějaké Kingovo Best of. Byly zde prvky z Misery, Vykoupení z Shawshanku i Nadaného žáka. Ale řekl jsem si, že dám Kingovi šanci, a dobře jsem udělal! Dílo (na Kinga pravda nezvykle tenké) se kolem oné třetiny rozjelo tak, že jsem strašil do jedné do rána a měl pocit, že příběh běží rychleji, než stíhám otáčet stránky. Záporák se z nemastného neslaného zoufalce změnil v opravdovou bestii a výlety do jeho hlavy byly podobně úžasné jako ty do hlavy pana Mercedesa. A Kingova závěrečná nahrávka na smeč v podobě pokračování též neměla chybu. Zkrátka další velká pecka. A kvůli panu Kingovi doufám, že se nestáhne do ústraní a nezačne psát do šuplíku - někteří jeho čtenáři by se z toho mohli zcvoknout! 90%

P.S. Jedinou výhradu mám k překladu, kde se bohužel překládají americké reálie takovým způsobem, že je to až směšné. A tak hrdinové nakupují v Chýši slunečních brýlí nebo v Domácích potřebách (Home Depot).Chápu, že českému čtenáři je třeba přiblížit o co jde, ale nešlo to poznámkou pod čarou?

5 02.05.2016

Kontakt je kniha nehodící se do dnešních dnů a je návštěvníkem nikoliv z hvězdných dálav, ale z doby minulé (i když má "pouhých" 30 let). Nenajdeme zde žádnou akci a děj je poměrně přímočarý bez nějakých zásadnějších zvratů, úmrtí a intimních vztahů, o kterých by se mohlo mudrovat na sociálních sítích. Co ale toto dílo katapultuje do hvězdných výšin, jsou filozofické pasáže, po vzoru starých filozofů psaných formou dialogu. A tak o náboženství debatuje na mnoha stránkách agnostická hlavní postava s fanatickým teleevangelistou, o zákoutí americké politiky pak s technokratickým poradcem ministerstva obrany a tak dále a tak dále. Zcela chápu, že moderního čtenáře to může unudit k smrti, ale nás, kteří jsme vyrostli na Pohlovi, Asimovovi a Clarkovi to prostě musí nadchnout a taky že nadchlo. Fascinující je neuvěřitelný autorův nadhled, s nímž sype z rukávu citáty z klasických děl literatury, teologie a dalších humanistických věd, Sagan musel být opravdu renesanční člověk. Jako nádavek dostaneme velkou autorovu důvěru v lidstvo a vesmírný řád. A pak nás na závěru politická realita USA i SSSR společně s hlavními hrdiny srazí zase k zemi, ale jiskřička naděje zůstává ukryta kdesi za desetinnou čárkou Ludolfova čísla... Jedním slovem skvělé, slupl jsem těch 400 stran jako malinu rostoucí pod talířem radioteleskopu. 90%

5 16.04.2016

Tématem sice klasická dystopie pro mládež, ale dlužno přiznat, že tady aspoň nehraje hlavní roli romantika. Námět je zajímavý, i když podle mne trochu obšlehnutý z Asimovova Oblázku na obloze, z mého pohledu je ovšem tak trochu nevyužitý. Samotné rozpojení je většinu knihy vlastně jen na okraji záběru (víme, že existuje a způsobuje peripetie hlavních hrdinů) a po společenské stránce není nijak zvlášť rozpracováno. Nevíme, jak vzniklo, koho to napadlo, jak to uzákonili, jestli proti tomu kromě dětí revoltoval i někdo jiný. Prostě je, je to svinstvo a je třeba proti němu bojovat. Souhlasím s komentujícím níže, že nejlepší částí knihy je samotné Rolandovo rozpojení. Vše ostatní je vlastně obrazem revolty mládeže proti establishmentu a na to už jsem asi trochu starej. 60%

5 12.04.2016

Sbírka spíše průměrných krátkých hororových povídek s vodní tématikou. Občas je to klasická japonská duchařina s mrtvými dětmi a někdy dost bizarními prvky, některé povídky jsou ale dost divné (Akvarely). Člověk by neřekl, jak může být děsivá znovuseobjevující dětská kabelka pod vodním rezervoárem na střeše jednoho tokijského věžáku nebo dětská teniska plovoucí na hladině Tokijského zálivu. Nejvíce se mi ale asi líbil zcela neduchařský jeskyňářský Podzemní les. 60%.

05.04.2016

Špionážně jsem odrostl na Clancyovkách a Rudá Volavka je knihou přesně z tohoto ranku. Oproti Clancymu je zde méně politiky a válečných strojů a naopak více špionážní práce v terénu. S hlavními hrdiny tak strávíme mnoho času čekáním v konspiračních bytech i kličkováním v uličkách při snaze o zbavení se sledování. Je vidět, že autor využívá své zkušenosti z terénu, protože zde špióni nejsou žádní nažehlení 007, ale běžní lidé, kteří v sobě našli talent pro toto trochu kuriozní povolání. Mnoho se také dozvíme o chování FSB, zastavíme se v jednom dost šíleném školním zařízení a možná přijde i Putin. Sice nijak zvlášť originální zápletka, ale je to čtivé, je to napínavé a je to uvěřitelné. A navíc se v každé kapitola naučíte vařit jedno hrdiny snědené jídlo. 90%.

1 05.04.2016

Pořád je to Sapkowski se všemi atributy, které známe - krev, souboje, sex, báječný sloh protkaný množstvím úvah a dobových i moderních narážek. A přesto se mi zdá, že zde autor upadl do podobné pasti jako G.R.R.Martin v pozdějších dílech ledu a ohně. Text je stále zábavný, skvělý a je lahoda to číst, ale bohužel snad na každé stránce se mihnou nejméně dvě historické postavy, které ovšem pro děj nemají žádný význam a jejich množství je takové, že namísto prohlubování atmosféry jsem měl spíše pocit, že občas čtu učebnici dějepisu. Jako by se chtěl autor vytáhnout, co má všechno načteno. Množství latinských textů mi naopak nevadilo, bavil jsem se odhadováním jejich smyslu a pak si svůj odhad kontroloval ve vysvětlivkách.

A co mne zklamalo nejvíce - oproti prvému dílu ustoupili do pozadí skvělí komentátoři Šarlej a Samson a namísto nich zabírá mnoho času líčení vzájemných intrik husitských a katolických tajných služeb a pozadí husitských tažení do katolického Slezska. Což je sice zajímavé zejména z dnešního hlediska (byli husiti opravdu náboženští teroristé?), ale prostě mě to tak nevzalo. Raději bych si dál četl Reynevanova dobrodružství v husitské Praze. 70%

9 01.04.2016

Solidně napsaný steampunk! Náladou mi trochu připomínal Hodderovu sérii Burton & Swinburne a zejména Případ mechanického muže, kde se také v pěkně vykreslených viktoriánských reáliích v jedné kapitole odehrávají akční bitky se zdivočelými zombíky, aby se záhy v další postavy v laboratoři či hampejzu oddávaly dlouhým archaickým rozhovorům o vlastních traumatech. A místo přisprostlých papoušků jsou tu služebné zmutované domácí chobotnice. Velká pozornost je věnována také dobové módě a strojové estetice - až se mi zdálo, že forma přerostla nad obsahem. Souhlasím totiž s jedním z předchozích komentujících v tom, že příběh sám není nikterak strhující a je trochu nepřehledný s množstvím odboček, které by klidně mohly být vypuštěny (nakladatelovy nůžky mohly být agresivnější). Ovšem kvalita textu je vysoká, moc dobře se to čte a zůstává z toho celkem příjemný, zamlžený, mosazný, zmoklý a v East Endu také drobně zasmrádlý zážitek. Nicméně být dílo o třetinu kratší, mohlo by být o třetinu lepší. 70%

2 13.03.2016

Když vyšel díl 3 Jidáší série, samozřejmě mi to nedalo, i když jsem v komentáři k dvojce prohlašoval, že s touto sérií končím. A tak tedy mohu prohlásit, že trojka se o něco vylepšila, ale stále to není žádná sláva. Heitz se tentokrát vrhnul na zelené Irsko, jeho vílí kopce, divoké irské hochy z IRA nadpřirozeného původu a místní politiku. Do toho všeho zamotal kriminálně organizované zajícodaky, psodlaky a hadodlaky, jejich kolegy - proklatě drsné irské upíry s bánší schopnostmi, hned dvě miniponorky a moře (ale opravdu velké moře) akce, střílení stříbrných kulek, probodávání těl zlatými příbory a podobných kratochvílí. Vznikl z toho tak trošku irský zelený guláš, ale číst se to překvapivě dá. Nebyl jsem nadšen, ale zklamán taky ne - kniha měla svoje chvíle. 60%

1 23.02.2016

Přiznejme si to otevřeně, Lavondyss není zrovna jednoduchá kniha k přečtení. První polovina o objevování okolí venkovského domu dětskýma očima je o něco čitelnější, ale jakmile Tallis vstoupí do lesa a zmizí poslední vazby na běžnou realitu, stane se kniha velmi surrealistickou a čtenář jí musí opravdu věnovat velkou pozornost. Začne totiž jít o velmi pěkně napsaný sled mýtických obrazů, který se před očima střídá, aniž byste tušili, o co vlastně jde. A v tom je největší půvab knihy. K plnému vychutnání to však chce, aby se člověk s Lavondyssem někam zavřel (nejlépe do nějaké lesní chatrče) a nechal ji na sebe působit nejlépe několik hodin v kuse. To jsem bohužel knize věnovat nemohl, a tak jsem asi byl o hlavní zážitky druhé poloviny knihy ochuzen. Až se mi to někdy podaří, dohodím ji i tu pátou hvězdičku.

4 06.02.2016

Už ze samé podstaty byla tato kniha tak trochu předurčena k tomu, aby to se mnou měla těžké. Mám totiž vždy potíž s knihami psanými muži, jejichž hrdinkou je žena. Navíc značnou část knihy tvoří popisy bojů a ani to není můj šálek kávy. Z hlavních mužských hrdinů testosteron opravdu stříká proudem, ať je to mužný římský velitel nebo nevybrkovaný mladík z daleké budoucnosti, a romantiky a erotiky taky není zrovna málo. Občas jsem si připadal, jako bych četl nějakou červenou knihovnu (a to jsem chtěl vážně knihu odložit), vzápětí mne ale z této iluze vyvedl další popis válečné vřavy mezi nacistickým tankem Tiger, rakousko-uherskými husary z 18. století, římskými legiemi a bojovým robotem z 25. století (trochu zběsilé, ale číst se to kupodivu dalo).
Přes to všechno jsem dílko řádně dočetl a musím říct, že pasáže se starými Římany byly opravdu strhující a dobře napsané - je vidět, že starý Řím má autor v malíku a možná jeho čistě historické romány by se mi líbily více než tento jeho trochu za vlasy přitažený výlet do říše fantastiky.Zdejší fantastický prvek mne nevzal za srdce ani originalitou ani provedením. Ale na druhou stranu jako scifi debut, proč ne? Autorem jasně avizované pokračování si ale asi nedám... 50%

6 17.01.2016

Říká se, že nic není starší, než včerejší noviny. A co takhle staré špionážní thrillery? Tenhle Clancyův má jako hlavní téma terorismus, ale nikoliv ten náš islámský, ale obstarožní irský, na který už jsme tak trochu zapomněli. Je sice zajímavé si na něj zavzpomínat, ale tato kniha je tak trochu jako Škoda Favorit - je to už dost staré na to, aby se nám to mohlo zdát trochu nezáživné, ale není to dost staré na to, aby to byl super retro veterán. To lze dobře ilustrovat na větě z knihy, kdy se jednomu z teroristů po výstřelu objeví na hrudi "krvavá skvrna velikosti desky na 45 otáček za minutu" - je to prostě kniha z jiné doby a je to sakra znát.
I tak jsem ale zastaralost přežil (koneckonců, vždyť obvykle čtu sci-fi z 30.-50. let), nechal se od Clancyho poučit o irském nacionalismu (i když autor trochu předpokládá, že o věcech typu Bloody Sunday čtenář prostě ví) a dozvěděl se, že některé věci se v terorismu nemění (výcvikové tábory v zaostalých zemích atd.). Střed knihy je sice trochu táhlý a Clancy se opět vyžívá v sáhodlouhých popisech vnitřní situace amerických institucí, ale londýnský začátek a velké finále prostě stojí za to. A nemohu se ubránit konstatování, že oproti jiným Clancyovkám tu citelně chybí Sovětský svaz - klon IRA pro mě prostě není dostatečný záporák...
Překlad skutečně občas dost tahá za oči - kromě kocoura a mořského krále mě dostalo "Vojenské Letectvo jedna" a "Columbijský okres". ***1/2

2 05.01.2016

Zajímavé provázání knihy s druhým filmem ze série, ale na můj vkus příliš prvoplánovité pokračování militaristické akce z Odplaty. Takže tu v druhé půli opět létají vystřelené nábojnice, rozprskávají se xenomorfové a vrhají svoji žíravou krev na nebohé kolonisty. Mnohem více mě bavilo popisování běžného života kolonistů a prospektorů na planetě, o níž všichni víme jak to s ní skončí. Zejména za tuto část ***1/2

1 26.12.2015

Kniha pro mě měla trochu kolísající úroveň - famosní viktoriánskou duchařinu a okultismus střídaly nepříliš zábavné pouliční akční sekvence se zombíky. Hlášky ale stále výtečné a vtipné (sprostí papoušci stále vedou) a šikovné zakomponování reálných postav (např. slavný filosof Spencer je zde bezdomovcem). Škoda, že anglické reálie 19 století nemáme více pod kůží, hned by se to četlo lépe! ***1/2

26.12.2015

Téma velmi dobře vymyšlené, ale zdá se mi, že na román to nestačilo - povídka by byla určitě lepší. Kniha krásně šlapala v době, kdy jejím tématem bylo hraní Hry. V téhle fázi nejlépe vynikla neskutečná zábavnost hlavní postavy - do té doby losera a najednou naprostého kinga téhle zvláštní sociální sítě. Jakmile se ale autor rozhodl, že tenhle ex-loser začne objevovat podhoubí hry, šla zábavnost příběhu (aspoň pro mě) rapidně dolů. Navíc ex-loser se nepochopitelným způsobem změní v takřka nezranitelného 007, což mi k němu ale vůbec nesedělo. Napsal bych víc, ale nechci spoilovat. Hodnocení? Kdybyste se mě zeptali v první půlce knihy, asi bych vystřelil pět hvězd, ale po dočtení jsou to jen 3 (a 1/2).
P.S. Angličtina mi nevadila, naopak se k tomu týpkovi hodila (a je pravděpodobné, že mladí Švédi takhle doopravdy mluví - zkuste se někdy podívat na německé hudební televize)

2 05.12.2015

Krví prvorozených si u mne autor nastavil laťku, pokud jde o hutnou středověkou atmosféru, pekelně vysoko. I zde si dosyta užijeme pachu středověkých měst, bláta a splašků na ulicích, jakož i malé sondy do tajů středověkého sexu nejen za úplatu. Nerad bych vypadal jako pragocentrista, ale Prešpurk není Praha, a tak to na mne tentokrát nefungovalo na 100%. Zkrátka čím víc člověk zná dnešní město, tím víc si užije Červenákovu obrazotvornost založenou na skvělé znalosti dobových reálií. I tak skvělá historická detektivka s výborným hororovým začátkem a zamotaným koncem. 90%

6 03.12.2015

Přelouskáno v angličtině. Oproti filmu jde o trochu serioznější počin, zajímavé je, jak v první třetině knihy Fleming fušuje do řemesla Dicku Francisovi s popisy dostihových podvodů. Z dnešního hlediska je zápletka poněkud nevýrazná - Pašování kradených diamantů ze Sierry Leone do USA? Koho to zajímá!. Až by se zdálo, že američtí gangsteři nejsou pro 007 důstojným soupeřem - koneckonců chybí tu i pořádný záporák. Z historického hlediska jsem ocenil zajímavé popisy Las Vegas 50. let a třešničkou na dortu byl popis cesty domů na RMS Queen Elisabeth. Na knižního Goldfingera to nemá, ale přesto 80%.

23.11.2015

Ke knize jsem se vrátil snad po dvaceti letech díky Kronice sci-fi, z níž jsem si vypsal stěžejní dílka. Stále je to útlá odpočínková jednohubka, kterou člověk slupne jako nic. Děj je přímočarý, dobrodružný a zábavný; jako by autor vypustil Zafoda Bíblbroxe do asimovského vesmíru nadace. Potrhlé, vtipné a vesmírné, ale žádná velká literatura. I takové knihy jsou ale potřeba. 70%

1 18.11.2015