sladkovka komentáře u knih

Tak za mě zatím nejhorší Minier. Skvělý děj a prostředí, ale těch stránek navíc a za mě zbytečných. U těchto stránek jsem se až nudila.

6 09.08.2022

Příběh v zemi o splněných snech většiny lidí z doby na začátku dvacátého století. Popsaní hlavních postav autorem a jejich psychiky i prostředí mě moc bavilo. Při čtení jsem se přistihla, že se na hlas slovy snažím knihu komentovat.

4 15.07.2022

Kniha jako vždy nezklamala, ale musím přiznat, že jsem už nehltala řádky jako na začátku. Možná je to tím že jsou zde už nové postavy a já nemám moc ráda ty nekonečné příběhy a nové osudy.
Tak snad autorka tyto příběhy ukončí a vymyslí nové z jiného prostředí a zase tak čtivé jako tyto

6 29.05.2022

Je to prostě Minier, co jiného dodat. Ten nikdy nezklame. Moc povedené.

9 22.05.2022

Knihu jsem zhltla během dne. Strach a obavy hlavní hrdinky jsem vnímala hodně silně, protože téma myslivost a strach na samotě je mi hodně blízké. Autorkou popsaný pocit svobody byl tak silný, že jsem se chvílemi přistihla jak přemýšlím nad věcmi, který člověk bere jako samozřejmé, že to tak být vždy nemusí a měl bych si jich více vážit. Moc krásně napsané.

7 15.05.2022

Kniha mě chytla hned od první stránky. Dělalo mi problém knihu odložit a řádky knihy mě neuspávaly, což je u mě správná kniha. Moc mě bavil děj a autorčin styl. Byla jsem napnutá od začátku až do konce a snad jsem nepostrádala v knize nic. A ten konec? Pro mě wau.

5 05.05.2022

Kniha není špatná, jak už napsali čtenáři přede mnou, děj se dost vlekl, ale chápu, že autorka chtěla popsat pocity člověka s nemocí s prosopagnosií. Konec byl hodně čtiví. Nelituji, že jsem si knihu přečetla, ale určitě už se ke knize vracet nebudu.

1 18.04.2022

Kniha je třetí díl o sestřičkách, která se mi líbila zatím asi nejvíc, až na ty překlepy. Líbí se mi doba, kde je ještě nějaká úcta, pokora a respekt. Je to krásné odpočinkové čtení. Určitě se těším na další díl.

4 08.04.2022

Páni tak to byla síla. Kniha mě okamžitě v táhla do děje. Stránky jsem hltala, ale přitom jsem je nechtěla dočíst, abych si je šetřila. Tento příběh jen tak z hlavy nevypustím a ke knize se určitě opět vrátím.

17 07.02.2022

Silný příběh, jedna z knih, kterou dlouho nevypustím z hlavy. Jsem toho tak plná, že při každém soustě myslím na to jak ti lidé hladověli. Není možné, kde se brala v lidech taková síla přežít. Jen mě mrzí na konci, že jsem se nedozvěděla co se stalo s Ralphem a doba po rozchodu zraněného Billa s Izzy než se opět setkali.

6 04.02.2022

Nemám slov, mohu jen dodat, že kniha, která je určená pro děti tak je úžasná i pro dospělé. Nádherná ilustrace a provedení knihy. Za mě SKVĚLÁ KNIHA.

4 04.12.2021

Dvě ženy, dvě tragédie a dva osudy. Každý v jiné časové době, plný lásky a ztráty milovaného člověka. Pro mě velmi silné příběhy, kdy jsem na konci dočetla se slzami. Už mi chyběl jen šál s aksamitníky, Do kterého bych utřela své slzy.

26.09.2021

Musím říct velké DĚKUJI Delphine de Vigan za tak velmi silnou knihu.
Pro mě dojemné a zároveň občas i humorné.
Bála jsem si přečíst konec knihy jako se bojíte o člověka, kterého máte velice rádi a víte, že umírá. Tak jsem si oblíbila hlavní postavu knihy Mišku a nechtěla jsem se s ní rozloučit.

8 12.07.2021

Po prvních přečtených stránkách jsem myslela, že knihu odložím, ale jsem ráda, že jsem vydržela a knihu jsem si až do konce užila.

Tak tohle mě moc bavilo. Přečíst si v první polovině knihy příběh jedné rodiny z doby první světové války, který nevíte jak dopadne a pak začne druhá polovina knihy rokem 2006 a postupně se dozvídáte díky nalezenému obrazu co se vlastně stalo pomalu před sto lety.
Takže řádky v knize jsem vyloženě hltala a čekala jsem napnutá, co se stalo s hlavními hrdiny té zlé doby.

8 15.02.2021

Knihy od Roberta B. se mi čtou velice dobře. U tohoto dílu mě trochu zklamal konec, který byl dost podobný tomu prvnímu. Jinak super.

3 09.02.2021

Teď jsem knihu dočetla a chtěla bych číst dál. Už aby vyšel další díl. Paní Lednické moc děkuji za krásné čtení. Nemám slov. Čtení kroniky osudů hornických rodin mě tak pohltilo, že jsem ztratila pojem o čase a knihu se mi nechtělo odložit. Šetřila jsem si poslední stránky, abych konec protáhla. Teď bude dlouhé čekání na další knihu. Moc krásné čtení, styl psaní, nádhera.

9 02.02.2021

Teď jsem knihu dočetla a mám chuť napsat podobný dopis svému partnerovi. To co bych mu chtěla vše říct, ale nemám odvahu, protože nechce poslouchat pocity a hlavně je nechce řešit.
Stejně jako čtenářky přede mnou jsem myslela, že knihu nedočtu, ale jsem ráda, že jsem vydržela a na konci i ukápla i slza.

Když jsem knihu dostala a viděla jsem její tloušťku, tak jsem věděla, že si jí možná přečtu snad někdy ve stáří. Ale na Brilku přišel čas mnohem dřív a vůbec toho nelituji.
Kniha se mi tak dobře četla, že těch stránek bylo ještě málo.
Pro mě zajímavá kniha o historii Gruzie, osudy a prokletí hlavních hrdinů rodiny.
Při čtení stránek jsem věty hltala, občas jsem se usmála, ale spíš mi tekly slzy nad tolik neštěstí.

4 14.01.2021

Hanišová opět nezklamala. Neprožívám zrovna šťastné období a tato kniha mi pomohla zamyslet se nad mnoha myšlenkami.
V některých povídkách jsem se viděla a proto chápu psychiku nemocného člověka a jeho rozhodnutí, když už neví jak dál a nevidí už jiné řešení.