Sitting-Bull
komentáře u knih
Co se děje v Podpostelí?
Hana Lehečková
Příjemné a krátké příběhy, některé se skvělým nápadem, některé jen s dobrým, ale celkově jedna z těch lepších knih, co se s dětmi dobře čtou a ještě dlouho po dočtení se hrdinové z knihy zmiňují (u nás Matylda).
Svoboda volby
Milton Friedman
Skvělá kniha plná důležitých myšlenek a informací. Ač je řada příkladů z knihy již zastaralá (doba vzniku knihy), nejsou příklady tak moc zastaralé, aby člověk netušil rámcově, případně si nedohledal informace. V některých chvílích se mi zdálo vysvětlování některých jevů a názorů zbytečně obšírné a rozvláčné a zeštíhlení by knize prospělo, to ovšem nic nemění na významu knihy a informací v ní obsažených.
Milenec z temnot
J. R. Ward (p)
Kniha, kterou jsem dlouho měla od kohosi doporučenou a jsem čtení odkládala. Asi jsem tušila proč... Otevřela jsem knihu jako oddechovku, od které nic neočekávám a něco takového se mi vlastně i dostalo. Nebýt zbytečně popisných explicitních scén, tak bych napsala, že kniha nenadchne, ale ani neurazí, takhle váhám, zda autorka opravdu nemohla nechat něco na fantazii čtenářů. Další díl série, ani nic dalšího, od autorky již otevírat nebudu.
Bílý Indián
Josef Klempera
Kniha, která mě potěšila v antikvariátu a nadchla při čtení. Příběh první Fričovy výpravy do Jižní Ameriky - to je laskomina, kterou jsem si opravdu vychutnávala. Fričovy knihy znám, vyrůstala jsem na nich a mohly a mohou za velkou část mého zájmu o Indiány a indiánské kmeny Severní, Střední i Jižní Ameriky. Za zájem o tu Jižní Ameriku vlastně mohou nejvíce, až mnohem později jsem objevila i další autory a nebo také vyšly další knihy s touto tématikou.
Zelené jezero
Jaroslav Novák
Foglar to není, Zapletal to není, ale i tak se to četlo dobře. :-)
Smaragdové more
Richelle Mead
Souhlasím s předchozími komentáři, že tento díl byl úplně nejlepší. Tamsin, která mě v předchozích dílech někdy dost štvala, se zde ukazuje býti "nejpoužitelnější" z těch "vdavekchtivých slečen" a to, čím štvala, je v tomto díle dostatečně vysvětleno. Samozřejmě jde stále o oddychovku, ale zde je alespoň trochu inteligentní hlavní postava, což u předchozích dílů trochu kulhalo. Rozhodně doporučuji.
Jail City - Město v zajetí
Zdeněk Ležák
Zajímavý nápad a pěkné ztvárnění. Komiks se mi líbil, škoda, že neexistuje plnotučná kniha, to by bylo teprve počteníčko.
Radost mi kazily jen zbytečně užívané hovorové a nespisovné tvary a výrazy. Nemyslím si totiž, že jejich přítomnost knihu zpřístupní dětskému čtenářstvu - já sama jsem jako dítě knihy psané hovorovou a nespisovnou češtinou odkládala nepřečtené, protože pro mě byl text tak rušivý, že jsem se nedokázala soustředit na příběh. Dnes už (většinou) to zvládám, ale přijde mi zbytečné něčím takovým knihu kazit.
Tajemství Velkého Vonta (komiks)
Jaroslav Foglar
Ráda se ke Stínadlům vracím, a to i v komiksové podobě (samozřejmě o příběhu platí, že kniha je kniha). Zde je zase naopak bonus v kresbách Marko Čermáka, které (a kterého) mám prostě ráda.
Modrá pětka na stezce dobrodružství
J. B. Kamil (p)
Z dětství si pár příběhů Modré pětky pamatuji , ale ve vzpomínkách vidím i stromy košatější a listy zelenější, takže i ty příběhy jsem tenkrát hltala, kdežto dnes je označuji za slabší průměr.
Pán věže
Anthony Ryan
Jiný způsob podání děje, než jak je tomu v prvním dílu, knize neubírá na čtivosti. Bavilo mě sledovat, co se kde děje a jak to do sebe zapadá s jinými kousky příběhu, takže opět hodnotím velice vysoko.
A zařazení povinné LGBT linky? Splněno, dokonce dvakrát...
Divoký západ I. - Muži zákona
Jiří Černík
Chvílemi jsem z knihy byla nadšena, chvílemi mi přišla pouze jako sesbírané výpisky z jiných pramenů, které chtěl autor nějak zúročit, nicméně toto období dějin mě zajímá a informačně byla kniha rozhodně přínosná, ač jsem v ní objevila chybku v informacích o zbraních.
Půlnoční klenot
Richelle Mead
Druhý díl série, která je pro mě "špitálovou oddechovkou". Děj popsaný z pohledu Miry byl takévý méně uvěřitelný a více odpovídal schématu "jak chudá dívka ke štěstí přišla", ale jako jo, když člověk nechce moc přemýšlet a chce něco lehce plynoucího, když je mu blbě, tak se to hodí. A od dalšího dílu mě to neodradilo jsem zvědavá na pohled Tamsin.
Tábor Svazu třinácti
Jaroslav Foglar
Pro človíčky, kteří si něco takového podobného prožili, je to jako návrat na některý z jejich táborů. Útlá knížečka, ale za mě moc zajímavá.
Třpytný dvůr
Richelle Mead
Další kniha, po které jsem sáhla jako po "špitálové oddechovce", kterou člověk potřebuje, když je mu blbě, nechce moc přemýšlet a chce něco lehce plynoucího. No, lehce to neplynulo, chvílemi to bylo hodně napínavé, i když musím říci, že Richelle Mead má na víc. Tady byl příběh velmi prostý a naivní, na druhou stranu autorčina schopnost vtáhnout do děje je znát i zde, takže po dalším dílu série jsem již sáhla. :-)
Poslední den
William R. Forstchen
Oproti druhému dílu akčnosti přibývá a uvěřitelnosti ubývá, ale to jsem knize za zlé neměla, protože se velmi dobře četla. Stále byla podle mého názoru mnohem uvěřitelnější než první díl - co se chování lidí týče. Mnohem uvěřitelnější. A ten konec se stanovištěm R? No, mazec - vlastně bych čekala, že přesně tak se zachová i naše "elita". :-D
Rok poté
William R. Forstchen
Mnohem lepší (=uvěřitejnější) díl, než ten první. Tam bylo příliš mnoho cítit, jak je to městečko neuvěřitelně a nereálně dokonalé (dobře to shrnul v komentáři Atletico, kdy ho "...odrovnal ten úvod do loztomilého městečka, kde si všichni tak klásně lozumí v té skvělé komunitě"). I já si stále myslím, že by si lidé šli mnohem více po krku, místo toho, aby se tak ukázkově semkli. Ale tady jsme se přes ten začátek už dostali a vztahy jak v komunitě, tak mimo komunitu jsou tam reálnější. Takže tento díl již tak klišoidní nebyl a četl se stejně pěkně, jako díl první. Děk odsýpal, byl velmi uvěřitelný a celkově to prostě bylo dobré čtení podněcující přemýšlení nad "co kdyby"... Za mě 8/10*.
V zemi zeleného rákosí
Ivan Hiawatha Makásek
Tak u této knihy mě velmi mrzí zklamání, které z ní mám. Ač věkově již dávno nejsem cílovka, tak myslí se za cílovku stále považuji - stále čtu knihy od Zeta, A. Ransomeho, foglarovky (pokolikáté již?) a samozřejmě i novějších "dětských" autorů. Navíc na tuto knihu jsem se těšila i proto, že indiáni jsou moje srdcovka a dlouho jsem se u VŠ studií rozhodovala mezi etnografií a biologií. Toliko na úvod, abych vysvětlila, že mé zklamání není tím, že bych se s knihou minula.
A teď ta ALE... První velké ALE je autorův styl psaní. Dobře, ve svých dvanácti letech bych si toho nevšimla, že sloh knihy je jak vytažený ze slohovky dvanáctiletého kluka (body oproti mně I.H.M. získává za to, že dokázal své slohy rozvinout do celé knihy, mé pokusy o napsání dobrodružných knih stejného ražení dosáhly maximálního objemu v řádu několika desítek normostran). Bohužel tím, jak čte člověk i jiné autory, tak ví, že jde psát lépe a kniha je stále stejně (nebo možná lépe) čtivá.
Druhé ALE, které mi v knize nesedlo, byla snaha o "ukáznění" a zaškatulkování trampů a vandráků pod korouhvičku nějaké (jakékoliv) organizace. Ta snaha nenechat je volně dýchat, když nejsou pod tou správnou organizací... Dokonce jsem hledala, zda kniha nevyšla třeba poprvé za socíku, to by to totiž vysvětlilo, protože v tu dobu to nešlo jinak.
Třetí ALE je pak v tom, že tramp v Zemi zeleného rákosí mimo stezku nesmí, ale "ochranář" si tam v klidu sbírá houby. To mi pak už zavání Orwelovou Farmou zvířat, kdy všichni jsme si rovni, ale někdo si je rovnější... Nelíbí se mi, že kniha takový způsob chování podává jako "v pořádku", takhle "to přeci má být". Na druhou stranu je pravda, že taková je smutná realita, kterou vidíme i dnes a i v této oblasti lidských životů. Ale možná právě proto by právě taková kniha měla rostoucí generaci ukázat, že tohle tedy v pořádku není, že tak to být nemá...
Knihkupectví u jezera
Jenny Colgan
Dobře, dala jsem i druhý díl, i když tady už na mě ta slaďárna odkapávala až příliš, aneb jak se "divnej chlap" změnil, chudá dívka ke štěstí přišla a ještě u toho dokázala ze zloby a zášti vyléčit tři zlobivé děti... Jako oddychovka do špitálu OK, ale třetí díl budu otvírat leda zase až mi bude ouvej ve špitále... Samozřejmě plusové body za hezky popsané krásy Skotska, ač místopisně souhlasím s Jjanulí...
Pojízdný krámek snů
Jenny Colgan
Slaďák... Potřebovala jsem oddechovku do špitálu a co jsem čekala, jsem i dostala. Tak nějak to plyne, nic moc hlubokého se neobjeví, čte se to dobře a člověk se díky tomu cítí líp, což bylo to, co jsem v tuto chvíli chtěla a potřebovala. Pro mě jako pro knihomola byla moc příjemná a velmi pochopitelná Ninina láska ke knihám. No a druhá srdcovka - Skotsko...
Porucha reality, část 1: Zjevení
Peter F. Hamilton
Krásně popsané světy, spousta zajímavých a domyšlených nápadů... Ano, moc se mi ten první díl líbil. Skoro na pět hvězdiček. Skoro... Protože, jak tady už zmiňuje Elfos, brutalita někde opravdu hodně zbytečná a pro mě nepříjemná. Ona by byla mnohde stačila i v náznacích a člověk si domyslí... Kvůli té popisnosti brutality jsem musela knihu vyřadit ze čtení před spaním, protože mám opravdu hodně živé sny a co čtu před spaním, se mi do snů často silně promítá... A pak utíkám v noci džunglí na Lalonde a jdou i po mně... :-D
Takže vím, že další díl rozhodně číst budu, ale taky vím, že ho budu číst jen přes den. :-D