Sitting-Bull
komentáře u knih
O mráčkovi
Pavel Čech
Jedna z těch trochu (ale jen malilinkatě) slabších Čechových knih, i když stále velmi pěkných. Tu touhu malého chlapce vyloženě cítím.
Cesta do středu Země
Jules Verne
Klasická Verneovka. Krásný popisný jazyk se krásně proplétá s dobrodružným dějem. Vyloženě jsem si užívala popis prostředí, kterým badatelé cestovali. Kniha, kterou jsem si užila.
Nejlepší víkend
Patrik Hartl
Dlouho jsem se této knize vyhýbala, resp. vyhýbala jsem se Hartlovi, o kterém se většina diskutujících v jedné čtenářské diskusi vzácně shodla, že jeho knihy jsou o tom, jsk si to rozdává každý s každým a jak je každý druhý někomu nevěrný. Zbytečně. Je to příjemně plynoucí oddechovka, která, na rozdíl od řady dalších "jakoby ze života" psaných knih, má tu výhodu, že děj je dokonce i uvěřitelný.
Zábavné rébusy a hlavolamy pro bystré děti
Václav Fořtík
Super kniha plná rébusů. Výtečné i třeba jako zdroj rébusů a hlavolamů pro různé hry s dětmi či úkolové stopovačky.
Písečníci a probuzení krále
Václav Dvořák
Druhá výprava do vesmírného světa Písečníků a naprostá spokojenost. Děj odsýpal, a konci jsem se nemohla vůbec odtrhnout a nutně jsem musela dočíst... Co více si od dobré knihy přát, než svět, který vás pohltí a děj, který vás nepustí?
Písečníci a bludný asteroid
Václav Dvořák
Myslím, že ti, co zde píší, že Dvořák jen vykuchal a použil HP, mu dost křivdí. Jasně, že lze HP vidět ve všem... Četla jsem nedávno knížku "Tonda, já a mravenci" a vlastně i tam jsem paralely s HP viděla, jenže tamta kniha je o pár desítek let starší, tak ji z toho nikdo nemůže nařknout.
Myslím, že prostě tyto kulisy najdeme ve spoustě knih. Ať už kulisy školy a nenáviděného spolužáka, kulisy "myslíme to dobře a zachraňujeme svět/pole hrachu/chalupu/ježka v kleci" a kulisy "pátráme po tajemství" - prostě se na tom dobře tvoří příběh.
A ke knize samotné? Super kniha, super příběh, syn ji měl přečtenou za dvě noci. Mně samotné to trvalo déle, přeci jen chodím do práce... Rozhodně doporučuji, dětem (i dospělým) se bude líbit. :-)
Pirát a lékárník
Robert Louis Stevenson
Tak tato kniha mě zcela minula a děti taky. Asi máme jinou představu o "estetickém zážitku", na který mě popis knihy nalákal... Upřímně - dlouho jsem neviděla tak škaredou grafiku a tak rušivou sazbu knihy.
Obrázky, na kterých kniha z velké části stojí, jsou z mého pohledu opravdu nehezké, nepovedené a děsivé. Jako dítě jsem mívala noční můry z Krabata (toho s tou rozseknutou hlavou) z pohádky Čarodějův učeň (1977, režie Karel Zeman) a ilustrace z této knihy ve mně dávno zasunuté noční můry spolehlivě probudily.
Veršovaný příběh se dal přečíst, ač sazba nestejně širokých mezer a úzkých a tlusých písmen ve čtení také velmi rušila, jako by sazeč zapomněl na kerning.
Takže za mě velká chyba při koupi, lituji, že jsem se nechala nalákat popisem knihy a jménem (jinak mnou velmi oblíbeného) nakladatelství s řadou kvalitních knih. Nj, každý někdy šlápne vedle...
Dospíváte v muže
Josef Hynie
Kniha poplatná době vzniku. Jako holka jsem se tam dozvěděla věci, které bych se v TÉ DOBĚ jinde nedozvěděla, protože byly tabu. Za to dvě hvězdy. Na druhou stranu si (bohužel) dodnes pamatuji i ty další části knihy, které zde asi nejlépe popisuje Ondrula a které jsou opravdu neskutečným odpadem (ale jak říkám, k tehdejší době sedí a objevují se i v dalších sexuologicky zaměřených beletrizujících knihách).
Děvčátka, na slovíčko
Jiřina Strmeňová
Svého času přínosná kniha, kterou někdo ze spolužaček přinesl do školy a pak jsme nad ní seděly... Dnes bych ji moc vysoko nehodnotila, takže výsledné hodnocení - průměr.
Hra ve vývoji dětí v prvním roce života
Daniela Sobotková
Přehledná a stručná kniha nabízející řadu zajímavých informací a podnětů.
Bez plenky
Ingrid Bauer
Časování u staršího fungovalo tak napůl, u staršího jsem si pak našla sama cesty, u mladšího staré naučené fígle nefungovaly vůbec a cesta byla náročnější.
Výchovné zaměstnávání batolat
Jaroslav Koch
Dnes již překonaná, ale zajímavé si ji prolistovat.
Čekáme dítě
Maj-Briht Bergström-Walan
Dnes již překonaná, ale zajímavé si ji prolistovat.
Toxin
Robin Cook
Málo uvěřitelné (mj. i proto, že jsem z jednoho z dotčených oborů), postavy se chovají nelogicky, hlavní postava reaguje velmi nepřiměřeně, neadekvátně a neprofesionálně. Skoro se bojím od Cooka ještě něco zkusit otevřít...
Jak se dělá chalupa
František Nepil
Mno, nevím... Samozřejmě jsem dobu reálného socíku zažila na vlastní kůži, samozřejmě znám spoustu "samo-domo" kutilů, ale tedy tohle je opravdu kniha, která mi nesedla. Něco tak sexistického jsem dlouho nepotkala.
Všechny ženské jsou hloupé pipiny, raději před nimi budeme všechno tajit, protože by nic nechápaly. Žádná ženská taky nic neumí a ničemu nerozumí, tak je nejjednodušší přivázat je doma k plotně. Řetězem.
Ano, předchozí odstavec jsem myslela jako nadsázku, povětšinou tam tyto věci vyčtete totiž jen mezi řádky, ale tento pocit z knihy si pamatuji i 4 roky po jejím dočtení. Smutné...
Nikdy se nepřestala usmívat
Martin Štefko
Je to čtivé, velmi čtivé, rozhodně chcete vědět, co bude dál. Sice jsem už lehce za půlkou věděla, jaká bude pointa (a nespletla jsem se), ale to je znalostí Kingovy Zelené míle. V Zelené míli vidím autorovu inspiraci, ale určitě ne opisování. Body dolů dávám za ty chvíle, kdy popisovala vraždy Fotografa, protože tam ta záměna muž x žena prostě skřípala, a to tak hodně, že mi to zkazilo požitek ze zbytku knihy.
Rusové opravdu přicházejí
Vladimír Škutina
Klenot! Klenot pro všechny, kdo si chtějí o srpnu 1968 udělat nějaký obrázek. Takové nějaké povšechné intro do toho, co se dělo, přitom intro vonící atmosférou a plné emocí. Od člověka, který kvůli řežimu "bručel", od humoristy, tak se i při čtení o událostech srpna 1968 dobře bavíte.
V mnoha věcech se Škutinovo vyprávění shoduje s tím, co mi vyprávěl můj táta (v srpnu 1968 byl zrovna na vojně) a co mi vyprávěl můj tchán (ten už měl pár let po vojně).
Dobrodružství hraběte Lydericha
Alexandre Dumas, st.
Přiznám se, že na základě anotace jsem čekala něco "více Dumasovského a méně eposového"... Kniha je tenoučká, takže jsem ji přečetla rychle, a i když odhlédnu od toho, že jsem čekala prostě Dumase, jehož knihy mám ráda, nevyvolal ve mně příběh pocit nadšení, ani se mi vlastně nijak moc nelíbil. Prostě se příběh jen dal přečíst a zařadit jako "nenadchne, moooožná ani neurazí".
Mrakobití
Jim Woodring (p)
A to mně se to líbilo. Tak nějak mi to dávalo zhruba stejný smysl, jak Lucy in the Sky with Diamonds od Beatles, tedy jinými slovy - někdy dávalo, někdy dávalo trochu, někdy nedávalo vůbec, ale vlastně se mi to, stejně jako Lucy in the Sky with Diamonds, celkem líbilo. Takový příjemný libý pocit po tom zůstává a rozhodně se cítím býti obohacena. A určitě se k té knize ještě vrátím.
Osedlaná řeka
Louis L'Amour
Hmm, díl by se možná mohl jmenovat i "Jak chudá dívka ke štěstí přišla". Jako jo, četlo se to dobře a děj odsýpal, Ozvěně nešlo nedržet palce, ale... Musím souhlasit s koentáři, že už to zavání šestákem. Od dalších dílů mě to neodradilo, rozhodně další zkusím a budu doufat, že tohle prostě autor napsal ve slabé chvilce, když potřeboval hodnem prašule...
Na druhou stranu - body nahoru za to, jak autor nechal všechny Sackettovy milovat knihy či k nim mít minimálně velmi pozitivní vztah. U tohoto dílu a těch několika citátů ze Scotta jsem si to plně uvědomila, že to je to, s čím v celé sáze tak souzním - divočina a příroda a zároveň knihy. Jo, to by byl život, to by byla kombinace (za mě ideálně hodně knih). :-)