Shui-Xian komentáře u knih

(SPOILER) S každou svou další detektivkou Galbraith přitvrzuje. Naštěstí se ty výjevy, které ve svojí drastičnosti nejsou vytěsnit, střídají s těmi, ve kterých se čtenář zabydlí s uspokojením a rád.

Autorka už bez okolků cílí spíš na ty čtenáře, kteří její narůstající slovní nálož ocení. Kterým nevadí popis nálad, střídání perspektiv vyprávění, prodlévání u každodenních detailů. Osobně patřím k těm příznivcům, kteří netrpí, pokud od detektivní zápletky odskočí k Robininým nákupům parfému. (Naopak: u Rowlingové se nic neděje náhodou. Ty její metafory a náznaky jsou cílenou odměnou pro skalní fandy. Určitě dobře tuší, že Narciso se stane velmi vyhledávaným odkazem. A přistihla jsem se, že znovu listuji v Anně Karenině…)

Veliká škoda, že se autorčino plánovité odhodlání, spravedlivě se postavit na stranu utlačovaných a bezprizorních nebo dopřát pozornost menšinám -a to i v negativním smyslu-, tak obrátilo proti ní. Pevně doufám, že se nenechá zviklat a bude pokračovat ve stejném duchu, jako do teď. Vnímavá, pohotová a přesná, s obrovským smyslem pro psychologii postav i děj, od kterého se nedá odcházet.
Můžete číst jako společenský román, můžete číst jako detektivku. V obou případech brilantní.

18 09.06.2022

Když u knihy trpím - v noci nespím ze strachu o postavy, přes den myslím na jejich situaci a spřádám představy, jak by mohl příběh pokračovat - je to dobrá četba. S Ranhojičem jsem se natrápila mimořádně. Nejen pro tu poutavost a napínavost děje, ale i pro autentickou atmosféru a bohaté myšlenky. Gordon si dal neobyčejně záležet, aby mohl čtenář nasát esenci doby a míst, postaral se o to, aby ožili nezapomenutelní hrdinové a dojem z četby zůstával dlouho silný.
Těšilo mě sledovat ty vydřené úspěchy a radovat se z každé Robertovy radosti v tom marastu drsné reality. Zamilovala jsem si jeho blízké a obdivovala jejich odhodlanost v cestě za touhami, posláním. Fascinovala mě sama medicínská praxe té doby. Není víc, co bych ještě mohla od Ranhojiče očekávat.

18 25.06.2017

"Svět je hnusný guláš." ...Dokonalá odpověď existencialismu.

Zlodějka knih se vzpírá přečtení. Svojí neutěšeností, svým suchým konstatováním konce, svým (zdánlivým) odstupem od hlavní linky příběhu. A přece jsem měla pocit, že knize dočtení dlužím. Že musím s Liesel srdnatě protrpět všechno.

Napsat takto silný text, to si mohou dovolit jen autoři, kteří přesně ví, jak to neradostné vyvážit trvalou hodnotou. (Nebo pořádně zubatým smyslem pro humor. ;-)
Věřím, že Zusak udělal pro to, aby si i poválečné generace dokázaly představit válku (nikoli bitevní vřavu, tu tísnivější a neodbytnou doma), mnohem více než literatura faktu. A jasně formuloval přesvědčení, v čem je navzdory všemu odkaz lidství.
Nemám pravdu, milá Smrti?

16 08.06.2022

Pokud jste otevřeli knížku dík doporučení a teď si říkáte, do čeho jste se to uvrtali, vězte, že od určité chvíle ochabne i sebezatvrzelejší dávicí reflex. A v ten moment si četbu začnete parádně užívat. Nemusíte ani být cynik nebo sadista. (Stačí být typicky naladěný Čech, jemuž trocha černého humoru nic neudělá.) Ta nenucenost si vás prostě získá... Prosím, nášup.

16 03.05.2019

Povedené zakončení ságy, ale osobně by mi přišlo skvělé a perfektně dotažené, kdyby Sapkowski skončil zhruba o 100 stránek dřív. (Možný spoiler →) Zápletka s Nimue a paní Tilly, které skládají pokračování Ciriina příběhu je nápadité a příjemně snové, pohled do světa Lidu Olší, který vede k tomu, aby Ciri plně probudila svou moc a následně se přidala k finálnímu střetu na hradě, má svůj smysl. Dlouhé prodlévání v Toussaintu zase pohodovou atmosféru. Bitva u Brenny a úsilí Rustyho, Shani, Ioly a Marti - vynikající! S hořkou lítostí a zuřivým povzdechem lze překonat definitivní masakr oblíbených postav na hradě. Pak dochází k decentnímu, snad až mile sentimentálnímu zakončení s Emhyrem. Zůstat u něj, nechat ústřední trojici, ať putuje krajem a rovná poslední účty - to by tvořilo i přirozený most k předem napsané povídce "Něco končí, něco začíná". Mrzí mě ten závěrečný pogrom a rozmělnění příběhu do neuchopitelné legendy. Přesto, zůstává ve čtenáři bolestně živá a intenzivní, s lehce rozháraným dojmem, který ty správné, osudové ságy zanechávají...

15 15.06.2016

Podmanivý příběh, kterému jeho křehkost a neuchopitelnost velmi sluší. Vůbec mi nevadilo, že autor záměrně opomíjí řadu reálií a soustředí se hlavně na tužby a poetiku hedvábného putování. Baricco je totiž ve své úspornosti mistr ("Hervé Joncour provedl pár výpočtů a zjistil, že je bohatý"). A namísto, aby text působil úsečně, vyvstávají spíše náznaky a subtilní dojmy. Pro mě osobně byl požitek právě v autorově řemeslné dovednosti. Příběhu neupírám kouzlo a opojnost, ale sledovat jej ještě o něco déle, považovala bych jej za monotónně unylý. Hervé Joncour zahlédl konec světa právě včas.

14 20.01.2021

Pro mě je, po několikerém čtení, Tulák po hvězdách už spíše o kontextu, než o příběhu a jeho odnožích. Ne že bych si neužila ta nekonečná dobrodružství a vášnivé zvraty, ale myslím, že stejně působivě vyjádřil London i to, co je přesahuje. Čtenářský dojem pak zůstává v podobném duchu, v jakém nakonec Standing sám své osudy prožíval: začaly se mu slévat do jednoho víru té nekonečné síly, která dává žít, milovat a donekonečna usilovat. Je to silné vyznění, ať už se vám myšlenka reinkarnace líbí, nebo ne: obsahuje hodně z toho, co je nám lidem navzájem společné a co vždycky zůstane v jádru našeho já, ať už si nás civilizace učesala jakkoliv.
Žasnu, jak nadčasový Tulák je a moc se těším, až ho jednou objeví (třeba) moje děti...

13 13.03.2020

Autorka nepochybně projevila talent pro vylíčení ubíjejících peripetií jedné alkoholičky, ale nepřijde mi, že by zazářila v něčem jiném.
Námět je sice pěkný (natolik, že jen anotace mě skoro zlákala ke koupi), zpracování nicméně pokulhává. Přesvědčivé mi přišlo jen Rachelino pití. Postavy jsou jako přes kopírák: všechny stagnující, nespokojené, labilní. Jejich problémům bylo věnováno snad až příliš mnoho prostoru - děj je otupován těmi rozvleklými výlevy rozháraných "hrdinek". Detektivní zápletka je nápaditá, ale ne natolik důmyslná, aby se čtenář nedovtípil.
Hodnotila bych Dívku ve vlaku shovívavěji, vzhledem k tomu, že je to prvotina, kdyby kolem ní nebyl takový humbuk. Je škoda, že v žebříčcích popularity nezaslouženě zabírá místo hodnotnějším, zajímavějším titulům.

13 27.06.2017

Kniha, ze které jsem měla sytý, hřejivý dojem... Věřím, že si každý její čtenář upřímně přeje, aby ta krása sourozenectví, mravní síla rodičů a přirozenost, s jakou se dějí různá dobrodružství, byly stejně ryzí a opravdové i v našich vlastních životech.
Velmi mě oslovil soudní proces, stejně tak jsem napjatě čekala na Buba Radleyho, ale daleko víc mě upoutávaly ty méně nápadné momenty, ve kterých se projevovala Attikova neokázalá slušnost, Čipeřin temperament, Jemova hloubavost. Moc jsem si oblíbila i srdečnou Maudie a svérázného Dilla... Zkrátka, stačí se jednou seznámit a už budete mít pro tuhle knihu slabost navždy.

13 22.05.2017

Považuji ji za jednu z nejzásadnějších knih, které jsem kdy četla.
Bylo nesmírně zajímavé číst o stromech, živých bytostech, a dozvídat se, jak jim plyne čas. Nám se jejich životní cyklus může zdát pomalý, statický, protože jak strom doroste do určité výšky, už moc nevnímáme jeho pohyb. Přitom jde o neustálý boj o přežití, kdy z obrovského množství semenáčků přežije jen zlomek - a ten musí přestát ještě mnohé nástrahy.
Vážím si stromů a mám je ráda. Věřím, že díky téhle knize jim rozumím aspoň o kousek víc...

12 24.06.2023

Čekala jsem, že projdu všemi fázemi smíchu (od pobaveného uchechtnutí po nezřízené hýkání na veřejných místech). Připravila jsem se na úžasnou porci fantazie a originálních myšlenek. A po četných doporučeních jsem věřila, že si dokonale zamiluji jedinečnou Bábi... No jistě, že mě Čaroprávnost v nejmenším nezklamala!
Mezi oblíbené pasáže řadím Bábino domlouvání trucující holi (jak absolutní diplomacie...!), nebo střety čarodějnické klasy s magickou... Právě v nich Terry poutavě zobrazil, jak mohou být odlišné strany jedné mince. Filosofie celého toho nadpřirozena je přinejmenším zajímavá a provokující. Skoro mám dojem, že by bohatě stačilo číst Zeměplochu a člověk by mohl vynechat tradiční teoretiky...

12 30.07.2019

Báječná kniha, která podporuje ve čtenářích životní elán, odhodlání a plnokrevnost. Číst o (Bobových a) Bettyiných peripetiích na farmě se nedá bez účasti - příhody a popisy jsou tak vtahující, barvité a úsměvné, že se onen život v americké samotě dostane zcela pod kůži. Ať už jako mrazení z té každodenní nekončící dřiny, prostoduchosti sousedů, ohrožující divočiny, anebo jako vzrušení z toho, co byli dva lidé schopni vydřít a zvládnout (a udržet si zdravý rozum, nadhled a radost z úspěchů). Když jde na člověka duševní slabost, lenost anebo skepse, Vejce a já je ta správná dávka vitamínů, které potřebuje. ;-)
---
(Mimochodem, zajímavá paralela s Velkým stádem od Zena Greye z r. 1940... Zajímalo by mě, zda ho Betty znala.)

12 20.07.2016

S touto útlou knížečkou nelze šlápnout vedle. Je laskavá a lidská, a tak vás její čtení příjemně vtáhne do myšlenkové pohody, ve které sice odpočíváte, ale zaroveň se místy přistihnete, že vás Ebenova skromná duchaplnost provokuje k úvahám, které všednědenní maličkosti postupně překračují.
Jsem moc ráda, že se Marek Eben k vydání odhodlal, protože texty, které si nehrají na ambiciózní literaturu, můžou být (a také často i jsou) velmi dobrou knihou...

11 02.01.2021

Skvělé uvedení do Smrťova světa. (Napsala bych barvitého, s ohledem na jeho četné koníčky, kdyby to nebyl takový protimluv. ;-) ) Jako vždy mě omráčila Pratchettova fantazie a to, jak dotáhl zeměplošské zákonitosti do fungujícího, komplexního celku. Pasáže, kde pozměněná realita bledne, a věci se snaží vrátit do předurčených kolejí, jsou zajímavou, hloubavou protiváhou k těm šťavnatým úryvkům, kterými autor taky nešetří.
I když mě Mort bavil méně než jiné knihy Zeměplochy, nebyl méně Úžasný.

11 01.06.2020

Proč se mořit se Sartrem, Camusem a jinými, když Smrť vám předloží existencialismus z první ruky? Musím říct, že jeho úvahy, stejně jako působivé ztvárnění osamělého sekáče klasů, na mě mimořádně zapůsobily.
Linka s Rumpálem Žičkou je podobně povedená - a i ta pěkně doplňuje to ústřední téma: co kdyby vymizela (byť dočasně) smrt..?
Bezvadný humor jako vždy, když čtenář otevře Pratchettovy texty, originální nápady i v detailech.. Ale nemůžu se tentokrát ubránit podezření, že právě kupení těch myšlenek bavilo autora nejvíc, zatímco jejich dotažení už tolik času věnovat nechtěl. Dojem nicméně zkažený nemám. A co víc, myšlenka smrti je (aspoň o něco maličko) méně znepokojivá. Píšete (psal jste) to zkrátka skvěle, sire...

10 07.01.2020

Nedávno jsem vedla rozhovor s jednou stařičkou knihovnicí, která se nechala slyšet, že by všechny ty moderní fantasy ze svého fondu vyházela - že to čtenářům nic nepřináší a akorát je to oddaluje od reality... Jak jí jen vysvětlit, že tady jde o mnohem, mnohem víc?
Vždycky znovu žasnu, jak komplexní svět se Rowlingové podařilo vytvořit. Kolik hodnot, tak zásadních, předat... Kolik napětí, legrace, zážitků a kouzel zpodobnit... Věřím, že jde o vynikající knihy - s příběhem, který postrčí nejednu generaci k srdnatosti a taky k nadšenému čtenářství.

P.S.: Nikdy nezapomenu, jak jsem četla první díl; přesně v Harryho věku, za jízdy ve vlaku. Není divu, že šlo o jeden z nejsilnějších zážitků mého dětství. Sága bude moje srdcovka už napořád...:-)

10 04.12.2016

Pasáže, kde autorka popisuje život vlků, se čtou krásně: s úžasem a sympatiemi... Byla jsem ráda za to, co jsem se dozvěděla a těším se na to, až si spojím dojem z četby s dalšími poznatky (třeba od zmiňovaného "kolegy" Petera Wohllebena)... Nadchly mě pochopitelně i nádherné fotografie.
ALE... Jakmile sklouzne autorka do své agitky (což dělá nepříjemně často), to autentické kouzlo vlčí moudrosti najednou začne vyznívat jako přebarvená pohádka. Neustálé (a zbytečné) dokládání toho, jak to u vlků dokonale funguje, okrádá čtenáře o vlastní dojem. Z mého pohledu pak nadšení autorky prokazuje vlkům spíš medvědí službu, protože přílišný idealismus překrývá i stinné stránky věci. Soužití vlka a člověka je zkrátka problematické a i když autorka leccos zmiňuje, návrat vlka do volné přírody by si zasloužil uvedení do hlubších důsledků. Přesto: těžko se autorce divit, že vlkům propadla. Věřím, že její práce pomůže lidem lépe pochopit nejen šelmy, ale i přírodní provázanost - a to je dobré.

9 28.04.2020

Pro Macbetha jsem měla vždycky slabost... A Terry si z něj vypůjčil to nejlepší.
Bylo bezvadné ponořit se do lancrerské mlhy a melancholie, rozvířit ji se svéráznou trojicí čarodějek a třást se o další osud království. Užila jsem si šaškovu -dobře skrývanou- duchaplnost, Magrátino zarputilé odhodlání, Stařenčinu hedonickou rozvernost i vévodovo šílenství... A nelze opomenout ani barvité líčení útrap jedné nedoceněné bouřky či krátké (leč nezapomenutelné) účinkování kocoura Silvera ;-)
Přesto... Dojem mám trochu nemastný-neslaný. Bábi neprojevila tolik důmyslnosti jako v předešlé knize čarodějnické série a divadelní závěr, i přes svou geniálnost, už naznačoval poněkud nepřehledné vyústění. Ale co... Soudné sestry určitě nečtu naposled. :-)

9 30.07.2019

Jedna z mála knih, po které sáhl můj muž dobrovolně. :-) Pokradmu jsem sledovala jeho emoce, které střídavě přehrávaly do smíchu i upřímné tesknoty... Po dočtení rovnou následoval dotaz na další díl. A to myslím hovoří za vše.
Sama jsem nečetla, ale věřím, že pro tuhle knihu není nutné mít vysloveně čtenářského ducha - láska ke zvířatům úplně stačí. Příběh už se postará, aby vás jeho čtení těšilo...

Vynikající počin. Tam, kde je Skácel ve své tvorbě příznačně neuchopitelný a delikátní, Kožmín přesně ví, jak přiblížit čtenáři výklad, aniž by kouzlo jeho veršů rozptýlil. Výstižně reflektuje nosná témata a zásadní aspekty básníkovy tvorby. V decentních, citlivých rozborech přesně odkazuje k prostředkům, jimiž jsou básně utvářeny, uvádí do Skácelovy osobité metafyziky a přikládá k textům související postřehy z autorova života. Jde o monografii, která hluboce rozumí, s přátelskostí a lidskostí představuje, která čtenáře odborně a seriózně provází, aniž by zahlcovala či unavovala. Krásné setkání.

9 07.01.2016