shmaic komentáře u knih
Moc depresivní a zároveň poučné. Historie se samozřejmě, až nám dojde ropa, bude opakovat, tato kniha pak pravděpodobně zachrání život těm, kteří ji četli. Od filmu naproti očekávání o dost odlišné.
"Pravda a moc není totéž."
"Soud nehledá pravdu, ale přiznání."
Rozuzlení na konci zřejmě mnoha čtenářům, stejně jako mně, vyrazí dech.
Způsob, jakým paní Tučková příběh vypravuje, dokáže skutečně vyvolat pocity a nálady, které zažívají osoby v knize. Jednoznačně doporučuji a sám se vrhám na další knihu autorky.
Takto jsem se již dlouho nepobavil. OK, Zeměplocha mě také pravidelně dostává do kolen, ale toto je ze zcela jiného soudku.
Analfabetku jsem slyšel poté, co jsem viděl film Stařík. Mnoho čtenářů Staříka mi tvrdilo, že kniha je mnohem lepší, než film, a já, i když jsem ještě knihu Staříka nečetl, vím jedno jistě. Pokud je alespoň zčásti podobná Analfabetce, nedá se film a kniha srovnávat.
Bravurně propracované a správně dlouhé odbočky od hlavního příběhu udržují čtenáře v pozornosti i několik hodin a poskytují nadhled nad historickou stránku věci. To čtenáři pomůže nazírat na současné i světové dění jako na hromadu lží a výmyslů, a přestože je to v podstatě tragické a smutné, mě to pobavilo. Až na konec, který je neskutečně dlouhý, jsem se v podstatě celou dobu bavil a každou druhou minutu rozesmál. Je úžasné, jak autor dokáže navázat jednotlivé, zdánlivě nesouvisející kousky příběhu do jednoho kolosu. Docela bych si přál vidět jeho nástěnku, na níž měl dozajista pospojované nitkami jednotlivá fakta a osoby, ten výsledný pavouk musí být podobný mapě holandských cest:-)
Neuveritelny pribeh, cetl jsem to asi tyden a cely tyden jsem se potacel mezi zdejsi realitou a tunguzskou mytologii neschopen akceptovat tu pomijivost vseho kolem nas...
Stojetý stařík už vyčerpal větší část vtipných keců kolem historie, takže stojednajetý stařík vařil ze současností poskytnutých sraček. I tak to bylo skvělé čtení a pan Jonasson je skvělý autor, který neumí zklamat.
Pribeh odsipal jedna radost, az je toho skoda. Nebudu spoilovat, a tak je oznacim, jako Terry. Tak takhle snad nikdo Damy a Pany nikdy nevykreslil a jejich vztah k zelezu me ne bavil, ale primo rozbijel. Jelikoz jsem cetl knizku jako audioknihu, scena, kde babi mluvi jinak (opet nechci spoilovat) me dostala do ohrozeni zivota nebot jsem ji slysel zrovna pri rizeni. Nutno podotknout, ze sjizdim knizky Zemeplochy postupne, a proto mam v celem deji nenahrditelnou navaznost. Ta mi umoznuje zasmat se vice, nez nahodni ctenari..
Kdyz uz to, co resi na konci knizky, zopakoval asi po desáté, prestalo me to nudit a pochopil jsem, co po me autor chce.
Dobra trilogie. Sice ne moc vyvažena a ma znacne mnozstvi der, ale jako celek je to chvalihodne dilo plne filosofie, postapokalypsy, mystériozna...
klasika, ke ktere jsem se po dvaceti letech rad vratil a ktera me znovu absolutne vtahla do deje
zajímavá kniha, ale že začátku to tak moc nevypadalo. debaty Rogera a Lenyho mi místy dost připomínaly dialogy s ožralými kamarády
Nemohu jinak, než napsat, že toto byla PRDEL!:-)
Zároveň ale nevidím důvod, proč právě toto je jedna ze zfilmovaných knih. Ano, je jedna z nejlepších, ale to jsou všechny ze série Zeměplochy, že?
jak tu již někdo napsal - hardcore scifi, jak má být. je třeba připomenout si kořeny.
Na plechárně je zábavnější, tady bylo takové dopředu jasné, co se stane. Ale i tak to krásně vystihovalo mentalitu totálně vypitých debilů:-)
Je to typická Brawnovina, něco jako wikipithriller. Má to dlouhý nájezd, je to dlouhé a někde v první třetině jsem to chtěl vzdát, ale pak se to rozjelo natolik, že jsem začal předpovídat, co se bude dít, a to já nikdy nedělám. Pak jsem balancoval na hraně 3 a 4 hvězdiček, ale ono je to fakt tak propracované, že si to 3 hvězdičky nezaslouží. Takže 4:-)
dva komentare pode mnou by tak trochu zaslouzili a) mozek a nebo za b) ukamenovani. o tom ta kniha fakt nebyla.
k zakonceni doporucuji posledni dil precist.
Velmi smutná knížka, v níž je ta smutná část protkána tolika vtipnými okamžiky, že dokud ji člověk nedočte a nezapřemýšlí nad ní, tak mu vlastně vůbec smutná nepřijde.
Jak zde již někdo psal, kouzlem této knihy je to, že přežije dobu. Žádné technické detaily, které zastarají, toto je o filosofii a prostředí, v němž vzniká.
Můj první román od Jiráska. Přečetl jsem jej poté, co jsme na Skalách strávili úžasný pobyt. Světě div se, ale ono to tam pořád vypadá stejně, aspoň podle ilustrací v knize:) tím, že jsem tam nějakou dobu pobyl, mi některá Jiráskem popisovaná místa přišla povědomá a u některých jsem si byl téměř jistý, že je znám.
Doba to musela být neskutečně krutá. Vůbec jsem rád, že jsem si tuto knihu mohl přečíst a neznám tak tuto dobu pouze z dějepisu. Vlastně až při čtení této knihy jsem si uvědomil, jaká musela být poprava pánů v Praze, stíhání a exil. V tomto je kniha skutečně velmi popisná.
Moc mě teď mrzí, že jsem za mlada nedával větší pozor v dějepise:) knihu bych bez obav zařadil mezi mých top 10. Těším se na další Jiráskovy knihy
pokus cirkvi vymyteho mozku pretahnout na stranu cervenocepickaru jeste vic hloupych lidi. pokud je to v povinne cetbe, doufam, ze proto, aby ctenar okusil tehdejsi styl. pokud ma tato povinna cetba nekomu dat neco jineho, pak je treba ty, co toto do povinne cetby umistili, gumovymi nuklearnimi projektily i s poutnikem rozehnati. ps druha cast popira do zakladu tu prvni.