Sedlmajerka
komentáře u knih
Pevnost
Francis Paul Wilson
Skvělá bubákovina. Líbilo se mi spojení nacismu s vampírismem.
Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti
Ransom Riggs
Dlouho jsem zvažovala, zda si knihu koupit, až mé rozhodování předběhla filmová verze. Po mé reakci na film mi přítel knihu koupil. Škoda, že jsem si ji nepřečetla dříve, dojem z knihy by byl ještě silnější. Vážně zajímavý nápad, již jsem zvědavá na druhou knihu.
Než jsem tě poznala
Jojo Moyes
Po zhlédnutí filmu jsem byla přesvědčena, že knihu rozhodně číst nebudu. Ale nějak se mi dostala do ruky a zvědavost mi nedala... Toto dílko je pouhým plagiátem knihy Zemřít mladý. Vážně nemocný bohatý intelektuál rozšiřuje obzory chudé, nevzdělané ale inteligentní dívce. Když jsem došla k pasaži s hradním bludištěm, měla jsem sto chutí knihu zaklapnout a vyhodit z okna.
Divoši
Don Winslow
"Dělej, co tě baví a nikdy v životě nebudeš pracovat."
Rozhodně doporučuji nejprve přečíst, čte se jedním dechem.
Film vám pouze zkazí dojem, má překroucený příběh a nebýt "hvězdného" obsazení, byl by to propadák.
Interview s upírem
Anne Rice (p)
Bredíček Pittů a Tomíček Cruise jsou skutečně nezapomenutelní, takže jsem poprvé v životě měla pocit, že čtu film.
Louis-upír se svědomím a mravně labilní Lestat.
"Musíte chápat, že jsem ho nekritizoval proto, že nedokázal zhodnotit mé zážitky. Prostě mi jen nešlo na rozum, jak je možné takové pocity promarnit."
Závěr knihy mě vybízel k představám o životě Lestata a vida, v komentářích jsem se dočetla, že byl tento příběh skutečně napsán jako Upír Lestat. Škoda, že zatím nevyšel v češtině.
"Všechna estetická rozhodnutí jsou ve skutečnosti morální."
Mistr a Markétka
Michail Bulgakov
"A čo si predstavujetě pod takým slovom absurdný, Kefalín?"
Já zcela jistě dílo Mistr a Markétka.
Ale pozor, „V zemi, kde zítra již znamená včera“, bylo všechno možné!
Orlando
Virginia Woolf
Těžká kniha, tedy kniha je to lehká, ale četba je težká.
Ze začátku mě bavila, ale ke konci spíše nudila.
Po dočtení jsem prostudovala spoustu recenzí a rozborů díla. Souhasím pouze s tím, že je to experimentální a nekonvenční dílo o hledání smyslu života.
Námět je brilantní (nechat někoho bloudit staletími a ještě měnit pohlaví)
Kniha na mě působila skutečně jako životopis, nikde mne nevtáhla do děje a i tak to byl životopis plný mezer. Musela jsem celou knihu zvovu prolistovat s papírem a tužkou v ruce, abych si vůbec ujasnila, co se kdy odehrálo.
"Čím méně vidíme, tím více věříme."
"Iluze jsou pro duši to, co atmosféra pro zemi.
Odejměte ten příznivý vzduch a rostlina odumře, barva vybledne."
"Pravda nás zničí.
Život je sen.
A bdění nás zabíjí."
Kaleidoskop (70 povídek)
Ray Bradbury (p)
Sci-fi moc nemusím, ale tyto povídky vážně stojí za přečtení!
Třináctý příběh
Diane Setterfield
Tuto knihu jsem četla již dvakrát a pokaždé mě zcela pohltila.
Na Větrné hůrce
Emily Brontë
Má oblíbená kniha, ke které se stále ráda vracím. Doporučuji nejprve přečíst a potom se podívat na filmové zpracování s Timothy Daltonem (film by se měl spíše jmenovat Kate a Heathcliff, jelikož obsahuje zhruba třetinu knihy a ještě má překroucený konec), ale Dalton je tam tak úžasný, že si Heatcliffa zamilujete a odpustíte mu při druhém přečtení knihy cokoli!
Zamilovaný ďábel
Jacques Cazotte
K této knize mě přivedl Dumasův klub. Ďábelské dílko, od kterého si moc neslibujte, ale rozhodně vám přinese příjemně strávený večer.
Budete "ďábla" litovat, podezírat a nakonec zjistíte, že všechno je jen klam.
Je ale příjemné vědět, že kdysi se muži nechali oblbnout jen na 95% :-)
Justina aneb Prokletí ctnosti
Donatien Alphonse François de Sade
Po této knize jsem sáhla na základě mé Bible (1001 knih, které musíte přečíst než zemřete).
Zhruba ve třetině jsem si uvědomila, že jsem ji již kdysi četla a sice v porodnici, když jsem tam ležela s rizikovým těhotenstvím.
Fakt skvělá volba do tohoto prostředí. Málem jsem díky této četbě potratila. Pro mne tedy rozhodně afrodiziakem nebyla, ba naopak se mi šíleně hnusila. Ale de Sade vás přímo vtahuje do smyslného světa a nedokážete přestat číst. V každém z nás je kousek sadisty:-)
Červený a černý
Stendhal (p)
Knihu jsem přelouskala ve slovenštině již před nějakou dobou a stále se k ní v myšlenkách vracím. Nezapomenu Stendhalovi zdlouhavé popisy a naopak, kde se mohl rozepsat, tak to utnul. Např. de La Molka sa mu hodila k nohám a o dvě věty dál byla těhotná.
Tu větu jsem četla třikrát, jestli jsem to třeba v té slovenštině špatně nepochopila. Tak on mě nutí nekonečné minuty číst o tom, jak někde drží za ručičku pani de Renal a takováhle důležitá věc se odehraje beze mne? A ten obraz ve vězení mohl také více rozpracovat (a bělavé obláčky modrým nebem plují). Dělám si srandu, ta kniha je fakt dobrá, jinak bych na ni asi už zapomněla.
Když loví lev
Wilbur Smith
Po prokousání se Pobřežím v plamenech jsem po delší době sáhla po této knize.
A tentokrát mě mile překvapila, jako by ji psal jiný autor, poutavý děj a zajímavé postavy . Že bych dala Smithovi ještě šanci? Každopádně tuto knihu z knihovny neodstraním.
Pobřeží v plamenech
Wilbur Smith
Styl psaní mi vůbec nesedl, knihu jsem dočetla se značným přemáháním. Námět nebyl špatný, ale prostě jsem s tou knihou nedokázala splynout.
Inferno
Dan Brown
Užila jsem si prima víkend v Itálii.
Četla jsem ilustrované vydání, čímž byly popisy míst a uměleckých památek ještě umocněny. Jinak příběh mě celkem zklamal a po čase asi zapomenu, ale už vím, kam pojedu příští rok na dovolenou.
Divoké pobřeží
Anton Myrer
První moje kniha od tohoto autora, jsem zvědavá na Poslední kabriolet, protože tato kniha ve mně nic nezanechala. Možná byla chyba, že jsem ji nečetla v kuse, ale pouze o víkendech na chatě.
Ďábel a slečna Chantal
Paulo Coelho
Nic nového pod sluncem... Příjemná oddychová knížečka, která stojí za přečtení.
Občanský průkaz
Petr Šabach
Dočteno a v hlavě prázdno, zrovna jako s knihou Hovno hoří, kterou jsem četla již dvakrát.
Tento druh literatury mě prostě nedokáže oslovit.
Filmové zpracování se mi líbilo víc.
Milenec
Marguerite Duras
Forma textu je možná zajímavější než příběh sám. Líbilo se mi střídání vyprávění v první a třetí osobě, rozdělení textu do krátkých odstavců. Stále jsem si říkala, ještě odstavec a jdu něco dělat... Nakonec jsem knihu přečetla na jeden zátah.
Je to sotva týden po přečtení a už si na ni skoro ani nevzpomenu. Je to depresivní příběh a na ty já raději rychle zapomínám.