Sarah11 komentáře u knih

Bez šance mě naprosto uhranulo a považuju to možná za nejlepší knihu, co jsem kdy četla. Když jsem se proto dozvěděla, že od autora vyjde další kniha, už jsem jen čekala na den, kdy si ji budu moct hodit do košíku a potom odpočítávala dny do jejího vydání. Má obrovská očekávání byla naplněna a opět jsem se usvědčila v tom, že Neal Shusterman je zkrátka Pan spisovatel a že si právoplatně zaslouží místo mezi mými největšími spisovatelskými oblíbenci. Tato kniha není jen nějaké klasické YA klišé, ale skrývá spoustu nádherných a zajímavých myšlenek, takže na ni určitě jen tak nezapomenete. Opravdu úžasné čtení, nemám co vytknout. Už se moc těším na další autorovy knihy a pevně doufám, že si u nás tahle série povede lépe než nešťastné Bez šance a že se možná autorova předchozí kniha prostřednictvím Smrtky dostane do většího povědomí a nakladatelství ještě zváží vydání dalších dílů.

29 01.05.2018

Kavárna v Kodani je přesně takové to pohlazení po duši, které potřebujete, pokud zrovna nemáte nejlepší období a toužíte zkrátka jen vypnout a nechat se unášet romantickým příběhem s úžasnou atmosférou. Dánsko nikdy nebylo na mém seznamu míst, kam bych se chtěla podívat, přesto na mě autorka dokázala přenést jeho kouzlo. Věřím, že pokud někdo všechna (nebo alespoň některá) ta místa navštívil, tak to pro něj muselo získat ještě úplně jiný rozměr.
Hlavní hrdinové mě bavili, Kate je taková obyčejná holka, se kterou se dá velmi dobře ztotožnit, a Ben je takový ten bručoun, o kterém v hloubi duše stejně víte, že má zlaté srdce. Chemie tady rozhodně fungovala, takže palec nahoru. Moc jsem si oblíbila i vedlejší postavy, líbilo se mi, že nebyly ploché, ale že nám autorka poodhalila i jejich životní příběh.
Jediné, co bych vytkla, byl závěrečný zvrat, který mi přišel trochu zbytečný a vycucaný z prstu - proč si prostě nemohli promluvit jako dospělí lidé? Zatím mám po přečtení prvních tří knih ze série celkově pocit, že autorka na konci vyvaří zvrat v podstatě z ničeho a vzápětí ho opět vyřeší a všichni si padnou kolem krku.

18 27.01.2023

Tak tohle mi zlomilo srdce. A pak ho zase složilo. A pak ho zase rozbilo na milion kousků...
Tahle knížka má všechno. Je zábavná, srdcervoucí a svým způsobem i poučná. Jednou vám budou cukat koutky nad tím, co to psisko zase vyvedlo, podruhé se budete snažit zadržet slzy. A věřte mi, že je nezadržíte.
Kniha není psaná způsobem, jak si lidi myslí, že se psi budou chovat a jednat, ale tak, že máte opravdu pocit, že jste se alespoň na jeden den sami stali psem. Náš hlavní psí hrdina spoustě věcem nerozumí a jeho přemýšlení je mnohdy až hloupě jednoduché, ale vy si celou dobu říkáte, sakra, jo, takhle přesně by se můj pes taky zachoval.
Film byl také skvělý, ale v mnoha ohledech úplně jiný. Nicméně obě zpracování jsou úžasná a každé má to své.
Smekám před autorem svůj pomyslný klobouk za autentičnost a doporučuji všem, i když nejste majitelem psa a i když, jako já, preferujete spíše kočičí kamarády.

18 10.11.2019

Japonská kultura mě fascinuje a tady jsme se toho mohli dozvědět opravdu hodně, což jsem si neskutečně užívala. Naprosto miluji a obdivuji tu moudrost, vyrovnanost, klid, soulad s přírodou, radování se z každodenních maličkostí... A ačkoliv jsem totální odpůrce jakéhokoliv psaní do knih, tady jsem mnohokrát měla nutkání vzít do ruky zvýrazňovač a některé z pasáží si označit.
Paradoxně mi ale víc než ústřední dvojice sedly vedlejší postavy. Tři generace Japonek, přičemž každá má odlišný pohled na vlastní kulturu a tradice, mě moc bavily.
Fiona mi nevadila, i když mám v sérii určitě jiné oblíbenkyně, ale Gabe mi příliš k srdci nepřirostl. Nemůžu si pomoct, ale působil na mě spíš jako takový úchyláček. Todd a Alex u mě tedy stále vedou.

16 04.06.2023

Z Cukrárny v Paříži jsem byla mírně zklamaná, ale tady už autorku opět poznávám. Kniha má úžasnou atmosféru, a protože Island je zatím jediná země z této série, kam bych se chtěla podívat, užila jsem si ji ještě o něco víc. Opět je tu propojení s předchozí knihou, tentokrát ale prostřednictvím mužského hrdiny, který si rozhodně také zasloužil najít svoji pravou lásku. Lucy byla sympatická hlavní hrdinka a s Alexem tvořili skvělou dvojici. Líbilo se mi, že ji podržel a byl jí oporou, ale zároveň jí dal prostor a respektoval její rozhodnutí.
A i když knihy v této sérii fungují podle stejné základní šablony (hlavní hrdinka si projde ošklivým rozchodem/nějakou těžkou situací v životě a rozhodne se utéct do zahraničí, kde potká svého prince na bílém koni), je fajn, že každá z těch žen má svou jedinečnou osobnost a nesplývají vám dohromady.

16 06.03.2023

Okolo Illuminae jsem v knihkupectvích kroužila vážně dlouho, protože jak vizuální stránka, tak samozřejmě námět, který je naprosto skvělý, se mi hrozně líbily, jelikož co si budeme povídat, takové to čistokrevné sci-fi je (alespoň u nás) v YA literatuře docela nedostatkovým zbožím, ale zároveň jsem se bála zpracování a toho, že se v příběhu nezorientuji, protože jsem se s podobným formátem ještě nesetkala. Nakonec jsem to rozhodla risknout a udělala jsem dobře! Obavy opadly po prvních pár stranách a začala neskutečná vesmírná jízda, která ze začátku vypadá nevinně, ale postupně vám začíná tuhnout úsměv na rtech. Smála jsem se, měla jsem sevřený žaludek strachem o hlavní hrdiny, měla jsem chuť s knihou praštit a rozbrečet se... Kady a Ezru jsem si zamilovala hned od první chvíle. Byli správně praštění a sarkastičtí a nad jejich chaty jsem se nejednou zasmála. Cenzurované vulgarismy dodávají četbě ještě mnohem větší šmrnc a dělají knihu reálnější. Protože kdo by nějaké to sprosté slovo neutrousil, kdyby se dostal do takové situace? Vše je jak na horské dráze a o akci rozhodně není nouze. Jednu chvíli si myslíte, že bude vše v pořádku a vzápětí je vše jinak. A když už ztratíte veškerou naději a optimismus, vše se zase obrátí. Chápu, že někomu ten konec mohl zkazit celkový dojem, ale mé romantické duši to udělalo dobře.
Původně jsem dala čtyři hvězdy, ale celý den mi to vrtalo hlavou a nakonec jsem musela ještě jednu hvězdu přidat, protože jsou knihy, které se mi vážně líbí, ale nemám po jejich dočtení takový intenzivní pocit, ale potom jsou knihy jako tato, které mi zkrátka pořád vrtají hlavou a kolikrát po jejich dočtení ani nemám chuť hned začínat něco dalšího, protože si chci uchovat ten pocit, který z knihy mám a ještě o ní pár dní popřemýšlet (a taky si dát dohromady svoji psychiku a nervy!). Jasně, mám svoje favority, kterým bych dala těch hvězdiček třeba deset, kdyby to šlo, a nebudu tvrdit, že Illuminae bylo úplně bez chybičky, ale přišlo mi vůči ostatním knihám zkrátka líto, že si těch pět hvězd pořád syslím jen pro ty moje vyvolené a nedám šanci i ostatním, a tak si říkám sakra, proč vlastně ne?

14 05.02.2018

Co k téhle knize napsat... Ze začátku jsem byla hodně zklamaná, protože jsem očekávala něco úplně jiného, než tahle kniha nabízí, vůbec jsem se nemohla začíst, nesedl mi styl psaní, všechno se tak podivně vleklo, často jsem se ve všech těch stanicích, jménech a názvech ztrácela a několikrát jsem uvažovala o tom, že knihu odložím. Nicméně mi bylo líto peněz, které jsem do knih vrazila, a tak jsem jí dala ještě šanci. Nebyl to tedy žádný extra akční trhák, který jsem tak trochu očekávala, ale mělo to svoji zvláštní depresivní a ponurou atmosféru, která si mě nakonec dokázala získat. Není to úplně jednoduché čtení, ale svět, který autor vytvořil, je opravdu fascinující. Jen s hlavním hrdinou jsem se za celou dobu nějak nedokázala sžít. Přišlo mi, že Arťom je prostě jen taková loutka, která se věčně nechává vláčet osudem a nemá svůj vlastní rozum a názor.

13 11.02.2017

Stejně jako Kodaň, ani New York rozhodně nepatří mezi místa, která bych toužila navštívit (New York mě přímo odpuzuje), ale jestli něco autorka umí perfektně, tak je to přenést na vás atmosféru daného místa a možná vás donutit se na něj podívat trochu jinýma očima.
Ten zvrat na začátku byl docela drsný, vůbec jsem nečekala, že autorka hlavní hrdince až tak naloží, ale myslím, že se s tím poprala výborně. Celkově mě tady postavy bavily ještě o dost víc než v Kavárně v Kodani. Sophie je skvělá hlavní hrdinka, je zábavná, sebevědomá, ví, co chce, ale zároveň se nepovyšuje nad ostatní a není sebestředná. A Todd... Už dlouho jsem nečetla knihu, kde by to mezi ústřední dvojicí tak jiskřilo a naprosto to miluju. Bavilo mě, jak se škádlili, trochu kamarádi, trochu milenci, ale zároveň se uměli navzájem podržet, když bylo nejhůř.
Maličko mě štvalo typické "nejsem pro tebe dost dobrej", i když mu stokrát řekne, že chce jen jeho, ale jinak se Pekárna v Brooklynu zatím zařadila na první místo v mém žebříčku oblíbenosti knih od Julie Caplin.

12 27.01.2023

No, tak tohle byla slušná jízda. Podobnost s Příběhem služebnice a Pánem much to opravdu nezapře (občas jsem měla pocit, že se autorka od Atwoodové inspirovala až moc), ale na rozdíl od Služebnice je Prokletý rok našlapaný akcí od začátku do konce a má mnohem těžší, dusivější a depresivnější atmosféru, kterou jsem v Příběhu služebnice čekala a bohužel jsem ji nedostala v takové míře, v jaké jsem chtěla.
Hlavní hrdinka není žádná hloupá a naivní husička, naopak, kdybyste se mě zeptali, koho považuji za "silnou hlavní hrdinku", pravděpodobně by mě napadla právě ona. Zajímavým a originálním prvkem byla řeč květin a moc se mi líbil i jazyk, kterým je kniha psaná. Byl... zkrátka hezký. Rozhodně ne jednoduchý, ale ani ne přehaně květnatý a nečitelný, naopak mě to nutilo číst pořád dál a dál, až se mi nakonec povedlo knížku přelouskat za dva dny (což je na mě v mém momentálním rozpoložení vážně výkon).
Budování atmosféry i vykreslení psychiky a charakterů postav bylo naprosto neskutečné a dechberoucí. Skvělý příklad toho, čeho všeho je schopná lidská psychika a představivost ve vypjatých situacích. Nechte pár lidí, kteří jsou odjakživa svazováni přísnými pravidly, o samotě, kde je najednou všechno dovoleno a budou se dít věci. Co se týče samotné "magie", trochu jsem tušila, odkud vítr vane, ale nepovažuji to za negativum.
Část s Rykerem je trochu slabší a zdlouhavější, ale líbilo se mi vidět celou problematiku i z úplně opačného pohledu, protože nic nikdy není úplně černobílé.
Maličko mě zklamal konec, čekala jsem, že se to vyvrbí trochu jinak, ale chápu, proč se hrdinka zachovala tak, jak se zachovala. Jen si nejsem jistá, jestli jsem tu poslední stranu pochopila správně.
Sečteno a podtrženo, za mě by to bylo 4.5/5, proto zaokrouhluji na 5 hvězd.

12 27.04.2020

Tak tohle byla opět naprostá emociální jízda! Smála jsem se, brečela, byla šťastná, naštvaná, bezmocná... Zkrátka jsem všechno prožívala s hlavními hrdiny. Nádherný výlet do psí mysli, kdy máte pocit, jako byste se sami na chvíli stali psem.
CJ i Trent se stali mými oblíbenci, a i když to hlavní hrdinka v životě vůbec neměla jednoduché, byla jsem ráda, že se nevzdávala a nakonec našla odpuštění, smíření a klid.
Psí cesta mi přijde trošku víc zaměřená právě na lidské postavy, ale je naprosto geniálně popsána očima našeho hlavního psího hrdiny. Ocenila jsem, že autor zařadil i jiné motivy - porucha příjmu potravy, canisterapie, psi jako pomocníci při diagnostice rakoviny... Až se nechce věřit, co ti naši chlupáči všechno dokážou.
Tahle kniha je prostě jedno velké pohlazení po duši a i když na konci budete mít na krajíčku, budete cítit zvláštní smíření a uspokojení s tím, že je všechno, jak má být.

11 09.06.2020

Po knize už jsem pokukovala opravdu dlouho, ale až seriál mě opravdu donutil se do ní pustit. A musím říct, paradoxně, kdybych jako první neviděla seriál, tak by moje hodnocení nebylo tak vysoké. Tím, že jsem ho viděla, jsem si spoustu věcí dokázala mnohem lépe představit, než by tomu pravděpodobně bylo, kdybych se jako první pustila do knihy. Takhle už mi před očima odehrával příběh, který znám. Vyprávění je plné popisů prostředí, věcí, zkrátka všeho možného a někdy bych ho označila až za abstraktní, takže to, že už to všechno někdo vymyslel a ztvárnil za mě, mi četbu dost ulehčilo, nejsem si jistá, jestli bych si to sama dokázala nějakým způsobem přebrat. Poměrně dost mi také vadila absence přímé řeči, které je v celé knize vážně poskrovnu, ale dá se na to zvyknout. Další věc, ve které seriál knihu hodně podpořil, byl děj. Číst pouze knihu, řekla bych, že je až skoro bez děje. Chápu, že všemi těmi popisy chtěla autorka docílit pocitu zmaru, deprese a bezvýchodné situace hlavní hrdinky a na někoho to možná může fungovat, já z toho ten pocit bohužel necítila. Když to řeknu úplně blbě, prostě jsem čekala "pořádný nářez", krev, popravy a režim v celé své surovosti a i když tam tyto věci jsou, nemělo to na mě úplně ten efekt, který bych čekala.
Celkové završení příběhu je kapitola sama o sobě. Chápu, že záměrem bylo, aby si to každý domyslel podle sebe, a někomu to možná opravdu tak vyhovuje, ale pro mě to byl zahozený potenciál, kdy se takovým zvratem mohla kniha dostat do úplně jiných otáček, než tomu bylo po celou dobu.
Nápad je skvělý i ten styl psaní má svým způsobem takové zvláštní kouzlo, když mu po nějaké době přivyknete, ale myslím, že by se z toho dalo vyždímat i víc, z hrdinky udělat větší rebelku stejně jako v seriálové adaptaci... Ale možná jsem prostě jen očekávala něco jiného, než co měla autorka doopravdy v úmyslu.

11 17.04.2020

Mé srdce sci-fi nadšence plesá, protože tohle byl jeden velký sci-fi skvost. Úžasný a nesmírně propracovaný svět, ve kterém je stále co objevovat, skvělé a jedinečné postavy, které si zamilujete již od prvních stran a hlavně pořádná dávka vesmírného dobrodružství. Když vám dojde, že v téhle knize rozhodně nejde o nějakou nabušenou akční jízdu, myslím si, že si ji neskutečně užijete a budete hladoví po každé další kapitole, každé další stránce. Sama preferuji knihy, které přetékají akcí, proto jsem se zkraje bála pomalejšího tempa, ale přesvědčila jsem se, že ne vždy je to potřeba a že pokud autor umí vybudovat zajímavý svět a vymyslet zábavné postavy, tak budete příběh hltat i tak. Kniha nemá zápletku, která prostupuje celým příběhem, ale spíše se skládá z jednotlivých epizod, kde postupně více a více poznáváme svět, ve kterém hrdinové žijí, ale také samotné hrdiny, jejich příběh, povahu a zvyky. A že je co poznávat, když je spoustu z nich jiné rasy s jedinečnými tradicemi a zvyky! Moc se mi líbilo poselství ohledně témat jako je rasismus nebo homosexualita, které lze v knize najít. Poslední věc, kterou bych vyzdvihla, jsou dialogy, které byly vtipné (asi poprvé se mi stalo, že jsem se začala nahlas smát ve vlaku), dávaly smysl a hlavně byly uvěřitelné! Vulgární výrazy mi nevadily, vždycky knize přidají na autentičnosti, protože komu občas nějaké to sprosté slovo neulítne, že.
Neskutečně se těším na další díl a netrpělivě odpočítávám dny do jeho vydání! Trochu mě mrzí, že se opět nesetkáme a našimi hrdiny z Poutníka, ale věřím, že i tak to bude opět skvělé.

11 03.10.2018

Tohle bylo tak... divně krásně smutné. Když jsem přečetla prvních pár stránek, byla jsem trošku zmatená, protože jsem si myslela, že tohle bude pro mě jako pro hodně introvertního a stydlivého člověka to pravé ořechové, ale najednou se objevila dost svérázná (místy až otravná) hlavní hrdinka, o které jsem si myslela, že se s ní nikdy nemůžu skamarádit, ale čím víc se příběh rozvíjel a já se do něj dostávala hlouběji a hlouběji, Eleanor mi najednou začala přirůstat k srdci (a Raymond samozřejmě taky!) a nakonec se mi chtělo brečet a smát se současně. Neskutečně mile a citlivě napsáno, chce se to jen prokousat přes trošku utahanější konec a pak nebudete moct přestat.
Co se týče samotného hodnocení, byla jsem u Eleanor docela na vážkách a rozhodovala jsem se mezi čtyřmi a pěti hvězdami, jelikož jsem četla lepší knihy, které ode mě dostaly plný počet hvězd, ale na druhou stranu jsem četla i mnohem horší, které dostaly hvězdy čtyři. Dala bych takových 4.5* - nebylo to žádné wow, ze kterého bych si sedla na zadek, ale zároveň mě to poměrně dost zasáhlo a určitě mi to bude ještě nějakou dobu ležet v hlavě.

11 17.06.2018

Nápis na přebalu "Nejvtipnější smutný příběh" tuhle knihu vystihuje naprosto dokonale. A já prostě nemůžu hodnotit jinak než plným počtem hvězd. Je mi jedno, jak moc mainstreamová knížka to je, je mi jedno, že to není bůhvíjaké veledílo, ale je to kniha, která vás chytne za srdce (a potom ho roztrhá na kusy), která ve vás něco zanechá, a to je podle mě u knih důležité.
Myslím si, že kdybych předtím stokrát neviděla film a nevěděla, jak to celé skončí, dotklo by se mě to ještě víc, ale i tak to bylo krásné, dojemné, ale zároveň i vtipné (ten humor jsem si naprosto zamilovala) počtení. Gus, Hazel a vlastně i všechny ostatní postavy byly nesmírně sympatické, až mi bylo občas líto, že jsou jen fiktivní.
Ještě bych chtěla říct, že mě neskutečně překvapilo, jak je film věrný své předloze, takže ani nečtenáři nemusí o tenhle krásný příběh přijít, což je super.

11 14.05.2017

Když jsem poprvé na internetu na tuto knihu narazila a přečetla si anotaci, byla jsem nadšená. Představovala pro mě naprosto dokonalé spojení toho, co vyhledávám. Když jsem ale začala číst, počáteční nadšení rychle opadlo. Kniha podle mě není tím, co slibuje anotace. Upřímně jsem si to celé představovala úplně jinak. Dalším problémem byl, alespoň ze začátku, přítomný čas, na který jsem si poměrně dlouho nemohla zvyknout a hrozně mě rušil. A hlavně - celou dobu jsem čekala, kdy se vlastně začne něco dít. Toho jsem se v podstatě dočkala až ke konci, který byl ale na můj vkus uspěchaný, zbytečně nastavovaný otravnými bláboly o manželovi hlavní protagonistky, místo opravdové akce, na kterou jsem čekala celou knihu. Pár zajímavých momentů by se zde určitě našlo, ale jinak je to jedna velká nuda a pro mě obrovské zklamání. Autorka bohužel nedokázala obrovský potenciál díla správně využít.
Ale abych jen nekritizovala, musím uznat, že všechny postavy byly plastické a uvěřitelné, což se ne vždy povede. Také se mi líbilo, jak autorka skvěle popsala celou tu manipulaci okolo natáčení a ukázala, jak vlastně stačí málo, aby nás přinutili myslet si to, co chtějí, abychom si mysleli a že ne vždy je vše tak, jak se zdá. Úplný závěr byl také zajímavý, ale stále to všechno nevyrovnalo výrazné nedostatky této knihy.

11 09.04.2017

Tak jako u většiny knih od Julie Caplin, ani tady nechybí skvělá a přátelská atmosféra, která je jako pohlazení po duši. A i když nejsem příznivcem lásky na první pohled, tady mě autorka dokázala přesvědčit a přišlo mi, že ti dva zkrátka mají být spolu.
Oba hlavní hrdinové mi přirostli k srdci. Mina svým elánem a odvahou se do všeho vrhnout po hlavě (i když ona sama to ne vždy vnímala jako pozitivní, já ji skrytě obdivovala) a Luke svou dobrosrdečností.
Žádný velký zvrat se nekoná, ale někdy je prostě takové lehké čtení s jasně daným koncem k nezaplacení.

10 19.07.2023

Bože, lidi, je to romantická komedie, nikdo si snad nemyslí, že něco podobného by se mohlo stát i ve skutečnosti. Já jsem se pobavila (dokonce jsem se několikrát přistihla, že se směju nahlas), zaslintala jsem si nad Dr. Carlsenem a posmutnila nad tím, že takový chlap pravděpodobně neexistuje, a tím je mise této knihy splněna, tečka.
Jediná věc, kterou si nejsem úplně jistá, je ta erotická scéna, která mi přišla trochu nasílu a jako blesk z čirého nebe.

10 14.03.2023

Nebudu lhát, autorovi trochu nadržuju (protože prostě Shusterman), tudíž je to pět hvězdiček s maličko odřenýma ušima, ale rozhodně nemůžu říct, že by to bylo špatné. Po dočtení jsem byla trochu na rozpacích - jednak mě mrzelo, že je to jen standalone, myslím si, že z takového tématu by se dala vytřískat skvělá série (ale narážím na to, že jsem asi jediná tohoto názoru), a taky bych řekla, že mě dostatečně neuspokojil konec. Milovníci šťastných konců si tady rozhodně přijdou na své, ale mně se sem ten happyend prostě nehodil. Dle mého názoru by kniha ještě získala úplně jiný rozměr, kdyby se do toho autoři v závěru trošku víc opřeli a nebáli se zbavit důležitých postav. Vyřešení požáru mi taky přišlo trochu přitažené za vlasy, ale jak říkám, autorovi jsem schopná leccos odpustit...
Nicméně, jak už jsme u Shustermana zvyklí, opět se mu podařilo vytvořit strhující dystopický/postapokalyptický příběh, který je navíc v tomto případě neskutečně aktuální, protože nedostatek vody je bohužel v dnešní době velmi reálná hrozba.
Musím říct, že mi úplně nesedla hlavní hrdinka, občas mi přišla trochu hysterická, ale to by se asi vzhledem k situaci dalo odpustit. Co ale rozhodně postavám nelze upřít je lidskost. Každý vyrůstáme na odlišných místech s odlišnými lidmi kolem sebe a nikdo z nás není perfektní. Nad Keltonem zkraje kroutíte hlavou, ale jakmile se dostanete trošku pod pokličku, zjistíte, že to není špatný kluk, jen vyrůstal v rodině s netradičními zájmy.
Celkově hodnotím pozitivně, knihu jsem dočetla včera večer a přes mírné rozpaky ze zakončení ve mně pořád rezonuje, což by skvělá kniha měla. Možná jsem čekala trošku větší nářez, ale žízeň jsem měla pořádnou. Těším se na další počin, ať už otce nebo syna Shustermanových.

10 15.10.2019

Když jsem se dozvěděla, že něco tak uzavřeného jako Než jsem tě poznala bude mít pokračování, myslela jsem si, že to bude jen obyčejné ždímání peněz z příběhu, který měl zůstat tak, jak je, jak mají někteří autoři v dnešní době v oblibě. Samozřejmě mi to ale nedalo a pustila jsem se i do druhého dílu, u kterého jsem se nemohla zbavit pocitu, že je vlastně zbytečný, i když v podstatě nebylo co vytknout, takže jsem pochopitelně nemohla vynechat ani ten třetí a s Lou se (snad) již nadobro rozloučit. A, lidi, tohle bylo... prostě skvělé. Lou byla pořád stejně sympatická a ztřeštěná přesně tak, jak jsme si ji v prvním díle zamilovali, její rodina taktéž. Autorka má ten dar, že ač nás nezahrnuje nějakými sáhodlouhými popisy, umí vše popsat tak, abych si to dokázala představit a dokonale se vžít do děje. Konalo se dokonce i pár překvapení, které jsem vůbec nečekala (ehm, ehm, Eddie - a teď přemýšlím, jestli jsem nepopletla jméno), a tak se pro mě z naprosto zbytečné knihy stala nejlepší kniha série, která mě přinejmenším alespoň inspirovala dělat něco se svým vlastním životem.

10 20.08.2019

Říkejte si, co chcete, ale Shusterman je prostě génius. Dle mého asi nejlepší autor YA vůbec a jeden z nejlepších autorů dnešní doby celkově. I když už byste si mohli myslet, že bylo všechno vymyšleno a zmíněno, vždycky přijde s něčím novým a osvěžujícím a hlavně (!) to má vždycky dost důležitý přesah a nepřebernou spoustu podnětů k zamyšlení nad světem i nad sebou samým.
A ani Nimbus v tomto není výjimkou. Je originální, čtivý, přivede vás na spoustu myšlenek, ale zároveň to není takové to násilné filozofování, které ve finále vyzní úplně do prázdna. Nečekejte nějakou akcí nabitou sci-fi, spíš příjemně plynoucí příběh, od kterého se ale nebudete schopni odtrhnout, dokud nebudete u konce. Je to trošku bizár, ale Shusterman tohle prostě psát umí. Skvělé, skvělé, skvělé a pokud jste ještě od autora nic nečetli, tak byste to rozhodně měli napravit.
Kdybych měla přece jen něco vytknout, občas mi tam trošičku skřípala logika, ale neviděla jsem důvod, proč se v tom nimrat. Podle ohlasů rychlejších čtenářů jsem taky na konci čekala trochu víc šokující zvrat, ale už z principu věci nemůžu dát tomuto autorovi méně než pět hvězd.

10 02.06.2019