sajanka komentáře u knih
Jena z nejlepších knih od Dicka Francise. Všechny knihy jsou úžasné a plné napětí.
Dostihové prostředí autor důvěrně zná. Také mě fascinovalo, jak vše dokáže precizně popsat, např. při focení vyvolávání filmů, byla to celá věda. Je vidět, že se tím zabýval. Dick a Agátha jsou zkrátka nejlepší. Dickovy knihy jsou všechny na pětihvězdičkování.
V této knize je spousta laskavosti a hlavně kouzelných výroků, které říká maminka. Ráda se k nim vracím. Je v nich spousta pravdy a moudrých vyřčení, získaných životními zkušenostmi.
Je to opravdu zajímavě napsána kniha.
Mě tahle kniha hodně bavila a ráda se k ní vracím.
Tato kniha mistrně vykresluje jednotlivé postavy, manipulaci a postupnou devastaci celé rodiny, kterou dokáže mladá dívka Ulrika dostat do svých tenat, aby si přišla k jejich majetku. Tady mě zaujalo mimo jiné i to, jak se jí povedlo odstavit matku tím, že jí zajšiťovala přísun knih, až ta propadla čtení natolik, že ji nic jiného nezajímalo.
Byla to pro nás se sestrou jedna z knih našeho dětství.
Jsem ráda, že mám i tuto knihu od Světlany Glaserové.
Nedávno jsem si znovu přečetla tuto knihu, kterou mám už dlouho. Obsah ponouká k neustálému znepokojení nad lidmi a nekalými praktikami, které u nás bují s je těžko se jim bránit. Autorku obdivuju pro její snahu, urputnost a nekonečný boj proti šnejdům. Klobouk dolů.
Pro mě je to zdařile vydařené pokračování Jihu proti Severu. Kniha i její druhá část patří k mým nejoblíbenějším.
Nemám moc ráda americké knihy ani filmy, ale tato mě dostala. Byla to síla.
Nádherná kniha, jedna z těch neopakovatelných zápisů z minulosti, jakou si dešní děti ani mladí lidé neumí představit.
V mládí jsem knihy Alexandra Dumase přímo hltala. Dnes se ráda podívám na příběhy zpracované ve filmu. Hrabě Monte Christo je klasika, která nestárne.
Páral je můj oblíbený spisovatel. Knihu Katapult jsem pokládala za zdařilou, hektickou a na tehdejší dobu dost odvážnou nebo, jak bych to řekla... zkrátka, do čeho se ten muž pouštěl bylo promyšlené, riskantní i lákavé... musel být pořád ve střehu a přitom si to užíval.
Při vzpomínce na přečtení knížky a shlédnutí filmu mě nenapadá jiné přirovnání než "srdceryný příběh." Prostě slzoždímačka. Ale pěkná.
Filmové zpracování nemá chybu, můžu vidět pořád do kola. Ke knize se občas ráda vracím.
Tuto knihu jsem četla opakovaně, stejně jako o Kazanovi. Moc jsem ji měla ráda a prožívala radosti i bolesti pejska, jako bych se do něj vžila. Jen mi je vždycky hodně smutno, když zvířátka jakýmkoliv způsobem trpí.