Rup komentáře u knih
V anotaci je napsáno, že pravda zůstává skryta. Myslím, že to není tak úplně pravda. Každý z nás by si mohl doplnit vlastní "pravdivý" příběh dle svých zkušeností, přání a tužeb. U Čapka je obdivuhodné, že dokáže jakoby žít více plnohodnotných životů.
Mnohem lepší, než "Žít ze dne na den". Musím přiznat autorce znalost tužeb a přání žen, ovšem se skutečným jednáním už je to poněkud horší, a v některých momentech zcela mimo realitu. Rozhodně romantické, ale stěží uvěřitelné. Dokáži si například představit slzy na tváři muže prošlého válkou (prostě proto, že má "nervy v kýblu"), ale stěží si dovedu představit hraný, avšak realistický pláč bezcitného obchodníka na který mu všichni skočí. A jak je u této autorky obvyklé, rozuzlení příběhu je zřejmé nejpozději po první třetině. A poslední výtka, tentokrát k překladu. Obávám se, že by překladatelka neprošla pátou třídou. Kupříkladu "zamrzlý jezero" (pro toho, kdo to neví, tak zamrzlé (stř. rod). Podobným výrazivem se to v knize jen hemží a nutno podotknout, že v dialozích hovoří v podstatě stejně služka z Bronxu jako vzdělanec z Oxfordu (to nemyslím zeměpisně).
I když tato kniha není a priory určena pro nás muže - převádím je do čtečky mé paní, opravuji chyby a tudíž to musím číst -, nezdržím se komentáře. Bohužel mi svým stylem kniha silně připomíná americký návod (na cokoli). Neustálé omílání jedné a téže myšlenky, a to zjevně ne pro literární účinek, ale prvoplánově pro naplnění počtu řádek. Mohla by to být docela slušná povídka, ovšem takto...?
To neustálé opakování - to je IDEOLOGIE. Sem to patří víc, než kamkoli jinam.
Můj kamrád tu dobu zažil - sloužil dokonce ve stejné jednotce s p. Švandrlíkem (Kefalínem) - a mnohokrát nám vyprávěl příběhy z vojny. A musím říct, že pan Švandrlík si nic nevymyslel, spíš leccos ještě vynechal (např. úmyslný požár ubytovny kvůli propitým botám). Výtečně napsané. Kdo chce, ten tam najde i tu černou stránku oné šílené doby.
Napsáno s vtipem a lehkostí, bohužel, pro mě spíše taková lepší červená knihovna.
Krystalicky čistý humor. Nic víc, nic míň. Mám-li splín, propadám-li se rychlostí expresu do pekla, zatáhnu za některou ze záchranných brzd. Toto je jedna z nich.
Bradbury je prostě PAN SPISOVATEL. Nemám co bych dodal.
I kydž se nejedná o stěžejní autorovo dílo, je příběh podán svižně a s vtipem. Popisné scény neodmyslitelně k romantismu patří a nemohou být tudíž považovány za závadu, ale spíš za charakteristiku díla. Připočtu-li výborný překlad, mám pouze jedinou výtku - Červený a černý je prostě lepší.
Ač nejsem žena (převádím některé knihy do čtečky mé paní a vládkyně), musím říct, že Fieldingovou mohou číst i muži. Možná to na první pohled tak nevypadá, ale celá kniha je o tyranii žen. Pro mě i sondou do jejich duše a přes svůj věk jsem se zas něco nového o nich dověděl. Výborně napsané, má to děj i spád. Mohu doporučit všem.
Bohužel jsem zklamán. Ani ne tak kvůli obsahu, pan Sedláček má nepochybně enormní znalosti a neotřelé postoje, jako kvůli formě. Ty tisíce poznámek pod čarou by vydaly na samostatnou knihu, ale spíše by jim slušelo stát se součástí běžného textu, neboť jím bezpochyby jsou. Plynulosti by to určitě prospělo. I když s některými jeho závěry se neztotožňuji, vždy budu hájit jeho právo je svobodně vyjadřovat (tuším Voltaire).
Velmi špatný thriller (rodokaps) se strašlivým překladem.
Skvělý přehled historických postav našich dějin s výbornými ilustracemi (obrazy). Ovšem kdyby to bylo o prezidentech, asi bych to nečetl :-)
Opět, jako u prvního díla, se jedná především o sondu do společnosti současné Indie. Pokud někdo hledá thriller plný mrtvol, honiček, apod., tak ať tuto knihu ani neotvírá, byla by to ztráta času jak pro čtenáře, tak pro autora.
Jestli to někdo nepochopil, tak kniha není o milionářské soutěži, ale o současné Indii zhuštěné do několika stránek a podané na zlatém podnosu. Podle mého není co vytknout. Skvělé.
Pro mě je to spíš sonda do duší paranoidních schizofreniků, jejíž vzdálenou kulisu tvoří podivná vojenská operace na nějakém zapomenutém ostrůvku kdesi v Tichomoří. Jestlipak pan Mailer znal nějakého normálního člověka, neřkuli optimistu?
Hvězdičky za perfektně vykreslenou atmosféru a postavy. Ovšem ty hlubokomyslné dialogy bez hloubky a myšlenky mě poněkud iritují.
Bohužel jsem nezjistil, co mi chtěl autor sdělit. Pouze popis co by, kdyby. Ty hvězdičky jsou za fantasii.
Nejde o příběh, ale jakousi alegorii dobových reálií. Bohužel, platnou dodnes (hamižnost, mocichtivost, ...).
Kniha mého dětství a srdce. Velice "lidská". I když se jedná o pohádku, doporučuji i dospělákům.