Rozari
komentáře u knih
U bílé babičky
Kamila Sojková
Syn (8 let) teď knížku četl v rámci “knižní výzvy”, kterou jim zadala paní učitelka - přečíst oblíbenou knížku rodičů nebo prarodičů. Vybral si tuhle a moc se mu líbila. Krátký příběh o holčičce z města, která prvně jede k “bílé” babičce na vesnici. Zažívá různá menší i větší dobrodružství se svým rošťáckým bratrancem Kájou. Milé čtení.
Lumír včelaří
Aneta Františka Holasová
Přijde mi, že to není moc pro děti. Jsou tam hodně technikálie, téměř žádný příběh. Jako jo, je to pěkné ilustrované a poučné, ale pro koho je to vlastně určeno? Pro menší ne, větší už to zase nezajímá. Máme ji doma, ale krčím rameny. Když to srovnám s knihou se stejným tématem Byl jednou jeden úl, tak ten to vyhraje na plné čáře.
Padouch, kam se podíváš
Frank Schmeisser
Četli jsme synům na přeskáčku s manželem, takže mi některé pasáže chybí v kontextu, ale celkově mi to nevadilo; trochu je to přehnané, ale vlastně docela psina :-)
Rekviem za lásku
Jan Maruna
Našla jsem dnes tuhle útlou knížečku u rodičů v knihovně, nebudu hodnotit kvalitu, protože se mi k autorovi váže osobní vzpomínka.
Dne 25.8.2001 jsem jako studentka jela vlakem z Tábora do Prahy, přišel pan průvodčí a začal se se mnou bavit. Když zjistil, že studuji angličtinu, začal se různě vyptávat na to či ono, že sám se začal učit, a za odměnu jsem na konci cesty dostala knížku básní i s věnováním (a k tomu i Eizeret).
Pane Maruno, pokud někdy náhodou toto budete číst, tak vás zdraví Zlata ze Zlína :-)
Byl jednou jeden úl
Karel Sládek
Kniha popisuje, jak to vypadá a funguje v úlu. I příběh má celkem hlavu a patu, starší včela provází čerstvě narozené včely úlem, ukazuje jim, jak se co kde dělá a zaučuje je. Milé čtení, doporučuji pro mladší děti.
Doktor Proktor a velká loupež zlata
Jo Nesbø
Půjčili jsme si audioknihu do auta na delší cestu, aby se synové ve věku 8,5 a skoro 7 let zabavili. Nějak jsem si nevšimla, že to není první díl, ale nevadilo nám to, bylo to vtipné, zápletka jednoduchá, bavili jsme se všichni bez rozdílu, tedy i rodiče :-)
A přednes/čtení v podání Davida Novotného neměl chybu, posouvá to dle mého názoru na ještě vyšší úroveň. Doporučujeme!
Ambasadov
China Miéville
Když mi zbývalo posledních 70-80 stran, tak jsem knihu odložila, už to nějak nešlo. Trvalo snad 6 měsíců, než jsem se k ní zase odhodlala.
New weird a ta kniha je fakt divná, hlavně právě ten konec (ta první část byla ještě celkem Ok). Už jsem moc nepobírala, o čem to vlastně je (a to se považuji za lingvistu).
Zajímalo by mě, jak někoho takové věci vůbec napadnou a ještě to dokáže sepsat.
A jinak klobouček překladateli, to musely být těžce vydělané peníze :-)
Dědeček Oge: Umění sibiřského šamana
Pavlína Brzáková
Knihu jsem dostala k Vánocům. Zajímavá a zvláštní. Přemýšlím, jak byl ten příběh vlastně stvořen, znala autorka Ogeho osobně nebo se o něm dozvídala jen z vyprávění jiných lidí? Jak by ale pak věděla takové detaily z doby, kdy žil sám? Nebo je to čistá fikce?
Slovníček na konci nepokrývá všechna neznámá slova, ale aspoň něco. Byl to těžký život uprostřed tajgy. Ale asi měl i něco do sebe. Hezké čtení.
Mám vlkodlaka ve stanu!
Pamela Butchart
To jsme se zase nasmáli! Předchozí díl byl malinko slabší, ale tenhle musím zase pochválit - některé ty situace byly prostě k popukání :-)
Stačí jedno malé nedorozumění a děcka z toho udělají příběh přeměny učitelky na vlkodlaka. Plus dávám také za rychlé vyústění příběhu. Naše kluky (8 a 6 let) celá série moc bavila.
Náš ředitel je krysí upír!
Pamela Butchart
Nemůžu si pomoct, ale mě tahle série fakt baví :-) Vždycky čekám, na co ta partička zase přijde a o čem sami sebe přesvědčí, že je to naprosto jasná věc a pravda :-D
Čteme knihy se syny (aktuálně 6 a 7,5 let), respektive já jim předčítám, moc je to baví. Zítra si půjčíme další díl. Doporučuji!
Špionka, která jedla květákový mozeček
Pamela Butchart
Syn 7,5let si půjčil první dva díly v knihovně, přečetla jsem si první, abych věděla, o co jde a docela jsem se bavila, tak jsem rovnou šla na ten druhý a za mě dobrý
Líbí se mi, že když to jde, je to převedené do českých situací (Francouzka neumí moc dobře česky; nemáme francouzské peníze, jen české) - to vnímám jako fajn.
Kratší čtení pro začínající čtenáře. Doporučuji.
O slonovi, který utekl z každého obrázku
Jan Vodňanský
Přečetla jsem to dneska u známých, když jsem čekala na odpolední kávu; je to krásně ilustrováno Adolfem Bornem, ale samotné pohádky nevím nevím. Takový slabší průměr. Některé pohádky ani neměly žádné vyústění, prostě najednou skončily.
Ferdinande!
Robin Král
Před lety jsem objevila tuto knihu a Robina Krále, který se pak stal mým oblíbeným autorem veršů pro děti. Ferdinande! už u nás jede třetí dítě a stále se nám moc líbí. Veršovaný minipříběh o ztraceném netopýrovi, kterého hledají jeho 3 kamarádi, je prostě jednoduchý, ale skvělý. A výtvarná stránka knížky je už jen třešničkou na dortu - kdykoli jsme četli, tak poté posloužila k další hře, třeba jako garáž na auta :-)
Hastrman
Miloš Urban
Už dlouho, velmi dlouho se mi nestalo, že bych knihu nedočetla. První část ještě ušla, ale do další jsem se nemohla donutit. Bohužel. Raději nehodnotím.
Čtvrtá kostka
Jan Rybář
Ze začátku jsem se do knihy nemohla začíst, musela jsem se občas vracet, když se v textu odkazovali na něco dříve zmíněné, ale pak už se to rozběhlo.
V závěru mi však vysvětlení celé záhady přišlo přitažené za vlasy a hlavního hrdiny Jana Víta ze Rzavé mi bylo až líto, že byl jen figurkou, kterou (až na pár výjimek) pohybovali po šachovnici ti důležitější a mocnější.
Líbil se mi popis rudolfínské Prahy.
Růže od Stalina
Monika Zgustová
V první chvíli, když jsem se dozvěděla, že kniha je o Stalinově dceři, jsem byla překvapena, že Stalin měl děti - to mě prostě nikdy nenapadlo.
Její životní příběh před a vlastně i po emigraci (minimálně zřejmě do pádu Železné opony) byl plný momentů pro nás už těžko uvěřitelných - sledování, vyhrožování, udávání, zákaz čehokoli, ať vycestovat nebo si jen vzít za muže, koho chtěla... sovětská realita tehdy, no nedělám si iluze o současnosti.
Pak některá Světlanina rozhodnutí byla slušně řečeno nechytrá nebo snad nepromyšlená, ale i to lze nakonec pochopit s ohledem na to, čím vším si prošla a odkud a kam přišla.
Její život mi celkově přišel zajímavý, ráda bych se dozvěděla víc podrobností.
Co už se mi tak moc nelíbilo, byl styl psaní - něco mě rušilo, něco mi vadilo, možná některé pasáže, které byly najednou proloženy vysvětlující větou, která mi tam neseděla, jakoby si autorka vzpomněla, že tuto a tuto informaci vlastně čtenář nedostal, tak mu ji tam ve zkratce šoupneme, aby to celé dávalo smysl.
I přesto se mi kniha líbila a přečetla jsem ji jedním dechem. Doporučuji a posílám dál.