roso.mak komentáře u knih
Klasická seberozvojová kniha, která těží z popularity minimalismu a úspěchu knihy Marie Kondo. Prostě další na téma: jestli nechceš mít doma bordel, musíš mít míň věcí.
Stavba příběhu byla mizerná. Skákalo to z jedné situace do druhé, epizody v honu za vysvobozením na mě působily stylem: dáme jim tam tuhle překážku, ať ta kniha není moc tenká.
Nápad je to skvělý, skvělé je i rozuzlení příběhu, ale provedení velmi silně pokulhává. Za mě o hvězdičku víc, jako podpora slovenské autorce, ale jinak jsem zas tak nadšená nebyla.
Měl by ji přečíst každý, kdo si myslí, že úspěch a štěstí si zaručí placenými motivačními semináři.
Optimismem ke štěstí? Blbost. Stanovování cílů, nabuzovani motivace, afirmace, touha po perfekcionismu? Hodně nebezpečná blbost.
A tahle kniha vám řekne proč.
Ze začátku to vypadalo dobře. Trochu mi to připomínalo Palahniuka. Říkala jsem si, dobrý. Jenže ono ne.
Velmi brzy to totiž začala být nuda. Prostě se tam vlastně nic moc nedělo. Tak jsem si hezky přeskočila na konec knihy ,abych zjistila, že záhada je sice fantaskní, ale celkem banální a opravdu jediné, co knize dávalo na zajímavosti je bizardnost charakterů a chování hlavních i vedlejších postav.
(SPOILER) Ach jo, to je zase ale měkká hrdinka, co má ze zádi kliku, že první člověk na kterého v mnohatisícovém městě plném lidí narazí, je asi tak jedinej člověk, co má motiv jí pomoct. Nedokáže vlastně nic a nakonec omylem zabije svoji matku. Prima.
Navíc příběh se mi zdá hezky uzavřený na to, abych se pouštěla do dalsich dílů. Příliš mnoho knih a příliš málo času.
Gervaisa je mladá, krásná a ochotná makat. A chvíli to vypadá skvěle. A pak její muž začne pravidelně propijet výplatu. A ona, místo aby ho jednou udusila polštářem, když je z chlastu napůl v bezvědomí, nechá to být. Chlapi chlastaji, tak co. A skončí špatně.
Bylo by to skvělé čtení, jen kdyby se vynechaly vsechny ty zbytečné pasáže. Treba veškeré popisy oslav a co se na nich jedlo. Proč musí 25 stran zabrat, jak někdo jí husu?
Tak nějak jsem čekala víc. Kvalitou se to liší glosa od glosy, většina předkládá jen stížnosti a žádná řešení. Navíc je znát, že jde o soubor textů, které vznikaly samostatně, ne pro knihu, a témata a argumenty se hodně opakují.
Na autorovu jazyku psaní je znát, že je to sociolog, nicméně musím uznat, že typické jazykové vyjádření sociologů, tj. nafrnená idiocie, je zde zkrouhnuta na minimum. Autor dokonce až na vyjímky používá převážně česká slova, což je u sociologa něco.
Nicméně, abych nebyla jen kritická, pokud se chcete utvrdit v tom, jak je společnost v p***, je toto kniha právě pro vás. Je tam opravdu všechno.
Ach ten těžký život šlechticů. Nemají do čeho rýpnout a tak vymýšlí blbosti.
Z celé knihy na mě neustále dýchala nuda jejich životů a zbytečnost jejich existence. Krásný odraz doby, jen styl knihy je příliš poplatný době vzniku. Autor nás zahlcuje každým pseudohnutim mysli a špatně se to čte. Poměrně jednoduchý příběh je tak rozplyzlý do tisíců slov a zbytečně.
Fajn odpočinková kniha s drsnou hlavní hrdinkou, která v tom umí chodit.
Zápletka byla ke konci trochu zmatená, působilo to na mě, jako by se autorka strašně bála, aby neprozradila, kdo je vrah, že díky tomu to na vás v příběhu prostě vybafne bez jakékoliv přípravy a působí to mírně násilně.
Ale alfa kožoměnců je sympaťák, svět je zajímavý a je tam spoustu krve. Takže, až bude příležitost, další díly si rozhodně půjčím.
Tak nevím, ta kniha měla dobře našlápnuto a autor rozhodně umí psát a vyprávět, ale v rámci gradace dramatičnosti vytvořené reality šel podle mě trochu do extrému. Prostě jsem mu to ke konci už dost nevěřila.
(SPOILER) Docela ucházející dvoudílná série navazující na Grišu a částečně i na Šest vran.
Jen celá část s návratem Ničevoje mi přišla úplně zbytečná a dost mě tam rušila. Nehledě NATO, že z něj autorka udělala kladného hrdinu, což mě tam fakt vůbec nesedělo.
Jak se tohle mohlo stát bestselerem? Po stránkách nudy jsem přeskočila na stranu 280 a vůbec nic se sakra nestalo! Kurzem rychločtení jsem behem půl hodinky dorazila na konec, abych to se zakroucením hlavou odhodila. A ano jsem si jistá, že jsem nepřišla ani o jednu "zásadní" informaci, kterou chtěla autorka předat.
Skvělá kniha, která odbývá od začátku do konce. Autorka má nejen smysl pro budování příběhu (byť zápletka je velmi jednoduchá), ale i pro humor a nenásilné literární berličky, které nahrazují protivný "vypravěčův hlas z hůry", když je potřeba čtenáři předat nějaké informace, které nevyplynou z kontextu.
Uf, to byla ale blbost. Jediné, co to omlouvá je, že to bylo jako blbost psaný.
Tak jo. Vyměňte lidi za draky v červené knihovně. Bude sranda a nebo ne?
Není.
Kromě toho, že to má všechny znaky šestákového románu, je to bohužel tak i psané. Je to prostě psané strašně na křeč. Knize by asi hodně pomohlo, kdyby se sledovalo mnohem méně postav a příběhových linií. Pak by příběh mohl být promyšlenější.
Na druhou stranu hrdinky nejsou blbé a jejich submisivita je donucena okolnostmi, nikoliv rozená. Což bylo upřímně řečeno docela úleva.
Praha, ve které byste žít nechtěli. A v ní se brodí sračkami poslední dovopravdovej policajt.
Detektivka zařazená do posapo světa, kde jíte ještě větší sračky, než se daj koupit dneska v supermarketu a když máte štěstí, máte pro sebe samostatnou krabici na bydlení.
Nebo jste ti nahoře.
Skvělé povídky. Až a jednu, která mě přišla taková nijaká, jsem se výborně bavila.
Je skvělé, jak autor dokázal přitáhnout postavy z "astrálu", místa, kde neexistují jakékoliv fyzikální zákony a neproměnit knihu v abstraktní filozofický blábol.
Jop. Zase jednou dobrej nářez. Mám ráda hrdiny, kteří se dokážou s lehkostí pohybovat světem, které by pro jiné lidi (ty z vyšších podlaží) byl smrtelný.
Trigger warning: Z uměleckých performací se vám může udělat lehce nevolno. Zvlášť, když se v doslovu dozvíte, že jsou inspirované tím, co se událo v naší krásné čisté realitě.