Romča11 komentáře u knih

Karel Čapek je prostě geniální autor! Hlavní rozebírané téma mě neskutečně dostalo! V prvním dějství se navíc příběh zabývá soudním sporem, který se táhne už skoro sto let, ale potom se na scéně objeví paní Marthy a krásně postupně se drama dostává k hlavní myšlence díla a to je, že lidský život není na dlouhověkost stavěný. Kdo by se ženil/vdával, kdyby věděl, že je to na 300 let? Nehledě na to, že po delší době začne člověku připadat všechno plytké, nudné.
Prostě naprosto geniální myšlenka a k tomu naprosto skvělá gradace příběhu, která je nejdříve nenápadná a potom nabírá na čím dál větší rychlosti, až přijde to rozuzlení skoro ke konci. Prostě skvěle vystavěný příběh.
Postavy jsou také skvěle vykreslené a posané, hlavně ústřední postava paní Marthy.
Co by na knize mohlo někomu vadit je jazyk a celkově těžší slova, což je způsobeno tím, kdy byla kniha napsána. Ale i tyto těžší části textu rozhodně stojí za to, je překonat.
Kniha je dramatem, takže se navíc čte velmi rychle, stránky vám mizí pod očima. Nejlepší kombinace tohoto a toho, že příběh je velmi chytlavý až napínavý a čtenář má potřebu vědět, jak to vlastně dopadne.
Tahle kniha se mi neskutečně moc líbila, především díky své geniální myšlence. Celkově mám Karla Čapka a jeho tvorbu moc ráda, ať už se jedná o drama nebo román. Považuji ho za geniálního autora a každé jeho dílo prostě rozebírá nějakou důležitou a skvělou myšlenku. Doporučuji všemi deseti!

8 15.12.2021

Tyhle povídky byly výborné! Tolik nabité emocemi a pojímaly téma sebevraždy ze všech možných stran a úhlů. Opravdu skvěle zpracovaná kniha!
Ano, musím připustit, že některé povídky vás chytnou za srdce více a některé o dost méně, ale i přesto jsou výborně napsané a čtivé. Nemohla jsem se od nich skoro odtrhnout.
Nejvíce za srdce mě chytla povídka "Vrátíš se?", která je snad nejvíce nabitá emocemi a prostě má největší potenciál člověka zasáhnout.
Jak slibuje anotace, kniha a povídky vás prostě donutí zastavit se a začít přemýšlet nad svým životem, jaký má váš život vlastně smysl. Proto není radno tuto knihu číst, pokud nejste v dobrém životním rozpoložení. Mohla by vás totiž svým způsobem dorazit. Je dost smutná a depresivní.
Líbilo se mi, jak autorka v každé povídce pojala téma z různých úhlů pohledu, kdy vyprávění není jen z pohledů osob, které se o sebevraždu pokouší, ale i z pohledů jejich blízkých.
Autorka zde nachází celou škálu různých důvodů, proč by člověk vůbec o sebevraždě uvažoval.
Kniha je prostě výborně zpracovaná a opravdu mě zasáhla a vryla se mi do paměti. Doporučuju.

8 31.01.2021

Tahle knížka má velmi krásný příběh i myšlenku (až na ten konec). Je o silné, velké lásce, o způsobu, jakým se lidé vyrovnávali s dlouhotrvající válkou. Když měli jeden druhého tak měli svůj svět a ten vnější je nezajímal. Je to velmi filozofická knížka, ale velmi se mi líbila.

8 09.07.2019

Severka je skvělým románem z prostředí Severní Koreje, který později i zachycuje útěk z KLDR a adaptaci v Jižní Koreji. Navíc je unikátní v tom, že nezachycuje život obyčejného Severokorejce, ale naopak zachycuje život mladé dívky z velmi vysoké kasty. Vypráví o jejím každodenním životě a jaké radosti a úskalí tento život přináší.
Hodně mě zaujal i popis útěku, který byl bohužel z bezpečnostních důvodů dost osekaný, ale i tak zajímavý. A velmi zajímavý byl i proces adaptace Severokorejců v Jižní Koreji na běžný život.
Román je napsán zajímavou formou, kdy se střídá vyprávění hlavní hrdinky s rozhovory mezi ní a autorkou, Ninou Špitálníkovou.
Ačkoliv se jedná o první román autorky, tak je kniha napsána velmi čtivě a celkově povedeně. Po začtení jsem se nemohla prakticky odtrhnout. Dokonce i každodenní, rutinní věci v životě hlavní hrdinky byly napsány velmi záživně. Autorka navíc umí výborně pracovat s emocemi, kdy jsem s hlavní hrdinkou naprosto soucítila a často jsem měla slzy na krajíčku.
A ten konec?! Ten mě naprosto dostal a rozdrtil. O to víc, když sama autorka prohlásila, že je pravdivý.
Severka je výborným románem, kde se toho dozvíte mnoho nového o Severní Koreji a zažijete emoční jízdu na horské dráze. Doporučuji všem!

7 21.01.2024

Ruta Sepetys jako autorka opět nezklamala. Tohle byla výborná kniha.
Mlčící fontány věrně a krásně zachycují francovské Španělsko. Na knize je velmi vidět autorčina důkladná příprava a studium této ponuré doby ve Španělsku. Opravdu máte při čtení pocit, jakoby sama autorka v té době žila a zažila ji.
Samotný příběh je velmi zajímavý, až dechberoucí. Jediná vada na kráse pro mě byla, když jsem jeden zvrat v knize uhodla.
Velmi moc se mi líbilo propojení vášně hlavní postavy Daniela - fotografování a celkově snahy autorky vylíčit tuto ponurou dobu. Bylo to krásně zakomponované.
V příběhu samozřejmě nesměla chybět romantická linka, která ale nebyla z počátku tak přímočará a celkově do příběhu hezky zapadla. Na druhou stranu byl díky ní konec knihy velmi předvídatelný. Na další stranu to těm postavám ale budete ze srdce přát po tom, čím si prošly.
Většina postav mi byla sympatická. Obzvlášť ty hlavní.
Celkově mi kniha přišla úžasná a její čtení jsem si užívala. Pokud se chcete mnoho dozvědět o francovském španělsku a o lásce mezi Američanem a Španělkou v této době, tak doporučuju!

7 08.03.2022

Tenhle komiks byl opět skvělý! Má obrovskou přidanou hodnotu a předává nádhernou, důležitou myšlenku. Život totiž po šedesátce nekončí a naše touhy a naděje žijí dál. City se nedají tak snadno oklamat a nezchřadnou tak snadno jako naše těla.
Tenhle komiks předává tak moc důležitou myšlenku a to, že lze i na stará kolena najít lásku a třeba začít žít nový život. Není třeba jen sedět doma a užírat se, ale i nadále si užívat života.
Komiks je skvěle zpracovaný, dobře vymyšlený a graduje v tu správnou chvíli, kdy byste to možná ani nečekali. Je výborně napsán, i nakreslen a čte se velmi rychle. Témata v něm obsažena jsou skvěle podána a čtenáře donutí se zamyslet nad tím, že život ve stáří nekončí a je třeba si ho nadále užívat a nezanevřít nad ním.
Moc jsem si tenhle komiks užila a oceňuji tu přidanou hodnotu, kterou má. Rozhodně doporučuju, jen pozor na pár lechtivých scén, které jsou na druhou stranu decentně nakreslené.

7 14.07.2021

Tahle kniha byla skvěla v tom, jak pojala a velmi dobře popsala, jak vypadá stáří v moderní době. Skvěle zachycuje, jak už se stařenka o sebe nemůže postarat a tak musí odejít do domova pro seniory a následně je krásně zachyceno, jak to tam chodí.
Dále ss kniha zabývá nemocí zvaná afázie, která je zde také dobře zachycena a popsána. Autorka tak seznamuje širší veřejnost s tím, co tato nemoc obnáší, což je skvělé.
A tím největším tématem je zde samozřejmě vděk. Stařenka celou knihu touží poděkovat své náhradní rodině a nedovolí si odejít, dokud to neudělá. Je to pro ni bytostně důležité. Kniha se tak pozastavuje nad tím, co vlastně znamená být vděčný, skutečně vděčný. Tento pocit je tam také skvěle zachycen a vykreslen, co to prostě znamená být opravdu vděčný.
Styl psaní a čtivost celé knihy byla také skvělá. Kniha se četla velmi snadno a rychle. Jazyk byl lehce složitější.
Všechny postavy jsem si naprosto zamilovala, hlavně Mišku, které mi až bylo líto. I Jerôme byl zlatý a milý a člověku přirostl k srdci. Hrozně se mi líbilo, jak autorka knihu zakončila a jaký konec Jerômovi dala.
I děj a příběh byly dobře vystavěny. Člověk má neustále potřebu číst, aby zjistil, co se stane dál. Děj se ani netáhl až by nudil, ale ani nebyl moc rychlý a uspěchaný. Ideální.
Celá kniha se mi velmi líbila a byla jsem z ní velmi nadšená. Pokud si chcete přečíst něco vážnějšího, doporučuju!

7 15.01.2021

Tohle byla hodně zvláštní kniha. Rozhodně se autorovi musí nechat, že je námět velmi originální. Obávám se však, že jeho zpracování a celková zápletka už tak dobré nejsou.
Nejlepší na knize jsou opravdu asi ty názvy jako Anagram, Swiperightov atd. Je to opravdu originální a dodává to příběhu a knize jistý šmrnc.
Zbytek kniha však těžce pokulhává. Celkově mi k sobě nesedí technologie moderního světa a k tomu prostředí království tak z raného novověku. Je to takové kostrbaté. Proč by měli v království takové technologie a stále jezdili v kočárech? Nedává mi to smysl a nedokážu se na to povznést.
Další problém byl, že zápletku jsem prokoukla hned, jak se objevil slavný princ a začaly se dít divné věci. To bylo opravdu záludné. Vím, že je to pohádka, ale příběh by nemusel být tak průzračný.
Co však oceňuji je, jak se Kovy snažil pomocí příběhu ukázat, jak se lidé dají snadno zmanipulovat a zastávat názor toho, kdo je vede. Trochu to připomíná současnou politickou situaci nejen tady v Česku. To se mi líbilo.
Postavy byly však takové divné a zvláštní. Nijak zvlášť mi na nich nezáleželo. Ani mi nikdo z nich nebyl moc sympatický. Hlavně nevěřím, že by se královský pár nechal takto oblbnout a ošálit.
Styl psaní a vyprávění byl také až příliš jednoduchý, hlavně věty. Prostě nic moc. Jednoduše jsem byla ráda, že je kniha za mnou.
Celkově se mi kniha vůbec nelíbila a byla docela velkým zklamáním. Čekala jsem od někoho jako je Kovy něco víc a ne tohle. Kniha mi dokonce způsobovala čtecí krizi, nechtělo se mi díky ní vůbec číst. Plytké postavy, slabý a skoro hned provařený příběh. 2 hvězdičky jen za originalitu a za to, že je to Kovy. Za mě ale nedoporučuji.

7 15.09.2020

Tohle je neuvěřitelná ale i úžasná kniha. Popisuje dokonale příběh který bych nikdy nechtěla zažít. Opravdu obdivuju hlavní hrdinku jak to všechno nakonec zvládla. Já bych se asi zbláznila být někde zavřená. A Jack? To je nejúžasnější a nejodvážnější knižní hrdina jakého jsem kdy poznala. Rozhosně doporučuju si přečíst :)

7 10.07.2019

Tahle kniha je skvělá! Hrozně moc čtivá (zhltla jsem ji za 3 dny), má krásně vykreslené postavy, do kterých se hned vžijete, autorčin styl psaní je plynulý a hlavně se snaží o osvětu v dalším problému, který trápí naši společnost - domácí násilí. Snaží se vysvětlit, proč pro ženu není prostě tak jednoduché odejít od muže, který jí ubližuje. Není prostě jednoduché toho muže opustit, protože ho milujete. Stojí to hodně sil, zničit šablonu.

7 09.07.2019

Bílá nemoc je dalším geniálním dramatem od Karla Čapka, o zákeřné nemoci, která se šíří mezi lidmi staršími čtyřiceti let, kdy se jim na těle obejví bílá skvrna, která znecitliví a poté jim začne odpadávat maso. Nikdo zatím nenašel lék, dokud se neobjeví doktor Galén, který ho našel, ale vyžaduje za něj vysokou cenu - mír.
Předem upozorňuji, že abyste pochopili hlubší význam tohoto dramatu, musíte znát moderní dějiny, musíte vědět, co se v té době, kdy autor toto dílo napsal, dělo. Jinak to pro vás bude jen drama o hrozné nemoci, ale nic víc.
Znovu jsem se přesvědčila, že Karel Čapek byl geniálním autorem. Tohle dílo je prostě nadčasové a úplně obdivuji, jak v roce 1937 věděl, že přijde válka a koncentrační tábory.
Navíc autor předpověděl, hak vlastně nadcházející válka začne, že jeden stát nafinguje, že byl dpáchán atentát a vlastně on sám napadne menší stát. Bohužel pan Čapek čekal, že se budeme v nadcházející válce bránit a ostatní státy se za nás postaví a dají Německu ultimátum. Tomu se tak nestalo.
Také obdivuji, jak se Karel Čapek nebál jít proti proudu, jak se nebál vydat knihu s antifašistickými myšlenkami a snažil se poukázat na to, jak je fašismus špatný.
Líbilo se mi, jak autor také poukazuje na rozdíly/propasti mezi generacemi, kdy mladí se dají lehce zmanipulovat a volají po válce a také se amorálně domnívají, že bílá nemoc je dobrá, že alespoň udělá místo mladým, kteří nemohou momentálně najít práci.
Přestože toto dílo je drama, tak jsou zde velmi dobře vykresleny charaktery postav.
Je smutné, že spoustě lidem jde hlavně o peníze nebo o válku a jsou je schopni upřednostit před mírem a lékem na tuto závažnou nemoc.
Maršál není prostě ochoten přistoupit na mír a vzdát se války, která v kontextu této knihy vyplývá jako zbytečná, dokud jeho samotného nemoc neskolí a s ní strach z této nemoci.
Kniha se čte krásně rychle a lehce. Jazyk knihy je lehce stravitelný. Dokonce kniha pro mě byla velmi čtivá, hltala jsem ji.
Celkově se mi toto drama moc líbilo, zhltla jsem ho a v podstatě jsem nenašla jediné mínus, nenasla jsem nic, co by se mi nelíbilo.
Musíme se učit o tom, co se v minulosti stalo, abychom neopakovali stejné hrozné chyby.

7 01.07.2019

Tiché roky je historický román od Aleny Mornštajnové, který má 2 dějové linie, v jedné se odvíjí příběh otce - Svatopluka, který se vine od roku 1935 až do současnosti a v druhé se odehrává příběh jeho dcery Bohdany, který začíná v roce 1993 a také pokračuje až do současnosti. Oba příběhy se nakonci potkávají a končí ve stejném bodě, společně.
Alena Mornštajnová opět nezklamala a vytvořila krásný, silný příběh plný lásky ale i bolesti, který je ale také plný zvratů.
Kniha má zajímavé zpracování, kdy se střídají vždy po jedné kapitole vyprávění otce a dcery, kdy kapitoly začínají posledními slovy z předchozí kapitoly a ta jsou zvýrazněna. Působí to hezky a krásně to kapitoly propojuje.
Kniha také ukazuje socialismus v Československu v celé své kráse, ale také z netradičního pohledu a to z pohledu vysokopostaveného člověka. Později však pojednání o režimu ustupuje a autorka se věnuje zcela rodinným problémům a strastem.
Ty jsou ale také velice dobře podány a vykresleny. Autorka prostě umí brilantně ukrýt ta rodinná tajemství v příběhu, vnese je do míst, kde je nečekáte a také je odhalí v momentu, kdy to skoro nečekáte.
Příběh je poutavý a strasně krásně lehce až konejšivě napsaný, i když často pojednává o těžkých tématech. Zároveň je hodně čtivý, máte potřebu číst dál a dál, abyste se dozvěděli, co se stalo a k tomu se příběh dobře čte, takže ho máte přečtený docela rychle.
Jazyk knihy je také krásný, autorka používá vytříbenější slova a různé větné skladby, o to více působí příběh na čtenáře lépe.
Popisy jsou vyvedeny do krásných detailů.
Postavy jsou zajímavé, neobyčejné a mají mezi sebou netradiční a zamotané vztahy, až nevíte, kdo s kým a za sebou netradiční minulost.
V knize jsou také nádherně vyjádřeny pocity postav a jak se vlivem událostí a času mění.
Mně se kniha neskutečně líbila, hrozně dobře se mi četla, postavy jsem si zamilovala a měla jsem prostě neustálou potřebu číst dál a dál, abych věděla, co se stalo. Zároveň jsem si čtení užila a téšila jsem se na něj, protože jsem se vždy dokázala ponořit do příběhu a zapomenout na okolní svět, vžít se do něj a řešit tajemství a problémy postav Alena Mornštajnová prostě umí brilantně psát. Doporučuju!

7 01.07.2019

Tak tohle byla síla. Srpny mi skoro až vyrazily dech. Je to neskutečně silný příběh, plný emocí.
Autorovi se podařilo velmi věrně zachytit a představit českému čtenáři, co je to a jak vypadá gaslighting, který je hlavním tématem knihy. To, jak hlavní hrdinka postupně ztrácí přehled o tom, zda si události pamatuje správně, až nakonec ztratí samu sebe a ztratí ve svém partnerovi...
Zachytil ho natolik věrně, že člověk má po přečtení pocit, že sám neví, co se v příběhu v některých momentech vlastně stalo.
Líbilo se mi, jak se kniha snaží upozornit na to, že domácí násilí nemá pouze fyzickou formu, ale také tu psychickou. I této podobě bychom měli věnovat pozornost. Ukazuje, proč není pro některé lidi tak lehké odejít od partnera, jak se zdá, když jim ubližuje.
Také mě zaujalo, že ačkoliv je autor muž, tak dokázal výstižně zachytit ženské pocity hlavní hrdinky.
A emoce jsou vlastně v této knize popsány tak dobře, že se mnou během čtení dost cloumaly.
Postavy jsou popsané velmi dobře, do hlavní hrdinky jsem se dokázala velmi snadno vžít a soucítit a ní. Opravdu mi jí bylo často hrozně líto. Naopak matku a Štěpána jsem velmi nenáviděla.
Tohle je opravdu velmi důležitá kniha, o velmi důležitém tématu. Tuhle si prostě musíte přečíst. A doufám, že se v ní někdo pozná a pomůže mu.

6 28.08.2023

Colleen Hoover je prostě mistryně překvapivých zápletek. Vždy mě dokáže překvapit totálním zvratem, kdy příběh převrátí vzhůru nohama. I tady tomu bylo podobně, jenže... něco mi na tom tentokrát nesedělo.
Tenhle příběh měl originální námět, kdy se postavy setkávaly jen jeden den v roce a jinak spolu nemluvily. A jedna z postav o tom pak dokonce začala psát knihu. To mi přišlo jako dost originální nápad.
Většinu knihy to vypadalo na obyčejnou oddechovku a feel good romanci.
Jenže v poslední třetině knihy přišel velký zvrat typický pro Colleen. Jenže... tentokrát mi přišel trochu laciný. Nevím, jestli je to tím, že jsem už odrostla dobám, kdy jsem její romány hltala nebo je tenhle román tentokrát slabší.
A konec příběhu tomu moc nepomohl. Naopak mě v dojmu utvrdil a knihu mi trochu shodil.
Colleen jako vždy píše skvěle, čtivě. Kapitoly jsem jen hltala.
Postavy byly vykresleny dobře, přesvědčivě až... na ten konec, kdy jsem nepochopila, jak se Fallon zachovala. Nepřišlo mi to prostě reálné.
Celkově se mi příběh velmi líbil a hltala jsem ho. Je dobře napsaný, jen ten dějový zvrat mi přišel slabší, až laciný a konec mi nepřišel realistický. Ale jinak doporučuju!

6 05.05.2022

Tahle kniha byla geniální! Velmi originální námět a k tomu dost dobré a zajímavé zpracování. Před autorkou klobouk dolů. Velmi se mi líbilo pojetí celého příběhu, kdy nejdříve lidé zkoumají, co je koule vlastně zač a proč se na Zemi objevila a jak následně postupně a nepozorovaně přítomnost koule začne všechny klimatické, společenské nebo psychické problémy zhoršovat. Následné reakce lidí na tento fakt a jak se to snaží řešit. Jak se chování společnosti postupně mění. Prostě geniální!
Nejvíc se mi líbila závěrečná myšlenka: Budou postavy tyto jevy dál trpět nebo zatáhnou společně za jeden provaz, kouli rozbijí a budou z ní moci vystoupit?
Styl psaní autorky byl také skvělý, ale na mě někdy až velmi náročný. Text byl na mě někdy až moc těžký a zdlouhavý, až jsem si musela dávat pauzy. To ale jistě souvisí i s tématem knihy, které bylo velmi těžké.
Značný problém jsem měla s postavami. Připadaly mi takové ploché. Až na jednu, dvě výjimky mě žádná z nich nijak víc neoslovila, nepřirostla k srdci. Nezáleželo mi na nich. Měla jsem pocit jako bych je dostatečně neznala.
Celkově se mi kniha ale velmi líbila. Hodně oceňuji originální námět a jeho zpracování. Bohužel na mě byla kniha trochu těžkopádná, moc hutná. Ale vřele ji doporučuji.

6 08.12.2021

Tahle kniha je velmi zvláštní. První půlku popisuje život rodiny v druhé polovině 30. let 20. století v Praze. Ale hned zde najdeme jednu zvláštnost. Postavy se k sobě chovají až moc mile, až moc korektně. Celá kniha je skoro po celou dobu, tedy až na ten konec, hodně korektní. Co je celkem otravné, jak pan Kopfrkingl, hlavní postava, hodně často mluví o nejrůznějších detailech a říká to, co všichni víme nebo se hodně často opakuje. Ale to opakování souvisí s tím, že autor má knihu celou velmi promyšlenou a jakýkoli motiv nepřijde nazmar, jakýkoli názor nebo scéna. Vše je později znovu použito. Novela také ukazuje, jak mohl být člověk lehce ovlivněn nacistickou ideologií, když byl tedy manipulovatelný. Sám hlavní hrdina je takto zmanipulován. Autor používá superlativy a vznešená slova, když popisuje věci nebo oslovuje lidi. Závěr je ovšem velmi zajímavý, až nechutný. Nemám ráda, když je v knihách popsané vraždění lidí. Podle mého názoru je kniha velmi zajímavá, ale místy až moc drastická. Proto je taky označována za horror.

6 10.07.2019

Tahle knížka je volným pokračováním slavného a úspěšného románu Hrdý Budžes. Hlavní hrdinkou je opět Helenka Součková akorát už nechodí na základní školu, ale na gympl a to Gymnázium Nad Štolou, které je v knize přezdívané kachlíkárna. Román se odehrává během 80. let 20. století a samotný příběh mapuje 12 měsíců života Helenky, která chodí do maturitního ročníku. Podle mě tento román velmi dobře mapuje, ukazuje a popisuje režim, který v Čechách v tuhle dobu vladnul. Helenka a její spolužáci z gymplu založili spolek, kterému říkají Pomed. Jejich největší zálibou je psaní básní. Je to jeden ze způsobů jak se vyrovnávají s životem, který žijí a s tím, že s některými věcmi nic nezmůžou. Celá parta a Helenka obzvlášť se dostávají do různých malérů a to právě kvůli tomu, že ten režim nesnáší a rebelují proti němu. Plus Helenka jako holka prožívá středoškolské lásky nejdřív k Antošovi a poté ke Kaplanovi. Jediné co bych románu vytkla je, že jelikož v příběhu se často vyskytuje retrospektivní vyprávění a často se střídá s chronologickým a to velmi nepravidelně, tak se čtenář občas v příběhu ztrácí a to mi velmi vadilo. Ale jinak je kniha napsána velmi čtive a celkem i s vtipem. Knihu bych doporučila tomu, kdo se chce dozvědět něco o životě za socialismu a hlavně o životě mladých nebo si jen tuto dobu připomenout. Navíc knihu budete mít přečtenou za chvilku, díky její čtivosti. Postavy jsou navíc dobře vykreslené a jejich popis je někdy velice vtipný. Tato kniha byla pro mě velikým překvapením, jelikož to pro mě byla povinná četba.

6 09.07.2019

Tahle knížka je zvláštní. První co mě napadlo, bylo: Proč by se někdo sakra měl jen tak proměnit přes noc v brouka? Navíc se zde vyskytují detailní popisy těla brouka atd., což se mě moc nelíbilo, jelikož nemám brouky ráda. Jinak je povídka dobře napsaná, čtivá, díky popisům se dá prostředí skvěle představit. Postavy jsou dobře vykreslené a proměna v brouka je prostě metafora, která se dá vyložit mnoha a mnoha způsoby.

6 09.07.2019

Tahle sbírka basní je specifická tím, že se zde vyskutují jenom balady, což znamená, že všechny básně mají pochmurný, podle mě někdy až dost brutální konec. Všechny příběhy vycházejí z lidové slovesnosti. Základním tématem jsou tu mezilidské vztahy. Podle Erbena jsou zde základní vztahy, kterým dominuje vztah mezi matkou a dítětem, které když jsou narušeny, tak vznikají konflikty. Dále se básně zabývají tématikou viny a trestu. Za každou vinu přichází, čadto nepřiměřený, trest. Vinu nese vždy člověk, ne společnost. Vyskytují se zde nevzdorovití hrdinové, kteří zcela bázlivě a čadto s pokorou přijímají svojí vinu. Básně jsou (až na výjimky) velmi čtivé.

6 09.07.2019

V téhle knize jsem našla perfektní zachycení naší současnosti. Opravdu je zde naše doba zachycena taková, jaká je a se všemi problémy. Tak, že až za pár desítek let tuto knihu znovu otevřu, dýchne na mě tahle doba, ve které žijeme.
V knize je zpracováno mnoho témat, některá více, jiná jsou "pouze" otevřená. Ale jsou otevřena tak dobře, že je čtenář má ještě dlouho v paměti a mysli.
Oceňuji, jak autorka zpracovává a snaží se upozornit na tabuizaci těl starších žen, která se opravdu ztrácejí z veřejného prostoru. Je to až neuvěřitelné. Zároveň se mi ale velmi líbilo zpracování tématu vztahu mezi matkou a dcerou, které se skvěle prolínalo s tématem mezigenerační propasti.
Na to, že je v knize tolik (důležitých) témat, příběh krásně plyne a žádné téma nevyčnívá. Téma totiž vždy připluje, autorka ho krásně naťukne a s postupem příběhu se ladně přesouvá k dalšímu. Opravdu jsou témata skvěle zasazená. Příběh je ale zároveň poutavý, často se od něj nešlo odtrhnout.
Postavy jsou zde vykresleny skvěle. Čtenář se do nich dokáže velmi snadno vžít a zároveň některé velmi snadno nenávidět.
Tahle kniha je prostě vynikající a já ji mohu jen vřele doporučit. A opravdu, po jejím přečtení budete mít chuť se sebrat a jít obejmout svou mámu a nepustit ji.

5 26.08.2023