Romanka89 komentáře u knih
Po "Maminka má miminko" a "Půjdu do školky" naše s dcerou třetí knížka z této série, dcera je má moc ráda.
První knihu od Cavea jsem četla "A uzřela oslice anděla", tak jsem očekávala něco podobného, surového, depresivního a naprosto ubíjejícího. Což Zajda není, čte se to s větší lehkostí, ač příběh taktéž rozhodně nebyl veselý, ale naopak. Zajdy juniora mi bylo líto, ale holt rodiče si člověk nevybírá.
Třetí díl mě bavil více než druhý a asi stejně jako první. Možná mi to víc odsýpalo díky tomu, že jednotlivé kapitoly byly jednotlivé, oddělené případy. A taky asi proto, že člověk už zná hlavní postavy. Těším se na poslední díl série.
Pro mě jedna z nej knih o rodičovství. Čtivá, ne tak obsáhlá (mnoho příkladových obrázků), takže formou ideální pro rodiče, žádná složitá bichle. Co se týče obsahu, pro mě mnoho uvědomění o tom, že je důležité nedělat věci za děti, dopřát jim samostatnost a tím pádem slevit ze svých požadavků (je skvělé když dítě po sobě vytře rozlité pití, ale vzhledem k věku nemůžeme očekávat dokonalost a utírat to za něj, navíc když se k úklidu třeba samo hrne), dávat jim možnost volby, diskutovat s nimi, společně hledat řešení. Ač je to někdy zdlouhavé oproti "bude to tak a tak", do života je to přece jen přínosnější.
Fajn komiks, každá maminka se v něčem najde. Kamarádkám posílám některé jednotlivé komiksy a smějeme se tomu. Jinak jedna věci mi nedá, malá máma - autorka, měří 165 cm. Já měřím 166, rozhodně nejsem malá, nýbrž průměrná, jejích 165 je průměrná výška, tudíž nechápu, proč ten důraz na to že je jako malá? :D
Zdobení perníčků je moje dlouholetá záliba, takže tahle kniha mi v knihovně nesměla chybět. Předčila má očekávání, spoustu rad, tipů, návodů a hlavně tolik inspirace na zdobení. Díky knize jsem se hecla už na několik nových technik zdobení. Doporučuji.
Krásný příběh o tom, jak je důležité být sám sebou. Dceru teda moc nechytlo, ale mě moc ;-)
Opět čtivé, stejně jako první díl (no dobře, první díl se mi četl lépe). Jen u prvního mi více vyhovovalo to, že jednotlivé kapitoly byly jednotlivé případy. Tady je to celé jeden případ. Pohodová jednoduchá četba na mateřské :D
Moje první setkání s Kotletou. Obávala jsem se podobnosti s Kulhánkem, jehož Noční klub jsem na střední nebyla schopná dočíst. Tohle mě celkem mile překvapilo. Pro mě ideální četba na rodičovské dovolené, dá se číst kdykoliv, nemusím se na to soustředit, příběh odsýpá, zápletky jednoduché, žádné složitosti a nic k přemýšlení. Skalní fanoušek nebudu, ale sérii si přečtu celou. Oceňuji kapitoly jako jednotlivé případy, takže nevadí když si člověk na nějakou dobu dá pauzu a sáhne po něčem jiném a k tomuto se vrátí později.
Tohle byl tak silný příběh. Sama mám dvě dcery a doufám, že nikdy nesklouznu k porovnávání, nadržování a formování dětí k obrazu svému, místo abych je podporovala v tom, co je baví a brala je takové, jaké jsou. Bylo mi při čtení strašně úzko.
Skvělá kniha, ani jsem nečekala že mě bude tak bavit. Jen mě mrzelo, že když jsem ještě netušila, jak to v knize je, tak mi to vyspoiloval Sheldon v seriálu Teorie velkého třesku :D Jsem zvědavá na filmové zpracování.
Původně jsem šla do knihovny pro Vrány, ale zrovna byly půjčené, tak jsem po přečtení přebalu sáhla po této knize. Musím dát plný počet. Všechny tři příběhy ve mně tak silně rezonovaly. Nejvíc teda první, sama mám s jedním psychopatem zkušenosti, první láska se mi moc nevyvedla, takže o to víc jsem to prožívala. A hlavní hrdinky z prvních dvou příběhů, to si člověk může říkat jak jsou blbý a že to nevidí, ale sama vím, že je to fakt těžký, i když vám okolí dává najevo že něco není v pořádku, tak váš partner má přece vždycky pravdu a ví co je správné pro vás pro oba. No uf. Takže teď se chystám na Vrány a určitě na něco dalšího od autorky.
Jedna známá tuto knihu nazvala jako "poetický hnus" a podle mě to naprosto vystihla. Z knihy mám zvláštní pocity, nikdy jsem nečetla nic negativnějšího. Opravdu výjimečné dílo, ač velmi velmi depresivní. Pro milovníky bizarní literatury. Hodnotný komentář Set123 :)
Tohle není vůbec můj žánr, knihu jsem asi předloni dostala k Vánocům, máma si chválila film i s tátou, když na tom byli v kině, tak jsem se hecla. Jelikož jsem neměla valná očekávání tak mi to sedlo, taková oddechovka příjemná, jednoduchá, četlo se lehce. Ale fanynkou Hartla se nestanu, i když rozhodně nelituju četby.
Krásná kniha o montessori principech. Většina přístupů v této koncepci je v podstatě to samé jako v jiných knihách prezentujících respektující rodičovství (Respektovat a být respektován, Aha! Rodičovství atd), obohacené o činnosti a úpravu domova v souladu s montessori principy. Kniha nám ukazuje jak mít respekt k dítěti, jeho individualitě, jak s dítětem komunikovat aniž bychom museli trestat, podplácet atd, ale také jak nastavit s respektem hranice. Ovšem co snížilo rapidně mé hodnocení této knihy je kapitola o spánku. Spánkový trénink, dítě by mělo spát samo, noční kojení je berlička, kterou je třeba odbourat. To mi tam absolutně nesedí a je to pro mě naprosto nerespektující přístup k dítěti, nekontaktní a protikojicí. Noční kojení je normální, buzení dítěte je normální a že potřebuje pomoci se spánkem je také normální a přirozené. Na to konto doporučuji knihy S láskou o dětském spánku a Batole od Lenky Medvecové Tinkové.
Pro mě osobně docela náročná kniha. Trvala mi dlouho, první asi půlku jsem četla fakt po troškách, nemohla jsem se začíst, vůbec jsem se neorientovala. Ale postupem času mě začaly osudy postav zajímat. Nakonec jsem ráda že jsem se dílem prokousala, ač to byl někdy boj. Tou ponurou atmosférou a prostředím mi to trochu připomínalo film Kouř. Jsem zvědavá na filmové zpracování.
Další várka skvělých rodičovských komixů. Snad každý rodič se v něčem musí najít. Doporučuji.
Nepřijde mi úplně vhodné knihu hodnotit jako skvělou, protože příběhy v ní rozhodně skvělé nejsou, jsou násilné, depresivní, smutné, rozervané. O autorce mám povědomí jako o malířce a její kresby ve spojení s touto její zpovědí, to je úžasná kombinace. Jak už tu zaznělo, kromě poslední kapitoly jsou zážitky podávány zcela surově, poslední nejrozsáhlejší kapitola, je v podstatě takový happy end, i když ne úplně typický a v myšlenkových pochodech jsem se občas ztrácela a vracela se k předchozím větám. Zážitek z knihy obrovský. Nádherná práce se slovy, přirovnáními. Zjišťuji že to není jediná autorky kniha, takže pořídím i Opium. Tohle dílo ve mně bude ještě dlouho rezonovat.
Poslouchala jsem jako audio, naprosto skvělá detektivka, do poslední chvíle jsem netušila, kdo je vrah. Seriál už máme rozkoukaný. Jestli bude další autorova kniha, určitě si ji také ráda přečtu.
Kniha vyloženě nenadchla, ale neurazila, některé pasáže mě bavily více, některé méně. Po kladných komentářích na film jsem tedy zvědavá, zda mě zaujme více než kniha.