RMarkéta komentáře u knih

Příběh mi připomínal dva filmy. Jeden je s Angelinou Jolie (Kdo mi jde po krku) a druhý je klasika s Meryl Streepovou (Divoká řeka). Čekala jsem trochu víc. Ale autorovy popisy a podaná atmosféra mi to ve finále vynahradily. Měla jsem kolikrát pocit, že se vezu v kánoi s nimi. Překladatel si taky mohl dát o něco více záležet.

8 19.10.2022

Ve své podstatě jde o velmi jednoduchý příběh, který není ani moc originální. Chlap vezme spravedlnost do vlastních rukou. Co k tomu vlastně říct. To už tu bylo tolikrát. Ovšem, zdání klame. To tedy ano. Taky jde o kritiku chudoby. Ukazuje, kam až člověka mohou dotlačit okolnosti a kam až je schopen zajít. Trošku potrápí tehdejší mluva a autorovo vyjadřování.

9 22.09.2022

To přirovnání se k Robinsonovi bylo opravdu velmi trefné. Oba dva hodně spojovalo a oběma se stalo něco, co jejich život otočilo o třistašedesát stupňů. Oba byli vytrženi ze svého běžného života. Hezký a silný příběh.

33 21.09.2022

Knihu považuju za takovou třešínku na dortu, po které sáhne fajnšmekr. Škoda, že některé pověsti byly pouze na několik řádků. Ale i legendy a pověsti (lidová slovesnost) dokazují něco o životě v tomto tajemném kraji. Šumava nabízí krásnou a dosud stále divokou přírodu, úžasné vyhlídky s výhledy, které lidem berou dech a nechají návštěvníky oněmět úžasem. Je tu ale obrovské množství záhad a tajemství. To vše přitahuje zájem návštěvníků (pokud opomenu seriál Policie Modrava) a nechává pracovat jejich fantazii, až si občas říkám, jestli to není pravda, jestli na tom náhodou něco není. Třeba by to tak mohlo být. Třeba ano. Kdo ví.

11 13.09.2022

Nikdo nemá právo o nás vědět absolutně všechno. Nicméně, tajemství může samozřejmě velmi dobře svádět ke lži a nebo nutit ke lži. Otázkou však zůstává, co na to naše svědomí. Ta hra na lháře tu opravdu být nemusela. Pokud si ji odmyslím, tak příběh stejně dobře funguje bez ní. O pár stránek méně by taky neuškodilo. Ubrat na překombinovanosti. I když to překombinuje, tak z toho nějakou logickou cestou vyleze a ve finále to ku podivu funguje. Je to letní čtení na dovolenou. Nic hlubokomyslného. Chvilkami mi to připomínalo hororový film Tajemství loňského léta.

9 07.09.2022

Život na staré Šumavě byl velmi těžký. Tvrdá práce v lese, často nuzné bydlení v nějaké lesní chatrči či chalupě, kruté zimy si vybíraly svou daň a zároveň utvářely charaktery lidí, kteří zde žili. Výraz "Samum", který si Klostermann tak chytře vypůjčil, asi nikdy nezapomenu a patrně ho zařadím do vlastní slovní zásoby. Příchod zimy na horách přinášel velké starosti. Klostermann v této povídce velmi dobře ukázal, co zimní nevyspytatelné počasí dokáže. Tento příběh jsem od dětství slyšela v nejrůznějších podobách. Nicméně, až Klostermann ho dokázal vyšperkovat. Řekla bych, že každé hory mají podobnou legendu.

8 25.08.2022

Poslouchala jsem načteno přes polední pauzy na oběd a zapomněla jsem se u toho poslechu najíst. I když se jedná o autorovi vzpomínky, tak je to velmi milé pohlazení po duši. Načteno příjemným hlasem. Zavřela jsem oči a toulala se s Klostermannem životem. Klostermann je mistrem popisu. Všechno tak krásně a hmatatelně popisuje i lidové zvyklosti. Miloval Šumavu i její lidi. Ta láska a laskavost z toho přímo odkapává.

10 23.08.2022

Hned na začátku jsem si zařadila Stephanii do škatulky "naivní blbka" a zůstala tam pořád. Tak všichni máme nějaké tajemství, které držíme v sobě a neřekneme ho ani nejlepší kamarádce nebo kamarádovi. Tady je to ale odprezentováno jako něco, co nás má šokovat a ke všemu je to ještě označeno jako psychothriller. Ani jedno tento příběh pořádně nesplňuje. Bohužel jsem už podobných knih četla více, takže jsem vůči této knize zůstala tak nějak chladnější. Neurazilo a ani nenadchlo.

10 16.08.2022

Už asi budu mít pořád před očima Helenu Růžičkovou jako tu bodrou, poctivou a láskyplnou ženskou z legendárního seriálu. Ta si věděla vždycky rady, i v těch nejtěžších chvílích. Knižní předloha se od seriálu samozřejmě trochu liší. S tím jsem neměla sebemenší problém.

21 02.08.2022

Do třetice všeho dobrého i zlého, v tomto případě to platí dvojnásob. I v posledním dílu jsem běhala s malým Vaškem po lese. Hezké zakončení trilogie.

15 26.07.2022

Druhé knižní setkání s malým Vaškem a jeho dědou hajným. Opět moc hezký příběh. Já si nemůžu pomoct, mně se tam pořád dere ta Šumava. Prostě mi bytostně chybí. Takže jsem Brdy vypnula. Všechny scény potom najížděli jako film.

16 15.07.2022

Moc hezký příběh. Ve filmovém zpracování jede malý Vašek Straka k dědovi na Šumavu. V tomto vyprávění ho maminka odváží do Brd. Brdy sice nejsou moje milovaná Šumava, ale i tak jsem si tenhle milý příběh užívala. Akorát mi teda pořád před očima poskakoval malý Tomáš Holý v červené větrovce. Dokonce se mi vybavil i hudební doprovod Luboše Sluky.

20 11.07.2022

Gertinýma očima sledujeme a prožíváme odsun německého obyvatelstva z Československa i následující události po něm až po sametovou revoluci. Do vyprávění na malou chvíli zasáhne i její vnučka. V té komplikované době byla národnost velký problém. Gerta nebyla Němka a v podstatě ani Česka. Češi se v té době dopouštěli velkých krutostí, které si kolikrát nezadali s těmi německými. Bohužel to odnesli i obyčejní a nevinní lidé, kteří dlouhá léta žili mírumilovně pospolu. Vše se dělo v kontextu doby a byl to výsledek událostí, které odsunu předcházely. Co se stalo, nedá se odestát. Velmi působivě popsaný výsek našich dějin.

43 07.07.2022

Nebýt mé maminky, tak ani netuším, že nějaké Životice vůbec existují. Ano, je to pozamomenutá tragédie, o které jsem nic nevěděla. Proto je nutné si takové události připomínat. Nebyly tady totiž jen Lidice, Ležáky nebo Javoříčko. Všichni si zaslouží mít důstojný pomník a být připomínáni. Měla jsem ze začátku problém s vyprávěcím stylem, pak jsem se začetla a málem vystoupila někde jinde, než jsem měla. Je moc dobře, že v tomto případě nejde o románové zpracování. Takových příběhů bude mnohem víc a to i těch novodobých, bohužel. Je to síla, si o tom jen číst. Tato nacistická odvetná vyhlazovací akce, která vznikla z obyčejné pomsty, chtivosti a zášti byla úplně zbytečná. Válka je hnus a vždycky to nejvíce odnesou úplně obyčejní lidé jako vy nebo já.

42 17.06.2022

Měla jsem problém se do knihy začíst. Na začátku se totiž všechno ta nějak moc vleče. Možná, že by se to dalo označit za takové malé ticho před bouří. Po příjezdu na Manderley se všechno začne měnit i můj osobní přístup k této knize. V podstatě jde o velmi jednoduchý příběh, který stvořila velmi schopná autorka a naservirovala nám působivý psychologický román. Atmosféra knihy je opravdu výživná.

24 30.05.2022

Trefný název knihy a totéž platí i o samontné knižní obálce. Co si budeme vykládat, Veronika Žilková je živel, dost přímá a upřimná osoba. V šedesáti letech už má člověk samozřejmě právo na to, aby se za svým životem ohlédl a napsal své paměti. Takové bilancování není na škodu. Ovšem život této sympatické a nenapodobytelné herečky by vydal na několik románů a ty by taky stály za to. To tedy ano. Díky za to, že ji máme. S velkou chutí jsem si knihu přečetla.

9 24.05.2022

Klasická severská kriminálka, přesně taková, kterou mám moc ráda. Žádné zbytečně dlouhé kapitoly. Žádné zdlouhavé věty a souvětí. Žádné zbytečné pitvání a roztahování příběhu. Téma opět zajímavé a reálné. Jsem ráda, že Harry Hole v sukních, tedy Malin, se nevěnuje alkoholu. Mons Kallentoft stále umí. Dokonce jsem se těšila na rozmluvy mrtvých. Bylo jich tu méně, ale pořád stojí za to.

9 03.05.2022

Opět jsem se pěkně nasmála. Původně zakoupeno jako dárek pro kamarádku. Asi provedu znárodňovací proces. V jedné historce jsem se totiž našla. Nebudu se bránit nějakému dalšímu pokračování. Přidám i já jednu do placu, týká se mě a mé neteře Kájiny:
RM: "Co to pořád hledáš?"
K: "Paví očka."
RM: "Paví očka? Na louce? To jsou snad rybičky v akváriu, ne?"
Kájina dál chodí po louce a hledá.
RM: "Můžeš mi, prosím tě, ukázat, co to vlastně hledáš?"
Na kvetoucí kytce právě přistane krásný motýl.
Kájina se připlíží jako šelma a zajásá.
RM: "Vždyť to je přece Babočka Admirál."
Kájina se na mě podívá, vykulí ta svá modrá očka a pronese: "Babička generál?"
Tak asi tak.

12 22.04.2022

Bezva výplach mozku. Taková milá odpočinková jednohubka. Smála jsem se tak, až mi z toho vyhrkly slzy. Pak mi lehce zatrnulo, protože bych se tam taky mohla najít. Pohybuju se na Smíchově, Andělu, přilehlém okolí a i trochu na Vinohradech. Samozřejmě metrem a tramvají. Tam některé rozhovory vážně stojí za to. Nejvíce mě bavily bezprostřední dětské hlášky. Ty se nedají vymyslet. Mluvidla jsou prostě nebezpečná zbraň, na kterou bohužel neexistuje zbrojí pas. :-)

14 22.04.2022

Ten, již zde zmiňovaný úsporný styl psaní mi vůbec nevadil. Někdy prostě není potřeba se rozepisovat. I v přímočarosti se dá najít spoustu emocí. Člověk je rychleji vtažen do příběhu nebo spíše vhozen. S tím nemám problém. Proč něco zbytečně pitvat a chodit kolem. Kniha se hezky četla. Byl to silný příběh.

28 13.04.2022