rikke komentáře u knih

u Země, která mění barvu jsem byla unešena líčením islandské přírody, až jsem v hloubi sebe zatoužila být součástí té proměny, být "hnědá a zelená, růžová a žlutá, jinde skoro nedotčená mrazíkem a severákem minulých nocí".

2 27.07.2012

Čekala jsem od toho víc /Hypnotizér byl strhující/. Ano, byly tam pasáže, které se četly takřka samy, naproti tomu některé se dosti táhly, jinak - řekněme zlatý střed a posledních několik kapitol tam nemuselo být vůbec. Po dočtení jsem ráda, že jsem odolala koupi Paganiniho smlouvy na Letním knižním veletru v Ostravě za festivalovou cenu. S radostí ji vrátím do knihovny a v domácí knihovně - jen ať si Hypnotizér hoví sám.

2 04.07.2012

Nejvíce oceňuji úryvky z cestopisů a jiných článků z dob nejen nedávno minulých, ale převážně dávno minulých (17.st.).

Jiná, zvláštní, něžná, teskná, a po všech směrech jedinečná

3 16.06.2012

Pro mě je kniha výjimečná vykreslením charakterů postav. Málokdy se stane, a vpravdě si teď nedokáži vybavit, že bych nejintenzivněji vnímala jednotlivé postavy - tady díky autorce - skutečné lidi z masa a kostí na úkor samotného příběhu. Tady postavy děj nedoplňují, ale samy ho vytváří.

Říkám si, proč mě nikdy nenapadlo naučit se tango; na druhé straně, bych se ho chtěla učit jedině v tančírně Century. Ale třeba otevřu jiné zavřené, nikoliv zamčené, dveře.

7 23.10.2011

Měla jsem svíravý pocit, když psal o svém jméně, které dostal po zesnulém bratrovi a jak s tímto svádí vnitřní boj.

15.10.2011

Milé, lidské, srdečné, pravdivé. O lidské dobrotě, přátelství, hodnotách. Tip na krásný dárek.

3 15.10.2011

Nejvíce mě pobavila historka s Lyonským autobusem

Kniha je nepostradatelnou součastí mé seversky zaměřené knihovny. Českému čtenáři autorská dvojice předkládá životní příběh muže, který svůj život zasvětil polárním oblastem a vědeckému výzkumu tam, a to ať již se jednalo o přechod Grónskem nebo snahou dosáhnout severního pólu. Nansen se za svého života těšil obrovské úctě, působil rovněž v diplomacii, v roce 1922 mu byla udělena Nobelova cena míru. Kniha je doplněna o dobové fotografie z polárních výprav, jednotlivých členů posádky, Nansenovy lodě Fram.

4 18.09.2011

Někde jsem četla, že Fosseho styl si čtenář buď zamiluje nebo knihu po přečtení pár stránek odhodí do kouta. Já mám z Fosseho mrazení v zádech. Je jako norská řeka. Dravá, prudká, nucena překonávat nečekané překážky, neslyšná, pomalu bloumající.

5 18.09.2011

Zprvu jsem s Kalevalou docela bojovala, ale nakonec mě pustila k sobě a já se ji mohla plně nabažit.

Pobavily mě základní konverzační obraty - Neokrádejte mě, prosím vás (non me rape si tibi placet), Já jsem medvěd s malým mozkem (ursus perpauli cerebri sum), Tihle Římani jsou cvoci (deliriant isti Romani).

Dárek, ze kterého se nepřestávám radovat