R47 komentáře u knih

Opravdu neotřelý pohled na "krátké období" ze života vědce, ve kterém se ale promítá mnohem víc. Politikaření, Einsteinův osobní život i krach manželství, kdo měl být poslán na jeho místo a proč... A do toho se promítají naše dějiny viděné někým zvenku.

3 06.06.2023

Po nadšení z Korespondence V+W jsem nevěřil, že mě ještě něco překvapí. Ale Brdečkové se to podařilo. Skvěle mísí vyprávění s dopisy a podařilo se jí podívat se kriticky na Werichovu osobnost a dílo (hlavně ty společné věci, co udělal se svou dcerou), a přitom nám přiblížit ty neviditelné ženy, bez kterých by Werich nebyl Werichem, ale o kterých bychom nebýt Werichova stínu možná věděli mnohem víc. Všem doporučuju.

4 06.06.2023

Za mne jednoznačně nejlepší díl série. Robokat se vrací (hned několikrát), ART se vrací (i když trochu jinak), úvodní festivalové scény jsou skvělé osvěžení. Dal jsem si pak hned další díl v angličtině, a tehle ryze detektivní sequel ukazuje, jak moc se žánr posunul od Ocelových jeskyní od Asimova.

20.05.2023

Je to hodně soft a hodně pomalé. Podobně jako u Pellu i tady jsem se ze začátku ztrácel ve jménech, ale kniha si mě nakonec získala a nedokázal jsem se od ní odtrhnout. V tom politikaření a výrobou umělých lidí a jejich "kondicionováním"/"páskováním" to připomíná lehce Dunu, i když jejích kvalit to nedosahuje. Taky jsem si při čtení několikrát vzpomněl na Říši středu (škoda, že z ní u nás nevyšlo víc). Druhý díl určitě dám. AKTUALIZACE PO DOČTENÍ SÉRIE: Púvodně jsem dal 4 hvězdy, ale snižuju. Ačkoli pro mě byla celá "série" čtivá, chápu, že v ní spousta čtenářů vidí jen hodně vaty. Mně to v prvních dvou "dílech" nevadilo, naopak mě ten styl zaujal, ale to "rozuzlení"... Ta závěrečná akce, ke které to spěje, ten zvrat... Zbytečné, nepochopitelné, ukecané a bez nápadu.

11.05.2023

Zdařilý klon hvězdné pěchoty, který naštěstí není tak nechutně militantní a náborový. Štvalo mě, že Scalzi vlastně nijak nevyužívá motivu toho, že jde o staré muže. O důchodce. Až na pár narážek na začátku zůstává tenhle motiv prakticky nevyužitý. Zajímavější už byl motiv Brigády duchů, ale ten se objevuje až ke konci a bude hádám předmětem až druhého dílu. Taky to, jak se hlavní hrdina šplhá v armádním žebříčku nahoru je trochu vycucané z prstu, ale Scalzi holt umí psát, odsejpá to rychle, dialogy jsou kulometné, tu a tam se pousmějete, a než se nadechnete je konec.

4 11.05.2023

Jako gymnazián jsem tou knihou byl absolutně okouzlený a dal bych 5 hvězd. Teď jsem si jí po víc než 20 letech připomněl znovu díky Četbě na pokračování na mujRozhlas a musím říct, že jsem dost zklamaný. Takový průměrný životopis bez hloubky nebo něčeho navíc, za 3 hvězdy. Ale taky je pravda, že u Četby ČRo strašně záleží, které části dramaturg vybere a jak to celé pokrátí. Těžko říct. Dávám tedy lehce nadprůměrné hodnocení jako průnik těch dvou čtenářských zážitků. Balada z hadrů od V+W ale v tomhle souboji o Villonův odkaz jednoznačně vítězí.

Začínám chápat autorčin záměr nám tu sérii nasekat jako tu telenovelu, kterou robokat sjíždí pořád dokola. Jednoduchý přímočarý děj, který skončí ve chvíli, kdy to začne být nejvíc zajímavé (cliffhanger) a vy se musíte rychle pustit do dalšího dílu. I tak mě ale tenhle díl zklamal. Výrazně přibilo akce a ubylo "člověčiny". Robokat už je zas tím robokatem z prvního dílu a ne tím pomalu si uvědomujícím sám sebe z druhého. Určitě ale budu pokračovat dál.

1 24.04.2023

Posloucháno jako audiokniha v angličtině a moc jsem si to užil. O dva levely výš než předchozí díl. Nevím, jestli je to tou přímočarostí angličtiny, anebo tím čtením. Třetina knihy je vlastně jen dialog robokata s lodní umělou inteligencí během sledování seriálů, ale tohle rozhodně je zatím pro mě ta nejlepší pasáž z celé série. Je tam rozhodně míň akce a víc ironie i přemýšlení nad vlastní osobností.

1 24.04.2023

Můj první Asher (nepočítám-li povídky, které mě přiměly se pustit i do románu) a jsem z toho dost na rozpacích. Je to taková modernější verze Harrisonovy Planety smrti. Místy dost absurdní, až jsem si kolikrát vzpomněl na Terryho Pratchetta (zejména intelektuální povznesení "plachet"). Do "detailu promyšlený svět", o kterém tu píšou někteří čtenáři, se u mě nekonal. Ta ekologie prostě nedává smysl, ale nebudu spoilerovat. (Pokud chcete dokonale promyšlený svět, dejte si Dunu.) Ani postavy mi k srdci nijak zvlášť nepřirostly. Nejzajímavější je Keech, ale ten brzy ztratí to, co je na něm nejzajímavější. A tak mě nejvíc bavil ironický dron Snajpr. Vzpomněl jsem si při jeho hláškování na mnohem propracovanější a ironičtější (a starší) Banksovo Pomysli na Fléba. Pokračování už mám koupený, tak se do něj dám. Ale jinak bych hodně váhal. Příběh je navíc uzavřený, takže to ani nenutí. A ty úvody kapitol mě vyloženě unavovaly.

1 24.04.2023

Asi to není kniha pro mne, takže dávám průměr. Anihilace mě bavila tou neuchopitelností. Tou představou Stalkera (spíš Tarkovského filmového, než Piknikoucestoidního) jako psychologického hororu. Bylo v tom i trochu Holdstocka, řekl bych. Tou tajemností místa. Ale to se ve trojce už úplně vytratilo. Závěrečný díl trilogie má dát vysvětlení, ale nebyl by to VanderMeer, aby něco vysvětlil. Takže je na jednu stranu v pořádku, že to nedělá, na druhou stranu nechápu, proč ten díl vzniknul. Pasáže se strážcem majáku mě doslova ubíjely (jednoznačný souhlas s Hawkie-Hawk níže), ale stejně mě pořád něco nutilo číst a další lidi tady si i tyhle nudný pasáže chválej... Fakt těžko hodnotit. Rozhodně ale nečekejte sci-fi, spíš je to netradiční horor. Na CSFD by napsali: mysteriózní.

1 14.04.2023

Překvapilo mě, jak moc film vychází z knihy. A pak to, že to je asi jen čtvrtina knihy. To, co se odehraje potom, dává konečně smysl jejímu názvu. Ale o tom bude vyprávět někdy jindy.

4 29.03.2023

Už dlouho jsem nečetl knihu s tak odpudivou obálkou a tak příšernou anotací, kde se píše o dětech a kosmickém pytli. Tohle je skvělá, pomalá, moderní sci-fi, zdánlivě ve starém hávů. Stylem jsem si několikrát vzpomněl na Ishigurovo Neopouštěj mě. Ne snad, že by byl vypravěč "nespolehlivý". Tylerovy věřit můžete. Jen víte, že vám to dávkuje extrémně pomalu a postupně s drobnými narážkami na to, co přijde. A pak je tu taky ten motiv dětí, to že se začíná u dětství vypravěče. "Realističností", zdánlivou neakčností (i když i tady je akce typu přepadení konvoje a zavraždění marsovského velvyslance, ale ta akce je často někde pod povrchem, jakoby se odehrává v lidech - viz skvělá scéna s náboženskou komunitou na ranči) a zároveň mnohovrstevnatostí jsem si zase několikrát vzpomněl na mého oblíbeného Kima Stanleyho Robinsona, u kterého je taky na prvním místě hlavně člověk a to dokonale promyšlené sci-fi jsou především kulisy. Tady se evidentně několikrát zrcadlí motiv "rodičovství" a "nástupnictví", "dědičnosti". Parádní. Už se těším na autorovy Chronolity... (A ano, taky jsem si při tom vzpomněl na Vzpomínky na Zemi.)

1 29.03.2023

Standardní životopis sportovce. Naštěstí alespoň stylově čistý. Potěší pár hovorových nebo peprných výrazů.

22.03.2023

Haškovské kecání u piva, které mě tou reflexí vztahu otce a syna bavilo o několik řádu víc než samolitující se Schránka Sabriny Black.

22.03.2023

Hodně nadprůměrná a vypiplaná žánrovka, kde nic nechybí (mimozemský organismus, boje ve vesmíru, generační lodě, hardcore prvky...). Oproti seriálu mi tu chyběly "hry o trůny", ta politika a detailnější vhled do soupeření Marsu, Země a Pásu. Na druhou stranu je tu víc pochopitelná detektivova motivace i jeho postupné upadaní do psychotického stavu.

10 22.03.2023

Žánr se přesunul k čiré space opeře, ke konci možná až k hororu. Předností Grega Beara je, že je totálně nepředvídatelný. Na druhou stranu mám pocit, že se v té knize vlastně mohlo stát úplně cokoli. Žádné zákony tu neplatí, vlastně už ani ty fyzikální. Nejslabší díl z celé série, protože je nejvíc "snový", halucinogenní, telepatický a psychopatický.

22.03.2023

Bohužel to dost ztratilo drive. Víc než polovinu knihy se jen vysvětluje děj knihy předchozí. Hlavní hrdinové se vrací na Mars, kde se nic nového nestane. Titan obsahuje zhruba jen třetinu knihy a až na pár zajímavých výmyslů (báze/továrny, skafandry propojené s tělem kosmoňáka/hostitele), nic nového nepřináší. "Šokující" odhalení by se hodilo spíš do knih Terryho Pratchetta.

22.03.2023

Další výborný Součkův kompilát "dänikenovských" teorií, okořeněný podobně jako jeho Cesta slepých ptáků odkazy na Julese Verna (a na Cyrana z Bergeracu). Ačkoli příběhově mi Cesta slepých ptáků sedla víc, tohle mi sedlo víc stylisticky.

2 15.03.2023

Skvělá žánrovka. Možná až moc detektivní, ale prostě je ta dvojice výborně vymyšlená, autorův jazyk je nezaměnitelný a i trocha nostalgie.

1 10.03.2023

Jako kdyby to napsal gymnazián. Stylisticky zaručeně nejhorší životopis, který jsem četl. Trumfne i Adama Ondru: lezce tělem i duší.

10.03.2023