petrpospa komentáře u knih

Pokud Vám nevadí, že hlavní hrdina je metalový solitérní macho, pohybující se v genderově nevyváženém prostředí, přičemž v ruce drží buď flašku nebo kvér, bude se Vám kniha líbit. A pokud Vám výše uvedené vadí, mohla by se Vám líbit taky. Jen k tomu potřebujete trochu nadhledu a nebrat vše moc vážně. Vždyť je to jen kniha. Jednoduchá, ale dobrá.

5 04.01.2023

Český autor a krimi z USA? Si dělá kozy, née? Ale proč ne. Niedl píše dobře a chápu to tak, že si prostě potřeboval trochu orazit a na to je Amerika se svými policejními strukturami ideální. Je to hodně odlehčený rychlý příběh, spíš bych řekl komiks (bez obrázků), kde se autor nepáře s nějakým kdy? nebo proč?, prostě se to stalo a basta. Rozumná délka, dobrá zábava. Dalšímu dílu se tak úplně nebráním...

5 01.09.2020

Je jedno, jestli May píše o izolované skále čnící z Atlantiku nebo čínském Pekingu. Pro většinu čtenářů jsou to naprosto neznámé světy, které autor umí přiblížit. Ano, možná dějové zvraty nejsou pro všechny zcela přijatelné a taky je mi trochu líto hlavních hrdinů, kteří jsou proti všem a tak trochu i proti sobě. Ale je to jen knižní příběh a tak jim to přejte a promiňte současně.

5 04.06.2019

Nuda, nuda, nuda... Nejvíc mě bavily a nejlépe se četly názvy kapitol... Minimum děje se ztrácí mezi zbytečnými popisy, kterými se autorka snaží splnit možná své předsevzetí, možná podmínku vydavatele, možná sázku s kámoškami z poslední pařby v shopping city, napsat 300 stran textu. A to se jí podařilo přesně!

5 23.04.2019

Chris Carter je 65. ročník. Stejně jako já! A to znamená, že jeho knihy musí patřit k tomu lepšímu! :-)
Že je Los Angeles je město zločinců a deviantů, to už vím dávno, protože autorů, kteří zasadili příběhy svých detektivů do tohoto prostředí, znám spoustu. Dlouhodobě u mě vede Connelly s Harry Boschem, kterému k dosažení dokonalého čtenářského prožitku stačí poměrně běžná, takřka každodenní zápletka. Carter na to jde tím jednodušším a v poslední době hodně oblíbeným způsobem, a to cestou mimořádné brutality a sexuální perverze. Vzhledem k tomu, že jsem přesycen z autorů, předhánějících se v tom, kdo vymyslí co nejúchylnější příběh, dávám jednu hvězdu dolů. Prostě mi to připadá dosti prvoplánové, jak zaujmout a přitáhnout co nejvíce čtenářů, lačnících po úchylárnách. A já se k těm masám neřadím.
Za co bych naopak jednu hvězdu nad rámec možného hodnocení přidal, je mistrně vedený příběh. Krátké kapitoly vnímám jako jednotlivé filmové scény a na konci každé z nich visí otazník, který nutí číst dál a dál, ve zrychlujícím tempu, dokud mě nezastaví poslední prázdné stránky či tvrdá vazba knihy. Carter umí a kdykoli po něm zase rád sáhnu. Jen ho musím proložit něčím míromiluvnějším.

5 30.12.2018

Chtěl jsem dát Dánovi na chvíli pokoj, ale neudělal jsem to. A dobře mi tak! Teď už mě to fakt moc nebavilo. Zase někdo běhá po městě, po parku a dokonce i po střeše a znásilňuje a vraždí mladé ženy. Budiž. To je téma, které vždycky zabere a jeho užití je více než časté. Světoví autoři se liší hlavně mírou bestiality a perverze, kterou se snaží ulovit co nejvíce čtenářů. Dán naštěstí (a budiž mu to ke cti) touto cestou nejde a "normální" vraždy mu stačí. Bohužel mě tentokrát nedokázal strhnout jako jindy, za což je hvězda dolů. Druhou hvězdu mu strhávám za sametovou revoluci. Ta mi tu prostě nesedla. A nechci polemizovat nad tím, že to tak skutečně bylo, že nesmíme přivírat oči nebo dokonce zapomínat, že spousta mladých čtenářů v popisu listopadu 89 lehce plave..... Já jsem už poučen byl a teď jsem se chtěl jen bavit. A Dán mě umí pobavit více, než se mu to (ne)povedlo touto knihou.

5 25.12.2018

Pár "Dánovek" už za sebou mám, ale toto je můj první komentář na knihu tohoto autora. Zřejmě jsem si nechtěl připustit, že není třeba lovit autory bestsellerů na starém kontinentu, na ostrovech či dokonce za velkou louží, že relativně blízko mě žije a píše vynikající spisovatel, a už vůbec ne, že by to mohl být Slovák!!! Přeháním, samozřejmě. Tolik nacionalismu se ve mně neprobudí ani při hokejovém či fotbalovém derby Česko - Slovensko. Spíše to bude tou povahou blbýho Čecha, který se těší ze sousedovy chcíplé kozy (i za cenu mršiny stejného zvířete ve vlastním chlévě), než aby pochválil v případě, že se sousedovi daří. A Dominiku Dánovi se opravdu daří. Jeho knihy mají vše, co má dobrá detektivka mít. A Básník není výjimkou. Zajímavý a napínavý příběh, s často velmi vtipnými dialogy, zasazený do našeho každodenního života, nepotřebuje žádnou velkou podporu světových bezpečnostních agentur, neohromuje nejnovějšími vědeckými poznatky ani kriminalistickymi metodami, nepomáhá si zcela nahodilými a už vůbec ne mysteriózními těžko vysvětlitelnými jevy. Naopak, drží se hodně při zemi, jak už to v dobách umírajícího socialismu ostatně chodívalo, až čtenář získá pocit, že se to opravdu mohlo stát nebo dokonce se i stalo. Chápu, že mladší ročníky mohou mít problém s pochopením reality končících devadesátých let minulého století. Já naopak tyto pohledy zpět vítám a jsem rád, že už je to všechno dávno za námi. Výborná kniha, jedna z nejlepších, které jsem v poslední době četl. Nezbývá tedy než pochválit a doporučit!

5 18.12.2018

Vypadá to, že je ze mě čtenář sci-fi... A to jsem před prvním dílem trilogie popíral! Samozřejmě, že to bylo řečeno s nadsázkou. Není rozhodující, o jaký druh literatury se jedná, ale jestli dokáže zaujmout. A to se této trilogii podařilo. Hodnocení jednotlivých dílů má vzestupnou tendenci, já to nechávám stále na čtyřech hvězdách. Totiž každý díl je trochu jiný a není snadné vybrat jednoznačné srovnávací kritérium. První díl ukáže svět, jaký si málokdo z nás umí představit. Druhý díl vysvětluje a posouvá vše o kousek dál. A třetí díl? Ten se mi jeví ze všech tří nejakčnější a spěje k velkému finále... Občas mi někde zaskřipala technika, vypadávala logika, ale možná je to i tím, že jsem se sem tam zbytečně zamyslel a ne všechno pochopil. Ono to taky ve světě orientovaném vertikálně není nic jednoduchého... Doporučuji knihu i celou trilogii, snad jen s poznámkou číst díly v rychlém sledu za sebou, což výrazně usnadní orientaci...

5 12.08.2018

Stále stejné schéma, příliš rozvláčné, zbytečné zamlčování informací, nereálný děj, primitivní jazyk typický pro většinu severské krimi ....a spousta dalších blábolů, na něž jsem narazil v řadě recenzí a komentářů na tomto webu. Jak je tedy možné, že jsem vydržel cca 5000 stránek Harryho série? Napsáno krásnou norštinou (a přeloženo ještě krásnější češtinou), napínavý příběh s gradujícím závěrem, nenásilné a vtipné hlášky.... A spousta dalších důvodů, proč se do HH pustit. Odpusťte autorovi, že Vás napíná až mate, že vrahem není zahradník, jak jste si původně mysleli, ale úplně někdo jiný. Jeho styl už je prostě takový a dějová linka běží úplně jinak než třeba v televizním Colombovi. Těm detailistům, kteří stejně jako já chtějí znát všechny vazby doporučuji začít sérii Netopýrem a nepřeskakovat. Já to sice neudělal, hlad po HH byl silnější než dostupnost požadovaných dílů, ale kdyby šel vrátit čas...
Snad jen jediná výtka autorovi: Tak krutý konec si Harry nezasloužil!
A pro romantiky, pacifisty, idealisty a podobné jedince jedna rada na závěr: Nečtěte detektivky!

5 10.12.2016

Čtu komentáře a u každého Nesbøva příběhu s opilcem Harrym někdo napíše, že ten a ten je nejlepší. Tak který tedy? Já mám jasno - ony jsou dobrý všechny. Je dobré začít Netopýrem a postupovat k novějším dílům. Vazby tam samozřejmě jsou. Ale pokud nejste puntičkáři nebo čtete to, co je v knihovně právě k dispozici a tedy na přeskáčku, odpustíte občasnou Harryho vazbu z minulosti a užijete si každý jeho příběh jako solitér. Jde to! (Ale taky mě štve, že jsem přeskakoval:-) ....)
Opět dobře vymyšlený příběh, ne tak náročný na pozornost jako třeba v Července nebo Levhartovi, ale opět s nečekaným rozluštěním. K tomu brilantní jazyk mistra vypravěče, díky němuž se mi v podvědomí promítal neskutečný film, který ale nikdy nikdo nenatočí, protože by se to muselo promítat několik hodin či večerů. Ale jak známe filmaře, oni by to osekali na 90 až 140 minut. A to by byla v případě Nesbøa velká škoda. Knihu doporučuji!!!

5 22.11.2016

Až mě překvapilo, kolik znám ve svém okolí žen, které žijí podobný příběh. Naštěstí ne s tragickým koncem, ale v podobně defektnim vztahu. A bohužel ani ty, které se to rozhodnout řešit, správné řešení nenajdou...
Ale Třeštíková je opět čtivá a zábavná a nudit nebude, stejně jako autorčina sebeprezentace v médiích - Radko, jen více hambatých fotek na netu!
...no, co!? Jsem jediný (téměř) chlap v příspěvcích

4 01.04.2024

Detektivka určitě ne. Dobře napsaný vztahový příběh ano. Pohodové, klidné čtení, které zvládne i chlap.

4 01.04.2024

Taky se Vám už někdy stalo, že jste šli do obchodu pro koblížky, ale protože už nebyly, odešli jste domů s vánočkou? Přesně v tomto duchu je další Dánův příběh. Ne vždy je vrahem zahradník. A jen výjimečně se stane, že se jméno vraha vůbec nedozvíte. Ale to nebrání tomu, aby čtení další "dánovky" nebylo vtipné a zábavné. Možná právě skutečnost, že se pachatele tentokrát nepodari vypátrat dává příběhu větší autentičnost a ještě více ho přibližuje realitě. Naštěstí Boží mlýny melou...

4 01.04.2024

Po delší době návrat k Dánovi. A opět skvělé, vtipné, propracované, uvěřitelné, stejně jako předchozí knihy. Dán je zkrátka sázka na jistotu!

4 01.04.2024

Goffa si drží laťku pořád hodně vysoko a jeho styl psaní je brilantní i zábavný. Další příběh takříkajíc ze života, kterému dokážete uvěřit. A to, že život vždycky, spíše nikdy, nedá odpovědi na všechny otázky, umí pochopit jen ten, kdo už má něco prožito i přečteno. To může být i vysvětlení, proč se tolik níže uvedených komentářů pozastavuje nad "takovým divným, nijakým, nejasným, utnutým, rychlým.....koncem".
Někdy se nemusíme snažit všechno spočítat, vědět a pochopit, někdy to stačí jen přijmout....

4 07.01.2024

Po letech jsem se dostal i k prvnímu dílu s profesorem Parkinsnem a opět jsem si početí. O čem to je, to už tady psali jiní a právě ti "jiní" by zasloužili komentář. Ne, toto opravdu není paperback do metra, kde po projetí poloviny trasy A už tušíte, kdo je vrah. A není to ani povídka, sloupek, blog či jakákoli jiná sraženina, na jejímž začátku na Vás vysypou hromadu mrtvol, pochopitelně že brutálně zmasakrovanych. Mr. Parkinson se Vas pomalu snaží vtáhnout do děje především vytříbeným slohem a dokonalým popisem, který je pro psychothriler nezbytný a pro většinu uspěchanych čtenářů dlouhý a nudný. Ale kdo vydrží začátek, užije i akční konec.
Ale stejně jedna rada na závěr: Nespěchejte! (určitě ne s Robothanem)

4 13.12.2023

Hodnocení se mi na prvni pokus neuložilo a psát to samé podruhé mi přijde jako ztráta času. I tak jsem ho tomuto dilu věnoval až moc. Slátanina, motanice, neuvěřitelné, slabé a senzacechtivé. Ale dobře mi tak. Mělo mě varovat jméno autora - Cole. Jmenovkyně Martina Cole píše podobné nesmysly...

4 07.12.2023

Českým autorům držím palce a rád je podpořím maximálním hodnocením. U Goffy to není žádná protekce, ale ocenění autora, který nezklame.

4 08.05.2023

Plný počet. Příjemné, čtivé, nic moc se vytknout nedá, což jen potvrzuje vysoké hodnocení čtenářů. Autor, který nezklame.

4 19.02.2023

Čím dál na sever, tím lepší detektivka? Tak to asi ne, ale úplně špatně to taky nebylo. Stačí si jen představit, že ve městě, kde žiju a které má tolik obyvatel jako grónský Nuuk, se odehrají takové hrůzy. Reálné se mi to nezdá a to bych fakt zažít nechtěl , ale zřejmě platí jiný kraj, jiný mrav.
Ze začátku knihy v tom trochu plavu, neznámé prostředí, dvě dějové linky, spousta osob, které se díky zvláštním jménům špatně rozlišují. A jako perlička názvy grónských vesnic. Ty se ani nesnažím přečíst, okem jen zhodnotím shluk písmen a vím, vocogou. Chtece říct, že neumím číst a že si to usnadňuji? Tak vyslovte na první dobrou třeba Qerertarsuatsiaat. A teď to třikrát zopakujte. Rychle a hlasitě... Brrr

4 31.12.2022