petr_
komentáře u knih
Liška Bystrouška
Rudolf Těsnohlídek
Lišku Bystroušku miluji, je to kniha mého mládí, kdy jsme si ji s matkou četli. Nikdy jsem neměl problém s nářečím knihy, protože jsem to chápal jako její atribut. Příhody jsou veselé až rozpustilé, viz. scéna kdy Bystrouška vyhnala jezevce z obydlí, což věřím že se děje mezi liškami a jezevci stále. Dokonce jsem si tuto knihu vybral jako školní referát a již zmíněnou scénu s jezevcem jsem tam předčítal. Češtinářce se můj referát tak líbil, že jsem musel pak mladším ročníkům předvádět, jak vypadá referát knihy.
Všimnul jsem si níže poznámky o opeře Liška Bystrouška. Dokud jsem slyšel úryvky v rozhlase nebo na nahrávkách, tak mi přišly cizí a disharmonické. Pak jsem operu viděl v Národním divadle a pochopil proč. Ta hudba je plná zvuků hmyzu, lesa a luk a dovede navodit příjemnou atmosféru přírodního prostředí.
A samotná Bystrouška? Je chytrá, mazaná a zlomyslná, občas lítostivá a neví co sama se sebou. No nedivte se, vždyť je to ženská.
Muž se srdcem kovboje
Jack Schaefer
Krásná kniha mého mládí. Je z divokého západu, ale popisuje prostředí a život lidí, kteří tam pracovali. Prostě to není kovbojka, ale popis prostředí se všemi jeho krásami i ošklivostmi. I v takovémto drsném prostředí, lze prožít zajímavý a užitečný život bez patosu.
Egypťan Sinuhet
Mika Waltari
Nádherný bohatě rozvinutý příběh. Přečetl jsem si ho vícekrát.
Piranesi
Susanna Clarke
Konečně se mi dostala do ruky knížka která se dala číst. Poslední dobou se mi do ruky dostávaly knížky, které jsem nebyl schopen dočíst, nebo byla jejich čtenářská kvalita pofidérní.
Tento příběh pro mě byl jako pohlazení, a když jsem jej večer dočetl, tak se mi ve snu zdálo o příbojích v místnostech a o zvláštních sochách.
Druhé království
Rebecca Gablé
Je to nádherná kniha se zajímavým tématem, ze zajímavé doby. Popisuje období, kdy Nordmané ovládli anglické království.
Velmi pěkně se snaží popsat vztah Viléma a Harolda o kterém jsem už občas četl, ale tato kniha dobře popisuje jak byl Harold vmanipulován do Vilémova vazalství . Děj obsahuje mnoho odkazů na historické události, popisuje vztahy anglosasské šlechty a nordmanů a také vztahy mezi Francií a Anglií, kde byli nordmané důležitými hráči.
Díky této knize si vybavím příběhy Waltera Scotta, které jsou sice z trochu jiné doby, ale často se v nich řeší postavení anglosasů.
Je to velmi pěkná a zajímavá kniha.
Hlava světa
Rebecca Gablé
Zajímavý a čtivý román, popisující vztahy mezi říší Oty a slovany a to právě v době Václava i když Českého knížectví se tento děj týká pouze okrajově. Mimochodem právě spolupráce Václava a placení tributu pravděpodobně zachránilo čechy před osudem slovanských kmenů v Sasku. Zajímavá je také zmíňka o Alfrédu velikém, protože jsem si vybavil knihy B.Cornwella o této době.
Příběh se mi líbil, protože byl barvitý a zajímavý, mohl jsem si představit jak to ve Francké říši vypadalo a fungovalo. Určitě se podívám po dalších knihách autorky.
Jonathan Strange & pan Norrell
Susanna Clarke
Kniha je napsána trochu suchopárným způsobem jako ze společenské rubriky viktoriánské doby. Autorka zpočátku zaujme dějem vývoje magie v době napoleponských válek, přitom se mi líbilo jak elegantně vysvětlila Massénův postup špatnými cestami, k čemuž jim pomohl Jonathan Strange. Další (dalo by se říci prostřední) je dějově dosti roztříštěná, jako by čtenář pročítal drby v bulvárním tisku a dělal si tak obrázek o celkové situaci. Ovšem finále je krátké, překvapující.
Když jsem knihu četl, připoměla mi jinou knihu od Marka Twaina "Yankee z Connecticutu na dvoře krále Artuše". Uvědomil jsem si, že zatímco v Twainově knize technicky zdatný člověk překonává magii a z Merlina dělá ubohého břídila, tak v této knize je to naopak. Magie je objevována pro věk techniky ale bohužel tak jako yankee způsobil více zmatků, tak angličtí mágové, třebaže dosáhli mnoha úspěchů, se často dostali tam kam nechtěli.
A pokud jsme i u jiných autorů, které mi připoměla tato kniha, tak bych se ještě odvolal na Terryho Prachetta, protože ten také tvrdil, že elfové jsou zlotřilá a nevyzpytatelná čeládka.
Pod nebesy
Guy Gavriel Kay
Ano, zase jsem dočetl jeden nádherný příběh. Je to moje první kniha od autora a začnu se shánět po dalších, abych zjistil, zda jsou stejně dobré. Nevnímal jsem ho jako fantasy, ani jako historický román či jiný žánr protože je v něm skoro vše (detektivka, psychologie, thriller i romantika).
Je vlastně o člověku, který měl ohromnou moc a egoistických důvodů se rozhodne odstranit bezvýznamného člověka, což způsobí rozpad celé říše. Nebo celý příběh začal tím, že císařova konkubína Wen Ťien, pomohla v kariéře dvěma oblíbencům, kteří byli zároveň rivaly? Možná, že začal tím, že Tchaj jako důstojník jezdectva musel odvézt Mešaga k šamance.
Jako čtenář jsem ocenil popisy charakterů hlavních postav. Úžasnou lahůdkou pro mě byl popis prvního setkání Tchaje a Wen-Ťien, které je směsí nebezpečí, etikety a erotiky. Je plné napětí a není třeba žádných bojových scén aby to čtenář nevycítil. Ale to je vlastně přítomno v celé knize. Akční scény jsou vlastně psychologicky vedené a jejich tam dost.
Zajímavou částí příběhu je také putování Li-Mej a s tím jak se vyrovnávala se svým osudem pod vlivem staršího bratra. Autor se zřejmě záměrně vyhnul nějakému happy endu, protože dobrý příběh ho nemá. Války způsobují zbytečnou smrt mnoha lidí a ve vedení státu jsou lidé charakterní i bezcharakterní, tak to prostě je.
A tak by se dalo pokračovat dál a dál, protože tento příběh je mnohovrstevný a každého čtenáře zaujme jiná část.
Dámy a pánové
Terry Pratchett
Opět další koncert čarodějek, které jsou vždy tam kde mají být.
Zprvu to vypadá, že si Magráta neví rady s tím, co to je být královnou, ale události se vyvinou takovým způsobem, že se bude muset vrátit ke starým praktikám.
Obdivuji jediného sloužícího na hradě Jasoně, který dělá vše od vylévání nočníků až po majordoma. Stejně tak lituji snachy stařenky Oggové, které se jí nemohou níčím zavděčit, protože je to přísná tchýně, ale jinak je to dobrotivá stařenka.
Při tom všem se mi nechce myslet na ty mizerné a škodolibé elfy.
Konec civilisace
Aldous Huxley
Nevím, který název je výstižnější, jestli "Krásný nový svět", nebo "Konec civilizace", který je použit pro tento překlad. Svět který se snaží společnosti vnutit jakýsi pocit štěstí ve jménu stabilizace a neměnnosti i za cenu toho, že obyvatelstvo rozdělí do kast s jejími předem danými povinnostmi. V době, kdy autor toto dílo psal, dokázal předpovědět čeho všeho bude lidstvo schopno v oblasti reprodukce a eugeniky, ale i společenské debilizace (jak o ní dnes mluví pan profesor Koukolík) a tento vědecký vývoj je vlastně naší současností.
Konec civilizace vlastně začíná tím, že se lidé dobrovolně vzdají kritického myšlení a pro své pohodlí přestanou produkovat nové myšlenky, což nahradí spotřební společností. Myšlení je nahrazeno infantilními veršovánky, které radí jak konzumovat Somu, drogu, která má všechny udržet v určených mezích. Lidstvo lehkovážně odhodí to nejcennější co má a to jsou přátelské a rodinné vztahy, které jediné dávají lidskému životu smysl a nahradí je prázdnou sounáležitostí s celkem.
Jakmile se objeví jediný jedinec, který je ochoten se ptát a zajímat o své okolí, stává se zrníčkem písku, které je schopno narušit celou společnost.
Viděl jsem i zfilmovanou verzi, ale ta je odlišná od literární předlohy i když je také zajímavě zpracovaná.
Alias Grace
Margaret Atwood
Kromě příběhu, který je velmi zajímavý a dramatický, nejen pro Grace, ale i pro Simona, který se zaplétá do problémů své bytné. Jsou zajímavé i dobové postřehy ze života v Irsku, odkud Grace pocházela, ale i popisy cesty migrantů na plachetnici do Kanady. Zajímavě popisuje i život služebných a jejich každodenních starostí.
Je to velmi pěkná četba a určitě se podívám po dalších dílech této autorky.
Když zpívají cvrčci
Charles Martin
Jak už jsem uváděl tak mám rád jižanské příběhy, ale to není tento příběh, protože je úplně jiný. Příběh o tom, jak se mají lidé k sobě chovat, ať už jsou to přátelé, rodina a nebo i sousedé. V dnešním uspěchaném světě často zapomínáme na to, že to nejcennější co můžeme mít jsou upřímné vztahy mezi lidmi, protože pak nejsme nikdy sami, pak pro nás úspěch není nutně potřebný, ale pokud se dostaví dokáže potěšit i naše přátele, tak jako nás potěší úspěchy jejich.
Co mě na knize fascinovalo, jsou popisy kardiochirurgických zákroků, které daly celému příběhu spád.
Temná hmota
Blake Crouch
Zajímavé téma paralelních světů jejich středobodem byl vlastně Jason a Daniela. Problém byl v tom, že pokud jste schopen procházet z jednoho do druhého, tak vaše chybná rozhodnutí mají daleko větší dopad, než normálně.
Tato kniha mi trochu připomíná sérii "Dlouhá země", i když tam lidé pro přechod potřebovali daleko jednodušší prostředky. Další podobnou knihou je "Konec věčnosti" od Issaca Asimova, ale tam šlo o pohyb vertikální v čase, i když řetězení špatných rozhodnutí tam mělo také neblahé následky.
Sto devětadevadesát schodů
Michel Faber
Řekl bych, že autor dokáže popsat zajímavě příběhy, které jsou relativně statické. Mě se více líbil příběh první, ve kterém autor dovedl spojit zajímavá prostředí a zároveň decentně připomenout válku v Jugoslávii.
Druhý přiběh se vyznačuje popisem práce vokálního souboru, který má nacvičit těžkou skladbu. Mimoněk jsem si uvědomil, jak jsou přípravné práce na koncert složité a nákladné. A stačí jedna událost, která tuto snahu rychle a naprosto zmaří. Řekl bych však, že pro čtenáře je však důležitější atmosféra celého příběhu.
Černošský Pán Bůh a páni Izraeliti
Roark Bradford
Pro mě je kniha čtivá a zajímavá, ale prosím nebavte se o ní s věřícími lidmi, nepochopili by ji.
Stráže! Stráže!
Terry Pratchett
(SPOILER) Někdo tuto knihu četl jako první ze Zeměplochy, ja zase tyto knihy čtu na přeskáčku. Takže jsem konečně pochopil koho si vlastně Elanius vzal za ženu.
Do této doby jsem si ji představoval, jako drobnou starostlivou ženu z lepší společnosti, která dostala Elánia do lepší společnosti. Hlavně jsem si myslel, že je naprosto vzdálená jakýchkoliv dobrodružství i když se občas k nějakému přichomýtla.
Tato kniha mi ukázala skutečnost, hlavně v tom, že to nebyla žádná třasořitka, ale ten fakt, že si oblíbila Nóbldocha mě přesvědčuje, že lidi kolem sebe posuzuje jinak než ostatní, a nebo že je naivka (ale to nebude ten případ).
Dále si nedovedu představit Elaniuse jako věčně opilého velitele Noční hlídky. Vždyť v ostatních dílech je tak cílevědomý a vždy dokáže vtipně udělat správnou věc.
Ale Karotka ač byl u trpaslíků pouze vychováván, je jejich vzorem a jde si za svým jako buldozer bez ohledu na to co by se mu mohlo stát. Takže se člověk nediví, že dokáže zatknout i draka.
Nedělejte poplach
Farley Mowat
Opět jedna knížka od vědce, která s nadhledem popisuje vědecké bádání. Půjčila mi ji kamarádka a tak se mi líbila, že jsem si ji ofotil a zdigitalizoval.
Ať už se tam vypráví o životě vlků, nebo eskymáků, je to zajímavé. Velmi pěkné jsou příběhy o komunikaci s nadřízenými vědce. Díky databázi knih, zjišťuji, že autor napsal více zajímavých knih a slibuji, že se po nich také podívám a přečtu si je.
Forrest Gump
Winston Groom
Nejdříve jsem viděl film a ten se mi líbil. Ale kniha je daleko lepší, protože je v ní popsáno více paradoxních příběhů Foresta.
Noční hlídka
Terry Pratchett
Zeměplocha měla ten čas trochu pomíchaný, což se ukázalo v jiných knížkách, ale fascinu je mě nápad čelit davu s kakaem v ruce. To je prostě hlavologie jako vyšitá.
