penthyn4419 komentáře u knih

Bůh neexistuje a my jsme jeho proroci.
Knížku jsem přečetl už tak před půl rokem, ale tenhle si pořád pamatuju. Dokonale vystihuje to, čím si musel procházet otec. Po celém těle hořkost. Hořkost z toho, že na světě už není naděje. Není pro co žít. To jediné, co mu zůstalo je jeho syn. To jediné, co ho drží při životě. To jediné, co mu brání, aby zešílel. To jediné, kvůli čemu má v bubínku revolveru sedm a ne šest nábojů. O to je to těžší, že kdysi jich bylo osm.
Takový je svět, kde zítra je abstraktní pojem a kde otec se synem představují poslední ostrůvek lidství na moři toho, co lidstvím kdysi bylo. Takový je svět, který jsme stvořili.

14 23.04.2018

Od sedmi do sedmi. Jedna knížka. Jedna neděle. Je čtvrt na osm večer a já před chvílí dočetl tuhle parádní knížku v rekordním čase. (Jedná se o můj osobní rekord ne světový.) Z toho si myslím můžete udělat představu o tom, jak je tahle kniha návyková. (Nebo taky o tom, jak moc nežiju "reálný život"). Každopádně musím pochválit snad všechno až na pár menších hrubek, kterých se ale dopustil až překladatel.
Rozhodně doporučuju přečíst, a pokud jste pořádný nerd, tak by byla čistá nerozvážnost nad touhle knihou ohrnout nos.

13 19.08.2018

Já osobně se o teoretickou fyziku zajímám a jakékoliv reality (ne jen ty paralelní) mě přímo fascinují, takže tohle bylo pro mě prostě něco. Ale jen co se myšlenek a zpracování týkalo. Trošku mě štvalo, že autor párkrát začal rozebírat a aplikovat nějakou teorii a vzápětí ji nějakým tvrzením potopil, ale vesmír fungoval dál, jakoby se nic nestalo. Ale všiml jsem si toho snad jen dvakrát a knížce to na váze moc neubralo a pokud není teoretická fyzika vaše hobby, tak si toho ani nevšimnete.

9 23.08.2018

Když jsem se ke knížce dostal, tak trochu jsem očekával příběh o jedinci, který se postaví proti všemu, co považuje za morálně špatné (což vlastně v téhle knížce znamenalo celou společnost) a něčeho dost podobného jsem se i dočkal. Celou dobu šel z příběhu cítit takový jakoby náznak naděje, takže mě konec nasáklý porážkou, ze kterého vystupovala snad jen beznaděj docela vyděsil.

8 20.08.2018

Pan Bradbury se opravdu překonal. Klasické sci-fi minulého století, které se nám dneska zdá přitažené za vlasy tím, jak je vlastně nereálné, což je vlastně důvod, proč je mnozí z nás čtou. A přitom tak krásně a zároveň smutně líčí příběh o lidské nenasytnosti a schopnosti zničit vše krásné.

7 15.06.2018

Jsou knížky, které si zamiluju kvůli příběhu a jsou knížky, které si zamiluju kvůli myšlence.
Pásmo, záhadné prostředí, jež si autoři vybrali pro svůj příběh, bylo natolik zajímavé a fascinující, že příběh, díky kterému jsem mohl do pásma alespoň trochu nahlédnout mě chytl, jako málokterý jiný. Ale kdyby měla knížka jen příběh (a prostředí), řekl bych o ní pouze tolik, že se výborně četla. Samotná myšlenka pikniku mi v hlavě utkvěla asi nejvíc. Co když je pásmo jen hromada odpadků, které nám tady nechala cizí rasa, natolik vyspělá, že jsme jim nestáli ani za pokus se s námi dorozumět?

6 04.09.2018

Opět si autor dal práci s vymyšlením příběhu, který se i přes svou složitost čte velice dobře. A opět. I přesto, že se může zdát,že kniha končí happyendem, není to úplně pravda. Jako vždy je to velice hořké vítězství, neboť od prvního dílu pokud se nemýlím přežije opravdu jen hrstka postav. Ale i přes ztráty mnoha oblíbených hrdinů, na což si při čtení prostě budete moci zvyknout, je to příběh velice vstřícný ke čtenáři a skoro mu ani nedovolí prožít větší lítost ze ztráty, protože se hned děje něco dalšího. A jak je již zvykem, má knížka silnou myšlenku a to, že pokud bude apokalypsa, budem si za ni moct sami.

6 03.10.2017

Ani si netroufnu odhadovat, jak dlouho tohle zabralo napsat. U prvního dílu jsem si myslel, že události, jako zmizení Heta Masteena, kdy po něm zůstala krev, která ani nebyla jeho, jsou záhady, které mají za úkol přinutit čtenáře myslet si, že štír je možná opravdu skoro až bohem, že může dělat nadpřirozené věci a podobně, ale jak jsem se prokousával příběhem, ta komplexnost a zauzlovanost příběhu, všechny ty díry v něm a a na první pohled nadbytečné odbočky do sebe začaly zapadat a začaly vytvářet jednotný ale přitom naprosto nepředvídatelný příběh.
Tohle je jedna z těch knížek ,které by svým rozsahem a přesahem byly kultovní snad i kdyby se lidem nelíbily.

5 01.03.2020

Strategie a politikaření, zvlášť když jsou zasazené do zajímavého příběhu, to je moje. A tady jsem si přišel opravdu na své. Prostě paráda. A toho konce se prý nemáme děsit tak uvidíme.

5 14.08.2018

Spousta lidí, kteří recenzují tuhle knížku odkazují na podobnost s BS:G. Musím uznat, že mají pravdu. Žádné štíty ani transportéry a dokonce komunikace probíhá podle zákonů fyziky. Sice jsem se dočkali i energetických zbraní, ale i sám autor uznal, že jejich spotřeba energie by IRL byla neskutečná. V samotných soubojích mi chybělo pouze palubní letectvo, ale co se taky dá od torpédoborce čekat že.
Já osobně jsem zarytý fanoušek sci-fi, který na klasiku jako star trek nedá dopustit, ale troufám si tvrdit, že tahle knížka výše zmíněný pořad v mnohém překonala.

5 08.08.2018

Knížka je jedna velká parodie. Parodie asi tak na všechno.
"Húlúvú je superinteligentní odstín modré barvy"
"Pohon založený na principu nekonečné nepravděpodobnosti....byl objeven šťastnou náhodou..."
"Když na souřadnice, jaké údajně měla mít Vújagigova planeta přiletěla jednoho dne výprava, objevila jen malý asteroid obývaný samotářským dědkem, který neustále prohlašoval, že nic není pravda, což se nakonec ukázalo jako lživé tvrzení."

5 15.06.2018

Čteno podruhé.
Nejdřív jsem knížku přečetl na čtečce a doslova jsem se do ní zamiloval. To znamenalo, že jsem ji nutně potřeboval v tištěné podobě, tak jsem si ji pořídil a přečetl ještě jednou.
Musím říct, že číst ji napodruhé byl možná dokonce i silnější zážitek, než napoprvé. (Taky podle toho vypadal ten komentář. :D)
Knížka je nádherným vyobrazením vnitřního souboje hrdiny. Na jednu stranu cítí co by jeden z nejlepších pilotů zodpovědnost za životy nováčků a to jej nutí svádět náročnější a náročnější souboje v místech, které si lidská mysl nedokáže představit, natož je pochopit. Na straně druhé stojí důsledky těch soubojů, které svou náročností zatěžují mozek a když piloti zrovna nejsou napojení na svou stíhačku, musí pro změnu bojovat s halucinacemi. S každým další soubojem je poškození větší a větší. Na žádného z pilotů konec války nečeká. Kdo neumře v sedmé dimenzi, ten se stane cvičným terčem rakety při vzletu z letadlové lodi. A když má náhodou někdo talent pro létání a k tomu obrovskou dávku štěstí, tak jej doběhnou jeho vlastní halucinace.

Jediné malinké mínus bych přiřknul autorovi za hlavního hrdinu, který si občas neuměl udělat svůj vlastní názor, snad aby to neznělo jako názor autora.

5 06.05.2018

Nevím, jestli to bylo tím, jak byla knížka napsaná nebo tím, že jsem se více méně dokázal ztotožnit s hlavním hrdinou Conwayem a nebo obojím, ale ta knížka ve mně zanechala něco víc, než jen obyčejnou vzpomínku, pravda, že velmi příjemnou. Zanechala ve mě spíš něco jako nový pohled na svět. Nový pohled na lidi kolem mě a na mě samého. Z téhle knížky jsem si nevzal jen to, co tam autor vložil, ale naučil jsem se i něco o mně samém.
Už jsem přečetl spoustu knížek. Některé mi dokonce něco vzaly. Některé mi pro změnu nedaly nic, ale tahle mi toho dala hodně. Ale pozor! Její myšlenka je jen tak hluboká, jak hluboko jste ochotni do ní nahlédnout.

5 23.04.2018

Ze začátku se mi dařilo docela těžce zabrat se do příběhu, ale pak jsem zjistil, ani nevím kdy, že už se od něj skoro nemůžu odtrhnout. Velice se mi líbilo autorovo vyobrazení možné budoucnosti lidské rasy a taky to, že autor nad věcmi opravdu přemýšlel, než je napsal nebo jim aspoň rozuměl. Docela chápu, že kdyby se snažil vše zakládat na tom, co o vesmíru zatím víme, nejspíš by knížka za moc nestála, takže autorovi ani nevytýkám tu protomolekulu, která mi přišla trochu přitažená za vlasy. A taky to přidalo do knihy jednu zajímavou myšlenku, se kterou jsem se již párkrát setkal a to konkrétně tuhle: Proč jsme ještě nenarazili na žádnou cizí civilizaci?

Vytkl bych jedinou drobnost. Nevím kdo, jestli autor nebo překladatel, ale pletli si gravitaci a tíhové zrychlení, což mě osobně dost štvalo.

4 23.04.2018

Nebyl to sice zrovna můj šálek kávy, ale i tak jsem si knihu, zvlášť díky dobré napsanému příběhu, originalitě a velmi realisticky vyobrazené možné katastrofě, docela oblíbil. Nejdříve jsem si myslel, že to bude vypadat jak akční film od Hollywoodu, kde hlavní hrdina předvede něco neuvěřitelného a zachrání úplně všechny, ale autor se rozhodl, že si s lidmi nebude brát servítky a snad i díky tomu to vypadalo tak reálně.

4 20.04.2018

Úvod do knihy mi přišel takový trochu nedospělý. Zbytek knihy občas trochu předvídatelný, milostná zápletka byla de-facto klasické klišé a děj možná trochu moc přímočarý. Ale přesně takové to být mělo. Jednoduché, přehledné, plné akce a hlavně spousta krve. Kombinace postapa, scifi technologií a klasické boje meči na jediném bitevním poli byla zkrátka epická.

3 26.07.2021

Když jsem na tuhle knížku narazil poprvé, hned jsem věděl, že si ji budu chtít přečíst. Možná jsem měl trochu vysoká očekávání, takže mě dost překvapilo, když jsem po přečtení prvního příběhu neměl vůbec chuť číst dál. A pak se to samé opakovalo i u dalších. Ale jediní z toho plynoucí mínus je asi fakt, že jsem knížku četl asi měsíc. Jednotlivé příběhy byly někde mezi naprosto výborný a celkem ujde příběh. Ale spíš inklinovaly k tomu naprosto výbornému. Každý příběh vypravovala jiná postava a mnohdy ani nebyl z jejich života. Každý příběh byl úplně jiný, než předchozí a sám by dal za útlou knížečku. No, konečné slovo si ale asi nechám až k druhému dílu. Zatím však můžu říct, že jsem z knížky nadšený a na druhý díl se nesmírně těším.

3 03.01.2019

Ke knížce jsem se dlouho přemlouval, protože jsme se bál, že bude stejná, jako její filmová adaptace, která se mi mimochodem líbila, ale pouze jako film.
Nakonec jsem se ke knížce přemluvil a udělal jsem dobře. Rozhodně není jako film. Pan Heinlein chtěl čtenářům představit svůj model společnosti, včetně odůvodnění, proč by zrovna tenhle systém fungoval. A pro ty, kteří nemají v lásce knížky, nad kterýma je třeba uvažovat, vytvořil autor velice autentický pohled na válku s brouky a hubeňoury z první ruky.

3 18.07.2018

Rád bych knihu nazval klasickým military scifi, ale to bych ji ukřivdil. Je něčím víc. Drží se sice klasického formátu - skoro až nedopatřením se hlavní hrdina dostane mezi sice elitní jednotky, ale zároveň ty nejvíce postradatelné, následuje tvrdý výcvik, a pak akce. Ale něco jí dělá živější, zajímavější. Možná za to může to množství detailů, poznámek a barvitého líčení okolí, že si čtenář živě dokáže představit celou scénu před sebou bez větších potíží. Možná má knížka prostě jen své kouzlo. V každém případě je pro mne jednou z nejlepších svého žánru.

1 26.07.2021

Tak tohle se mi vyloženě nepovedlo.
Dočteno už skoro rok zpátky a já až dneska zjistil, že jsem k ní nic nenapsal.

Po knížce jsem sáhl nedlouho poté, co jsem přečetl hvězdnou pěchotu a chtěl jsem od autora víc tvorby. Stejně jako u Hvězdně pěchoty, i zde byla příběhová linka podložena tlustou vrstvou myšlenek a ideí. Zpočátku převládal sice příběh, ale ke konci šlo už jen o ty myšlenky a idee. Některé byly velmi zvláštní, jiné naprosto logické, ale ze všech si pozorný čtenář mohl alespoň něco málo odnést.

1 01.03.2020