Penicuik333 komentáře u knih
Velmi slušná severská detektivka s obvykle dobře propracovanými postavami a prostředím. Ale upřímně za par týdnů si ji nebudu pamatovat.
Kniha mě bavila. V záplavě současné české románové tvorby působí svěže a neotřele. Bavily mě různé časové roviny a vyústění nebylo předvídatelné. Prostředí Českých Budějovic je pro mě literárně nové a jejich role v malých i velkých dějinách je velice zajímavá.
Kniha mi moc pomohla v těžkém období, což nesmírně oceňuji. Je velmi ctiva a srozumitelná i přes některé nelogicnosti a nepřirozeny závěr.
Bildungsroman, psychologické dílo, road trip? To všechno a nic z toho. Velice komorní, intimní a originální dílo, které se ničemu nepodoba a všechny škatulky jsou mu malé.
Bylo to napinave a cetlo se to dobre, ale plne zanrovych klise.
Drsny, kruty Island, ktery nikomu nedava nic zadarmo, ale presto zbyva nadeje, zivot a dobro.
Kratka, ale velice hutna kniha, ktera se uspesne vyhyba patosu a presto je dojemna, silna a prava.
Muzu doporucit.
Neskutecne komplexni kniha. Uzasne vykresleni cele rady prostredi, zajimave obdobi sovetske historie, soucit vzbuzujici "roadmovie". Je hodne citit, ze autorce je blizky film, mnohe vyjevy z knihy byly primo filmovymi zabery. Zulejka a Ignatov si prosli opacne vedoucimi zivotnimi cestami a setkali se ve spolecnem bodu vyvoje. Naprosto jiny pohled na vysidlovani narodu na Sibir. Je to silne, je to hluboke, je to krasne.
Z tehle knihy mam opravdu velmi smisene pocity. Dlouho me zadny literarni pocin tolik nerozciloval, ale zaroven jsem knihu musela docist. Moc se mi libila postava Smilly a odkazy na Gronsko. Zapletka a cele patrani mi ale pripadaly nadmiru mlhave, nejasne, zamotane do chaosu, prekombinovane. Smilla by musela byt superzena, aby zvladla a prezila to, co zvladla a prezila na lodi.
Cekala jsem italskou vicemene romantickou rodinnou (snad i milostnou) sagu a ... dostala jsem spinavou, nasilnou, sedou, zivocisnou Neapol. Nepredvidatelnou, krutou, krasnou, hrdou, ostrou Lilu a "upozadenou" pozorovatelku, vypravecku Lenu. Lze vubec nekdy vyhrat a dosahnout neceho trvaleho, krasneho a neznicitelneho? Existuje laska, pravy cit, pevna povaha, skutecna zasadovost?
Pomalá, lyrická kniha.
Plná náznaků, mnohovrstevnatosti, nedorecenosti, nejistoty.
Milostny příběh kladouci dulezite otazky bez klise, zkratek a lehkych jednoznacnych odpovedi.
Kazda veta, kazde slovo ma svoje presne misto.
Jednoduchá otázka odkrývá nevídané hlubiny, které nelze beze zbytku prozkoumat a naplnit.
Slabší než první díl, ale stejně jsem v poslední třetině ani nedutala a docitala az do noci. Rozhodně me bavi vsechna tajemstvi a jejich postupne odkryvani a jsem napjata, co se bude dit v dalsich dílech.
Tuhle knihu si dejte, kdyz budete smutni, kdyz budete potrebovat vzpruhu, kdyz se budete chtit inteligentne pobavit. Nechte se unaset Limou a zastupy postav. Smeknete pred Llosovym vypravecskym umenim.
Ze začátku mi kniha připadala toporná a příliš faktografická, ale postupně jakoby se autorčin styl uvolňoval a zemocňoval a já díky ní objevila jeden neobyčejný příběh česko-nemecke rodiny a dozvěděla se spoustu nového z dějin českého 20.stoleti.
Upřímně musím přiznat, že jsem se v těch vztazích, rodinách a historiich dost ztrácela. Působilo to na mě dost roztristene. Až závěr mi celkový dojem trosku vylepsil. Každopádně výběr tématu velice kvituji.
Moc příjemné dynamické čtení. Díky různým dějovym liniim se nenudime a zadna z nich nám nestihne zevsednet. Za me mnohem lepsi než Němci.
Je důležité, aby se o podobných tématech psalo, ale nejsem si jistá, že všichni s určitou životní zkušeností mají talent a schopnosti dobře psát.
Spisovatelčin usporný styl je opravdu jedinečný. Ač román není dlouhý, četla jsem ho pomalu a dlouho. Je o vztazích, nevyřceném, které je však o to přitomnejsi, je o ženách a jejich cestách životem.
Něco mi tady chybělo. To pravé napětí, očekávání, zatajeny dech, překvapení, šok. Psychologie postav jede po povrchu a nikde se nedostává do hloubky, takže ke čtenáři postavy téměř nepronikaji.
Kniha rozhodně působí skandálně, proto asi přirovnání k paní Bovaryové. Mám ale pocit, že je spíše samoúčelná a chybí jí nějaké hlubší proč. Moment překvapení a šoku není využít. Autorka jakoby se postupně v díle ztratila a nechala ho viset ve vzduchoprázdnu.
Jsem nesmírně ráda, že byla tato kniha napsána. O těžkých a bolestivých tématech se má mluvit a o těch v ní se stále mluví zoufale málo, přestože jsou důležitá a jen komunikace může pomoci.