Pedrysek
komentáře u knih
101 minut
Štěpán Kopřiva
Přečteno na jeden zátah. Kopřiva tak znovu dokazuje, že je jedno, do kterého žánru se pustí. Chytí Vás a nepustí. Stejně jako u všech jeho knih před tím jsem sedmkrát řekl obligátní: "Jen dočtu kapitolu a jdu," takže to asi nebude žánrem, jen je geniální autor.
Tahle kniha by rozhodně neměla zapadnout, už pro univerzálnost potenciálního čtenáře. Rešerše byla extra kvalitní a rádiová kázeň byla tak věrohodná, že autorovi odpustím i fakt, že nejde někomu přes vysílačku skočit do řeči.
Dávám do doporučených!
Krev pro divoženku
Kristýna Sněgoňová
Je to malinko jiné, než Krev pro rusalku - čtivost je stejná, ale namísto boje hlavního hrdiny se sebou samým se soustředíme na prožívání hlavní hrdinky. Pospolitost je ještě o malinko uvěřitelnější, napětí mrazivější a postavy prokreslenější.
Co naopak zůstalo je autorčina fenomenální schopnost pracovat se všemi smysly. V zasněženém lese díky ní vnímáme, co hlavní hrdinka slyší, vůni tlejícího listí i mráz zakusující se do kůže. Autorka čtenáři nevysvětluje. Ona ho vtahuje do děje.
Jsem nadšený! Jednička byla skvělá. Dvojka je ale o fous nebo o dva lepší!
Všechny cesty vedou do Santiaga
Ladislav Zibura
Zibura před deseti lety vyrazil na cestu jako chlapec fascinovaný krásou okolního světa. Všechny cesty vedou do Santiaga ho ukazuje jako o dekádu staršího přemýšlivého muže, který tu krásu už trochu musí (ale stále chce) hledat, i když to ne vždy jde tak snadno. Přesto autor neztrácí nic ze své lehkosti a verbální kousavosti. Za mě naprostá trefa do černého!
Svět v bouři
Kristýna Sněgoňová
dokonalé propojení všech tří knih série, kvalita nejde dolů ani trochu, spíš naopak. temné, depresivní, lidské, autorsky zkušené a vyzrálé. kapitola dvanáct tnula do živého. naprosté nadšení.
Infico
Petr Heteša
Hetěsa krásně našlapuje na hraně vtipu a čistokrevného prasáctví. Dokonalost!
Píseň oceli
Michaela Merglová
Überkjůt. V knize nechybí temné pozadí, politické tahy a mocenské šarády, jen jsou toliko pozadím či hřištěm pro postavy. To, co umí autorka nejlíp, je totiž dynamika mezi postavami, která je uvěřitelná, a to nejen na úrovni hlavních postav, ale i postav vedlejších (třeba o Raíkovi, Bordachovi a Merionovi by měl být seriál na netflixu). Kniha se napočátku tváří spíš jako série provázaných (navazujících) příběhů, ale je to jen trik. Vše se sbíhá a kapitoly 5 a 6 jsou famózním propojením předchozího děje. Lahůdka!
Píseň severu
Michaela Merglová
Jedničku jsem spolknul i s navijákem. Dvojku jsem vdechnul. :-) Přidávám do DOPORUČENO!
Zřídla
Kristýna Sněgoňová
Já snad vezmu to Brno na milost. Skvělé to bylo. Tam, kde z Města v oblacích dýchala zmařená naděje hrdinů a z Krve pro rusalku čistokrevná deprese, tam se hrdinové Zřídel snaží schovat strach, touhu a smutek ze sebe samých za humor a zlehčování - neúspěšně. Je to syrové a procítěné. Ňaminka! Sněgoňové práce s emocemi jdou na víc než na jedničku a po 4 knihách můžu bezpečně říct, že už od ní koupím všechno, co v budoucnu napíše.
Láska, smrt a všechno zlý
Martin Paytok
Kvalitní fantastika se pozná podle toho, že i kdyby se z ní škrtlo veškeré nadpřirozeno, pořád by byla radost jí číst. Tohle byl majstrštyk. Nejen kvůli obsahu, ale i kvůli famóznímu zpracování, mám už v březnu jasného kandidáta na moji knihu roku. Jen houšť a větší kapky!
Falknov Calling
Filip Koryta
Nejlepší Filipova kniha je nejhůř hodnocená... určitě za to může Sokolov =)
Projít ohněm
Jakub Hoza
Mozna jsem se nechal az prilis nadchnout hodnocenim a sel do toho s prilisnym ocekavanim, ale na to, ze napad byl zajimavy a styl psani nebyl spatny, byla nektera mista tak kvalitativne horsi, ze me uplne vyhodila z rytmu cteni a knihu jsem odkladal. Nakonec jsem byl rad, ze jsem ji s mirnym (ale opravdu jen mirnym) donucenim docetl. V prubehu cteni jsem si pohraval s myslenkou na dve hvezdicky, s odstupem mesice po docteni zaslouzene tri.
Potencial tam je zcela bezpochyby, ale asi by to chtelo ostrejsi sebekontrolu co do staveni vypraveni.
K panu Hozovi se asi jeste vratim a zkusime to znovu a bez ocekavani, Projit ohnem ale uz znovu cist nebudu.
Aktivní kovy
Štěpán Kopřiva
Nerozumím tomu, proč je to v modré barvě. Kopřivovi přeskočilo tím nejkreativnějším způsobem a já byl dokonale nadšen. Návod na prodej chladírenských produktů nezletilým zákazníkům považuji za vrchol ambush marketingu (pun intended). Brilantní!
Ydris: kniha druhá
Květoslav Hönig
Výborně! Jednička připravila hřiště a hra se konečně rozjela. Po zdařilém prvním dílu tu máme VÝBORNÝ druhý díl. Autorům zřejmě trochu prospěl split, kniha je přímočařejší, aniž by ztratila na poetice. To slovo, které hledám, je asi výpravnější. Trio seveřanů na záchranné výpravě šlape jako hodinky, Wrael je ještě o něco víc cool než v jedničce a zvláštní pozornost si zasouží Kestran, který je zmáknutý neuvěřitelným způsobem a jeho kapitoly (z Rašina pohledu) jsem hltal.
Elegantní estetika zůstala zachována, takže pořád je to to nejhezčí, co v knihovně budete mít. Overall zasloužených 5*, a to i proto, že na ČR je to prostě těžký nadstandard!
Ydris: kniha první
Květoslav Hönig
Propracovaný svět, mocenské hry na pozadí, osudy postav na popředí. Yes. Nevím, kdo co čekal, ale já čekal komornější verzi Malazu a tu jsem také dostal. Víc jsem toho na 328 stránkách vlastně ani dostat nemohl. Nad propracovaností světa a zákonitostmi fungování magie zůstává rozum stát, autoři si s tím pohráli na jedničku. Je nicméně pravdou, že se to hodně ukáže až ve druhém díle, kdy jsou zpětně vysvětlovány některé mechaniky. Na druhou stranu v jedničce už tak bylo toho vysvětlování hodně, takže je logické ty méně podstatné věci odložit. To popravně považuji za jedinou výtku této knize - byla chyba Ydris rozdělit do dvou knih. Chápu, co k tomu autory vedlo, ale jako celek by možná prvky knihy fungovaly lépe.
Jinak jsem ale naprosto spokojený. Jde o výborný otvírák pro sérii a to ani nemluvím o tom, že esteticky jde o nejhezčí kousek knihovny. 4,5 *, zaokrouhleno nahoru, abych vynegoval ubrečené kolegy čtenáře.
Ještě po přečtení diskuze si dovolím ve vztahu ke kolegům čtenářům: pokud otevřu knihu a zjistím, že se mi nelíbí, protože obsahuje žánr, který nemám rád, není to chyba knihy, ale chyba čtenáře. A pokud bych byl tak hloupý a objednal si v restauraci koprovku, kterou nejím, rozhodně bych si nešel stěžovat šéfkuchaři, že chutná po kopru. Jen tak pro zamyšlení.
Nad rámec zmíněného ještě reakcička na kolegyni, která knihu považuje za sexistickou - ženy jsou v knize jediné, kdo může ovládat magii, Rornova sestra velí seveřanským bojovníkům, jedna z hlavních postav je top notch čarodějka a druhá se mění z princezničky v drsnou političku v exilu. Feministky by to mohly nosit v báglu jako bibli...