pedroK komentáře u knih
Čtivá a podnětná, ikdyž závěr byl možná trochu naivní.. přesto i dospělý čtenář se mohl nad leccim zamyslet. Šikana a její důsledky..
Byl to takový průměr co do čtivosti a podprůměr co do dobových reálií. Za půlkou jsem odložila, když jsem si přečetla, jak vězňům stříhali po příjezdu do Osvětimi vlasy elektrickým holícím strojkem.
Dobře, bylo to napínavé, strašidelné. Ale v závěru nedodělané. Leccos jsme se nedověděli. Něco bylo jen v náznaku, tak sundávám hvězdu za nedopsané dvě tři stránky.
K této knize nepřistupujte jako k pokračování Dej mi své jméno, pak teprve můžete plně vychutnat poetičnost velké lásky, o které Andre vypráví. Nádherné čtení, jsem dojatá. Elio je můj miláček, nedá se nic dělat. Těším se na další kus lásky od pana Acimana.
Je to romantická oddechovka, na konci až moc sladká, ačkoli úplný závěr byl holt ze života Proto dávám jen tři hvězdy. Jinak čtivé.
Možná je to tím, že jsem před tím četla V šedých tónech od Sepetys, ale Očista mi nepřišla tak poutavá. Prvních sto stran nudilo. Pak lepší, dočetla jsem, ale další Oksanen si už nevezmu. Zajimala mě právě historie Pobaltí, to bylo fajn, ale Zařin příběh mi přišel dost nepravděpodobný. Aliide tedy překvapila...
Smutná historie Pobaltí, o které se málo ví. Zoufalství a bezmoc lidí odvlečených na konec světa v zimě a hladu si neumíme nikdo představit.
"..a vono za těch komunistů nebylo všechno špatný!". Tuto větu mi dnes řekl jeden údržbář v práci a já odešla z místnosti. Je mi všech obětí komunistického bezpráví nesmírně líto a skláním se přede všemi, kteří vydrželi a nedali se na jejich stranu. Víc asi netřeba říkat. Čtěte!
Čtivý příběh o těžkém životě žen jedné rodiny napříč generacemi. Toto téma je vcelku populární, věnuje se mu víc českých autorek. I tato kniha je čtivá a zajímavá. Můžem sledovat jakýsi vývoj v rozhodování o svých životech a dětech od Marie po Evu..v jejich touze žít život nepoznamenaný společenským stigmatem, v jejich touze osvobodit se z uměle vytvořené hanby. Evina dcera, pokud bychom ji znali,by byla jistě ještě svobodnější!
Bez výhrad pět hvězd!! Krásná procházka srdcem zamilovaného člověka, všech jeho tužeb, strachů, radostí, slastí, smutků. André přesně vystihl, kam chce milující srdce dojít, totiž tak moc blízko ke své lásce, až s ní splyne. V mnoha věcech, které by spoustu lidí asi ani nenapadly, se dá splynout. Tím byl tento příběh skvělejší než jiné, jak byl v prožitcích detailní. Jeden by jim ty týdny až záviděl, ačkoli pak přišlo nevyhnutelné rozloučení. On byl já, já byl on.. protože sama moje bytost je on...
Krásný román. Wil byl můj favorit, mohlo se o něm napsat víc. Zoe mi dlouho lezla na nervy, Susan skoro taky. Těším se na další Cunninghamovu knihu.
Byl to zajímavý, krátký příběh. Úplně hluboce mě nezasáhl, ale četlo se to dobře. Víc to rozpracovat byl by to báječný román.
Wow..velice originální pojetí. Generace již zemřelých gayů komentuje mladou generaci žijících gayů. V čem jim tak rozumí, v čem je chce podpořit, ale nemůže, je mrtvá.
Někdo tuto knihu srovnával se Simonem Spierem a to bych vůbec nedělala. Toto je vážné sociální drama. Simon je veselý příběh z růžového plyše. Moc se mi líbil, všechna čest, ale toto je úplně jiné.
Člověk si musí chvíli zvykat na styl vyprávění, ale pak objevíte tolik krásných myšlenek. Moc jsem jim všem fandila!
Tak jo. Bavilo mě to. Bylo to roztomilé! Simona si zamilujete. Styl psaní B. A.je lehký a čtivý. A po dlouhé době kniha s dobrým koncem! Já se na ty jejich maily vždycky tak těšila! Proč to nemá ještě o 200 stran víc???!
Nebavilo mě to. O čarodějnictví je to minimálně, není to napínavé, je to rádoby historický ženský román. Historických nesrovnalostí je tam sposuta, třeba v roce 1612 stál hostinský za barem..no nic. Za mě ztráta času. Jo, má to hezkou obálku.
Jsem rozporuplná. Dva osudy, dva osamělí lidé, kteří prodělali v minulosti trauma a nesou psychické i fyzické následky. Úplně propracovaná sonda do duše to ale není. Osamělost vnímáme velmi silně, ale jakoby spojení s minulostí pokulhává. Je zde cítit osamělost až fyzicky silně, ale jakoby ta kniha nebyla o ničem jiném a důvod jste si mohli vymyslet jakýkoli. O Alicině problému se mluví pramálo, její osudové rozhodnutí je spíš snaha na něco navléci momentální psychický stav, protože ona svou nehodu nemohla moc ovlivnit. Tak mně to přišlo na jednu stranu propracovaný pocit osamělosti do detailu, na druhou poslepované reálie bez velkých souvislostí.
Na úvod řeknu, že nejsem young adult, ale byla jsem po těžké knize psychicky naladěná na oddechovku. A tu mi sousedka nabízí tuto knihu se slovy :"hele, to je tak blbý, až je to dobrý". :-D Tedy jedno klišé na druhé, ale je fakt, že je to čtivé a veskrze nenáročné. A mnohdy mě ta prostota sama až rozesmála. Shrnula bych to slovy gay porn harlekýn! :-D:-D
Dávám tři hvězdy za odvahu, nápad a čtivost!
Toto je absolutní emocionální brutalita. Čtete rozpaky, tajemství, smutek, strašný smutek, jiskra naděje, zase smutek, zase jiskra naděje, smutek, nečekaný obrat, naprosté štěstí, nejistota, přece štěstí, jistota, štěstí, štěstí, pak strana 500 cosi, neeee, ne, ne, ne, ne ...smutek, nikdy nekončící smutek. Rozervaní to dočtete a zjistíte, že jste přečetli nejkrásnější love story vašeho života, ačkoli jste posledních 400 stran brečeli.
Nejmíň měsíc nebudu schopná číst cokoli jiného. Jo, a určitě ji doporučuji všem, co chtějí zážitek!
Četla jsem před léty a dodnes si pamatuji, jak emotivní zážitek to byl. Zamilujete si je všechny, já teda Toma nejvíc :)) Druhý díl není slabší! Doporučuji oba!