-Pečivo-
komentáře u knih
A stromy ve Vídeňském lese stále stojí
Elisabeth Åsbrink
Ty pytle, to byla pecka! Dobrou neděli všem přeje velmistr pečivo. Dnes si budem povídat o tom, jak Absynt dokázal vysolit dalších 10/10.
Stromy furt stojí je příběh o holokaustu, kterých je samozřejmě bambilion - tenhle příběh se ale liší. Tak za prvé vypráví o osudu Otta, kterýho židovská rodina poslala z Vídně do Švédska a vypráví to formou dopisů rodičů Ottovi. Co psal Otto zpět, čtenář nevidí. #husty
Za druhé se čtenář doví stručnou historii pronásležidování od nějakýho 9. století a osud krajní pravice po válce a to je taky něco, co mi dosud vůbec nedošlo, že o tom vím úplně nic. #Takyhustý!!
No a za třetí jsem se dověděl, že zakladatel IKEA byl nejlepší kemoš Otty v pubertě a nejen, že se kemošil s židovským chlapcem, on byl zároveň i nácoš! #konfuzér
No a tohle všechno ta švédská pani hodila do psacího stroje a voila knížka jak bič! Škoda, že letošní euro nemůže vyhrát Absynt!
Jeden z nás: Príbeh o Nórsku
Åsne Seierstad
Jelikož zase letos nepadal sníh, tak byla stejně vánoční atmoška tatam a tak jsem si s klidem místo Libuše Šafránkový šňupnul vaječňák ke knize o tom magorovi co vystřílel 69 mladých socanů a odpálil bombu před vládní budovou v Norsku. Absynt i letos servíroval nadprůměrně, podobně jako třeba Roger Federer nebo Petr Korda. Já servírovat moc neumím, ale za to mi jdou o to líp recenze. Třeba tadle.
Jeden z nás je o Breivikovi. Nejen o tom, co provedl ale i o tom, jaký měl dětství, jak si hrál na sprejera, sprejera frajera, co písal na stěny sprejem MORG. To byl totiž jeho tag. Znamená to Mentálně Omezená Retardovaná Guma. A taky o tom jak proseděl měsíce u World of Warcraft u mámy doma v pokojíčku, kde bydlel do tý doby, než se přestěhoval do basy.
To co udělal nejspíš každý ví. Proto to i tak napíšu. V rámci sebestudijí dospěl k názoru, že islám v ČR eh teda v Norsku nechceme a tim pádem si vymyslel skvělý plán, jak jako nějakej templářskej rytíř osvobodí západní civilizaci od islámu. No a jasnej cíl byl sjezd mladých socanů, jejichž politika vlastně může za všechno tohle. Tak aby oprostil budoucnost od dalšího islámu na západě, vzal si pušku a jel na sjezd, kde zabil 69 dětí ve věku 14-18 let. V roce 2011.
Před tim ještě stihnul udělat asi půl tuny výbušniny, kterou narval do auta a zaparkoval ji před budovou kde sedí vláda. Výbuch zabil dalších 8 lidí.
Tohle všechno je samozřejmě i na internetech a tak jsou silný momenty v knize, zejména ty pasáže, kdy se rodiče dovídají o osudu svých ratolestí. Kdy oběti popisují u soudu s odstupem času, co to s nimi udělalo a kdy rodiče obětí a oběti samy reflektují dva roky poté, že to jak se s tím společnost v Norsku popasovala není úplně funky a chtělo by asi vyvodit větší důsledky, než se držet za ruce a zpívat haleluja.
Zajímavý je i náhled na proces a dobu poté - píčus si například stěžuje na špatně zacházení ve věznici, kdy nemá k dispozici hydratační krémy a dávají mu špatné svetry. Stejně tak nazývá psychickým terorem to, že mu nedovolí dát výtvarná díla na stěny cely. A taky si stěžuje, že nemá nejnovější Playstation. Norsko, země rozmazlenců. Divim se, že ho ještě nikdo v base nevojel po staru koštětem do zadku a ostatní vězni ho neřežou každý ráno židlí do hlavy.
Pani Seierstad i tentokrát za 9/10. K desítce pečimu vadilo moc rozvleklé dětství.
Neopouštěj mě
Kazuo Ishiguro
Tohleto lejno jsem dočetl již před týdnem, ale stále jsem se neměl k tomu, věnovat tomuto dílu další čas. Ale co bych pro Pečiho literární vrata neudělal.
Takže - Nobelova cenu za literaturu 2017. Je mi 33 a lecčemu už jsem se přestal divit. Dospělí lidé na koloběžkách, koprovka s bramborem a to hovado Okramura mě i tak spolehlivě dokážou nadzvednout z pohodlného křesla pro seniory. Podobně i knihy, které si nobelovku nezaslouží - a Ishigurovo Neopuštěj mě je jednou z nich.
Neopoustěj mě je vzpomínkou na dospívání a na život jedné bývalé studentky internátu. Jen tak mimochodem - Internát není slovensky internet! Vím, je to velmi matoucí. Ale to by se jinak špenát do češtiny překládal jako špenet a to tak přeci taky není. Takže dále - hrdinka popisuje svůj život na izolovaném internatě, kde se dějí lehce divné věci jako velmi extenzivní výtvarná výchova studentů. Crazy shit! Následně jsou jejich díla odnášena někam, neznámo kam. Pane bože!! Studenti nemaj vsechny informace o životě venku a co bude následovat až jej opustí. Čtenář tak neví k čemu internat slouží a proc se tam dějou tyto věci.
A tohle všechno mě vlastně po celou dobu vůbec nezajímalo. Rozuzlení přijde na posledních stranách, kdy dospělá studentka na všechno přijde a moje nadšení bylo stejné jako když zjistím jak hrál Zlín s Jabloncem. 2/10.
Tímto bych rad uzavřel peciho literární vrata a doufejme, že další kniha už nebude utrpení mladého Pecháčka.
Suchý hadr na dně mořském
Ivana Chřibková
Proč? Proč??? V pátek jsem se s Palivem tak zlískal, že teď v neděli stále ještě nemůžu řídit a tak cestu domu převzala paní domácí. Jelikož rozečtenej poslední díl Knausgårda byl v kufru, tak jsem otevřel jednu z knih, kterou si pořídila paní domácí na blind a větší sranec jsem nečetl od Alchymisty a Vlhkých míst.
Paní autorka působila v týdeníku Ano a poté jako šéfredaktorka webových stránek Novy. To jsem si bohužel přečetl až po dočtení. 230 stran jsem přečetl na jeden zátah, protože sloh odpovídá jejím předešlým pracovním zkušenostem a čte se to jak krabice od mlíka. Ale chudák paní za to vlastně nemůže. Jen je mi dost líto těch peněz, který jsme za tu knihu dali. Místo toho jsme je třeba mohli zapálit, nebo hodit do kanálu.
Příběh jsou rádoby vtipné krátké kapitoly popisující život a vyrůstání holky z vesnice, která se zamiluje do kněze a začne pracovat v centru pro mladé narkomany. Proč? Proč??
Žert
Milan Kundera
Padesátý léta v Čechách - období kdy naše babičky roztahovaly na vejškách kytáry zapálenejm komunistickejm idealistům, kteří po druhý světový chodili do školy jen aby vedli debaty o budoucnosti národa.
Jeden z těchdle zapálenejch studentů je i Ludvík. Ludvík se snaží vyprcat Markétu. Markéta je krásná studentka, která je bohužel blbá jak banán. Když si s ni Ludvík o prázdninách dopisuje, aby si ji poradně navlhčil na další semestr, napíše ji z prdele, že optimismus je opium lidstva. A za to ho vylejou ze školy, protože je to prej silně proti straně.
Hlavní postava procesu proti Ludvíkovi je spolužák Zemánek. Ludvíkovi tím samozřejmě posere život a ten musí na vojnu, kde se brzo vstává a celý je to tam blbý. Naštěstí Ludvík brzo pozná Lucii a voprcat Lucii se stane jeho hlavním cílem. Cestou do jejího klína se do ni zamiluje, ale to je mu prd platný, protože mu stejně nedá.
Ludvík se zdrcen odvrací od ženského pokolení a rozhodne se nadále jen prcat bez citů. Proto když o několik let později jede domu na Slovácko ukončit svůj masterplán pomsty - voprcat Zemánkovi manželku Helenu - netuší, že ta se do nej zabouchne a Zemánkovi to bude putna, protože už ji stejně nemiluje. Styk se koná, pomsta nikoli. Ludvík je zklamán světem a tak nějak je mu všechno buřt. A Helena se pokusí o sebevraždu projímadlem - LOL, Kundero! Spoiler alert.
Kundera má zvláštní dar přidávat do svých knih pasáže, který mě vyloženě točí. X stran o Moravském folkloru a jeho původu a vlivu na komunismus? I jeden odstavec je na toto téma vyložený plejtvání odstavcema. Tady to jednoznačně přepísk, uvědomil si to a odstěhoval se zpytovat svědomí do Francie.
Spalovač mrtvol
Ladislav Fuks
Stejně jako film geniální. Kopfkringl předešel dobu se svoji vlezlou a stále se opakující informaci, že je abstinent. Aniž by byl tázán to furt někomu cpe a slouží tak jako vzor dnešním veganům. Krom odfláknutýho konce, kdy mi přišlo, jakoby to už Fuksu moc nebavilo a chtěl bejt hotovej, splendid.
Jatka č. 5
Kurt Vonnegut Jr.
Další kniha ze série aby-se-z-toho-všichni-neposrali. Vonnegutova z části autobuografická vzpomínka na válku a na bombardování Drážďan, kterého se taky pasivně zúčastnil. Jako bombardinho. Což je italsky pro být bombardován bombami.
Kniha líčí osud hlavního hrdiny Billyho a jeho cestování časem a vesmírem. Příběh obsahuje kozy (i obrázek), cizí planety, spousty ponaučení o válce, o životě, žádnej tank, trochu humoru, jež mi není úplně blízkej a málo války (protože žádnej tank). 5/10
Hovory se spodinou
Liao I-wu
Liao I-wu je pán, kterej v předvečer krveprolití na Náměstí nebeského klidu napsal báseň Krveprolití! V předvečer!! Nejen za takovýdleho Nostradama pak musel do basy. Čínskej režim moc nefandí kritice a Tvrdík to taky určitě uplně neschvaloval. Čínská basa neni žádnej med a tak tam Liao nemohl posilovat a číst, jako je tradicí v americkejch filmech a místo toho byl mučen a málem byl bičem zničen. Krom toho už během basování začal pracovat na Hovorech se spodinou.
Hovory se spodinou je 25 příběhů lidí, který nevlastní Slavii ani střechu nad hlavou a popisujou Liaovi svoje osudy. To samozřejmě zní velmi zajímavě a dost podobně tomu, co dělá Světlana Alexijevičová a navíc jsem nedavno zjistil, že dost fandim Jü Chuaovi a Liao je taky z Číny a taky tam chodí hrát teď hodně fotbalistů, tak to přece musí bejt dobrý.
Bohužel to tak dobrý nakonec nebylo. Liao vede rozhovory s velkostatkářem, mnichem, maskérem mrtvých, vykradačem hrobů, 14ti letým bezďákem, hajzldědkem, prostitutkou a dalšíma osobama, který by vlastně měli bejt zajímavý a měli mít co říct. Bohužel jsem minimálně u půlky rozhovorů měl nutkání přeskakovat stránky a to se mi naposled stalo, když jsem na záchodě na chalupě čet rozhovor s Jiřinou Bohdalovou o pečení.
Kniha obsahuje i zajímavý momenty. Například jsem se dověděl, že hladomor byl za kulturní revoluce tak šílenej, že chudí vesničani byli nuceni jíst svoje dcery. Taktéž jsem se dověděl o tom, jak to chodilo v čínskejch věznicích, jak čínané pohříbívali a tak dále pana krále. 6/10
27 smrtí Tobyho Obeda
Joanna Gierak-Onoszko
O původním obyvatelstvu Kanady jsem toho moc nevěděl, ale jakmile se v příběhu začaly vyskytovat katolické internátní tak inspektorovi Pečimu hned bylo jasné, do jakých zatáček se kniha bude stáčet!
Velmi silná káva Pečiho toto ráno ještě čeká, Peči zatím leží v posteli a sepisuje tento manifest, ale stejně by se dal charakterizovat i tento počin Absyntu. Velmi silná káva.
Svědectví přeživších těchto škol a jejich následné boje s kanadskou vládou o uznání utrpení se věru nečetla snadno. Míra šikany a mučení byla mimo stupnice a i otrlý čtenář Peči kolikrát odvrátil zrak, aby se zadíval do dálky.
Těžké čtení, 9/10.
Kar
Miloš Urban
Michaela a události v klášteře svatého anděla stále nepřekonaný dílo. A tímto dobré odpoledne, priatelia! Tady peči.
Tohle byl zoufalý kauf do kindlu, protože jsem doufal právě v Michaelu. Místo toho jsem dostal karlovarskou detektivku, ve který určitě bude časem hrát nějaká Geislerová. Nízké hodnocení ovlivňuje i fakt, že to byla blbost a nemám rád detektivky.
Já chci další Michaelu!!
4/10. Naskle.
Jenom matka
Roy Jacobsen
Jenom Matka je čtvrtým dílem ságy o norském ostrově. Je to tak trošku jako Matrix, i když ne tak šílený - jednička byla pecka jak z Lodoicei seychelské, což absolutně nevím co je, ale můj exkurz na gůgl mi právě vysvětlil, že to je palma s největší peckou. Dvojka pak byla menší pecka a třetí ještě menší. Teď ale s odstupem času nedokážu porovnat jestli tenhle díl je menší pecka než třetí díl, nebo jestli je stejná nebo dokonce větší. Psát kvalitní literární recenze není vůbec jednoduchý, teď bych se musel podívat na to, co jsem napsal o třetím díle a pak to porovnat a na to nemáte čas ani vy, ani já. Tak to necháme.
Jedem dál - Ingrid furt bydlí na ostrově, furt tam chodí dělat věci, který tam určitě dělali i v jedničce, dojí, chytaj ryby a sází a sklízí věci a tak dále pana krále. Akorát je teď starší. Ostatní ostrované, resp. někteří z nich, se stěhují do měst a píšou Ingrid o vymoženostech jako je třeba pračka, smart plotna, autodráha a pánev a čtenář tak sleduje střet generací a jak to s Ingrid celý cloumá. Její děti jezdí do města do školy a vrací se na víkendy na ostrov a tam třeba nemaj smart plotnu.
No abych to neprotahoval - šarm jedničky tvořen absolutní izolací a strohostí ostrova se v dalších dílech vytrácel tak dlouho díky rostoucímu kontaktu s civilizací mimo ostrov, až se vytratil skoro úplně. I tak 6/10, pětku si taky přečtu, ale budu u toho určitě mít zase hlemzy. Naskle.
Všechny Louisovy děti
Kamil Bałuk
Dobrý silvestr všem. Než začne opět oblíbená kratochvíle Kolik hodíš petard, tolikrát si retard, tak si tady ještě odložím poslední recenzijošku roku. Rok byl napiču, co si budem povídat - stihl jsem jen 30 knih, což je největší katastrofa končícího roku. Snad bude příští rok lepší.
A ještě k tomu jedna katastrofa - Všechny Louisovy děti jsou první blbost od absyntu. Jako věrný fanoušek kupuji na blind vše co vyjde česky a do teď dobrý. Až na tuhle přešlapku. A o co tam šlo? Mladý polský Kamil se vydá do Holandska aby přišel na kobylku spermadárcovskému skandálu, kdy jeden Louis chodil na hon do kelímku tak často, až z toho doktor udělal 200 dětí. V knize tak sledujeme profily a trable některých z 200 biologických dětí a je to pořád dokola to samý. Pak následuje pohled Louise, pak doktora a pak tahle Pošta pro tebe naštěstí skončí.
Co tim autor chtěl říct netušim, trošku se v tom ztratil a když mne to trochu začlo zajímat, tak jsem musel na gůgl abych si dočetl informace. Pak mne to ale zajímat přestalo a tak jsem rád, že ta kniha skončila. 4/10, protože jsem velkorysý člověk.
Perunova krev I.
František Kotleta (p)
Dnes se hlásím s další peckou od pečiho, takže s další pečkou - Perunova krev. František Kotleta mi byl do teď neznámý a literární žánr Steven Seagal taky. Teď jsme se poznali, ale zaplaťpanbů sem ženatej a tak se nebudeme nijak dál sbližovat, todle stačilo.
Bejvalej elitní voják se dostane do křížku se slovanskými bohy a po Čechách loví nějakej šutr, aby se zachránil - prcačky, brutální akční scény, střílečky, motorky, zbraně, vlci a tak dále pana krále a takhle furt dokola. Zábavný na 6/10 to bylo asi tak do půlky, pak to šlo dolu. Kdyby to byl hodinovej film, na kterej bych se před deseti lety koukal v sobotu s kocovinou, tak by to bylo mnohem lepší. Nemůže to někdo zařídit?
5/10.
Americké psycho
Bret Easton Ellis
Dobrý večer! Americké psycho je solidní nášvih do karantény. Pokud se mezi vámi nachází latentní psychopati, kteří si nejsou jistí svoji latentní psachopatózou, tak tohle je ideální kniha jak to odšpuntovat. Todle a Škromach u bazénku a YouTube kanál Andreje.
Ellis se s tím nemaže - film jsem viděl několikrát a dal jsem mu i zlatého pečiho na předávání Zlatých pečijů v roce 2000. Tehdá putoval zlatý peči za hlavní roli směrem k Christianu Baleovi.
Patrick Bateman je yupík z New Yorku z pozdních osmdesátek - New Order, Wall street, modelky, rolexky, solárka, fitka, koksík, diskotéky, sektetářky, walkmany a tak dále pana krále. A po večerech rozčtvrcuje lidi, vytrhává jim páteře, nahaní potkany do jejich vnitřnosti, pojídá čerstvě vykuchaný prostitutky a dává si krev místo šampaňského.
Zde bych rád podotkl, že brutalita knihy se nedá z filmem srovnat. To je jako srovnávat lívance a žárovky! A mezi tím vším řeší bílé odstíny vizitek, která kravata se nosí ke kšandám a další věci, který normálně řeším s klukama v kanclu já.
Za mne 10/10. Takovej Bruntál jsem teda nečekal.
Slon na Zemplíne
Andrej Bán
Tak ako je zvykom, knihu o Slovensku zrecencandátuju po slomensky. Dobrodošli priatielia dobré recenze, zdraví český pepík Peči! Naozaj Absynt - ty kokso najepsia viec, ktorú bratia vyslali do světa od dob Gabčíka! A od Absynta domácí zápasko - knižko o domovině. Mi asi jebne!
Slon na zemplíně je Roman Cestopisný a občas jeho briat Roman Reportážný. Andrej Bán se vydává do rózných kótú země, aby vravel o tem, aké to tam je. A jaké to tam je? Tož velmi zajímavé to tam je!
Kapitolko navazuje na kapitolko, ale pripojenie nie je. Škodovenka, jinak by to bolo za viac! Tutak iba 8ko/10ko.
A čuže se divíte, že píšu jak Babiš, tak je to hentonc pre to, přetože nemám T9 ve slovenčině, tak mi to drobet skáčé. Ale to jebu. Dozvedania!
Mengeleho děvče
Viola Stern Fischerová
Čau čau! Teď trochu z jiného soudku - přečetl jsem totiž strašlivou blbost, ale je to o holokaustu a ta stará pani, která ten příběh vypráví prožila strašlivý peklo. Takže nemůžu jen tak napsat, že je to blbost. Teda vlastně můžu.
Kdyby jakákoli romantická písnička Richarda Krajča byla kniha o holokaustu, tak by to byla tadle kniha.
Tak já zase jdu. 4/10. Jo a Mengele byl jen clickbait, vyskytuje se v příběhu totiž stejně dlouho jako český fotbalový kluby v lize mistrů.
Zpověď masky
Jukio Mišima
Spoiler alert předem - nejedná se o autobiografickou knihu Jima Carreyho, takže jsem se ani po 25ti letech nedozvěděl jestli maska nebo placka. To ale nevadí, dověděl jsem se spoustu jiných zajímavých věcí. A co například?
Že gayové to měli v Japonsku okolo druhý světový těžký. To bych si bejval byl tipnul i bez knihy, ale teď už to vím na tuty. Ne že by šlo v knize o to, jak probíhaly naháněčky (policejní, ne rukou!) a veřejné lynčování kluků - Mišima ve své zpovědi vzpomíná na své dětství a své pocity vůči intelektualně zaostalejším osvaleným spolužákům a s tím související vnitřní boj přesvědčování sama sebe, že by přece měl být normální.
Osobně fandím všem, kromě Sparty a tak jsem byl nakonec rád, že Mišima jen tak tak vyvázl ze zasnoubení s kamarádovo sestrou. Veškerý děj se vyskytuje v budově a žádný coming out se nekoná. Dřív byla venku určitě dost velká zima v Japonsku a tak se moc out necomingovalo. Queer literaturu vyhledávám pouze náhodou, ale tohle bylo o dost lepší než ta blbost co jsem si omylem koupil v Dublinu, kde blonďatýho Frantíka okrade a znásilní jeho milenec.
Pěkné rubato, 7/10.
Laserový muž: Príbeh o Švédsku
Gellert Tamas
V první řadě bych chtěl podotknout, že Laserman by měl bejt zfilmovanej. Ihned a bez diskuze - a jednoho z detektivů by měl hrát Arnold Schwarzenegger. A Johna Ausenia by hrál Pavel Zedníček! A bylo by to severský noirový drama! 10/10! Koukám, že mi právě volá Marhoul, ale teď nemůžu, píšu recenzu!
A krom toho sedím na záchodě. Možná si někdy když venku prší, říkáte, že si to věčný vysedávání na záchodě vymejšlim, ale ne. #truestory!
Laserman je smutný příběh o tom, co se právě děje v Evropě a jak se historie opakuje a kam až to může vést. Ve Švédsku počátku devadesátých let narůstal počet imigrantů a s ním i počet a sympatie pochybných uskupení, který se dostaly až do místního parlamentu. Média a společenský diskurz vedly společnost k názoru, že za tamnější krizi nemůže ekonomika, ale Hasan od vedle, co na nádraží prodává ve stánku noviny.
Tohle všechno vedlo k tomu, že se jeden pobzíkanej Němec vyrůstající ve Švédsku (toho by hrál Zedníček s červenýma vlasama) sebral a na přistěhovalce začal po nocích střílet pistolí s laserovým zaměřovačem. Jelikož to naštěstí čmaňovi moc nešlo, tak z desíti pokusů zabil jen jednoho člověka. Zbytek přežil. V té době vznik ve Švédsku i známý hit - “Švédové, skáčou jak míčky gumové!” Škoda, že do svých recenzí nedávám obrázky, hned bych poslal jednoho černého humra. Løl!
Peči, zpátky k věci! Dobře, co následovalo bylo, že krajní pravice začala posílat zdravice, lajky, šéry a sabskrajby a Čmaňa se stal v těchto kruzích velkým oblíbencem. Protože ale střílení na přistěhovalce a bejt debil kolidovalo s pracovní dobou a protože bez práce nejsou koláče - jak se říká ve Švédsku: no arbeit, no knäckebrot - musel si začít přivydělávat. To vymyslel tak chytře, že přepad 16 bank! Jelikož byl ale fakt maxidement, tak začal chodit do kasina a tam to zase prohrál.
Tato komedie pokračovala tak dlouho dokud ho Arnold Schwarzenegger nevypátral a nezabásnul. Absynt mě opět oslnil a donutil vsadit na ruletě na 9/10. Další povinná četba pro všechny idioty tam venku. Peace, peči out!
Stařec a moře
Ernest Hemingway
Jelikož už hraju fotbal za starý pány, tak spadám do kategorie stařec. A protože jsem letos byl u moře, tak se na internetech objevila teorie, že se u Starce a moře jedná o moji autobiografii. Ale pozor, milí fanoušci, kdo si při šahání pro tuto knihu mysli, že se dočká pečiho životopisu, tak se nedočká! Můj dvorní životopísař Palivo ještě není hotový, Bronislavo! Ještě vydržte! Životopeč: Kompletní chlebopisy se chystají až do budoucna.
Stařec a moře je o rybaření a dědovi na moři. Bohužel ale na ryby nechodím. Můj děda na ryby taky nechodil, tak nemůžu objektivně hodnotit jak moc si Hemigway vymejšlí. Za mne ale dobrý a dávám 7/10.
Dve sestry
Åsne Seierstad
Zásadní informace pro mne byla, že kufr znamená arabsky bezvěrectví. To znamená že Čmaňa byl po deseti letech na obrazovce stažen z provozu, aby ho někdo nezterorizoval! Nebo možná naopak! Jak by asi dopadl díl, kde by Pavel Zedníček představoval předmět, který zaslal Abdul z Kábulu!! Svatá prostoto! Vokamuro, ještě žes to všechno zatrhnul! Tolik vykřičníků v prvním odstavci!
Tak se zase uklidníme pečivko. Dvě sestry jsou pokračování Sestry od Topola a prequel ke Třem sestrám od Lou Fanánka Čechova a popisují, jak se dvě sestry somálského původu, žijící v Norsku, dostanou na zcestí a zběhnou k Islámskýmu státu.
Absynt i tentokrát přesvědčil víc než jakákoli písnička o Kovárně v Bráníku a i tady servíruje pěkně orosenou desítku z deseti. Kniha je reportáž o celé sedmičlené rodině a mapuje dospívání dívek, jejich sociální okolí a vlivy na jejich názory. Autorka strávila hodně času s rodiči, sourozenci, přáteli a tak dále pana krále, aby seslala velmi čtivé svědectví toho co se v naši společnosti děje a co bohužel není černobílé a na co neexistuje jednoduché řešení. Pokud teda člověk má v hlavě kousek mozku a nevolí Tomia.