Pebra
komentáře u knih
Osmý den týdne
Josef Frais
Je to pekelně české... až je mi stydno, že jsme vážně takoví. Asi je autor poplatný minulému režimu, ale tím spíš si čtenář uvědomí, jaké to tehdy bylo.
Báby a dědkové
Jindřich Šimon Baar
Miluju tyhle figurky z 19. století. Lidé chodili pěšky desítky kilometrů, mívali skutečný hlad, věčně jim šlo o život, složitě sháněli živobytí, žili život všemi smysly. Baar to umí skvěle popsat.
Za divadlem kolem světa
Zdeněk Štěpánek
Jímavé čtení bez patosu. Až k nevíře, co může člověk prožít. Oproti tomu jsou úsměvné životní osudy současných herců.
Poplach v Kovářské uličce
Václav Řezáč (p)
U nás v obchodě prodavačka taky okrádá a má k tomu zajímavou metodu: markuje občas věci dvakrát. S chutí to dělá cizím. Málokdo si toho všimne, zejména ti, co u obchodu jenom přibrzdí a pak jedou dál. A když se ozvete, prodavačka se dušuje, že to je omyl a okamžitě částku vrací :). S mnoha kamarády vyzkoušeno.
Jmenuji se Balujev
Vadim Koževnikov
Aťsi je to budovatelské. Ti lidé skutečně dřeli. A napsané je to dobře.
Ekonomie rodiny v proměnách času, institucí a hodnot
Lubomír Mlčoch
Jak zlikvidovat čtenářův zájem o dané téma nicneříkajícími šroubovanými větami.
Zrcadlo pro Kristýnu
Ludmila Romportlová
Film podle téhle knihy není špatný. Nevím, nakolik se však liší od textu. Každopádně hlavní hrdinka je na zabití. Člověku ani není líto, že se zranila.
Dům radostí
Helena Šmahelová
Šmahelová je taková klidná a dobře popisná. Od prostoru po pocity v srdci. Od počátku bylo celkem jasné, jak kniha dopadne, přesto ten proces nebyl nezajímavý.
Etta a Otto a Russell a James
Emma Hooper
Ve dvaaosmdesáti je asi nutné splnit si přání.
Náhradník
Princ Harry (p)
Ve mně dříme věčné dítě, takže se mi nejvíce líbily popisy hradních komnat a strašidelných nekonečných palácových chodeb, zahrady a vůbec prostředí, v kterém princové vyrůstali. Už to samo o sobě je příšerně neosobní a vydrží v něm žít jen ten, kdo v sobě utluče spoustu emocí. K příběhu snad jen podotknu, že smrtí Diany se v Harrymu zkrátka cosi zaseklo a zůstal také věčným dvanáctiletým klukem, i když prošel vojenskou přípravou. Upřímně vůbec nepatřím k obdivovatelům královské rodiny a jejich manýrů, Kate je mi velmi nesympatická a její dcera jakbysmet. A ten nejmladší spratek co se věčně pošklebuje a všichni ho za to obdivují? No - nevím :). Snad jen malý budoucí král se mi jeví upřímně.
Otec Kondelík a ženich Vejvara 1 + 2
Ignát Herrmann
Oh, jak já miluju tyhle knihy z předminulého století! Úcta k tatíčkům, poctivě vydělávajícím na chleba, matinky na nekonečné mateřské a dospívající dcerky stydlivě klopící očka před nápadníky v rukavičkách... Všeobecná zdvořilost. Proč to sakra zmizlo?!
Československá vlastivěda. Díl II, Dějiny. Sv. 1, Osídlení čs. území do r. 1781
kolektiv autorů
Skvělá práce. Není poplatné době vzniku. Přehledné, srozumitelné, doplněné dobovými ilustracemi a fotografiemi.
Na dosah ruky
Václav Erben
Když pominu detektivní zápletku, tak je to vlastně hrozně smutné čtení. Nenápadný popis mezi řádky, jak po osmačtyřicátém lůza ve jménu revoluce likvidovala vše krásné a kvalitní.
Pastvina zmizelých
Václav Erben
Jako vždy, kdy se odhodlám přečíst si detektivku, se mi pletly postavy a nemohla jsem se srovnat s časoprostorem, ale nakonec jsem se jen nechávala unést nostalgickými vzpomínkami na dobu minulou, na lidi u vody, kluky s kytarami, stánky s občerstvením, párky a dřevěnými stoly politými pivem :). Kdo je vrah jsem netušila do chvíle, kdy autor napsal jeho jméno. Ani pak mi to nebylo moc jasné :) Ale popsané je to pěkně, o tom žádná.
Pět bohů táhne přes moře
Bohumil Říha
Říha měl cit pro děti velké i malé, klobouk dolů. Tuhle knihu jsem viděla v dětství na poličce u mé starší sestry a odrazoval mě název, jelikož jsem myslela, že jde o literaturu faktu :). Až dnes jsem si ji jako trofej přinesla z knihobudky a s nostalgií přečetla. Kniha je plná zajímavých symbolů psaných mezi řádky.
Bílá paní
Adolf Brabec
Až tady jsem si přečetla, v jaké období žil autor, a proto není kritika na místě :). Trochu červená knihovna.