patch komentáře u knih
Nečíst jako první povídku o andělech. Než člověk najede na vlnu, tak se první povídka nehodí. Ale pak už to jede a i k andělům se vrátíte znovu, abyste si je vychutnali.
Četla jsem celou sérii Akta Enzo, tento díl podle mě ze všech nejlepší. Autor umí věrohodně podat atmosféru, počasí, dojem z lidí. Člověk se musí zachumlat do deky, když čte o podzimní plískanici v podání Petera Maye.
Bomba. Věcné a pravdivé. Žiju s církví již dlouho a snadno si dovedu představit, že někdo takto dopadne. Ale přitom hlavní postavu neodsuzuji, je umění to takto napsat.
Poslední díl série byl pro mě příliš akční. Příliš mnoho pochodů v čase i mimo čas. I když chápu, že autorka to musela nějak smysluplně uzavřít.
Druhý díl snad ještě lepší než první. S hrdiny jsem už byla seznámená, vyprávění plyne a je napínavé a plné zvratů.
Kniha plná mytologie a archetypálních vyprávění, úplně mě to uhranulo. Zjistila jsem, že všechna ta slova a spojení z ruštiny na mě dýchají něco z dětství. I když samozřejmě všechno ruské je nyní nepopulární. Bojaři, sarafán, mráz jako smrtící síla... Skvělé čtení, přečtu si i další díly.
Četla jsem v češtině. Asi jsem čekala trochu víc. Víc dusivé hrůzy, která je ve filmu. Příběh s vyzněním, které se dalo očekávat. Oceňuji krásný jazyk, popisy přírody.
Zase ne taková bomba, jak bylo uváděno. Ale četlo se to plynule a rychle. Krátké kapitoly mě docela bavily.
Faber je borec. Četla jsem od něj Kvítek a teď toto. Někdy jsem četla do noci, nedalo se to odložit. Velmi přesvědčivé, realistické, i když je to sci-fi. Velmi dobře popsaný rozklad vztahu mezi Peterem a Beou, kdy každý zažívá vlastní příběh a nakonec nedokážou najít splečnou řeč. Konec nic moc, čekala jsem nějakou katarzi, ale nedostavila se.
Velmi dobré. Zajímavý příběh, dobře napsané. Na konci trochu málo uvěřitelné, ale což. Jediné, co mi vadilo, je používání slova "zašvitořila" Fakt divné slovo.
Přečteno na základě zadání z čtenářského klubu KKV. Bylo to výborné! Místy jsem se smála i nahlas. Trochu jako Pratchett a příběhy jako El-hrér-ran. Doporučuji.
Docela překvapení. Hlavně obsahově, moc takové knihy nečtu. Pasáž po ztroskotání lodi se ale trochu vlekla a byla morbidní. Přála jsem si, aby je už někdo zachránil nebo umřeli.
Ale líbilo se.
Lehce z toho mrazilo. Jak snadno spadnout z normálna do smrtící žárlivosti.
Fascinující imaginace. Jak může někdo něco takového vymyslet? Jedná se spíš o sled obrazů než děj, ale bavilo mě to velmi. Až tady jsem se dozvěděla, že v této řadě je více knih. Takže už vím, co dál číst.
Přečteno pro čtenářský klub kkvysočina na téma Draci a saně. Sice trochu odbočka, ale drak tam je a hraje velkou roli. Asi by mi pomohlo, kdybych před tím četla Silmarilion, takhle jsem se trochu ztrácela v tom, kdo je kdo. Taky to chtělo hodně listovat na předsádku s mapou. Ale celkově hodně dobrá kniha, asi si i ten Silmarilion přečtu.
Celé je to prodchnuté silný smutkem a beznadějí. Chudým není pomoci a ti bohatší umřou. Nedoporučuji číst na podzim, vyvolává deprese. :-)
(SPOILER) Přečteno pro čtenářský klub kkvysočiny. Asi bych se jinak nedonutila. Plastický obraz všeho možného okolí z viktoriánské Anglie. Jidlo, oblečení, interiéry domů, způsob práce v nevěstinci. Hluboké rozdíly mezi vrstvami obyvatel. Nejvíc mě ale na knize zaujalo, že nemá žádný konec. S těmi postavami to nijak nekončí. Tolik slov a nakonec nic.
Přečteno v rámci Čtenářského klubu kkvysočiny. Už asi potřetí v životě. A na konci zase slzy, prostě hlavní hrdina přiroste k srdci.
Jedná se spíše o sled historek, ale dobře vykreslí konec 19. století na rančích a stezkách.
Hutné, barevné, čtivé. Přestože je to dlouhé, vyprávění má spád a překvapivá odhalení. Při čtení jsem si ale neustále musela připomínat, že se jedná o román, ne o skutečnost. Některé skutečné osoby bylo možné rozeznat, ale jejich osud byl jiný, než v knize.