*Pájuše* komentáře u knih

Přiznávám, že povídky většinou nevyhledávám. Byť se čtou rychleji, mají svá stinná úskalí. Především v tom, že jak jich je více, některá vás baví, jiná zase ne a potom hodnocení knihy jako celku je složitější.
Pane Shustermane, musím ale uznat, že moje očekávání jste v této povídkové knížce předčil! Všechny povídky zde mají své kouzlo. Každá z nich člověka něčím obohatí. Pravda, některé povídky se odehrávají dlouhou dobu před dějovou linkou Citry a Rowana a jiné zase jejich děj doplňují. Za mě byly povídky odehrávající se dlouho před Citrou a Rowanem přeci jen lepší. Především proto, že autor umožňuje nahlédnout do světa v době, kdy se teprve Nimbus probral k vědomí a začal přechod ze smrtelného věku do "nesmrtelnosti". A autor se s tím popasoval s grácií. Respekt!
Vůbec mi nevadilo, že aktéry jsou pro nás někdy neznámé osobnosti (a ty známé... huh, s nimi to byla panečku jízda). Díky nim jsem si více a více utvrzovala, že svět, jak ho známe dnes, se neskutečně změnil! Ten přerod, to, co se stalo důsledkem vědomí Nimba, jaký to mělo na všechno dopad - na lidi, na kulturu, politiku, na chápání jednotlivce ve větším měřítku a ztráta individuality, to vše se snoubí v krásném tanci mečů, kdy nás od této reality dělí desítky možná stovky let.
Vřele doporučuji!

7 27.04.2024

Největší přešlap, co jsem udělala.
Netuším proč, ale styl autorky je něco pro mě jaksi nestravitelného. Pamatuji, že ze začátku jsem byla z knihy zmatená kvůli těm odskočeným řádkům po celou dobu čtení, které Vás vytrhávají z kontextu a nutí vás některé pasáže číst znovu, protože nevíte, která ta postava zrovna mluví nebo zda se děj posunul dál a autorka odskočila schválně jako by začínala novou kapitolu. Navíc ten popis je takový těžkopádný. Hned první věta začala divoce. Už tehdy mi blesklo hlavou, zda to bude divoká jízda, kterou si užiji nebo naopak divoký sjezd dolů bez jistícího lana. A bohužel, to první to nebylo a to druhé nedokáže pořádně pospat mé zklamání z knihy. Představovala jsem si něco jiného. Shrnu to - namakaný a potetovaný borec, který si prošel peklem i kriminálem, představující drsnou slupku jinak nepochopené citlivé duše uvnitř a "nevinná" panenka, která ztratila paměť a s jeho pomocí odkryje svou minulost. LOL!
Autorka možná chce, aby to tak působila, ale podala to zvláštním způsobem. Nevinná panenka se pro mě hned na začátku stala zbohatlickou princeznou a namachrovaný týpek bez duše Kinga. Aspoň mě nepřipadal, že by předvedl něco světoborného, něco, za co by stálo nazývat ho borcem. Větší zklamání jsem nemohla zažít ani při konci knihy, kdy jsem přesně věděla, vlastně po celý čas, jak ta kniha dopadne. Bránila jsem se tomu konci jako čert kříži, ale když jsem ji po dlouhé době znovu vzala do rukou a s pocitem zoufalství dočetla, zjistila jsem, že jsem si to mohla odpustit, protože konec jsem věděla celou tu dobu i bez autorčina vyprávění a zbytečných dramat.

(SPOILER) Kde začít?
Terry Pratchett je legenda. Nejen co do počtu knih, ale i autorovou oblibou. Kamkoliv jsem šla, neustále na mě vykukoval, ať už jsem byla v knihovně, u přítele nebo jen u kamarádu. Tak jsem si řekla, že se do něho pustím a uvidím, zda i já kouzlu pana Pratchetta propadnu. Navíc se mi hodil do letošní čtenářské výzvy - kniha, která má na obálce hodiny.
Anotace zněla slibně, bohužel jsem zjistila, že jsem se pustila do 4 dílů až někdy v polovině knihy, kdy mě s ní načapal přítel. Do té doby mi kniha přišla naprosto nudná, nezáživná, plná "nesmyslů", kterým jsem nerozuměla (ty vysvětlivky pod čarou mě iritovaly, protože ani ty jsem nepobírala). Těžko říci, jestli to zapříčinilo tu neochotu ji vůbec dočíst, nebo mi prostě nesedl popis jednotlivých věcí. Stručně řečeno, na dlouhou, opravdu dlouhou dobu jsem knihu odložila. Když jsem se smířila s tím, že to nebyla nejšťastnější volba, jsem knihu nakonec dočetla. Pořád s pramalým nadšením, za to s nižším očekáváním. Možná proto knihu nehodnotím nijak zle. Vyprávění o Smrťovi - pánu nad časem, kterým lidem brzy vyprší - bylo opravdu jedinečné stejně jako "nesmrtelnost" v knihách od Shustermanna.
Autor oplývá neskutečnou dávkou představivosti a fantazie. To mu nelze upřít. Oceňuji to. Ovšem tím moje sympatie ke knize končí. Kniha mi jednoduše nesedla. Nenaladila jsem se na vlnu pana Pratchetta, takže byť první půlka se mi nijak zábavná nezdála, druhá polovina už byla lepší.
* SPOILER *
Mimochodem, ten poslední okamžik knihy mi přišel strašně useknutý. Nejdřív boj, potom smrt a najednou se posuneme v čase o... no, nejspíš o hodně. Chyběl mi tam prostě ten plynulý přechod.
* KONEC SPOILERU *
Lituji, pane Pratchette, vaše díla neobohatí mou knihovnu, byť na partnerově straně vedete v první desítce.

1 17.04.2024

Dala jsem si trochu prostor, abych si srovnala myšlenky a nesnažila se knihu hodnotit jen proto, že je to Zapata. Ona píše fakt dobře, její knihy mám ráda, opravdu že jo, i když se mě některá dotkne méně, jiná víc, pořád má autorka co nabídnout. Jenže tahle kniha je... není vyloženě zklamání. Těšila jsem se na ni, ale... Ale... Zac byl pro mě divný patron, jeho myšlenkový pochody bych si chtěla přečíst, pak bych možná pochopila, proč se choval, jak se choval. A Bianca byla, ach jo... to její neustálé omílání o tom, jak ho jako teenager milovala a jak se přes to přenesla (nejen tu lásku, ale i to, že se deset let neviděli)... tohle slovní slovní spojení se objevuje každou jednu stránku, každou jednotlivou kapitolu, prakticky až do konce. Chtěla jsem si frustrací trhat vlasy, ale řekla jsem si, že na starý kolena budu šedivá a ne plešatá. Na dlouhou dobu jsem knihu odložila a pokaždé, když jsem se k ní chtěla vrátit, jsem si raději našla bohulibější činnosti. Tohle maniodepresivní chování hl. hrdinky mě tak strašně štvalo, že když jsem to dočetla, přišla jsem si spíš vyšťavená, než nabitá energií. Pardon, ale to drama kolem toho, že se odcizili mi přišlo jako vyumělkovaná telenovela (o ho... o bobku). A jako třešnička na dortu toho všeho - to slow-burn bylo opravdu k smíchu, na posledních třiceti čtyřiceti stránkách dojde k rozuzlení jejich vztahu a dojde i na sex. Tak nějak mi to přišlo jako smutné zakončení knihy, než vyvrcholení celé zápletky. Škoda. Ke knize se vracet již nebudu.

2 07.02.2024

(SPOILER) Letošní téma čtenářské výzvy - kniha, jejíž děj se odehrává během války - mám splněno.
Začátek byl slibný, hrdost vojáků i plukovníků ke své národnosti (aneb bůh žehnej civilizaci) nezměrná a co se války a jejich útrap týče, tak byly zmíněny jen okrajově (já byla spokojená, nemám ráda válečný filmy ani knihy, kde je mučení na denním pořádku a kde se z lidí s morálkou stávají jen bezduché loutky v rukou věznitelů). Ačkoliv všechny ty těžkosti (a teď válku nechci zlehčovat) byly zmíněny okrajově, nechápala jsem, jak mohli zajatci celým příběhem proplout jen s pár obtížemi - hladověním a exemplárním potrestáním velitele. Dokonce vyšší hodnosti nemuseli pracovat (válečný zajatec je prostě válečný zajatec, ne člověk s hodností plukovníka, co si může diktovat, kdo bude a kdo nebude pracovat rukama a rozhodně nebude přebírat iniciativu a vrhat se věznitelům do toho, jak se má most správně stavět). Taková volnost v době války mi přišla nesmyslná, prostoduchá a neuvěřitelná. Neustále omílání, jak je západní kultura ta pravá civilizace a jak jsou schopni oponovat krutosti a hlouposti východní kultuře, mi přišla přitažená za vlasy a nazvat věznitele "hloupými opicemi"... tak na to jsem jen poulila oči. Jak už tu někdo napsal - je to jedna velká propaganda.

3 07.02.2024

(SPOILER) Miluji asijskou kulturu - jejich zvyky, tradice, historii, jídlo, přírodu, památky, herce, zpěváky, prostě vše, co s tím souvisí včetně autorů. Trochu jsem ale narazila, protože kniha má vysoké hodnocení a mě se zdá neadekvátní. Nemůžu popřít, že první polovině knihy jsem naprosto propadla, byla jsem do ni zažraná a hltala jsem s nadšení stránku za stránkou. První zvrat, kdy jsem utrpěla šok bylo, když jsem zjistila, že hl. hrdinka má ne jednoho, ale hned dva partnery současně - polyamorie?! No, milostné trojúhelníky v YA knihách vždycky skončily tak, že se hlavní hrdinka nemohla rozhodnout pro jednoho či druhého, ale vždycky si vybrala mezi nimi. Teď najednou jsem věděla, že hlavní hrdinka se rozhodla pro oba současně! Nejspíš jsem příliš úzkoprsá, stará škola, konzerva, nazývejme to jak chcete, ale tohle bylo silný kafe. Další zvrat, ke kterému jsem se dostala postupně byl, že mezi ženami a muži panovali fakt nepoměry a dýchalo to na vás celou knihu. Druhá polovina už tak skvělá a úchvatná a dechberoucí nebyla. Jeden boj střídal druhý, hlavní hrdinka už mi nepřišla tak sympatická jako prve a děj byl jak vystřižený z Hvězdných válek akorát s lidmi ovládajícími velké robotické stroje proti dalším robotickým strojům a všichni se řežou hlava nehlava. Kdo byl tedy vlastně ten "bad guys"? Ti, co ovládali během řízení robotických strojů konkubíny? Nebo samotná hlavní hrdinka, která měla od začátku jen jeden cíl a to pomstu? Či "mocnost", která si ze země udělala svoji malou soukromou šachovou partii? Sumasumárum první půlka mě brala, ve druhé polovině moje nadšení opadlo a já už viděla více a více chyb, které jsem v té první polovině knihy nevnímala. Nemyslím si, že by si mě druhý díl získal, proto se do něj ani pouštět nebudu.

1 07.02.2024

Na tak málo stránkách je popsaná tragédie s tou největší přesností a citem. Kniha oplývá verši, které jsou tak plné krásy českého jazyka a lze je snadno pochopit. Určitě to není poslední poezie z pera pana Šiktance, kterou si přečtu.

1 07.01.2024

(SPOILER) Půjdu proti proudu, ale tohle je kniha, která nemá snad jedinou dobrou vlastnost.
První část knihy byla useknutá. Autorka stříhala látku a pak ji k sobě lepila lepidlem. Výsledek? Několik měsíců jejich vztahů sesumírovaných do pár štěků v divadelní hře. Chybělo mi opravdu to jejich oťukávání. Začít jeden den, kdy se setkáte a najednou přeskočit o čtrnáct dnů ne-li měsíců později, mi nepřijde jako dobrý začátek knihy, potažmo prostor pro vztah hlavních hrdinů.
Druhá část knihy byla jak patetická gradace románku. Tuna sexuálních scén (které jako měly posouvat děj dál?!), tuna vulgárních slov, které se prostě do knihy nehodily (nemám problém s obhroublými výrazy, ale tady to bylo prostě tlačeno na sílu) a bez legrace(!) druhá část knihy byla nelogická. Klepala jsem si na hlavu a říkala jsem si, jestli to autorka myslí vážně.
Klišé střídá další klišé, tam, kde to má být vážné, je kniha k smíchu, místo, abyste napjatě čekali na rozuzlení celé zápletky, vám bylo hned jasné, jak to skončí. Stačilo, aby z úst slavného bodyguarda zaznělo, odkud pochází jeho otec.
První díl jsem si plánovala koupit také, ale ačkoliv jsem začala druhým dílem - dá se číst prý i samostatně - do prvního dílu, kde má být Ava a Alex, se pouštět nebudu. Postavy mi nebyly sympatické tady, pochybuji, že by byly sympatické i v jejich hlavním příběhu. Velmi ráda pošlu knihu dál.

3 14.08.2023

Ajajaj... Jsem z knihy jaksi rozpačitá. Tohle jsem nečekala, že u knihy Zapaty napíšu. Je to hodně slabý průměr. Ani ta třetí hvězdička se mi nechtěla dávat. Jsem zklamaná. Autorka se mi nějak netrefila do vkusu. Ruby byla nevyžvaněný děcko, které vyšiluje z maličkostí a Aaron byl na mě příliš, no, nijaký? Celkově jsem se u knihy nudila. První polovina - zprávy, e-maily - byla na vytrhání si všech vlasů, dlouhá a nezáživná. Když už jsem se zaradovala, že se dostávám ke skutečnému příběhu a ten se začíná rozjíždět, tak jsem nad chováním obou hrdinů jen nevěřícně mrkala. Několikrát jsem knihu zavřela a musela podívat na obálku, zda tu knihu opravdu napsala Zapata. No nevím, oproti Rytmus, já a Malychin, je kniha mnohem snesitelnější, ale když to porovnávám s Kultim, S láskou, Lukov nebo i Srdcem proti zdi... je to fakt slabota.

3 29.06.2023

(SPOILER) Tohle nebylo utrpení, tohle byl očistec! Opravdu že jo. Předně anotace je výsměchem už v první větě "Ona je z hloubi duše romantička..." Ty kokos, a já jsem Královna ze Sáby! :D
Tolik knih s touto tématikou jsem u nás neviděla. Četla jsem akorát Bavettovi, ale přišlo mi to tisíckrát lepší, než tohle! Ani nevím, proč ve "sladké Abelliové" viděli sladkou? Jako kvůli její dokonalé postavě, dokonalým úsměvům, dokonalé poslušnosti? No nevím, na to, že byla členkou mafie mi přišla moc dětinská, moc jednoduchá, moc, no vlastně nijaká. Neměla podle mě jeden jediný kladný povahový rys. Taková skleníková květinka, která si na mafiánskou princeznu hraje.
A o Nicolase, který tomu všemu dělal principála, bych si neopřela ani kolo - diktátor, egoistický vůl, velký šéf mafie, který může mít všechno, ale tak nějak jsem mu ty jeho macho-kydy nepapala. Ohánět pistolkou se umí i malé dítě.
Akce žádná - krom jedné kulce v hlavě a super střílečce v restauraci - je kniha plná vycpávkové vaty. Jak to funguje v mafii se nedozvíte ani na poslední stránce, romantika jaksi nucená, dialogy směšné a to toužení a vzdychání a tuna myšlenkových pochodů mě už po sto stránkách přestala bavit. Hodnotím to jednou hvězdou jen protože mě to ze začátku bavilo. Pak se z toho stala spíš telenovela k smíchu, než komplexní příběh o mafii šmrcnutý zakázanou láskou, který jsem tak trochu očekávala.

2 20.05.2023

Začínám mít pocit, že série má sestupnou tendenci než vzestupnou. Autorka píše dobře, dokáže čtenáře udržet v napětí a postupně mu dávkuje jednu dardu za druhou, ale... ach bože, je toho tolik! Začala jsem se ztrácet v tom, kdo je bůh, božstvo, prvotní bůh, kdo je bratr, otec, matka, dcera a kdo jaké jméno má nebo měl v historii, spojení, manželská znamení, proroctví, věštba, tuna vyšperkovaných sexuálních scén a do toho iritující hlavní hrdinka. Jestli jsem někdy měla pocit, že bych některé hrdinky ráda vytáhla z knihy a párkrát je propleskla, tak tady bych hlavní hrdinku mlátila skoro na každé stránce. Vrrr.
Vskutku, autorka tam nasázela dost nelogičností, do toho se snaží rozvíjet příběh, který mi přijde ještě víc zmatenější kvůli všem těm novým informacím a tajemstvím, kterými se nás snaží nakrmit přes největší Otázkovou princeznu - pardon, teď už královnu - vůbec! Těžko říci, jestli čtvrtý díl bude postupně degradovat celou sérii na paskvil obludných rozměrů nebo naopak napraví ten zmatek a vnese trochu logiky, do jinak příšerného zmatku.
Nemám z této knihy dobrý pocit, jediný důvod, proč dávám o jednu hvězdu navíc je Kieran.

9 15.05.2023

Jsem mile překvapená, že se něco takového dostalo na pulty českých knihkupectví. Možná předně proto, že asijská kultura je velmi upozaděna, přitom je to jedna z nejkrásnějších a nejobdivuhodnějších kultur, které znám. (Ano, jsem touto kulturou políbená nejen jako samouk, ale také díky značnému množství filmů a seriálů a knih o jejich historii a samozřejmě k-pop, k-rock atd.).
Kniha nenadchne, ale ani neurazí. Občas mi přišlo, že by si kniha zasloužila jít více do hloubky, co se postav týče. Zdály se mi ploché a některé tak nějak do počtu, aby tam dělaly "křoví". Děj byl rozvláčný, žádná "dramata" se zde neodehrála, takže člověk nebyl na konci překvapený. Určitým klišé se kniha také nevyhnula - typické pro YA knihy - ovšem nebylo to tak znatelné, jak bych očekávala. I když na ni mám spíš samá negativa, tak nějak to bylo milé čtení a sedla mi prostě do nálady.

1 15.05.2023

(SPOILER) Co ke knize dodat? Název je vážně sympatický, ale obsah je jeden velký paskvil. Autorka střídá několik pohledů - krom hlavních hrdinů. Do toho není ani pořádně vysvětleno, co se tam vlastně stalo před těmi x-lety - jen že se něco stalo - ani proč a jak. Ach jo... A to jsem myslela, že zde konečně dojde k rozuzlení toho záhadného/divného vztahu mezi Leah a Branem. A ono nic... Těšila jsem se zkrátka na něco, ne že "teď ti to vysvětlím a čtenáři domysli si sám". Něco mi prostě na této série nesedí. Série s Mercy a Adamem je smysluplnější, barvitější, napínavější a mohla bych pokračovat dále.
ALE! Konec tohoto dílů mi dal naději, že to bude mnohem zajímavější v dalších dílech! A to je také důvod, proč jsem dala o jednu hvězdu více.

2 18.01.2023

Odmítám tuto knihu hvězdičkovat nebo dávat nějaké konstruktivní hodnocení. Výzvu mám splněnou a tím to pro mě hasne.

Uchvatitel duší byl vcelku zdařilá kniha. Trošku mi zde ale přišlo, že autorka z minulého dílu převzala pár podobných námětů a strčila je sem. Ne že by autorka vykrádala sama sebe, jen... já nevím, nemělo to takové grády, jak jsem si myslela, že to mít bude. Kdyby mi navíc někdo řekla, že vrahem je postava z béčkového hororu, tuhle knihu bych do ruky nevzala. Ale protože je to PB, vrhla jsem se do toho po hlavě. Přesto všechno je kniha poutavá, čtivá a napínavá. Díly s Mercy a Adamem mám neskutečně ráda. Baví mě jejich škorpení, to, jak od prvního dílu oba dva vyspěli a i to, že jsou postavami, na které může být autorka právem hrdá.

1 08.01.2023

Toto je jedna velká deprese. Jako vážně... nevím, kam se poděl humor, který si tak dobře pamatuji u série Mercedes Thompson, ale tady naprosto chyběl. Příběh byl dobře konstruovaný, smysluplný a napínavý, ale veškerý pokus o humor vyšel vniveč. Opravdu jsem, v těch světlých chvilkách, kde humor vykoukl na světlo boží, ho zazdila. Naprosto zazdila. Přečetla jsem to a... aha, tady bych se asi měla smát. No nic, snad další díl bude lepší.
Musím ale autorku pochválit, píše pořád stejně dobře.

1 08.01.2023

PB dělá čest svému jménu. Autorka umí psát, vskutku umí, tak proč mi tento díl přišel nedořešený, konec urychlený (jako useknutý ocas) a děj - ač napínavý - tak celkově vzato o "něco" ochuzený?? A to "něco" mi tam prostě chybělo. Nemůžu říci, že bych si knihu neužívala, jen mi prostě z celkového hlediska sedla o dost méně, než díly předchozí. Přesto série stojí za přečtení.

1 26.12.2022

(SPOILER) Na knihu jsem se strašně těšila. Doufala jsem, že se opět vrátím do Země víl, ovšem... nadchla jsem se až moc. Přespříliš jsem očekávala, že to budou z pohledu Cardana kritické momenty z Krutého prince - kdy se např. stal "vězněm" Jude, než mu na hlavu trikem nasadila korunu; z Podlého krále - jeho pohled na to, když vyzvedl ostrov z vod a vyhnal Jude ; z Královny ničeho - kdy naopak při "výslechu" Taryn poznal, že ona není ona... a ono nichšt, nada, šlus, ende! A tím moje sympatie ke knize vzaly za své. Opravdu škoda.
Je ale pravda, že povídky byly uzpůsobeny tak, aby šly po sobě. Kdyby HB skákala od Královny ničeho ke Krutému princi asi bych v tom měla hokej. Knihu slupnete jako malinu. Překrásné ilustrace doprovází děj a jsou vskutku pastvou pro oči.

16.12.2022

(SPOILER) Tahle série se řadí mezi jednu z nejlepších, kterou jsem v tomto roce četla. A to hlavně proto, že u ní nikdy nevíte, co na vás v další kapitole čeká. Ta nepředvídatelnost je hodna víl Holly Blackové. Celá série se nese v duchu napětí, strachu z neznáma či z budoucnosti a intrikaření..., ale prostě Cardan a Jude! Tohle je pár, díky kterému bych četla i vyhlášku, která reguluje prodej zelí, kdyby tam byli zakomponovaní! :D
Ovšem otázky, které se mi neustále vrací, nebyly ani v tom posledním díle zodpovězeny. Některé věci jsou tam prostě matoucí.
* SPOILER * např. ta náušnice od Grimsena, kterou nosil Cardan v uchu - sám se jí zbavil, nebo snad po vyslechnutí, co Jude slyšela, co ta náušnice umí, by mu ji snad nechala dobrovolně nosit? To samé, cožpak by sestru nevarovala, že náušnice, které ji chtěla dát svatebním darem umí krásu dát, ale i vzít? V prvním díle bylo zmíněno to, že Jude začala brát jedy, aby si na ně zvykla a mohla být vůči nim imunní. Po jejich vysazení zas naopak zažívala stavy jako drogově závislý, přitom pokaždé - díl od dílů - od jedů i od těch stavů se opouštělo... bylo to jednoduše zvláštní * KONEC SPOILERU /
Těžko uvěřit, že už je této série konec. Strašně ráda bych se ještě někdy do Země víl podívala, tak doufám, že autorka ještě z tohoto prostředí o Jude a Cardanovi něco vydá (kromě tedy toho Jak se král Země víl naučil nenávidět příběhy - chystám se na to), protože je mi líto tuto sérii opustit. Rezonuje ve mě a ještě dlouhou dobu rezonovat bude. Doporučuji.

1 07.12.2022

Tohle prostě nemá chybu. Neskutečně se u toho bavím, zažívám pocity zmaru a naděje, radosti i smutku a všeho dalšího, co od knížky očekávám. Těžko uvěřit, že HB je autorkou Krutého prince a Nejtemnější část lesa, protože obě ty knihy, byť jedna se odehrává ve světě víl a druhá ve světě lidí, jsou od sebe tak diametrálně odlišné, že nedokážu uvěřit, že to napsala jedna a tatáž osoba.
Co k Podlému králi dodat? Více Cardana a Jude! Protože ty dva se k sobě hodí víc, než si oba myslí. Začínám si ale všímat, že autorka některé věci úplně nedotáhla do konce. Jsou tam jisté špeky, které mě nutí se zamyslet, jak to s nimi bylo dál, protože zatím nejsou vysvětleny nebo naopak se k nim teprve v třetím díle dostaneme. Tak snad ten třetí díl...

1 07.12.2022