p3tris komentáře u knih

Úplně nerozumím tak nízkému hodnocení. Jedná se totiž původně o publikaci renomovaného vydavatelství Osprey Publishing. Jasně, odborník si raději koupí nějakou monografii plnou technických parametrů a rysů, ale pro toho tahle knížka určená není. Je pro laickou veřejnost, kterou seznámí s jednou z největších leteckých ikon druhé světové války. To do posledního písmenka splňuje. Dozvíme se jak základní data, tak popis vzniku letounu, rozdíly ve verzích i místa nasazení včetně nejznámějších pilotů. Překlad je sice někde trochu kostrbatý, ale nic, nad čímž by se nedalo přimhouřit oko. Postaral se o něj Jirka Chodil, který také doplnil kapitolu o československých letcích s úžasnými fotografiemi pana Ladislava Sitenského. A smutná perlička na závěr. Poslední stránka je věnována Hurricanu KZ321 a radosti z toho, že bude umístěn v muzeu Točná. Bohužel, tento stroj se zřítil i s pilotem během leteckého dne 14. srpna 2022.

1 23.08.2023

I když se o 2. světovou válku zajímám celkem dlouho, musím říct, že námořnictvo není zrovna má silná parketa. Mám povědomí o těch největších bitvách a poznám nejznámější lodě. Tam někde to končí. Přesto patří německý film Das Boot k mým oblíbeným a v simulátorech Silent Service nebo Aces of the Deep jsem strávil nejednu hodinu. Takže jsem nepohrdl seznámení s jedním s nejikoničtějších podmořských člunů z pozice laika. Musím říct, že jsem spokojen. Tuto brožuru řadím k takovému "záchodovému" čtení a tak jsem si jí také dávkoval. Po kapitolách, postupně se věnující konstrukci, nasazení, nebo životě osádek. A přesně to, co jsem očekával, jsem také dostal. Odborníci možná najdou nějaké mouchy, ale u mě kniha svůj účel splnila. K dobru lze přičíst také kvalitní překlad, kde je, i podle vložených poznámek, znát, že překladatel své práci a tématu rozumí.

1 26.06.2023

Už chápu, proč je Moorcock považovaný za průkopníka stylu "Emo". I když je Elrik temná a krvavá fantasy, hlavním motivem je láska. Tedy konkrétně tragická láska. Ať už princezny Gratjéšy k mocnému kouzelníku Saxifovi v prvním příběhu, tak zhrzená láska královny Cymoril, nebo dokonce láska meče Bouřavy ke svému pánu v tom druhém. A ve jménu lásky a poznání je Elrik ochoten postavit se nejmocnějším kouzelníkům, bohům a dokonce i vlastnímu národu. Často není sám, ale jelikož sebou nese prokletí požírače duší, přátelé umírají. A to velmi brutálně a velmi často. Znovu v perfektním grafickém zpracování.

3 07.06.2023

Dávno před Geraltem znal fantasy svět jiného Bílého vlka, Elrika z Melniboné. Jestli nám může Geralt připadat někdy sobecký a sebestředný, Elrik takový bezpochyby je. Co hůř, pro svůj prospěch neváhá svou duši upsat těm nejhorším démonům. Ale není to zas úplně jeho chyba, protože pro jeho nadřazený a dekadentní národ je to normálem. Stejně jako pojídat na hostinách lidské maso, bodat otrokům jehly do očí nebo věštit z novorozeňat. Život pro ně nemá žádný větší význam. Pokud to ale není život Elrikovi milenky. Nevadí, že únoscem je její bratr a současně Elrikův bratranec, nástupce trůnu. A tak se vydává na záchranou výpravu s pomocí démonů a elementálů. A také meče požírajícím duše, nazvaným Bouřava.
Elrik patří bezesporu k tomu temnějšímu, co fantasy literatura nabízí. Což se perfektně povedlo převést do komiksu nejen autorům scénáře, ale hlavně ilustrátorům. Tohle rozhodně není pohádka pro malé děti.

3 02.06.2023

Znovu výtečný Usagi, tentokrát ale jen ve dvou příbězích. V tom prvním se svým novým společníkem Yamamato Yukichim setkají se zlodějkou Kitsune a malou Kiyoko, které se zapletou s místním gangem. A poznají, že i mezi zločinci může něco znamenat čest. V tom druhém se rozdělí při pronásledování pětice zabijáků, aby Yukichi sám narazil na jednu z nejnebezpečnějších postav celé franšízy, šílenou Keiko a jejího "strýčka" Jeie. Bohužel, tentokrát se nedočkáme obohacujících vysvětlivek k jednotlivým příběhům. Takže si musíme vystačit s tím, že se dozvíme, že profesionální eskortní jednotky se nazývaly Watari-kashi.

31.05.2023

Takže když už máme obří roboty, co ještě chybí? No jasně, obří dělo. Odškrtnuto. I přes něj se ale Gantzovi týmy probíjejí k obří věži, která znamená vítězství. Jenže chce vůbec Kei zničit celou populaci mimozemšťanů? Včetně starců a dětí? Niši však neváhá a tito dva bývalí spojenci si tak musejí čelit navzájem. Nakonec to vypadá, že lidé mají konečně navrch.

1 25.05.2023

Příběh z Nairobi patří bohužel k těm slabším. Vražda a následné vtělení do Mraveny nedává moc smysl a z africké kultury by se dalo vytěžit rozhodně o mnoho více. Pobavily snad jen vatikánské letušky a lovecké výpravy. Vyloženě pak zklamal Tarzan. To příběh z Číny je jiné kafe. Hodně mě bavilo utahování si z čínských tradic, ze kterých se stalo jen pozlátko pro turisty. I to, jak Mravena těžce nese svůj "volný vztah" s Jurijem, protože je jediná, která si tentokrát sexuálně neužívá. Včetně Sigiberta, který vyloženě řádí. A Mravena si pomalu uvědomuje, že jí k Jurijovi táhne i něco silnějšího, než je libido. Vyloženou třešničkou jsou pak narážky, jako ta s netopýří chřipkou a rouškou ve Wu-Chanu, nebo muž s taškou před tanky na Náměstí nebeského klidu. Takže ani tentokrát to není absolutní hodnocení, ale druhý příběh zvedá knihu hodně nad průměr. Rozhodně mě nezklamala.

2 03.05.2023

Mám rád vzpomínky zkušebních letců. Díky Wolfgangu Spätemu a Mano Zieglerovi už vím, jak se vyvíjel raketový Me 163, díky Jeffremu Quillovi znám porodní bolesti slavného Spitfire a Neville Duke mě vzal do kokpitu nepřeberného množství letounů. Jeho příběhu je ten Lercheův také nejvíce podobný. Stejně jako Duke i on byl hlavně technikem a jeho hlavním cílem bylo zalétat si v co největším množství různorodých letounů. Díky tomu je podobný i styl psaní. Žádná květnatá mluva, spíše strohé popisy toho, jak se které letadlo chovalo. A jelikož sloužil u Erprobungsstelle der deutschen Luftwaffe v Rechlinu, tedy zkušební jednotce letectva, měl jich možnost vyzkoušet opravdu velké množství. Nejen vlastních, ale i kořistních, kterým se v knize hlavně věnuje. Ze soukromého života, kromě kapitoly o jeho leteckých začátcích, se toho moc nedozvíme. Dokonce to jde tak daleko, že až na výjimky nejmenuje ani své kolegy. Naproti tomu přesně víme, jaké volací znaky mělo to které letadlo, což jsou údaje opsané z letových deníků. Takže pokud vás zajímá, jakou optikou se díval německý pilot na v té době nepřátelskou techniku, rozhodně tuto knihu doporučuji přečíst.

12.04.2023

V polovině devatenáctého století probíhala na celém světě průmyslová i společenská revoluce. A feudální Japonsko se před tímto světem chtělo uzavřít. Jenže ten o Japonsko stál. Tento izolovaný stát se začal štěpin na příznivce soužití s jinými národy a na jejich odpůrce, potažmo na příznivce císařské vlády a vlády vojenského šógunátu. To už byl jen krok k občanské válce.
Šinsengumi byly elitou. Samuraji z těch nejlepších škol bojového umění. Dokonale vycvičení v umění meče a kopí. Naprosto věrni kodexu bušidó, kdy jakýkoliv přestupek byl trestán smrtí. Ať už protivníka, toho, kdo samuraje (i když třeba nevědomě) urazil, nebo vlastní při obřadní sebevraždě seppuku. Relikty dávné doby. Protože na bojištích už vládlo dělostřelectvo, moderní pušky a bitevní lodě.
Autor popisuje vývoj této jednotky od jejího založení až do hořkého konce. Jedná se hlavně o historický popis, který je ale i přes velké množství jmen a japonských pojmů dobře čtivý. Evropský čtenář tak může nahlédnout pod pokličku politiky v této neklidné době japonských dějin, kde na jedné straně čest byla vším a přesto pro nás zvláštní pohled na ní dovoloval intriky a zradu.

2 06.03.2023

Co v sérii Gantz, jako v pravé manze, ještě chybělo? No jasně, gundam a nebo podobní mecha roboti. Takže je tu máme... protože hned poté, co se Kei setká s Tae, je do jednoho z takových ocelových monster zavřen. Ale jak to s ním bude pokračovat se dozvíme nejspíše až v další knize. Ústřední bodem 34. dílu je totiž souboj druhého Keie a Reiky s jedním z monster. A přicházejí i velké oběti...

1 28.01.2023

Přiznávám, že tuhle dětskou knížku jsem si koupil hlavně proto, abych měl celou sérii "Usagi" kompletní. Ale ona mě překvapivě bavila i sama o sobě, protože nemá zase tak daleko k "velkému" Usagimu. A stejně jako ten mě i něco naučila o japonské kultuře. Konkrétně co jsou sošky Dogu. Autorka je pojala velmi zábavně a jejich vzájemné označování "Dogu", i když každý je jiný, mi vyvolávalo úsměv na tváři. Stejně tak, jako vzájemný "souboj" sošek a příšerek breberek. Příjemným bonusem je pak krátký příběh o tom, jak se "velký Usagi" dostane do chibi světa. Takže i když se jedná o dětskou knížku, rozhodně má své místo v knihovně hned vedle speciálu Yokai.

2 05.01.2023

Mám rád japonské strašidelné příběhy. Jak moderní, povětšinou duchařské, horory, tak ty staré, ve kterých se to jen hemží různými bůžky a skřety. A přesně takové sepisoval Lafcadio Hearn, Ir žijící na přelomu minulého století v Japonsku. Takže převyprávění od Seana Wilsona, stejně jako starší Bušidó, mi padlo do noty. Což ještě podtrhla moc pěkná kresba japonské ilustrátorky Inko Ai Takity.

1 03.01.2023

O britské Královské letectvo se zajímám už dlouhou dobu a na toto téma jsem přečetl několik desítek knih. Takže málokterá z nich mě ještě dokáže něčím překvapit. To ale neplatí o této útlé publikaci. Samozřejmě se z ní dozvíte to základní o organizaci, výzbroji i výstroji bombardovacího letectva RAF. Jenže jsou zde i kapitoly na témata, o kterých si jinde nepřečtete. Nebo znáte jinou knihu, kde se píše o způsobu budování letišť? Nebo o službě pro pátrání po pohřešovaných a mrtvých? O systému opraven bombardérů a motorů? Nebo o analytických skupinách vyhodnocujících nálety? Tohle všechno, a mnohem více, se tady dozvíte. Pro mě je to knížka, která má rozhodně v knihovničce milovníka letectví své místo.

10.12.2022

Tak jsme se dostali na úplný konec. Zatímco lidé i ghúlové společně bojují proti "dračím dětem", skupině "V" i odpadlým ghúlům, odehrává se na pozadí několik osobních soubojů. Některé skupiny se utkají s Jednookou sovou nebo Donatem Porporou a Rendži se konečně musí postavit Utovi. Ale nejdůležitější a osudový střet patří Kenu Kanekemu a Nimurovi Furitovi. A možná tak trochu i Rize. Když je po všem, svět se pomalu vrací do starých kolejí. Ale jak se dozvíme ze závěrečné kapitoly, už nikdy nebude jako dříve.

1 14.11.2022

S Páprdou jsem se poprvé setkal někdy před 25 lety, když ho pánové Kopřiva a Pavlovský představili ve svém sloupku o komiksu v časopisu Score. A jako teenager se do něj zamiloval. Dlouhou dobu zdobil výstřižek se smradlavým balonkem (vedle Wattersonovi "upšíknuté hlavy" z Calvina a Hobbese) obaly školních indexů. Takže díky těm samým pánům, že jsem se do toho období mohl aspoň na chvilku vrátit. Ten humor je absurdní, nekorektní a pro dnešní generaci asi i trochu neuchopitelný, ale já to tak mám rád.

3 30.10.2022

Jde o to, co od této útlé publikace čekáte. Pokud se zajímáte a letectví dlouhodobě, asi v ní nic nového nenaleznete. Na druhou stranu, pro někoho, kdo se chce seznámit s tím, jak vlastně tato složka říšské armády vznikla, něco o jejích největších esech čí o nejznámějších typech techniky, pro toho je jako dělaná. Nezahltí ho zbytečnými informacemi a ty nejzásadnější fakta v ní najde. Takže pro ty, co se o letectví, či o druhou světovou válku zajímají je krátce, jde o velmi přínosný titul.

22.10.2022

(SPOILER) To, co vypadalo jako válka, možná tak osudové pro mimozemšťany, jako pro lidstvo, není. Protože i když mají oběti, spíš se to jeví jako jakási zvrhlá televizní reality show. Takže Ganzovým týmům se do cesty stavějí další a další bizardní nepřátelé a pomalu jim dochází, že vyhrát nejspíše nebude možné. A do toho se jim všude pletou davy nahatých lidí určených jen jako maso do mlýnku. V téhle chaotické situaci se konečně Kei znovu setkává s Tae.

Poznámka: Někdy se v japonském způsobu myšlení nevyznám, takže netuším, jestli ty opakující se stránky na začátku příběhu jsou naschvál, nebo jde o chybu tisku.

1 04.10.2022

Splněný sen mého dětství. Záviděl jsem Angličanům souborné vydání prací pana Crosse a v hloubi duše si přál, aby něco takového vyšlo i u nás panu Velcovi. Přání se mi vyplnilo. A to v dokonalé formě, která si mistrova práce zaslouží. Tahle kniha má u mě absolutorium a nejčestnější místo v knihovně. Hned vedle Světů Zdeňka Buriana, které má mimochodem na svědomí také Ondřej Müller.

2 01.10.2022

S tvorbou Františka Kauckého jsem se seznámil jako kluk u skvělé dobrodružné knížečky Tajemství Liberatoru X 330. Tedy myslel jsem si to, protože jsem netušil, že pod jménem Kaucký v časopisu Letectví a kosmonautika se skrývá právě on. A když jsem později viděl jeho jméno na obalu knihy, věděl jsem, že nesáhnu vedle. To platí i u "Gentlemanů". Knížka se skládá z několika relativně krátkých příběhů, které mají nejblíže k reportážím z palub nočních stíhačů. Ty jsou napsány opravdu čtivě a budete si připadat, že za berany řízení nebo stínítkem radaru přímo sedíte. Jako bonus knížka obsahuje bokorysy letounů, několik stránek fotografií a stručné osudy letců z No 68 Squadron RAF po únorovém převratu.

1 01.10.2022

Jak se říká: "do třetice všeho dobrého a zlého". Tak bych začal "zlým". Tím je zase obálka. Ano, je opět škaredá a nejvíce připomíná kresby v prvním vydání Dračího doupěte. To bych autorům i napotřetí vytknul. Protože kromě akčních filmů a komiksů samozřejmě miluju i fantasy, jsem jasná cílová skupina. A i když rozumím, že je jim vyčítán přílišný důraz na sci-fi, ta hranice je opravdu tenká. Vždyť i v bonusech na DVD Hvězdných válek se reportér ptá Sira Alece Guinnesse, jaké je to hrát ve "fantasy" filmu. Což platí i pro kapitoly, protože řazení je někdy dosti krkolomné a s nejasnými konturami. Mezi fandy filmu se můžou vést o zařazení pseudointelektuální dišputace , ale mě jsou ty škatulky vlastně jedno. Spíš mě zajímá, co je v nich. A tam je toho dost. Malinko mě zamrzelo "východní fantasy", protože těch pár stránek je věnováno pouze asijskému filmu. Možná by si zmínku zasloužila i východoevropská a sovětská kinematografie. Například výtečná a přitom zapomenutá Pohádka o putování si rozhodně svůj sloupek zasloužila. Takže tentokrát poprvé to nebude za plný počet.

27.09.2022