postmoderna komentáře u knih
Kniha tak čtivá že jsem kvůli ní odložil detektivku. Je tu popsána spousta uměleckých událostí a to velmi erudovaně, v souvislostech a přitom i korektně. Není to četba jen pro milovníky umění ale i pro každého, kdo tu a tam zavadí o kulturu, sociologii a všelijaké společenské stereotypy. Je to dobrodružství. Klobouk smekám za příkladné a inspirativní přiblížení umění českého.
Autor o knize hovoří i jako host Lucie Výborné, je to na jutjup (díky tomu jsem asi na dva večery zcela propadl Milanu Grygarovi)
Nelíbí se mi všechno, co se v moderním umění děje, ale tyto souvislosti mu dávají smysl a opodstatnění.
Jo a víte co se tam píše o milovnících Ivy Hüttnerové a o víkendových krajinkářích? Vůbec nic (smích z publika)
P.S. kdybych měl na výběr schopnost odvážit se úplně otevřít svoje nitro i za cenu posměchu, nebo schopnost prodat sběrateli pytlík elektroodpadu za děsnou raketu, nebo schopnost namalovat hezky sedící dívku, tak bych si to třetí nevybral.
Chtěl jsem také sršit obdivem k vizionáři. Ale jak to často bývá, stále jsem pod povrchem viděl to ublížené dítě toužící po pozornosti za každou cenu - dítě které si rádo hraje, jen když je pojeho. Většinou jsem optimista, ale úplně bych ve věci budoucnost lidstva nesázel na tento přístup. Buďme ale rádi, že Muskovi zatím imponuje být i ekologickým zachráncem....
Těšil jsem se podle recenzí a nakonec nedočetl. Fantazie jistě nekrocená, ale že by odbíhala daleko od stereotypů, nebo že by si počínala vynalézavě to mi nepřišlo. Líbilo se mi pár částí, které byly super napsané, ale mou pozornost to nakonec neudrželo. Postavy sice zajímavě poskládané, ale že by hýřily přesahy a symbolikou, to jsem neodhalil.
Pojďte dál a zanechte tu trochu toho štěstí, které přinášíte....
Osudy Zuzany Růžičkové znám a toto podání považuji za nejlepší. Je to ucelené, velmi kultivované a neobyčejně silné - a i posilující (ptal jsem se kolegů a plakalo jich více)
Keith Richards v tomto srovnání vypadá jako usmrkánek, co raději nevytáhl paty z máminý kuchyně.
Zábavné to tedy je, ale za humor bych to nevydával. Spíš za sen kde se dějí nesmyslné věci a člověk si říká, to byla ale blbost, proč se jen probuzen cítím tak nepříjemně?
První zklamání bylo, že jsem se nedozvěděl nic o sdružování majetku za účelem dosahování společensky prospěšných cílů. Jinak hezké sajfíčko. Kdybych měl víc výtisků, udělal bych si z nich podstavec pod vitrínku, kam bych si dal Dunu a Hyperion.
Dávám plný počet. Už první stránky mě přesvědčily, že ten člověk umí výborně psát. Jako opravdový spisovatel. Příběh je napínavý a všechno do sebe zapadá obzvlášť atraktivním způsobem.
P.S.: Prodám bílého escorta, trochu blbne elektronika, podlaha a sedačky jsou trochu cítit vlhkostí, ale jinak super stav, nebouraný.
Asi to nedočtu, povídky mě spíš otrávily. Mrzí mě, že jsem se s tím, co knihu činí oblíbenou minul, nebo jsem to nepoznal. Kromě schematičnosti mě vadí i univerzální "historická" doba a prostředí plné různých předvídatelných klišé, kde je vše možné ale nic woow nepřichází. Navenek to snad má být drsné, ale mě to přišlo spíš mělké. Nějak jsem se nepřiměl Conanovi fandit, nějak jsem nemohl zadržovat pousmání při popisu hadovitých nepřátel, nějak jsem nemohl neobrátit oči v sloup při líčení dívek. Souhlasím zejména s komentářem BUBO26.
Trochu závažnější než autorova řada s mladým detektivem Otou Finkem. Což není na škodu. Humor ale nechybí ani tak. Výborný děj i prostředí. Postavy místy parodické (zvlášť vedlejší) ale lze poznat, že jde o záměr. Závěrečná scéna v poirotovském stylu, dedukce a hypotézy se vrší terasovitě, přes to běží vodopád psychické manipulace...bezva.
Vdechl jsem to jako mluvené slovo. Čtyři herci + rozpoznatelná režie v roce 2021 a není to Rozhlas? Velkej PALEC nahoru. Román super - sebeironie, nadsázka, dokonce bych řekl, že celá konstrukce zápletek a postav je trochu parodie na parodie.
Užil jsem si honičku v nejdivnějším dopravním prostředku pro honičku.
Závěr v mluveném slovu působí výborně.
Ústřední topení jako pomsta.
Jistěže to je faktograficky zajímavé - osobnosti, prostředí. Co mi ale utkví v paměti je co toho Blběnka vydržela a jakej já jsem proti tomu Juráčkovi úžasnej frajer.
Na týhle knižce je nejlepší, že se dá dobře a rychle zpeněžit :-D Jinak to vypadá jako Poirotovsko - Holmesovský kompilát zestručnělý pro trh záchodových rodokapsů. Ale rychle a zábavně se to přečte, takže co!
Kniha která se dá číst častěji. Vždycky přinese nové podněty k tomu, co si poslechnout. K tomu co už znám přináší dobrodružné, heroické, či tajemné příběhy. Zajímavé jsou údaje kdo se od koho učil, kdo koho potkal. Pro milovníka starého blues masturbační čtení. Otázkou je, jestli nezasvěcený čtenář (s představou blues jako Erika Kleptna s vyladěným stratokastrem) nebude trochu šokován, pokud si nahrávky vychvalované v knize poprvé poslechne. Na youtube toho od vydání knihy hodně přibylo, jak dokumentární záznamy výkonů přeživších bluesmanů z 60tých let, tak přehrávky šelaků z 30´ 40´. Nebezpečí hrozí, že kdo si podupávání, kňučení, sténání a vrzání staré delty oblíbí, napříště vystoupení Erika Kleptna s klidem prospí.
Od začátku do konce svižný děj, neodolatelná atmosféra (atmosféry), znamenité postavy. Že kniha není dosud kultem považuji víceméně za nešťastnou náhodu. Nejvíc mě oslovila symbolická rovina románu (ženy, domy, vlaky, cesty, překážky) a jeho zvláštní časoprostorová proměnlivost, která umožňuje sledovat postavu a situaci náhle z jiného úhlu, přičemž výsledný obraz vzniklý z rozdílů a průniků těchto změn působí nebývale sugestivně. Proměna, která je v ději popsána jako fyzická metamorfóza, může být například pádným vyjádřením nově nabytého hrdinova poznání. Takových románů je vlastně málo, začasté jsou trochu nápadně literární, intelektuálské, nebo trochu nuceně ulítlé. Tento se ale povedl a rozhodně je to nezdařilejší Velinský, kterého jsem měl to potěšení číst.
Velká detektivní show se neodehrála, ale stejně mě nepřestává bavit sledovat kapitána Kida jak se potlouká svým denním sněním a glosuje.
V postavách jsem netápal, protože všichni číňani jsou stejný. Četl jsem 28. října, v Albertu měli zavřeno, takže jsem nemohl zakoupit zelený čaj. Dělal jsem si tedy kopřivový a s rodinou jsem mluvil obřadně. Je to detektivka která běží svižně od samého začátku a řemen za celou dobu nespadne. Asi nejlepší soudce Ti co ti můžu doporučit.
Na knize mi vadily vsuvky, propašované se záměrem děti poučit o všem možném.
Je to vlastně svižná erotická novela, pro mě dost zábavná. Místy vzrušující a není NAŠTĚSTÍ zasažena snahou: Udělejme pikantní čtení pro ženy na mateřský a použijme všeho, co jsme zaslechli o neobvyklém sexu :-D
A je tam super zápletka s výtvarným průmyslem.
Mě se to líbilo. Četba na odpoledne. Kdo očekával veledílo bude jistě zklamán. S postavami není o co stát. Děj proplyne jako voda - a úchylky padouchů jsou takové, jaké mají asi všichni uživatelé serveru Amateri :-D