oskli komentáře u knih

Pro mě další z knih, kterou bych v papírové podobě nepřečetla, ale jako audioknihu jsem ji strávila, ačkoli mi nic nedala.
Na můj vkus je příběh moc americký, moc patetický, moc předvídatelný, úplně černobílý. Hlavní hrdina je absolutní superman, který si poradí úplně se vším, nikdy mu neujedou nervy, bezmezně miluje svou ženu, není na něm vlastně nic, proč by působil lidsky, uvěřitelně, sympaticky... na mě je moc umělý, moc americký, moc červenoknihovnový.
Nemohla jsem si při poslouchání zbavit vzpomínek na knihu Muž jménem Ove, kde také hlavní hrdina vzpomíná na svou ženu. Ale není to takový slaďák, je tam v protiváze právě bručounský svérázný Ove, který příběh drží v takové rovině, aby nesklouzl do podobného patosu, jako je tomu v Hoře mezi námi.
Věřím, že kniha osloví spoustu lidí (asi hlavně žen), ale já od tohoto autora už nebudu zkoušet nic. Jednou stačilo.

11 20.02.2020

Už jsem psala, že audioknihy čtené Mariánem Geišbergem jsou geniální? Určitě ano, protože je to tak! Minulou knihou byl "Popol" a neskutečně mě štval, neb mi tam Krauz s Chosém přišli jako sexističtí idioti, ale tohle zase byli oni. V podobě, v jaké je miluju. Opět geniální dialogy, děj měl šťávu (chvílemi tak trochu padesát odstínů šedi v kriminálce) a ačkoli jsem od počátku tušila, jak to asi bylo, bavilo mě to. Všechny vrstvy a postavy v příběhu ladily, nepůsobilo na mě nic nelogicky nebo zbytečně. Rozhodně palec hore :-)

11 07.07.2019

Možné spoilery!
Kniha, která by měla být povinnou součástí každé domácí knihovny! Výborně a skutečně precizně zaznamenané životní příběhy tří žen z různých zemí (Česko, Slovensko, Polsko), z nichž každá prožívala začátky holocaustu jinak, aby nakonec stejně všechny (ve stejné době) skončily v Osvětimi. Je neuvěřitelné, co všechno ty vzdělané ženy z vyšší společnosti dokázaly vydržet. Jaké rezervy v sobě člověk najde, když musí? A když přežije život v ghettu, koncentračním táboře, pracovním táboře, nekonečných 16 dní ve vlaku bez jídla a pití, osvobození v Mauthausenu... a pak se vrátí domů? Domů, kde o něj nikdo nestojí, kde není domov, rodina, přátelé, kde z původního života nezbylo nic? Ani fotografie... Nechápu, nedovedu si to představit.
Závěr knihy o tom, jak rodiny žily po válce, je možná méně děsivý než zbytek knihy, ale rozhodně pořád velmi skličující. Všechny tři ženy byly neuvěřitelně silné a obdivuhodné.
Knihu jsem četla dlouho, vždy až večer. Není to rozhodně čtení na léto k vodě. A je potřeba mít vedle sebe někoho, na koho to můžete hrnout, abyste ty dojmy mohli zpracovat.

11 03.06.2019

Kniha ve mě vyvolávala mix emocí. Asi mě bavily nejvíc příběhy všech jiných postav, než realita kolem Elsy nebo pohádkové prostředí. Elsa mě docela často štvala, a to mám taky skoro osmileté dítě. Nechápu, proč Backman vytvořil postavu geniální holčičky, která má na Wikipedii nastudovaný i izraelsko-palestinský konflikt, ale netuší, že pro psa je čokoláda jedovatá, krmí ho sušenkami apod. To je tak do očí bijící nesmysl, že jsem v těch chvílích měla chuť knihu vzteky zavřít a nedočítat. Stejně tak jsem většinou nesouzněla s vyprávěním z Miamasu, ale to se asi v druhé polovině knihy zlepšilo (nějak jsem si zvykla).
A až ke konci konečně začala působit Britt-Marie tak, jak byla líčená v knize o ní. Což mě taky štvalo, protože Britt-Marii a Oveho miluju. Britt je v sólo knize líčená jako sice svérázná osoba s nedostatkem sociálních dovedností, ale vlastně mile potrhlá a s dobrým srdcem. Tady to byla fakt semetrika... Takže Babičce dám sice čtyři hvězdy, ale tak jak každému doporučuji Oveho, Babičku doporučovat nebudu. Nějak mě nenadchla. Bohužel.

11 25.02.2019

Knihu jsem poslouchala v audio verzi a ač byla namluvena úžasně, litovala jsem, že jsem si čtení nemohla užít v klasické formě. Mé první setkání s Murakamim. A je to láska. Ten styl mi sedl, člověk se úplně brodil melancholií a krásně poskládanými větami. Pravda, není to veselé čtení a v člověku se střídají chvíle, kdy mu lezou na nervy střídavě všichni hlavní hrdinové (nebo já to tak alespoň cítila). Měla jsem chuť občas s nimi zatřást, aby se zkusili trochu probrat, rozhlédnout kolem sebe a nebabrat se pořád v problémech. K Midoro jsem cítila střídavě snad všechny emoce - byly chvíle, kdy jsem ji milovala, i chvíle, kdy bych ji nejradši poslala doprčic, občas mě dojímala, občas štvala k nesnesení... A přiznám se, že některá nevysvětlená černá místa bych si nechala ráda zaplnit, abych nemusela tak intenzivně nad postavami přemýšlet i teď, tři dny po dočtení (doposlouchání). Těším se, až si knihu koupím a pěkně zachumlaná pod peřinou si ji ještě jednou přečtu.

11 18.11.2018

Knihu jsem zvolila v poměrně stresu plném období a byla to skvělá volba. Střídala jsem papír i audioknihu, obojí je skvělé. Perfektně mi sedla a zvedla náladu. Užila jsem si ji. Absurdní, pohodová jízda... méně komplikovaná než Stařík (není tam tolik historických postav a příběhů). Mrzí mě, že Zabiják není moc chválený, asi si zatím nebudu kazit dojem, protože tohle mě prostě bavilo. Naprosto bez výhrad.

11 16.10.2017

Konečně přišel den, kdy jsem otevřela při večerním čtení svému šestiletému synovi první Foglarovku. Pravda, nepřišla mi to takové pecka, jako když jsem byla malá, ale syn si knihu moc užil. Mně trochu vadil důraz na 100% úžasnost hochů od Bobří řeky, špatnost "obyčejných hochů" a nadpozemská adorace Rikitana, stejně tak stupňování napětí je pro dospěláka hodně úsměvné... ale i tak je kniha krásná a syn by do Sluneční zátoky odjel nejradši hned :-) Pokračujeme Záhadou hlavolamu :-)

11 10.07.2017

Knihu jsem četla před čtvrt rokem a ke svému překvapení si uvědomuji, že si pamatuji děj, ale že zmizel ten pocit všudypřítomné úzkosti, nespokojenosti a zmaru, který jsem cítila při čtení knihy. Kniha jako taková se čte skvěle, ale optimistické čtení to není. Je o životech, které se nežijí, ale přežívají. O lidech, kteří se dusí nespokojeností, nenaplněnými představami a opocitem vlastního sebeobětování (bez ocenění).
Taky jsem prožívala dětství v 80. letech (na malém městě a pak na vesnici), ale já mám povětšinou vzpomínky hezké. Hlavních postav mi bylo líto.

10 26.02.2024

Posloucháno jako audiokniha a bylo to několik naprosto nádherných hodin. Těšila jsem se na každou chvilku, kdy jsem se mohla ponořit do jiného světa. Ke knize není potřeba psát nic jiného. Pokud jste se do ní ještě nepustili, určitě to udělejte. Některá místa jsou hodně popisná a plynou v pomalém tempu, ale to mi v případě audioknihy vůbec nevadilo. Prostě krása!

10 11.11.2022

Uf, tak tohle bylo děsivý čtení. Natolik děsivý, až měl člověk pocit, že to ani nemůže být realita. A pak si člověk pustí rádio, podívá se na nějaký zpravodajský server, vidí našeho prezidenta a tu jeho proruskou bandu a je mu jasné, že to realita je. Hnusná a odporná a my jsme její součástí. Jsme natolik otupělí a ubití, že jenom doufáme, že to všechno jednou skončí a z tohohle blbýho snu se probudíme a budeme mít třeba vládu a prezidenta, který naši zemi nepovedou dál směrem k úplnýmu dnu.
Filosofický úvod a časté vracení se k Iljinovi pro mě bylo občas méně stravitelné, občas děsivé. Putin a ruský oligarchismus mi nahánějí husí kůži. A zřejmá propojenost s děním v Evropě mě děsí úplně. Asi nemá smysl víc psát. Po přečtení máme všichni pocity asi dost podobné a těm, kdo zatím nečetli, radím, aby se do ní hned pustili a zdlouhavějším úvodem se nenechali odradit. Myslím, že tohle bude další z knih, kterou budu obdarovávat známé.

10 13.12.2021

Šumavští samotáři mě bavili, ale pokračování je za mě ještě lepší. Tihle samotáři měli tak nějak víc co říct, co předat, zajímali mě svými názory, přístupem k životu i tím, co měli za sebou. I fotky mi sedly více než ty od Jana Šibíka z prvního dílu. Určitě doporučuji. Kniha člověku nastaví zrcadlo v tom, jak malicherné problémy občas řešíme, jak zbytečně se obklopujeme věcmi, které (ne)potřebujeme, jak třeba celé dny trávíme v poklusu a nekonečném kolečku práce-povinnosti-škola-práce doma-a tak pořád dokola, aniž bychom si uvědomili takové to "tady a teď". Jsem ráda, že jsem si obě knihy koupila.

10 03.05.2021

Výborný Dán, jak jinak. Tentokrát opravdu akce střídá akci a kniha jede ve vysokém tempu, že ani není čas na fórky a vtipné dialogy. Linie s partou kamarádů mě bavila moc, akorát od počátku jsem si vybudovala vůči některým dost antipatie, které se ukázaly jako opodstatněné. Dán je prostě srdcovka a neumím si představit, že bych měla některou jeho knihu číst v českém překladu.
Tentokrát jsem ale trochu zklamaná z audioverze, připadá mi, že to pan Mňahončák vzal nějak suše a sterilně, v minulých knihách byla četba taková šťavnatější, nebo jak bych to řekla.

10 19.04.2021

Čtivá oddechovka, kterou jsem teď přesně potřebovala. Původně jsem plánovala, že další dva díly číst nebudu, ale musím říct, že jsem zvědavá, jak budou životy holek ze Stamic pokračovat dál. Autorka píše prostě lidsky a umí vtáhnout do děje tak, že máte pocit, že hlavní hrdinky znáte a jsou i vašimi kamarádkami. Jdu honem kouknout do knihovny, jestli jsou další díly volné :-)

10 29.03.2021

Parádní závěr série. Sice jsem Luciina vraha tipovala skoro od počátku, ale druhá linka pro mě byla překvapením. Za sebe říkám "parádní závěr série" a asi si pro radost vytáhnu zase ostrovní sérii. Pater May je prostě výborný vypravěč, o tom žádná.

10 29.03.2021

(SPOILER) Posloucháno ve slovenštině jako audiokniha a dvěma slovy famózní zážitek. Tohle je totiž úplně jiný Nesbo, ale přitom pořád stejně geniální. Ačkoli... já většinou ke konci knihy v šoku přemýšlím nad tím, jestli je Nesbo víc geniální, nebo spíš úplně chladnokrevný blázen. Ten člověk totiž nemá slitování. V jakékoli knize, do které se pustím, si totiž můžu být jistá, že když si během čtení někoho opravdu oblíbím, konce knihy se nedožije. A vždycky mě to rozhodí úplně stejně, protože vždycky doufám, že tentokrát to určitě bude jinak, že třeba nějaký mikro happy end... ne?... tak nic. Nesbo prostě.

10 09.03.2021

Ufff, tak tohle bylo děsivé. A děsivě sugestivní. Dán je skutečný mistr slova. Téma je strašné samo o sobě, ale když máte syna, který se začíná blížit věku hlavního hrdiny, mrazí vás dvojnásob a urputně se snažíte dělat všechno pro to, aby se vám střípky z knihy neusazovaly v hlavě i v průběhu dne a po dočtení knihy. Čím víc se blížil konec, tím obtížnější byla samotná četba, ale i udržení čisté hlavy v době běžného (nečtecího) provozu. Myslím, že akutně musím sáhnout po nějaké lehké knize, aby mě případ nestrašil.

10 23.01.2021

Seriál jsem neviděla a moc o knize nečetla, takže jsem nečekala nic a dostala hodně.
Narazila jsem na audioknihu s tím, že ji prostě zkusím. A nelitovala jsem ani jednou! Skvěle vykreslené postavy i atmosféra meziválečného Berlína. Když nad tím přemýšlím zpětně, možná to místy bylo zbytečně zamotané a nevím, jestli úplně uvěřitelné, ale při poslechu jsem nad podobnými malichernostmi neměla čas bádat. Děj byl svižný, napínavý a perfektně napsaný (klobouk dolů před překladatelem). Pořád nevím, zda dát čtyři nebo pět hvězd, tak si pro jistotu nechám rezervu, kdybych u příštích dílů neměla potřebu váhat :-)

10 08.06.2020

Konečně nové audioknihy! Sice jsem se bála, že přednesu Mariána Geišberga se nikdo nevyrovná, ale po prvních pár odstavcích jsem si na Martina Mňahončáka zvykla a byla to jízda. Výborná kniha, ač tedy dosti mrazilo z toho, jak moc se blbé nápady mlaďochů můžou zvrtnout. Nicméně není to jeden z těch dílů, které zůstanou v paměti dlouho. Prostě klasicky výborný Dán, kterého za rok můžu vytáhnout znovu, protože mezitím na spoustu věcí pozapomenu.

10 19.04.2020

Tak tohle bylo překvápko! Výborný thriller, který má trošku pomalejší rozjezd a zpočátku ne úplně sympatické kriminalisty, ale pak se to rozjede nevídaným tempem a knihu v podstatě nejde odložit. Ještě že není podzim, potkávat teď někde kaštanové figurky, by mi nedělalo nejlíp :-)

10 02.01.2020

Páni, já tuhle knihu úplně zapomněla hodnotit! A to ji miluji úplně úplně (hned po Ovem). Je pravda, že vzorec knihy je v podstatě totožný jako u Oveho, ale pořád je to ještě bezva, protože Britt-Marie čtenáře zpočátku štve, ale dohromady se spoustou absurdit, vzpomínek i malých epizodek to ladí. A člověk při čtení dostane i dávku humoru a občas se uchechtne nahlas. To už mi v medvědínské sérii chybí (tam zbyla - hlavně v druhém dílu - jen ta citová ždímačka a hromada moralizování a zobecňování). Tohle je ještě ten Backman, který mě baví číst a kterého každému doporučuji.

10 18.12.2019