opic 12 komentáře u knih

Vše bylo napsáno.
Nelze napsat již nic jiného.
Některé knihy dokáží veselit,smutnět,rozesmát,pobavit,rozladit,umořit,navnadit,rozvášnit,zamilovat se.
To vše umí stránky šustící.A co samotný dojem ? Jak je někdy důležité kdy čtete ? Jakou roční dobu zvolíte a v který čas zvolíte ?
Řeknu vám to do chřtánu.Přinejmenším do obličeje :)
Po trmácení příjemném v podzimní čas rozsvícených plamínků dušiček.
V mlhách pouličních lamp.Rozplizle září ukazují cestu domů.
Čeká na vás.Osamělá,na komínku z dalších knížek.A Kdo ?
Přeci Kačka a její bohyně.
Za času horkých čajů a opařených srkajících rtů.Studený nohy schovám pod peřinou.Na dotek příjemných pocitů.Nečtenáři (nepoznamenaní) tyhle blázny nepochopí ...
Vracívám se do Bílých Karpat.Do Žítkové.Kdy napsal a jestli vůbec někdy ? Žral,jsem tuto knihu.Vodila si mě.Byl jsem zvonečkem na ocásku kočky.
S úctou,jak příběh vyprávět a udržet čtenářskou soustředěnost.Vůli lovit informace a nakonec vše prdnout na papír.Ano,nám vděčným dychtivím čtenářům.
Jen samotná jména postav,okolních míst se vryjí pod kůži..
Žítková,Janigena,Dora Idesová,Surmena,Ruchárka,Mahdalka,Fuksena,Baglárka,Krasnačka,Irma,Shánělka,Kopanice,Koprvazy,Potočná,Bedová,Jakoubek,Gabrhelka,Mlkva a mnoho dalších.
To se jen tak z hlavy nevyžene.Nezapomenutelné momenty jakbysmet.
Zaříkávání u zesnulého.Bouře se Surmenkou na kopci.
Ztrávit průběžně týden v Karpatech,tomu šlo jen stěží odolat.Pokud noc ,která byla ještě mladá dovolila.Vracet se do tohoto světa,než se oči začli klížit a čím dál častější frekvence zívání narušovala cestování i do pohanských časů,procesů čarodějných,přes výzkum nacistů,až k STB zlovolným praktikám.A nad tím vším prolínačky s Dorou v současnosti.
Na první dojem dát,bývá někdy ošemetné.Když se to podaří,je to radost.Trefí se do vkusu,nálady,rozpoložení a vůbec té správné atmosféry opuštěných laviček v parcích zapadaných listím.Tomu se nic nevyrovná.
Ten dojem.Hřejivej pocit.I když to není nic zrovinka veselého.
O tom žádná !

32 06.11.2022

Když po něčem nějakou dobu pokukujete může se stát,že se s něčím takovým i blíže setkáte.
Několikrát se i dotknete,jakoby namátkou.Nakonec ji v ruce držíte,hledáte v ní.Něco vás přitahuje,náhle to v očích pověstně zajiskří...
A tak se stalo.V době kdy to nejmín čekáte.Dojde k prvnímu obejmutí.
Proslulé i prý mistrovské dílo dvacátého století.Pochyby,jeli tomu právě tak? Okouzlí mě...? Spíše zvědavost.Musím dát za pravdu,nepůjde o nějaký nezávazný flirt.Tenhle vztah a stylem jakým se prezentuje vybízí k vizitce "laskavý" a vzájemný či spíše dlouhodobého rázu.
Autority at si trhnou s důležitostí.O pomíjivých věcech...Co je důležité,to není vidět...
At se další připojí a nahlédnou.Půjde tu jako u mnohých o důvěrný příjemný zážitek na celý život.Budete se rádi vracet a opečovávat.Hýčkat a těšit se.
Znovu stále,stále a znovu.Stále,stále,znovu,znovu...
Zvednout svůj pohled a očima se zadívat k noční obloze...nadčasově snově pravdivé.
Jednoduché.Upřímné.Zásadní potřeby.Srdce.Pocity.Pohlazení.Štěstí.Každý má na dosah.V každém dni.Dospělý s očima dítěte na to jistě přijde.
Zkuste to také objevit,jestli jste zapoměli,nalézt to opět v sobě není zase tak těžké.

31 23.06.2019

Emoce.Šílenství.Bezpráví.Bezmoc.Spravedlnost.Zmar.Smutek.Žal.Smrt.
Na okamžik si to představit.Ztotožnit.Pochopit.
Složitost doby.Ti poražení.Kolektivní vina.Oko za oko.Vlastenci zalezlí.Největší bojovnící za práva.Lynčující dav posedlý psychozou-mstít se.Za každou cenu.Zadostiučinění.Charakter doby.
Není se čemu divit.Temná doba.Umírání a strastí.Jde to vůbec ? Dostat se do myslí dnes nežijících ?
To když se dostane práv obyčejným lidem.Lidové soudy.Patolízalové.Chlouba čistoty mravů.Kšeftující vlastenci.
Fašisti,fanatici,kolaboranti.Náckové.
Převlékači kabátů.Osvoboditelé vlasti.Rudí.Donašeči.Přisluhovači.Ovádi.
Jací by jsme byli my ? Je tak těžké zůstat obyčejným.Co bychom dělali na jejich místě ? Vždyt soudit je tak snadné ...
Zlá doba.My nezažili.Nepředstavitelné věci.Nemusíme být historikem ani politologem,abychom pochopili.Těžko jen těžko křičet z teplíčka domova současnosti.
Tím si prošli.To zažívali.Osudy.Nenaplněné.Na věky poznamenané.Nejen fyzicky,duševně a co člověk.Rozpolcené vztahy.Vazby k druhým.Nenávist.Strach.
Obavy z budoucnosti.A když už si lidi myslí,že nemůže být hůř.Ale ono může.
Především.A o ty lidi jde.Jsou vždy,až na prvním místě.Tak jako tak to stejně odserou.
A co ti nevinní ? Neviní ? Ti jsou snad jen andělé !
Zmar.Bolest.Zášt.Bezmoc.Tísen.Zloba.
Tahle Katčina knížka tohle vyprávění o truchlivé neveselé zlé době naplnuje měrou vrchovatou.To mi stačí při mé inteligenci.
Jo voni lidi dokážou být i svině.
Stačí mě přečíst půlku.Je jasné,co si lidi dokáží dělat navzájem.
Nikdo se tu neospravedlnuje,nezástává němců.Pohled z druhé strany.
Rozpětí od čtyřicátých let až k současnosti je důmyslným mementem.
Občas je nutné číst pozorně.Lecos může uniknout ve vztazích nepřeberných osob.Roztaženost tu má své důvody.Komlexně to do sebe náramně zapadá.Rozmáchlé přes epochy našich novodobých dějin působí působivě.
Uvědomit si a snažit se aspon trochu pochopit.Činy a důsledky.Dá se vůbec ? Generační rozkol.Rozpolcené duše.Nenaplněné životy.Zkažené nenavratné životy.
Jak někomu vysvětlit,něco,když to sám nezažil.Nepřísluší se kritizovat.Jak ožehavé do dnešních dní.
Najdou se popírači.Je to jejich úděl.Ono to takové nebylo: je to přehnané,nadsazené,ohýbá se historie.Modní záležitost,nebo snad poplatné době.Na druhou stranu,co není poplatné.Vždy tam bude nějaký rozpor.Z obou stran.
Co mi dala ? Knížka čtyřsetstránková ? Ponaučení ?
Hlavně,že tohle nechceme jistě nikdo zažít.Žijeme ted a máme se nevýslovně vlastně fajn.A jak dlouho to bude trvat ?
Ti nad nami a tím nemyslím zrovna andělíčky.Ti se o nás postarají aneb: historie se neustále opakuje.
At žijí vítězové !
Každý národ má nějaký ten škraloup.
Svinstvo zůstane svinstvem.Hovno stejně zůstane sračkou.
Tak se neumaž

30 28.12.2022

Už nějakou dobu tu žijeme vedle ní.To tenkrát když to žuchlo z nebe na Zem.Samozřejmě.Na všechno se zvykne.Prostě to tak mušíte brát.
Stalker ten těžký život má.
Tak on ráno vstane.Někdy ty zuby když je čas.Hygiena na to on nikdy moc nebyl.Sem tam někoho potká.Prohodí něco slov.Zmizí v nalejvárně místní knajpě.
Pak si jako odskočí za čáru pro nějaký ty emzácký pohozený krámy.Dá si bacha na močály a ty zrádnější magnetický díry.Vobčas to někdo vodsere to dá rozum.Návrat domů.Hlídka vobcující v dáli.Ono se totiž nic tahat ven nesmí.Samozřejmě se to dělá.Prospěch pro vobě strany.Co se nemá tak se vždycky bude dělat.Ted ještě udávit nasbírané součástky a dostat za to tučnou odměnu plus nějakej bakšiš.
Jak ten se vám někdy zleje.Zpátky do díry.Děvky ty to znaj.Manželka už vyhlíží s válečkem...ne jen vyhlíží.Zatím.Chce mu oznámit tu novinu plus jen tak mezi dveřmi.Máš mě ještě vůbec rád ?
A fůůůůůůůůrt dál.Dokud se něco neposere.A vono ho to tam furt táhne.Nejdřív love a pak věda.Nejlepší místo na Zemi.Zaplivanej bar a fylosofííííííííje u škopku.Jo pod vobraz.Mlha.Zatmění.A co děti ? Mají si kde hrát ?
Čas tu však běží a každému jinak.Mimo oblast i v ní a ten lidskej čas vo tom žádná.
Mimoděk se tu zastavili.Něco z nich vypadlo a ted z toho bude lidstvo těžit.Nojo ale bude to za to stát.Bude to k dobru a nebo si zadělává na problémy ?
A co na to Zona ? Co na to dobří Stalkeři skrývající se v bludištích nástrah ? Co na to srdce ? Vnitřní zony lidských zákoutí a tělesných schránek ve kterých je skrytá duše ? Nojo ale co to vlastně je ??
Každá návštěva uvnitř něco zanechá.Jednoduše skrytě z ní cosi vyzařuje.Jen tam snad můžeme být jaksi svobodní.Plnější vyrovnanější naplnující.Jakási posedlost.Jedinná snad jistota v tomto chaosu kterému jsme nastolili jakýsi řád.On snad někdy byl nějaký potřeba nastolit ?
................
Piknik ve vyleštěné podobě.Strugačtí bez cenzury.
Tohle je z jiného soudku žánru.Jde tu o něco jiného a klasické klišé s E.T. nečekejte.Pozadí a kulisa s přesahem jak to tak bývá u těchto bratrů.
Žádné odpovědi.Jen naznačují.Mezi řádky.Arkadij a Boris o pomíjivých věcech a ještě dál.
Postavy a charaktery sice jen načrtnuté ale o to živější.Nedokonalý pochybující plni vlastních nedokonalých skrytých oblastí bez hranic.Dýcháte chlastáte plkáte přežíváte jako oni.Žít se musí.
Východní dílo nepopiratelných kvalit.
I spisovatel LEM žasnul.Ted mohou i další generace fanoušků.

Kaplička u cesty zarostlá šípkem obepíná ji a skrývá.Léto alou domů.
Ted vládu převzal podzim.Sítka na motýli zapomenutá na mezi.
Na kopečku draci ve větru vznáší se vytrvale.Děti je pevně drží za šnůrky.Neuletí-nezmizí z očí.
Aniž by děcka tušili,některé události se většinou ztrácí a uletí v minulosti.
Vymazané osudy,které by neměli být zapomenuty.
Ačkoliv se může zdát spousty věcí absurdními.Nejsou.Když si ještě navíc uvědomíme,že se podobné skutky skutečně staly.
Něco podobného a v době,kdy máme tzv. svobodu,je třebas takový rezignační dopis referentky Burdové brát vážně,je i smutným mementem:

...mám teho po krk.Prakticky už od okamihu,čo súdruh Gagarin vrátil z vesmíru,nedá sa tu vydržat,reholníčky vobec nevzali na vedomie,s čím som ich zoznámila v politicko-výchovnej prednáške a aj ked náš hrdina v celom šírom vesmíre žiadneho teho ich boha nevidel,dalej zarputile zotrvávajú na svojich bigotných pozíciach.
Niektoré reholníčky dokonca,namiesto teho,aby sa s touto skutečnostou čestně vyrovnali,reagovali na nu výsmechom,nemajúc najmenšej úcty k vedeckým pokrokom ludstva a už vobec nie ku mne.
Nemožem riadne vykonávat svoju funkciu,ked mi aj vy sústavne hádžete polená pod nohy.
Reholníčky sú banda reakčných zmijí,správca Budil ožran,v dedine skapal pes a ja už mám toho drabovania vo svojich rokoch po krk.
Práci čest !

Milé děti,tak takové to tehdá bylo.
Donášení.Kolaborace.Zákazy.Donucování.
Zavírání a podobné jiné nepěkné,nehezká věc.Takové věci,už zcela ze světa vymizely a nemůžeme jim v současnosti rozumět !? Že ne děti ? Nezapomente tedy.
Kačenka Tučková nám připravila tučnou knížečku.Má hezky nastudováno a opravdu si nechá roky záležet na tématu.
V rozpětí na velké ploše mnohaleté vyprávění až do současnosti.Skládanka mnoha postav,protkaná dopisy,spisů i evangelií někdy,až dokumentární formou sladěné.Oceníte,ponoříte se.
At už tak nebo jinak,každý v něco věří.
Po noci příjde den i kdyby to byl jenom sen.I když je to někdy těžké.Jistá pokora se sluší.
Něžné pohlaví to nikdy nemělo lehké.
Lhostejný k příběhu jen stěží,těžko člověk může být.
Ten příběh skrývá mnohá ale tak jako všecko kolem nás žádáme matky zachovalé aby nám ještě daly čas.
A jestli někdy byli v tísni tak pamět brzy ztratili je přece v zájmu společnosti oddělit plevel od zrna.

26 09.10.2022

Vždyt já chci jen žít jak žít se má a o nic víc.Je to jen má touha šílená a té chci říct...
Modrému mráčku volnost závidím a to věc je zlá...studentu v sáčku lásku závidím.
Závidím Elzéardu Bouffierovi,závidím ryzost,závidím prostou čistotu jako smysl života.
Pokud někdo takový podobný kdy žil a dělal pro vlastní štěstí bez vidiny obohacení majetku,jen pro svojí duši.
To dnes myšlenka jedinečná až nepředstavitelně vzdálená.Útěk od civilizace ?
Pokrytecká a to věc je zlá...
Zato knížka je to překrásná a neméně skvostný animovaný snímek.Nelze než doporučit.
V šestnácti to dokáže zamotat hlavu...

25 01.07.2019

Vítr v korunách.Den další.Šedivý.Nerozeznatelný od jiných šedivých dnů.
Sněží ? Těžko říci.Padá popílek.Většinou z oblohy něco padá.Ted je to zrovna sníh.
Budu vyprávět.Protože,ty za to stojíš.
Ahoj tati.
Jsme na cestě se synem.Putujeme.Spíše protloukáme.Někam.Co jiného.
Jsme stíny.Minulost jsou jen stíny.Přestaly existovat.
Autor to o nás podal opravdu sugestivně.Oproštěný minimalistický styl.Úsporné dialogy.Popis zpustošené krajiny ap.
Vyprávění má o to blíže ke Cormacovým ranným románům.Myslíš,tati ? Tak jo.
Představivost.Obrazotvornost.Stále se vkrádají myšlenky: co by jsme dělali my na jejich místě ? Dost to samé.Úkryt.Jídlo.Zima.Přežít.Jedinné důležité.Oproštěné od všeho.
Jestli máte nějakou tu ratolest.Samozřejmě čtenářský zážitek pro každého.Dost dobře o to větší prožitek,pokud ty děti jsou.A Vy to přeci znáte.Opečovávat.V dobrém rozmazlovat.Piplat.To nejcenější z celého srdce.Je v tom nejčistší možná dobrota.
Mám já Tebe a ty máš Mě.
Možná,že právě pro tuhle chvíli,jsme přišli na svět.Hlavně však krédo,živ.motto,které někdy rád cituju pro něho: Protože jsme hodný.
Ano.A neseme ohen.
A neseme ohen.Přesně tak.Tak jo.
To dilema.I když budeš mít zlý sen.
Když bude mezi námi hráz.Nebudeme si mít co říct.Není o čem.Jen ten ohen.Ten ohen.
A žádná plechovka coca-coly,už nebude chutnat stejně,jako tenkrát ta na cestě.
Nikdy se žádná jiná chut nevyrovná té jedné plechovce a ten požitek z toho momentu.Dokud neumřeme vid tati.Neumřeme.
Nic není a nic nebude.Na jih k moři.Až strom poslední padne.Jen ten vítr dohání nás k šílenství.
Pokud už nic nebude,tak aspon tohle má smysl.Jsme sami.Planeta.Vítr.Ten vítr bez korun stromů.Bude někdo jiný.
... poslední co by o tom mohl vyprávět.
Bůh není a my jsme jeho proroci.Přinejmenším literární tvůrce McCarthy.
Existencionální.Bezútěšné.Jednoduché.Prosté.Minulost neexistuje.
Muž.Chlapec.Krajina.Takový jsme byli.
Všichni jdeme spolu.Tlačíme vozík jako symbol.Z oblohy zvolna padá.
Odněkud.
Svět ztrácí barvy.
Jsme na CESTĚ.
Někam ? ... ? do neznáma.

24 15.03.2023

2014. V současném stavu veškerých věcí,říci o této knize,že je nadčasová,nelze ani lépe slovy vyjádřit. Přeneseně - Ona stále žije. Byt třeba jen ve vzpomínkách,ale je tu. Už jen to,že tu takto píšu,spáchal bych ideozločin. Uff děsivá představa ! Na konci zbude místo jen pro slzy ... A jak jste na tom vy 2 + 2 = ?

23 15.09.2014

Komorní výlet otec a syn v apokalyptické krajině snu,ne ne romantiku rozhodně nečekejte:-) i když vlastně...knize na atmosféře určitě pomáhá,pokud sami máte syna (děti) s hrdinou se stotožníte o věru více. Na to se jen tak nezapomíná:

My by jsme to nikdy těm lidem neudělali,vid tati?
Ne za žádnejch okolností.
Protože jsme hodní,ano. A neseme ohen.
Neseme ohen,přesně tak. Musíme dál...
Tak jo.

21 23.01.2014

Učiněný čtenářský nudismus.
...................................................
Smysl existence.Promarněný život.Zvrácená důstojnost.Zkostnatělé konvence.Stádnost.Nenaplněnost citů...prostě jednoduše spousty a mnoho dalšího co tam v soumraku na zvídavého a trpělivého knižního hltače čeká.
Na první zdání by se mohlo zdát že postava Stevense je taková jednotvárná.Svázanost až do morku kostí.Oj jak ten klame tělem.Ne zrovinka partak do nepohody nebo na dlouhé večery to zrovna ne.Kazuo užívá slova chladně a jakoby s odstupem.Vykreslení doslova ožívá.Postupně se z něho stává postava tragická.Ne není v tom pohrdání spíše soucit.Ponaučení a vlastně i pochopení které čeká v samotném závěru.

Typické Ishigurovy flashbacky (vracenky) kdo to miluje nebude zklamán ani tady.Skryté protimluvy mezi řádky atd.
Silná pasáž s politiky: Stevens na jejich otázky nedokáže odpovědět.Nejenom že nechce včetně konvencí.Nejde to.Neví.Tápe.Oni ho dostali tam kde ho chtěli mít.Mají nás v hrsti.My neumíme odpovídat.To jim vyhovuje.Krásně výstižné podobenství.
Bylo v tom něco velkého.Byl jsem součástí.Udělal jsem dojem.Dávám všemu smysl.Ideály pozlátkem něčeho lepšího.Zapálení pro dobrou věc.Víra v poslání na tomto kousku skály plujícím v temnotě.
Důstojnost a důležitost okamžiku.
Domýšlivost.Předurčenost.Autosugesce.Manipulativnost.
Morálka na mocninu n-tou takže blbá.
Myšlení školou zničený.Poněvadž tak se to má a tak je to správné milá rodino.Budme takový budou nás mít rádi.Takového mě chtěli.A nad hlavou má duhu.
Dá se uniknout předurčenosti ? Zachovat tvář či uniknout ?
Moji mílí Stevensové,majordomusové,sluhové,lokajové,podržtaškové a všeobecně my otroci zavedeného řádu.Všici co křičí-nejsme ovce.
Nevypadnout z role.Bud je změna nadosah nebo pak už nikdy.
Kazuo Ishiguro na konci pomrkává nenápadně po samotném čtenáři.Máš co jsi chtěl a ted se nad sebou zamysli.Sejmi masku.
Jednoduší bude zůstat.Zachovat klid.Chladnou důstojnost.Nechat se unášet.Plout.
Neni lepší více čeřit hladinu.Ještě je zdá se čas.Dokud nezaklepe...ona.
Zubatá.

20 06.05.2021

Sním či bdím ? Je to sen.Totéž ráno,tentýž den,ale ted už jsme jinde,je to jiná vesnice...
Ten ostrov zdá se zřejmě neobydlený.Ta cestovka nám docela jistě lhala.Prý ideální dovolená all inclusive pro celou rodinu.Máte rádi hojnost a bohatě prostřené stoly.Výhodně a hlavně levně.
Na pláž je to padesát metrů od posledního kokosáku.Má to jeden háček,jsou tu jen samé děti.Ztroskotali ? Havarovali ? Sestřelili je snad. Jsme ve válečném stavu ? Je to snad ba co dokonce blízká budoucnost ?
Jídla dostatek.Exotické plody,občas nějakej divočák.S tím opýkáním je to teda problém.Nejen že se nedá jen tak škrtnout.Když nemáte navíc sebou sirky,ale navíc se o něj nechce nikdo starat.To je tak,když jste nechodili do Pionýra.
Konečně hoří.Jeden z největších vynálezu lidstva.Tak jako v době neandrtálců ohen je samozřejmě problém a nejenom ten.Život je boj a kokosy nebudou stačit.Kdo ho má vítězí a vládne.
Ty máš svaly,já mám čáry !
Podivuhodná utopie.Dětské tlupy se dělí na různé frakce.Boj a nebo se boj ! Demokracie je věčnááááá.Ale mušli mám já.Takže se jednomyslně do toho pustíme, at už ta dovča stojí za to.
At už je to možné a nebo ne,zde o myšlénku jde.
Golding na první dobrou.O všem možném vypráví.Neuspává jen tiše tiká.Hlavně je to o tom,máme to v sobě.Jde jen o to,kdy to vybublá na povrch.
Ale jinak se tu máme všici náramně rádi.
Synáčku ! No co ještě ? Bud opatrný.Dobrá.A nezapomen na mě.Dobrá.
Vždycky pomáhej slabším.Dobrá.A starším ustupuj ! Dobrá.

20 08.02.2021

Mějme v každé době kousek světla v sobě.
Dobrý sluha,ale zlý pán.
Největší objev lidstva.
............
Človíček vynalezl ohen ehm dejme tomu spíše si ho ochočil.Napíchnul si nějakej ten buřtík.Teda nějakýho toho mamuta když byl zrovna k mání.A ted světe div se.Opečeným masem se údajně zvětšila kapacita a míra přemýšlení.Až takhle vděčíme za mnoho ohni.
Uběhnul nějaký ten čas a na pozadí války která je tu jakousi kulisou.Není podstatné kdo a proti komu.Tak v této blízké době se ohně užívá spíše k utlumení myšlenek a ne k obohacení ducha.
............
Pochoden však neuhasla.Plamen sálá a nikdy nezhasne.Jiskřičky vzdoru se derou na povrch.A nemusíte zrovna pobíhat po žhavích uhlících abyste pochopili...kdo je blízko ohně ten se spálí.
Bradbury básník poeta i klasický romantik vypráví velmi osobitým svébytným způsobem pojednání.
Nemusí věty pálit to rozhodně ne.Jen umně slovy dokáže rozehřát srdce čtenářovo.
Celé je to dá se říci význáním lásky knihám kinihovnám a čtení jako takovému.
Pro zamilované do čtení.Oda na otáčení stránek.Radost při čtení.Duch autora i všech spisovatelů žije napříč staletími.Myšlenky ty nevyhasnou.Knihy jsou věčné a musíme je chránit (jako malej jsem si stříhal v encyklopedii,kaju já se kaju) i když budou digitální z paměti nevymizí jen změnila se jen forma.
...........
Jestli je někdo požárník nebo hasič.Záleží na době.Na nás.
Ač někdy se v okolí potkáte s označením knihomol nebo vás považují snad i za výstředního.Nebudeme plameny používat k vzájemnému ničení.Ten ohen v metafoře poneseme dál.
My bysme to nikdy těm lidem (knihám) neudělali,vid tati ?
Ne za žádnejch okolností.
Protože jsme ti hodní,ano.A neseme ohen.
Neseme ohen,přesně tak.Musíme dál.
Tak jo.
Úryvek převzat (s laskavým nesvolením) od Cormac McCarthy.

19 19.11.2021

Byl jsem asi v nějaké jednorozměrné dimenzi,snad v jiným vyprděným vesmíru,poněvadž tomu se nedá uvěřit.To jako fakt.Jak to,že mě tenhle průvodce zatím míjel.
Jakým zázrakem jsem to začal objevovat na to se neptejte velevážené čtenářské pozemštanstvo.Nebudte takový emzácký trouba jako v mém případě a v dohledné době opatřete.
Jestli taky rádi absurdní bžundu s velmi ohebným vibrujícím dějem.Nedocházelo u mě vyloženě k nějakým výbuchům smíchu to ne.K supernově mám ještě daleko.Jenže se dostavoval příjemný pocit se silnou porcí pohody a cukajícím koutkem rtů.Nejenže je to úžasně vymyšlené,ale je to i zároven velké dobrodružství překypující skvělými nápady.Postavy jakoby TI od vedle z baráku.Z masa a kostí.Ani Mesiáš či Sumermani se nekonají.Chybující,nedokonalí,živí.Oblíbíte si je a budete jim fandit i když je v tom velká porce nadsázky.Neberou se vážně a v tom je jejich síla a ta je provází.
S neuvěřitelnou neurčitostí pravděpodobnosti chytne a nepustí z drápů černé díry.
Až za horizont událostí a dál.Budme rádi,že jsme právě v tom našem domovském vesmíru.Něco tak nepravděpodobného nás mohlo potkat snad jen tady na naší hroudě.
Cokoliv z příběhu nemá cenu prozrazovat.S největší pravděpodobností by jste nevěděli vo co se jedná.Tahle hvězda září zatraceně jasně a byl by to nekonečný hřích vás o něco připravit před prvním seznámením.
A komu se to nebude líbit,at si mě pošle třeba do nekonečný horoucí zádele přes Cassiniho dělení až za spirální Orionovo rameno :-)
Bylo s ní příjemně.Jednoduše krásně nezapomenutelný.Až se tomu sám nepravděpodobně divím a sám sobě přihlouple usmívám pod vousy.

19 10.09.2019

...maminko,maminko.

Latríny v makovém poli stojí na stráži,jsou němými svědky chlapeckých vzpomínek na nevinnost,představy i sny...sítkou na motýli na dně trychtýře v kaluži temně rudě zbarvené.

V dáli zní frontový amok.Nasrat,nasrat na to.Agonie je všudepřítomná.
Má pravdu. Už nejsme žádná mládež. Už nechceme svět brát útokem. Jsme lidé prchající. Prcháme před sebou samými. Před svým životem. Bylo nám osmnáct let a začali jsme milovat svět a život a museli jsme na něj střílet. První granát,jenž dopadl,zasáhl naše srdce. Jsme odříznuti od činorodosti,od snažení,od pokroku. Už v to nevěříme: věříme ve válku.
Sugestivní,nejde uplně o typický děj,spíše o vykreslení prožitku a o to více skličující,některé pasáže opravdu těžko vymazatelné z paměti. Jakékoli výtky jsou tu zbytečné,nepřísluší cokoli přidávat,kniha mluví sama a jak sám autor uvádí má být toliko pokusem podat zprávu o generaci,která byla zničena válkou.
Až si budu někdy remcat na chladné zimní počasí,nebo na zavřený supermarket o svátcích,vybavím si a vzpomenu.
Na západní frontě byl klid.

19 06.10.2016

Den trifidu je o lidech. A jako taková kvalitní sci-fi,kterou bezesporu je,se zabývá psychikou postav,jejich dusledcích a chováním k dané nepříznivé situaci,za kterou si vlastně tak nějak mužou i sami. Pokládají si základní otázky: tak a co ted budeme dělat. Chceme přežít,ale jak ? Budeme nadále žít ve svých předsudcích,zažitých zvycích,nebo začneme od bodu zero a přehodnotíme od základu své myšlení. Wyndhamovo vyprávění odsejpá,zbytečně dlouho nevysvětluje,příliš nepopisuje a čtenář si tak muže rozjímat,co kdyby se něco opravdu jednou,co když se to stane právě mě ?!
PS: Je příjemné číst z komentu,jak mnoho lidí díky této knize přehodnotí vztah k sci-fi všeobecně. Jednoduše - Starwars to opravdu není.

19 20.06.2015

Řemeslem mým je smrt.
Několikrát se s tímhle tématem člověk setkal.Četl,viděl dokumenty,filmy atd.
A pak příjde Smrt je mým řemeslem.Přesto ... znovu a zase.
Chybí slova.Snažím se pochopit.Hlava chce,co na to rozum ?
Jak se s tím vyrovnat ? Smířit nikdy !
Studie předešlých zásadních okamžiků.Dětství.Otec.Prohraná válka.Krize.Čest.Povinnost.Německo té doby všeobecně.Rozpory i protiklady.Nekritické ani omlouvající.Vyznění i názor = čtenář.
Lidé jako položky.Jen nic neříkající čísla jedné zvrácené mašinérie.Architekt a zároven manažer továrny na smrt.
A právě proto nutno číst.Silně vtahující záležitost.Stránky doslova zběsile utíkají jedna za druhou.
Od začátku do konce,mrazivě deprimující skličující úzkostná četba.
Na druhou stranu,vtahující,sugestivní,dechberoucí,až to není hezký.
A vše napadající hrůzné i varující myšlenky,ve smyslu - i my všichni žijeme na planetě,kde se něco takového stalo a jistě bohužel ... nechceme domyslet :(

18 15.02.2024

Příběh o nasranosti i nejenom o ní.
Synonyma: naštvanost,podráždění,rozhněvanost.Pojednání o dívce,co jí došla trpělivost,Vy sráči.
Carrie je z rodu rychlých kvapných uhánějících knížek.
Čte se sama,zatáhne drápky a nepustí.Pokud jste teda zrovinka na takovou knížku naladěni.Sice první vydaná od Stephena,nikoliv však napsaná.
I tak se tu dějí věci nevýdané.Čtenář,jestli se takový najde,neznalý vůbec předlohy,se již od začátku dozví,že k něčemu dojde.Vychytaně si autor pohrává s naší samotnou myslí.
Děj je kompaktní a články,reportáže,spisy nenarušují děj.Obvzláštnují předvídatelné,navíc punc originality.
Prožitek znásobují pocity se samotnou Carrie,stotožnění s ní ?
Kdo z nás nezažil kousíček ponižování,nebo náznak povýšeného chování,kamarádům,co jsou takzvaně jiní ? Spolehlivé terče pro hordu zakomplexovaných jedinců,kterým dává vyniknout parta,kolektiv jako takový ?
Ti by zasloužili ? Po zásluze dostanou na prdel ?
Nezapomenout na klima v rodině.Maminka jedna z nejhodnějších.Zapřísáhlá puritánka a kazatelka v jednom.
Vře to v nás.Pomsta na dosah.Mít tak dovednosti jako ona.
Leckdo by se mohl inspirovat,provést i bez zvláštních schopností.
Jednoduché otázky.Nejasné odpovědi.
Nebylo to,přeci jenom kapánek kruté ?
Kdo nezažil nepoznané,neví.Život může být někdy děsnej horror.
SK od začátku kariéry nepsal,jen takové nějaké onaké bezduché story.Dal do toho něco navíc.Měl za ušima to se musí nechat.
V základě prostý příběh,který se na první pohled nezdá.
Nedá spát :)

18 24.09.2023

Upozornění: tady se bude chválit a zase chválit :)
.......
Za vlnou vlna,moře a lodní šroub projede srdcem,jen kupředu plout a po všem živém,když obzor se sleh,chci dostat se rychlejc,tam,kde je břeh.
V spáru z plachty pár cárů kaju,já se kaju.
.......
Ano.Obrovský rest když se ohlédnu zpět.Někteří o sci-fi ani nezavadí a přesto do toho šli.Pak jsou tu ti pro které je tento žánr srdcovkou.A přesto mají nějaký předsudek či rozpaky.Taky za to mohla určitě Lynchova filmová verze.Obavy však nebyly na místě.Ted už to vím :)
.......
Každá slza se bude hodit.
Pouštní magie která čtenáře zasype až po okraj.V dobrém a v tom nelepším smyslu.
Nořím se do písku na Arrakisu.Pokud neumřu žízní.Melanž na dosah.20 tlouků k jižním hájům.Fremeni na dosah.Byl jsem jedním z nich.
Ten svět má svá pravidla.Spousty názvosloví.Převážně z Arabského světa.Náboženství.Různá rodová a příbuzenská tajemství.Mytologie epických rozměrů.Vše má svůj původ.
.......
To jsou ty ingredience.Jak pomalu odkrýváte a olupujete slupku po slupce zamotaně propleteného příběhu.Noříte se a ze začátku absolutně netušíte.Pozadí intrik.Pletichy a zvyklosti rozmáchle odvážné vize budoucnosti.Politikaření touha po moci.Ekologické poselství.
Akce se převážně odehrává v druhém plánu.Z doslechu.Při řeči.Vemírná bitva ne ta tu není.Už proběhla a vy hltáte její důsledky.Je to ukecané to ano.Spousty dialogů.Ano ale jakých panečku.Vnitřní hlasy.Náhledy do myšlenek ostatních.
Nečernobílé jednání.Vygradované vypravěčství.
Košaté vlasaté tak jako vaše hlučné mládí.Snové vizionářství.Předpovědi.Neodvratné vyvrcholení.Změna osudu či jasnozřivost , A co na to imperátor ?
Ty střípky si nejlíp každý bude muset objevovat sám.
Sice už nevěříte na Jéžíška ale stejně vás bude fascinovat podobně jako když vám bylo tři a viděli jste nasvícený stromeček a pod ním ... tady se však dárků naděluje přehršel.Rozdává je Frank Harbert.
Kapitoly nejsou číslované nebo něco podobného.Jsou spojeny spisy.Úryvky paměti snad encyklopedickými vzpomínkami.Kdo je psal.Kdo je ta postava ? Už jen tento detail je malou ochutnávkou k navodění té správné atmosféry.
Jak jednou ale přičichnete ke koření... Nepřestanete s patnáctiletým Paulem Atreidem prožívat mistrovské vypravování.Silou největšího červa si vás podmaní tento detailně promyšlený kout vesmíru.
.......
Nebezpečný.Temný.Někdy až chladný přístup mezi postavami.
Podmanivé epochální dobrodružství.Jednoznačná klasika.
Trvalo mě to.Podlehnul jsem.Už se nedivím.Snad jen ... kaju se kaju.
.......
PS: Filmová verze z roku 2021.Omračující hypnotické.
Atmosféricky promakané do detailu.Velmi oddané předloze.
Jste součástí Duny a jen smutně klopíte zrak na konci.Smíříte se s faktem že tuhle knihu opravdu celou nejde nacpat do tří hodin.V duchu si říkáte.Chci ještě.
Důkaz ? Můj desetiletý syn prohlásil po doznění titulků a Zimmerovy audio fontány : to je to nejlepší co jsem zatím viděl :)
Zřejmě jsme svědky něčeho velkého.A to i na poměry stříbrného plátna.
Jsem klidný.Věřím že Denis V. nezklame.Vizionář budovatel světů starosvětského pomalého vyprávění.

18 15.01.2022

O podzimních plískanicích se lidé často choulí.Aby ne.Někde v teple doma u kamen,či u podobného topného zařízení k tomuto účelu stvořenému.
Petrolejovky,chcete-li petrolejky,jsou hlavně v druhé půli neveselé až truchlivé.Zároven však vyzařují pocitovým teplem.Příjemným literárním pohlazením po duši i mysli.
Havlíček to na vás valí hned o začátku.Pozvolna si vás objímá.Stránka za stránkou ubýhá a vtahuje do příběhu.Je to taky velkou zásluhou a to platí především.Naším psaným jazykem.Krásnou zvukomalebnou a přitom lehce čtivě poutavou Češtinou.Hraje si se čtenářem a doslova svlíká a obnažuje postavy.
Vejrychovsko a statek samotný.Plný vzpomínek,kde Štěpka trávila něco málo z dětství.Nesmazatelný otisk,stopa tehdejších malých radostí.Městečko,tak to je samotná postava románu.Dotkne se a nepustí.To co bylo dřív.Co však bude ? Co bude následovat ? Prozření ?
Hodně prodchnuté jakousi snad vzpomínkou.Ne nostalgie,spíše ohlédnutí.Po zašlých pomíjivých časech.Které už nikdy nepřijdou.
S příchodem nového století přijde spoustu nového.Vynálezy na které si budou lidé nějaký čas zvykat.Běžné tlachání a pravidelné odpolkové korzování.Rozverný odpočinek v parku,nebo za městečkem.
Co zůstane nezměněno ? Maloměštáctví.Lidské předsudky.Povaha s návyky.
Jaroslav nám pěkně naservíruje psychologii s vnitřním já.Štěpka je hruštička bez slupky.Živá,plná emocí.Jednoduše smetanová bonboniéra.Navíc,jako takovým polárkovým dortem,v němé grotesce hozeným do tváře.Pořád překvapuje.Vidím ji.Obdivuju.Někdy bych ji dal na holou a pak ji zase fandím.Živel.Bouře.Svobodná duše.Každý hledá svý místo na slunci.Věřím to Štěpce,taky chci a budu.Někdy ukřižovat,podruhé oslavovat.Ti lidé mají,ale žaludek.Co říkáte ?
Na druhou stranu,je tu protiklad Pavel Malina.Lískový ořech,ale ne,tak jednoduše k nakousnutí.Druhá strana bonboniéry s hořkou polevou.Ten jeho potouchlý pohled a pohr-ironický smích.Nezapomenu.Někdy se to dalo chápat.Někdy i v pár náznacích lehce stotožnovat.Malé město je někdy k pokukání,co ? Jen nevybočit.To se trestá.Když ničím jiným,tak aspon pohledem.Překulující nálady,posléze stavy netušené.Charaktery detailně popsané a velmi silné.Kapituluju a žeru je.Absolutně dotažené.Samozřejmě i ostatní jsou zajímavý,ale nejvíce pozornosti a prostoru dostávají samozřejmě tito dva.Štěpka s Pavlem.
Román příjemně zabalený.Skláním se před Havlíčkem.Prostorově.Ve všech rozměrech i v našem domovském 3D.
Ve svitu lampiček,zářivek,svíček,petrolejek,nebo prostě jen tak.Záleží na každém,kdo bude mít zájem a hlavně chut.
Některé věci,kolem nás,se mění a mizejí.Většinou ty neživé.Některé zůstávají i zůstanou (téměř napořád) mezi námi.Většinou ty živější.Někdo se s tím smíří,jiní se mohou pomátnout.A pak jsou ještě ti,kterým je to jedno.
Plamen hoří a uhasíná.
Vždy však může být zažehnut opět nový.

18 03.11.2020

Máme tedka REVOLUCI praporem je SAMI.
ZA LEPŠÍ ŽIVOT S PRASATY NA VĚČNÉ ČASY S TRVALOU PROSPERITOU ZÁŘNÝ ZÍTŘEK ZA VČASNOU SKLIZEN VÝHLEDOVĚ BUDEME VŠICHNI ŠTASTNI MÁME SE LÍP A BUDEME SE MÍT JEŠTĚ LÍP
Jít přes mrtvoly tu dostává animální prostou podstatu.Koryta jsou vskutku nadčasová.Zvířata jsou však nevinná...
Ryzí Orwellovka,skutečná mrazící,realisticky přesná a přitom bez balastu vystížná na sto stránek dostačující poselství ve své jednoduché nahotě drtivá.
Kdo je tedy prase.Co když píše tyto řádky...nikomu to neříkejte...aby se v tom prase vyznalo.
Za včasnou sklizen a morálku nejmorálkovatější.Na ulicích v úřadech,na poli i ve všech zaměstnáních v továrnách i svatostáncích poznávat chro chro vůdce můžou mít mnoho podob.Co z toho činí a hle pravdy přinejmenším kontroverzní.Farmy se nadále rozrůstají...
Na Animalismy i jiné -ismy nám nešahejte vzkazuje Pištík a ten je fakt přesnej (rozuměj hustej) .

17 22.03.2018