Nomia Nomia komentáře u knih

☰ menu

Angelika, markýza andělů. 1. díl Angelika, markýza andělů. 1. díl Anne Golon (p)

Je mi jasné, že knižní podobu Angeliky zhltli především fanoušci té filmové nezkrotné Angeliky s Michèle Mercier, tudíž už sami o sobě k ní mají víc než-li vřelý vztah.

Nezlobte se, ale to je fakt neskutečně přiblblá série. Přečetla jsem pár dílů, ale celé se to opakuje v jednoduchém schématu, úžasná, krásná a ve skrze dokonalá Angelika jde a s někým se vyspí, někdo ji usiluje o život, někdo zemře, opět se s někým osudově potká, proběhne šukačka a následně ji překvapivě zase jde o život - takhle se to opakuje nespočetně dílů.

Všichni ji milují, všichni ji chtějí, polovině z nich "podlehne", ale stále miluje svého jediného milovaného (všechny ty úlety se zřejmě staly jen tak mimoděk). Nemůžu si pomoc, ale tímhle stylem by Angelika dřív pošla na syfilis, když se nechala přefiknout od poloviny mužských bytostí, kteří se jen v knize mihnou, než by se setkala se svým drahým de Peyracem.

Zřejmě nejsem správný typ čtenáře pro tenhle typ literatury, maximálně na tom mohu ocenit občas zajímavé postavy a poutavou Francii 17. století, ale to je asi tak vše. Osudová rajda Angelika holt není můj šálek čaje.

27.02.2018 2 z 5


Válka světů Válka světů Herbert George Wells

Sice se jedná už o poněkud obstarožnější sci-fi, ale mě se Válka světů líbila i teď. Kostra příběhu je o tom, jak "Pány tvorstva" v Anglii přepadne invaze z Marsu a následně o tom, jestli se s tím porvou, nebo se z toho úplně po...

Myslím, že se Wellsovi povedlo hlavně krásně vystihnout atmosféru invaze, ten chaos, šok a pocit bezmoci je tam skoro hmatatelný.

Rozsahem jde o celkem krátkou knihu, která má navíc relativně pozvolné tempo, ale i tak dokáže vtáhnout. Dalším plusem je fakt, že postava vypravěče působí sympaticky, rozhodně jsem mu ve vypjatých situacích držela palce. A že takových napínavých situacích je tam víc než dost. Samotný závěr knihy je navíc velmi dobrý a nečekaný.
Rozhodně doporučuji, sice je to stará klasika, ale má pořád co nabídnout, rozhodně je to kniha, která se čte jedním dechem.

25.02.2018 4 z 5


Noční klub. Díl první Noční klub. Díl první Jiří Kulhánek

Dle hodnocení mám pocit, že jsem snad četla úplně jinou knihu. Moje první setkání s panem Kulhánkem a dojmy jsou z toho spíš rozpačité, tohle má být onen mistr české fantasy?
Tři hvězdičky, ale s odřenýma ušima a hlavně za občasné vtipné hlášky. Jinak průměrná krvavá řežba.

22.02.2018 3 z 5


Drakie Drakie Sophie Jordan

Pro nenáročné čtenářky (ideálně ve věku 10-16 let) to může být asi celkem příjemné čtení, ale pro trochu náročnější čtenáře to budu nuda, nuda, šeď. Nevím nakolik knize ublížil český překlad, ale ani styl psaní není nijak oslnivý.

Typická teenagerovská love story obsahující zakázanou lásku, spoustu skuhrání a vzdechů. Celé zahalené do jakéhosi velmi chabě popsaného fantasy světa.

Myslím, že ze samotného nápadu s draky a lovci šlo vytřískat víc. Potenciál to mělo.
Pro mě osobně to bylo nedotažené, jalové, postavy zoufale nesympatické, ukňourané a příliš sladkobolné.

07.02.2018


Pěšky mezi buddhisty a komunisty Pěšky mezi buddhisty a komunisty Ladislav Zibura

Tak za prvé - Zibura mně baví, má charisma, vtip a adekvátní míru arogance. Tohle vše obsahuje i jeho kniha. Hravé, čtivé. A obálka knihy k tomu pasuje, jako prdel na nočník. Za mě palec nahoru.

13.01.2018 4 z 5


Franny a Zooey Franny a Zooey J. D. Salinger (p)

Prostě Salinger, když ho miluješ, není co řešit. Jeho styl psaní je nezaměnitelný. Ale přeci jen si neodpustím poznámku, že Kdo chytá v živě bylo pro mě o chlup zajímavější a čtivější.

Tohle je prostě chytrá kniha, která je psaná zajímavým stylem. Nicméně přiznávám se, že občas mi především Zooey pil krev.

Někomu to opět bude připadat nudné, příliš hlubokomyslné, pokud vás nebaví dumání o životě, identitě a vlastně o všem, tak se do knihy asi ani nepouštějte.

19.04.2018 4 z 5


Robokalypsa Robokalypsa Daniel Howard Wilson

Robokalypsa podle mě spadá spíš do průměru sci-fi žánru. Rozhodně to není špatná kniha, námět a příběh je celkem zajímavý (i když tu samozřejmě byl již xkrát), ale samotné zpracování trochu drhne. Nevím, jestli je to tím, že je autor spíš inženýr, než spisovatel, ale jeho styl vyprávění mě úplně neoslovil. Nedokázala jsem se do knihy pořádně ponořit a začíst.
Od robotické války bych očekávala ještě větší napětí a akci, hodně mi chyběla gradace příběhu, konec prakticky vyšuměl do prázdna. Rozhodně si autor mohl ještě více pohrát s atmosférou a hlavně postavami. Celkem obstojné sci-fi, které ovšem brzy upadne v zapomnění.

13.03.2018 3 z 5


Římská krev Římská krev Steven Saylor

Římská krev je výborný detektivní příběh trochu netradičně zasazený do antického Říma. Nejen, že samotná zápletka ohledně hledání vraha je zajímavá a do poslední chvíle napínavá, ale i celá atmosféra Říma na počtáku letopočtu je zachycena brilantně.

Je evidentní, že antické reálie nejsou Saylorovi cizí a má obrovský přehled. Podařilo se mu vytvořit sestavu charismatických a zajímavých postav, asi nepříliš překvapivě je nejpoutavější postavou samotný Cicacero. Dokonale je také popsán každodenní život v Říme, samotné město i se svými tajemnými zákoutími.

Výborný román, kde Řím ožívá skoro před očima, realistické barvité popisy, poutavá zápletka a velmi dobrý závěr, který dokazuje, že věci opravdu nejsou jen černobílé.

02.03.2018 4 z 5


Prsten Prsten Danielle Steel

Když mě má kamarádka nutila ať si přečtu Prsten, myslela jsem si, že je snad sjetá. Já a číst Danielle Steel, no to by svět neviděl, aby se to stalo! Steel pro mě byla ikona všech těch nablblých sladkobolný příběhů s happyendem, kterými jsem tak opovrhovala.

Tak jsem začala číst a samozřejmě jsem to zhltla za jeden večer. Nebudu tvrdit, že je to nějak závratně originální dílo, nebo že to není předvídatelné, postavy jsou černobílé atd. Ale ono to vážně jako celek funguje překvapivě dobře. Pěkný milostný příběh, zasazený do nacistického Německa a posléze i do USA doby pozdější.

Steelová prostě ty romance psát umí. Dojemnost, smutek, osudovost, romanci i vášeň všechno to tam pere pod tlakem, čtenáře přiková ke knize a nepustí. Zde by se spíš hodilo říci čtenářky, protože tohle rozhodně není čtení pro chlapy.
Podařená romance. Jste-li žena a pokud hledáte něco opravdu zamilovaného, oddechového, s historickou atmosférou, tak je to celkem dobrá volba. Velmi nenáročné pohodové čtení. Ale patos tam je, né, že né. :)

23.02.2018 3 z 5


120 dnů Sodomy 120 dnů Sodomy Donatien Alphonse François de Sade

Ze zvědavosti, pro zajímavost doporučuji přečíst. Neupírám 120 dnům sodomy, že na svou dobu to bylo neskutečné dílo, ale je to takový soubor všech možných (i nemožných) úchylek od fekalporna po sadomaso.
Ano, je to úchylné, obscénní a zvrácené, nicméně ke konci knihy si uvědomíte, že je to spíš nuda...

22.02.2018 2 z 5


Hlad Hlad Knut Hamsun (p)

Nevěřila bych, že mě bude bavit podobná kniha. Dílo, které je de facto jen o přemítání, blouznění a vnitřních monolozích. Ale opravdu dobře napsané, vtáhlo mě to a už nepustilo.
Působilo to natolik autenticky, že jsem opravdu Hamsunovi věřila, že si podobné stavy sám kdysi prožil.

07.02.2018 3 z 5


Vlak Sunset Limited Vlak Sunset Limited Cormac McCarthy

Kdo nemá rád tzv. "hluboké intelektuální žvásty" a debaty o smyslu života, tak tohle dílo rozhodně nebude nic pro vás. Naopak rozhodně čtěte, pokud máte rádi dlouhé diskuze o životě, o víře, o všem a o ničem.

Vlak Sunset Limited je plný kontrastů, celý je postavený na protipólech. Zajímavé, čtivé a i přes fakt, že se jedná o poměrně náročné téma (tedy o samotné bytí), tak se kniha čte snadno a příjemně.

Je zajímavé vidět McCartyho v trochu jiné poloze než obvykle.

04.02.2018 3 z 5


Krvavý poledník aneb Večerní červánky na západě Krvavý poledník aneb Večerní červánky na západě Cormac McCarthy

Půjdu proti proudu, ale za mě obrovské zklamání. Že je McCarthy mistr ponuré atmosféry už vím, že dokáže s lehkostí a barvitě popisovat jakákoliv jatka i odpornosti také, ale i přes to všechno Krvavému poledníku něco chybí.

Možná je to samotným tématem - zřejmě krvavá westernová jatka, ani mexická surovost, nejsou pro mě natolik poutavé, ale Krvavý poledník byl pro mě jen krvavá fašírka naservírovaná v historickém hávu, okořeněná spoustou "keců" kolem.

Boží dítě i Vlak Sunset Limited mi připadají čtivější a zajímavější.

04.02.2018 2 z 5