Nofar197 komentáře u knih
Místy trochu naivní, ale hezky příběh o síle žen, který se dobře čte. Můj obdiv má zejména Kamelie.
Teta Klára a stará Petronila - dvě kladne záporné, nebo snad záporné kladne hrdinky. Dům Rydlovych byl jako past - ta hrozná ztuchlost, před kterou nebylo úniku. Není mi jasná jedna věc - Jana přece během casu dosáhla plnoletosti. Proč tedy neodešla?
Ta hrozná temnota a nenávist..... Dnes bych ji už nečetla.
Nadherny příběh o náhodně vzniklém přátelství dvou židovských teenagerů, moderně ortodoxního Reuvena a chasida Daniela na pozadí Druhé světové války až po vznik Státu Izrael. Jsem ráda, že jejich přátelství přežilo všechny otřesy. Za sebe mohu říci, že řeka Saunderse bych za jeho nesmiřitelný postoj vůči vzniku Státu Izrael, který se striktně neřídí halachou, s chutí nakopla do jeho pozadí.
Nostalgie. Otec mi ji přivezl ze služební cesty do Martina. Skvělá kniha, čtivý překlad. Jen mě mrzelo, že Jin Win a Margaret nakonec nebyli svoji.
Skvělá severská krimi. Kdysi mi ji půjčila spolužačka a dodnes si pamatuji, jak mi naskakovala při čtení husí kůže.
Je to krásná knížka pro děti. Ideologie byla pohuzel poplatná době, takže Marusce nezbylo než si představovat, jak si na dvoře hraji Lenin a Stalin, což je vážně absurdní představa.
Kdo čím zachází..... Anně jsem násilnou smrt přála. Nic jiného si nezasloužila.
Dva lide ze dvou naprosto odlišných světů - to prostě nemohlo fungovat.
K této knize jsem se dostala coby sedmnáctiletá víceméně náhodou. Zaujala mě anotace ke stejnojmennému filmu, takže jsem si lístek do kina koupila jako odměnu za úspěšně napsanou písemku. Film mě opravdu zaujal to té míry, že při nejbližší příležitosti jsem ji koupila právě toto vydání - o prázdninách na trhu v Berouně za peníze vydělané na školní brigádě. Během dvou dnů jsem knihu přečetla a od té doby mnohokrát. Skutecne skvely příběh o odvaze, pevně víře a faktu, že nelze posuzovat jen cernobile. Betty měla kromě odvahy a vnitřní díly i velké štěstí viz její přátelé a lidé, kteří ji pomohli útěk realizovat - Amahl, Hamíd, atd. Film se mimochodem natáčel u nás v Izraeli : Teherán v Jaffe, útěk v Negevské pousti a koranska škola v areálu karavaserailu Khan el umdan v Akku.
Jaká škoda, že Scarlettino prozření přišlo tak pozdě.
Izrael je jediná země na Středním východě, kde jsou vrazdy ze cti tvrdě postihovany.V tradiční muslimské minorite k nim podle statistik dochází několikrát do roka. I liberalni Jordánsko je ke zločinům tohoto druhu shovívavější. Ale to bude dáno prostým faktem, že Izrael není muslimská země. Před časem jsem viděla na toto téma dokument, jeho součástí bylo i interview s muži, kteří si odpykávají doživotní tresty. Své nelidské konání považovali naprosto za správné.
Dodnes mi není jasné, co dynamická Scarlett na tom vymackanem citronu viděla.
Kniha celkem usla, bohužel byla napsána pro dnešní dobu příliš archaickým jazykem, což je samozřejmě pochopitelne.
Sice jsem tehdy čekala něco jiného, ale kniha mě nadchla. Všem doporucuji i stejnojmenný film.
K Lekci pro život že pojí i jistá celkem úsměvná příhoda. Knížku mi na jaře 1988 půjčila spolužačka, která ji dostala coby vánoční dárek. Sama ji tehdy ještě neměla přečtenou, takže vypadala, jako když ji právě donesla z knihkupectví. Přes jiste výhrady se mi Lekce líbila, takže jsem se ji zmínila, že bych měla rada svůj vlastní výtisk. Jak vědí moji vrstevníci, dobre knihy se tenkrát nekupovaly, nýbrž sháněly. Její matka byla tak hodná, že mi ji sehnala. Samozřejmě jsem za ni ve škole předala příslušnou částku. Když jsem ji ale doma otevřela, zjistila jsem, že mi nepředala nový výtisk, za který jsem zaplatila, ale tu svou darovanou. Byla jsem ale za sehnání skutečně vděčná a její výtisk vypadal jako nový, tak jsem se ji o tom jen zmínila, ale jinak jsem celou záležitost nechala byt, i když šlo o docela nehoráznost. Spolužačka se divila, jak jsem to mohla zjistit. Celkem jednoduše - byla zvyklá si do každé darované knihy psát datum a od koho ji dostala. Takže záznam : Vánoce 1987.Knihu jsem dostala od maminky hovořil celkem jasne. Dodnes mě překvapuje, že se tak ochotně vzdala darku vybíraného a vyshaneneho s láskou.
Tuto knihu by si měl přečíst každý. Jen škoda, že se mi nedostala do ruky o něco dříve.
Kdo je vinen, ptám se.
Bylo to nutné, ptám se.
Každý ať si odpoví sám za sebe.