NiNo komentáře u knih

Přiznávám se, obzvláště druhá "pohádka" mi vzala dech. Jednoduché, promyšlené, se zajímavou pointou.

3 02.07.2017

Neurazí, nenadchne. Nic hlubokého, ale zajímavá přirovnání. Na popojíždění MHD nebo k vodě ideální.

08.06.2017

Bajka pro 21. století. Brutální, přímočará a nadmíru krvavá. A ze 2/3 se šťastným koncem. Plus skvělá kresba. Jeden z nejlepších komiksů, které na český trh přineslo BB/art.

18.05.2017

Děsivé, brutální, ve své podstatě nechutné až odporné. Zasloužených pět hvězd.

18.05.2017

Když jsem vybírala knihu "od severského autora" do čtenářské výzvy, měla jsem několik kritérií: nic, co má další díly (znám se, musela bych je přečíst všechny), nic dlouhého (nevědla jsem, co čekat, tak jsem se nechtěla trápit dlouhou knihou) a nic, co by bylo přijímáno jako úžasný bestseller (už jsem se spálila s Dívkou ve vlaku a znovu jsem to absolvovat nechtěla).

Lovci hlav se ukázali být tou správnou volbou. Musím uznat, že je výborně napsaná - ano, postavy trochu nereálné, děj založený na souhře náhod, které se autor snaží vydávat za přirozený sled událostí a dokonalé plánování hrdinů (přiznejme si, Roger Brown má jen kliku, která zvhledem ke své velikosti mohla vyrůst jen z jedné části těla) a závěr je přitažený za vlasy, ale vlastní styl vyprávění je tak poutavý, že vám to (alespoň ve cvhíli čtení) ani nepřijde, což je dar, který má bohužel jen málo spisovatelů, a já nemohu jinak, než Jo Nesbovi tleskat za vynikající zvládnutí spisovatelského řemesla.

Pět hvězd opravdu dát nemohu. Ale čtení jsem si užívala na víc než na tři...
Po Jo Nesbovi určitě ještě někdy v budoucnu sáhnu a vzhledem k tomu, že jsem si jako první knihu od něj vybrala tu, kterou mnozí kritizují jako jednu z těch slabších, tak jsem jenom ráda, že na příště mě čekají jen lepší, kterým bych mohla pět hvězd dát. :-D

07.04.2017

Přiznávám, že kniha je vtipná, dobře se čte a díky nekomplikovanému ději nevadí ani delší pauzy ve čtení. Zarytého fanouška ze mě ale neudělala. Možná jsem jí četla ve špatném životním období nebo prostě jen nemám dostatečně vytříbený vkus, abych ocenila veškeré nuance počeštěného anglického humoru. Zkrátka a dobře nadšení kolem Saturnina mě minulo.
Je možné, že mu dám ještě šanci, ale v nejbližší budoucnosti to pravděpodobně nebude.

04.04.2017

Po dočtení celé série bych první díl hodnotila jinak. Lépe. Prostředí je tu skvěle nastíněno a děj se pěkně rozjíždí (vzhledem k tomu, že to není klasická "bojová" seinen manga). Rozhodně doporučuji čtenářům (respektive divákům v případě anime), aby o Tokyo Ghoul ani neuvažovali, pokud mají slabý žaludek a pohled na hektolitry krve (a jiných tělních tekutin) či pojídání různých částí lidských (později i ghúlích) těl by je mohl rozrušit. :-D

1 27.02.2017

Klasika. Hodně emocí. Spousta nostalgie. Žádný děj, jen sled obrazů a vyprávění. Zajímavé ze sociálně antropologického hlediska - venkovské zvyky, způsoby i pověry (přestože se kvůli všeobjímajícímu idealismu musí brát s rezervou). Přečtení nelituji, ale podruhé se k ní vracet nebudu.

7 27.02.2017

Hodiny literatury na gymnáziu mi mnoho daly, ale o tuto knihu mě málem ošidily. Z jednoduchého důvodu - ze snahy zestručnit děj i charakteristiku hlavního hrdiny vznikla zavádějící anotace, kterou nám vtloukali do hlavy a chtěli jí slyšet u maturity. Příběh o muži, který využívá ženy. CHYBA!!! Miláček se nedá zestručnit, nedá se zjednodušit - jde o komplexní psychologický profil "obyčejného" muže, který si je jistý, že za správních okolností by dokázal pohnout světem, a protože není líný, tak na tom pracuje všemi možnými prostředky, vztahy s ženami nevyjímaje. Nadčasovost je až zarážející, celistvost ohromující. Doporučuji.

13 27.02.2017

Kamarádka tuto knihu překřtila na "Utrpení mladého čtenáře" - podle mne to tak strašné nebylo, ale nadšená jsem z ní taky nebyla. Pro člověka žijícího v tekuté modernitě jedenadvacátého století je opravdu těžko pochopitelná. Tragika je v ní sice těžko nepostřehnutelná asi jako pěstí mezi oči, ale za srdce mne skutečně nechytla. Promiň Werthere, ale ani slzičku jsem pro tebe neuronila - zemřel jsi, protože jsi chtěl být tragickým hrdinou, spíše než že bys prožil tragédii. Tři hvězdy jen za krásný jazyk díla.

4 18.02.2017

Ke čtení knihy potřebujete správnou náladu: trochu melancholismu, špetku masochismu, ždibec smyslu pro dekadenci, vše ještě promíchejte s požitkářstvím a svezete se s prvním moderním prokletým básníkem na stejné mentální vlně. Pro milovníky francouzské poezie jsou to úplné hody.

1 18.02.2017

Některé rady pobaví, jiné jsou vyloženě hloupé. Kniha by potřebovala aktualizovat, místy je až moc patrné, že originál byl napsán před téměř čtvrtstoletím. Doporučuji jako vtipný dárek, ale určitě ne jako "učebnici" etikety pro dospívající.

1 18.02.2017

Jednoduché, vtipné, geniální.

02.02.2017

Pokud v Kodani nejsou kočky, tak tam nikdy nechci žít! Co si o tom myslíš? :-D

1 02.02.2017

Klasický Karel Čapek - příběhy pro děti, které ale mají v sobě dostatek schovaných narážek, jazykových obratů a břitkých postřehů, aby pobavila i rodiče, a její čtení dětem večer před spaním se tak nestalo jen nudnou povinností, ale opravdovou radostí.

7 19.01.2017

Tak tohle byla jedna z nejdivnějších knih, které jsem kdy četla. Je poměrně jasné, co jejím obsahem autor chtěl vyjádřit - spousta brutalit, vulgarit, sebestřednosti, populismu a prapodivného a nepravděpodobného sociálního života. Odškrtávám si knihu jako jednu z položek "povinné literatury", kterou jsem k maturitě nepřečetla, ale vždycky se budu divit, kde se vzalo to označení "klasika" a "jeden z nejlepších románů, které kdy byly napsány". Dávám jednu hvězdu za originalitu jazyka. Film vidět nechci.

5 19.01.2017

Má 417. manga (věřte mi, vedu si seznam) a moje reakce: WOW!!! Zpočátku mi manga připomínala už profláknuté příběhy jako např. Shingeki no Kyojin, ale na kvalitě jí to nijak neubíralo. A závěr? Pro Japonce typický řekla bych, Evropan/ka potřebuje kapesník, čokoládu nebo panáka (nehodící se škrtněte, popř. doplňte dle vlastního uvážení), aby to rozdýchal/a. A co se týče kresby, Obata Takeshi si zaslouží patnáct z deseti hvězdiček za každých okolností, takže tady není co komentovat. :-D
Doporučuji i otaku nováčkům. ;-)

1 06.01.2017

Ve své době musela být tato kniha přímo ukázkově hororovým čtením. Dokážete si představit, že nevíte prakticky nic o "moderní medicíně" (tedy o krevních skupinách, plastické chirurgii, genetickém inženýrství apod.) a dostane se vám do ruky příběh pojednávající o geniálním doktorovi, který dokáže ze zvířete vymodelovat člověku podobnou bytost? I dnes jen ta představa vyvolává noční můry.

Kniha v sobě nese několik rovin - krom dobrodružného příběhu předkládá i otázky etické, morální, evolucionistické, ekologické, sociologické, antropologické, teologické, teleologické atd. Taková malá případová studie v beletristickém stylu a s anti-utopistickým podtextem. Rozhodně nutí čtenáře se nejen nad dějem, ale nad celkovou symbolikou zamyslet.
Zajímavá je i v porovnání s dalšími díly s podobnou tématikou, zejména pak s Orwellovou Farmou zvířat.

Suma sumárum: Doporučuji přečíst. ;-D

06.01.2017

Při čtení se ve mě svářely tři (někdy protichůdné) postoje ke knize: 1) Co to sakra je? 2) Ta absurdita zachází až do maximálního extrému... 3) Měla bych se zklidnit, protože se řehtám příliš často a příliš nahlas, takže se na mě lidi v tramvaji divně dívají!
Hlavní poučení příběhu: Náhoda je mrcha! (Ale někdy se jí prostě říká klika.)
P.S.: Stále věřím, že naši malou pěknou planetku ovládají superinteligentní kočky - o myších nic nevím. A hlavně pamatujte 42!

4 04.01.2017

Had, slimák a žába - to je mi ale trojka. Ale nejvíc mě posledních pár volume zajímalo, proč tam mají to prase s perlami? :-D (A jen tak mimochodem, podle mě zatím nejlepší číslo!!!)

1 24.11.2016