Neo1tex komentáře u knih
Tahle knížka je definice průměrnosti. Nudný příběh, nic se pořádně neděje, začíst se do toho mi trvalo snad půl knížky. Zatím nejdelších 280 stran tohohle roku. Pryč od toho...
K námětu knihy jsem byl mírně skeptický a tak trochu očekával, že mě to brzy přestane bavit. Ale nestalo se tak. Námět je skvělý, na skvělé hraně mezi fikcí a (potenciální) realitou. Závěr by mohl být o deset stran kratší, ale to je jen malá výtka. Skvělá kniha.
Nebylo to úplně marné čtení. Polovina knihy je detektivka, polovina rozbor hlavy hlavní hrdinky. Jinak vcelku standardní příběh s ne příliš překvapivým závěrem, napínavý ani trochu.
Vynikající. Prostě vynikající. Přečetl jsem to za dvě odpoledne. Čte se to výborně, příběh je skvělý, zajímavý, poutavý, historické paralely tomu dávají nesmírně mnoho. Skvělá kniha, vysoce nad očekávání.
Mluvil autor někdy v čase kolem psaní téhle knihy s nějakým osmiletým dítětem? Nebo ho zahlédl aspoň v parku? Nemyslím si...
Kniha o přemoudřelé a nesmírně otravné dívce a baráku plném exotů. Není to špatná kniha, jde to číst a i dočíst. Když tedy pominu nesmírně patetický a bolestivý závěr, který se asi pokouší o dojemnost, ale množství klišé na stránku tvoří tak hutnou konzistenci, že se jí lze jen stěží pročíst.
Po Ovem je to zklamání. Tam udržel autor svoji snahu dojímat na uzdě. Tady se ale rozjel nekontrolovaně a naplno.
Vůbec, ale vůbec nevím, co si o té knížce mám myslet. Byly části, kde jsem si říkal "jooo!" a pak zase takové, kde jsem si myslel "tvl to se p....". Neumím se rozhodnout, jestli to bylo naivně hloupé nebo geniálně promyšlené.
300 000 dětí! Skvělá kniha. Ze začátku jsem se trochu ztrácel, ale později už to nešlo odložit.
Kvůli takovým lidem, jako byl Franko, chci věřit, že peklo existuje. A že je to tam fakt hnusný.
První den jsem přečetl čtyřicet stran, už bylo pozdě večer. Druhý den jsem přečetl 290 stran. Co víc potřebujete vědět? Nejde to dost dobře odložit a nedočíst. Je to strhující, děsivé, zábavné... skvělá kniha.
Představte si, že žijete ten nejnudnější život na světě. Nic se v něm neděje a když s někým vedete rozhovor nebo něco děláte, je to naprosto nepodstatné, nezajímavé a zbytečné. A máte ještě dva další přátele, kteří žijí úplně stejný život, jako vy. A jednoho dne se rozhodnete životy vás tří sepsat do knihy a máznout to jedním z největších dystopických klišé, jaké znáte. A máte tuhle knížku. Utrpení a prázdnota od první do poslední strany. Kniha nemá děj, nic se v ní neodehrává mimo úplně nezajímavých momentů ze života těch tří a nekonečných rozhovorů o h.... - o ničem. Jak tohle může mít tak vysoké hodnocení, to mi zůstává naprostou záhadou.
Velmi zajímavý koncept, poutavý příběh, dobrá pointa, skvělé sci-fi, jakých se bohužel objevuje na trhu velmi málo.
No nevím... Novela, kterou přečtete za dvě hodiny. Ale od začátku do konce vás bude neskutečně vytáčet. Matka, otec, poradkyně... a to pomyšlení, že to ani omylem není fikce, ale že takových lobotomů jsou tisíce. Vlastně nejsem moc rád, že jsem to četl. Dalo mi to jen zlobu. Napsané to není špatně.
Mám pocit, že u třetí knihy už Follettovy znatelně docházel dech. Kniha není ani zdaleka tak strhující, jako předcházející dva, resp. tři díly. Příběh nedosahuje takové hloubky, je vyprávěn s mnohem menším zaujetím, uspěchaně a často je odbyto na pár stránkách to, co by v předchozích knihách vydalo na kapitoly. Je mi to docela líto, protože tahle série je fantastická a tohle bylo smutné a nenaplněné loučení.
Já vlastně nevím, co si mám o té knize myslet. Na jednu stranu jsou příběhy, na kterých je postavená, šílené a zdrcující, na druhou stranu mám pocit, že literární dramatizace, kterou k nim autorka přidala, je úplně zbytečná nebo až nevhodně zvolená. Na tohle téma jsem četl už řadu knih. A ze všech těch bych právě tuhle doporučil asi úplně nejméně.
V kontextu žánru rozhodně vynikající kniha. Dnes už v některých kapitolách trpí lehkou neaktuálností, neubírá to ale skoro nic na její kvalitě. Velmi složitá témata popisuje snadno pochopitelným způsobem i pro úplně laiky.
Spousta zajímavých a překvapivých faktů o stromech a lesích. V druhé části jsem měl pocit, že se ale témata a informace značně opakují.
Myšlenka knihy je bezesporu dobrá, ale dala by se popsat přibližně na třech stranách A4 i s obrázky bez toho, abyste oproti knize přišli o jedinou podstatnou informaci.
V českém prostředí rozhodně nadprůměrná detektivka. Pokud bych měl říct, čím trpí, tak především vykreslením velitele mordparty jako nerudného debila, co v jednom kuse všechny kolem sebe uráží, řve na ně a je nepříjemný. To opravdu čeští autoři neznají jiný typ osobnosti? Už je to úmorné, otravné a do nekonečna se opakující. Druhá věc jsou otravná jména lidí, jako Nitka nebo Cesta a ještě jedno, co jsem zapomněl, jsem tam viděl (o veliteli jménem Lada nemluvě). Tohle zvláštní pojmenovávání postav mi u některých autorů přijde jako zvláštní obsedantní potřeba, která je tak maximálně otravná.
Nicméně: příběh je moc fajn, místy je to trochu kostrbaté, ale rozhodně zábavné. Má to spád, zápletka je zajímavá. Určitě nelituji času na čtení a knihu mohu doporučit.
Fajn detektivka. Velmi dobře a rychle se čte. Krátké kapitoly mě chvílemi trošku iritovaly, žánru to ale asi prospívá. Hvězdička z hodnocení dolů za toho grafologa - to byl úlet jako prase. "Vidíte, jak tady nedotahuje to D? To nám o pisateli říká, že je slušný s velkou touhou po úspěchu. A taky má tři ledvinové kameny a mateřské znaménko na levém kotníku. A včera snídal vajíčka." To víš, že jo... a teď tu o perníkové chaloupce. Ale jde to odpustit a kniha stojí za přečtení.