Nailo Nailo komentáře u knih

☰ menu

Přeživší Přeživší Anastazie Zachardová

(SPOILER) Při pořizování této knihy jsme se nechali nalákat, a především velmi zmýlit kategorií "fantasy". :( Realita je bohužel taková, že se jedná o dívčí román, ve kterém se mladá autorka zjevně snaží vypsat z "depresí", které u ní vyvolal rozvod rodičů. (Způsob vypravování, rodinné vztahy a zázemí hlavní hrdinky, její vnímání světa, a hlavně neustálá touha se citově vázat k postavě tajemného cizince, který ji na oplátku zahrnuje "otcovskou" péčí a láskou, tomu totiž silně napovídají. Ne nadarmo se říká, že po celý život rodiče buď hledáme nebo před nimi utíkáme.) ;-)

Od knihy jsme už od začátku příliš nečekali. Přesto nás překvapila. Bohužel tím negativním způsobem. Zhruba do třetí kapitoly se to dalo popsat ještě nějak takto: Post-apokalyptické fantasy s prvky ekoterorismu, feminismu a šestnáctiletou hlavní hrdinkou, která podle vlastních slov vypadá jako "bezdomovec ze středověku". (Autorka by asi měla přestat čerpat podklady pro svá díla z videoher typu Assassin's Creed a raději si přečíst nějakou naučnou literaturu a příručku psychologie. Protože její představy o chování lidí, kteří chcípají několik měsíců hlady v prostředí, kde už dávno přestaly platit zákony, jsou opravdu silně zkreslené.)

Každopádně od okamžiku, kdy hlavní hrdinku zachrání "tajemný cizinec" (feminismum jako obvykle fungoval jen do prvního technického problému :D) se kniha začne měnit v pohádku o princi na bílém koni a nebohé dívce. Ta se nemůže rozhodnout, zda se stát "silnou ženou", která vládne magií a mečem, anebo přijmout roli matky, která je jí podle všeho mnohem bližší.

Autorčin styl jako takový bych osobně příliš neřešil. Je zřejmé, že není ještě úplně vypsaná. Co mi ovšem vadí hodně jsou faktické chyby a neustálé si protiřečení v textech - Hlavní hrdinka chodí čvachtajícím bahnem jako tichá laňka. Slunce pořádně nesvítí, rostliny hynou, ale do domečku v Nuslích září sluníčko skrze okna. (Tohle je tam velmi často s tím sluncem.) Lidi nemají co huby, okrádají se a vraždí navzájem (autorka tomu říká, že jsou nájemní vrazi :D), ale mrtvoly se nechávají krysám u Vltavy. XD (No nevím, nevím... Kanibalismus by v takových podmínkách nebyl ničím neobvyklým, a hlavně krysy nemají rády vodu. Takže potkani, slečno.)

Dávám jednu hvězdičku za odvahu splnit si sen - vydat knihu a pevně doufám, že autorka na sobě hodně zapracuje. Protože jestli tohle má být budoucnost české literatury, tak potěš koště. :(

12.06.2020 1 z 5


Východ Modrého měsíce Východ Modrého měsíce Simon R. Green

Jedno z prvních fantasy, které jsem měl možnost číst a k němuž se i po letech stále rád vracím. Příběh je sice trochu klišé, protože zde máme prince a princeznu zachraňující království, avšak lehký humor a propracované charaktery nejen hlavních aktérů, ale i krále, čaroděje, zrádců atd. dodávají knize na čtivosti. Nejvíc na Východu Modrého měsíce oceňuji lidskost postav.

09.07.2020 4 z 5


Infernina touha Infernina touha Simona Součková

Jedná se o prvotinu vydanou samonákladem.
Osobně bych knihu jen kvůli tomuhle nezatracoval, ale bohužel sazbu má dílko opravdu zlou a nedokážou to zachránit ani ilustrace. Námět knihy lehce připomíná seriál Mrtví jako já, avšak Infernina touha není tak komediální. Kniha mě nijak zvlášť nenadchla a většina povídek mi přišla naprosto prázdná a nic neříkající. Můj osobní názor je ten, že si autorka pro začátek ukousla příliš velký krajíc a psala velmi nahodile a bez rozmyslu. Tím myslím, že si předem nesepsala reálie a základy logiky fungování Infernina světa. Dávám jednu hvězdičku za odvahu.

19.05.2020 1 z 5